FLÚ v médiích

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Online nenávist je výživným podhoubím pro řadu fenoménů, které v důsledku škodí celé společnosti. V interakci „protivníků“ tváří v tvář by online šarvátky nedosahovaly tak vyhroceného stavu. Přispívá k tomu například v literatuře popsaný disinhibiční efekt internetu, který vytváří mezi účastníky online přestřelek dojem, že vlastně nejde o nic skutečného. Výzkumy popisují i další jevy jako jsou soupeřivé nenávistné projevy nebo vytváření tzv. digitálních smeček. „Nenávistné projevy v internetovém světě nejsou nebezpečné pouze jako možný podnět k fyzickému činu. Samy jsou ve skutečnosti činem, jehož cílem je dotyčného ponížit, nebo v něm vyvolat strach o sebe sama i své okolí,“ doplňuje Tomáš Koblížek. Celý rozhovor

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. 

Matěj Cíbik se věnuje etice a politické filosofii, zejména liberalismu, teorii spravedlnosti a otázkám politické legitimity. Je autorem knihy Liberáli a tí druhí (2017). Působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd a vyučuje na Katedře filozofie Univerzity Pardubice. Odkaz na rozhovor. 

Juraj Hvorecký se specializuje na filosofii mysli, kognitivní vědu a aplikovanou etiku v oblasti technologií a institucí. Věnuje se také popularizaci společenského a humanitního bádání. Je spolueditorem knihy Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. V nakladatelství Routledge nedávno vyšel sborník Conscious and Unconscious Mentality, který spolueditoval s Tomášem Marvanem a Michalem Polákem. Odkaz na rozhovor.

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.  

Duchovní odkazy v Komenského knize Labyrint světa a ráj srdce diskutovali na televizi Noe Tomáš Havelka z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, doc. Zuzana Svobodová z teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ilustrátorka Renáta Fučíková z Ateliéru didaktická ilustrace-fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. 

Souostroví v Indickém oceánu se stalo bitevním polem geopolitických zájmů soupeřících regionálních mocností. Mezi nimi získává momentálně navrch Čína. Situaci komentuje na Seznam Zprávy spolu s dalšími pozorovateli také indolog a politický filosof Jiří Krejčík. Na vývoj posledních dní podle něj lze nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie. 

Filosof Michael Hauser se v deníku Forum 24 zamýšlí nad novým druhem teroru bez jednoznačného motivu, vnímaného jako důsledek odcizeného vztahu ke společnosti. Jako prevenci před ochromením společnosti nihilismem staví optimismus vůle.  

Jak se liší šíření nenávistných projevů a dezinformací ve vztahu k tragickým událostem v předchozích letech a dnes? Jak si tyto společenské jevy vysvětlit a jak jim čelit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nastínil expert na nenávistné projevy Tomáš Koblížek.