FLÚ v médiích

Legenda imunologie zavítala do Prahy v rámci mezioborového projektu "Imunita a biologická resilience" vedeného Martinem Zachem z Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu Akademe věd. V rozhovoru pro magazín Wired Shimon Sakaguchi mimo jiné prozradil, že filosofický náhled v biologii jej odjakživa fascinuje.

Japonský imunolog Shimon Sakaguchi před téměř třiceti lety objevil nový typ imunitních buněk. O jejich existenci se dlouho pochybovalo, dnes jsou ale středem pozornosti v souvislosti se svým využitím pro léčbu alergií, autoimunitních onemocnění i rakoviny. Oceňovaný imunolog, o kterém se někdy hovoří jako o možném kandidátovi na Nobelovu cenu, navštívil Prahu, kde mimo jiné převzal Granátový imunoglobulin – nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Výzkumy prof. Sakaguchiho jsou hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi už nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. 

CELÝ ROZHOVOR

Podle studie, kterou letos publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva, jsou útoky proti komunitě LGBT+ v celé Evropě na vzestupu. Jak tyto útoky souvisí s „hate speech“ proti LGBT+ a co lze proti těmto útokům dělat, komentuje pro Deník N filosof Tomáš Koblížek.

Esej logika a filosofa, prof. Jaroslava Peregrina o zacházení se symboly, čínském pokoji a chobotnici odposlouchávající podmořské hovory přináší Wired CZ & SK, nejznámější technologický magazín světa v českém vydání. 

Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR  a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny.

Ve zkratce

Evropa je zodpovědná za významnou část historických emisí skleníkových plynů, má proto morální povinnost snižovat emise a pomáhat zemím globálního Jihu. Studie ukazují, že EU již překročila svůj férový podíl emisí, zatímco státy globálního Jihu zůstávají v limitech. Klimatická změna silně zasahuje chudší regiony, které mají menší schopnost se adaptovat a řešit tento problém. OSN uznává koncept klimatické nespravedlnosti a bohatší země se zavázaly pomáhat chudším. Evropa by měla řešit strukturální podmínky umožňující znečišťování a podporovat zelené alternativy. 

Je nutné poznamenat, že Evropa je z hlediska snižování emisí skleníkových plynů skutečně nejambicióznější ze všech regionů světa. V posledním desetiletí se Evropě podařilo trajektorii růstu emisí obrátit a podle deklarací političek a politiků směřujeme k tomu stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Ze strany Evropy ale nejde o dobrosrdečné morální gesto. Naopak, existuje oprávněný požadavek, abychom se snažili ještě mnohem více. Predikce jsou v tomto ohledu jasné: dokud trajektorii globálních emisí nezvrátíme, dopady se budou zhoršovat a akcelerovat, s potenciálem učinit části Země neobyvatelnými a možnou miliardou obětí do konce století, zejména z řad nejzranitelnějších obyvatel zemí globálního Jihu.

Odkaz na celý článek

Pavel Barša z Filosofického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy byl hostem podcastu Bulletproof o mezinárodní politice, diplomacii a obraně. Řeč byla o proměně mezinárodního řádu, nástupu národně-konzervativních hnutí ve světě i o válce v Gaze. Poslech

Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE. 

Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek.

Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž objev je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho

Foto: Předání Granátového imunoglobulinu: nejvyššího ocenění udělovaného Českou imunologickou společností

Foto: Přednáška Shimona Sakaguchiho pro veřejnost: Imunitní tolerance a regulatorní T buňky

Foto: Odborný workshop a setkání se studenty

Kam posouvá pobyt ve virtuální realitě filosofické otázky typu, co je realita a co můžeme vědět o vnějším světě? Lze si lidský život představit jako dokonalou simulaci? O zkušenostech s virtuální realitou a jejím nahlížení z pohledu filosofie si s redaktorkou Terezou Liškovou v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava povídali  analytický filosof Jakub Mihálik a básník Luboš Svoboda. Tématu virtuální reality, vědomí a jazykových modelů se věnuje rovněž rozhovor Jakuba Mihálika s prof. Davidem Chalmersem (New York University) v aktuálním čísle Filosofického časopisu.