FLÚ v médiích

Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu Akademie věd spolu s Davidem Černým a Adamem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR, kteří se dlouhodobě odborně zabývají analýzou argumentů v otázkách asistované smrti, reagují v online verzi Lidových novin na dřívější rozhovor s předsedou Vědecké rady České lékařské komory Zdeňkem Mrozkem na téma eutanazie (LN ze 4. dubna: Eutanazie je strašně nebezpečné téma.) 

V textu odkazují na novou verzi zákona, nedávno prezentovanou týmem odborníků kolem senátorky Věry Procházkové, jehož přijetím by v České republice byly legalizovány dvě nové formy asistované smrti – eutanazie i sebeusmrcení za asistence lékaře. (Tyto dvě formy se liší tím, zda poslední krok vedoucí ke smrti pacienta vykoná lékař, nebo sám pacient.) Naše země by tak garantovala svým občanům podobné právo na důstojnou smrt, jakému se již po desetiletí těší v Nizozemsku a nověji v Belgii, Lucembursku, Švýcarsku, Kanadě či některých státech USA. Návrh zákona není prvním pokusem o legalizaci eutanazie a asistovaného sebeusmrcení v Česku, autoři se proto podivují nedostatku kvalifikace, který v odborné diskusi někteří odpůrci asistované smrti prokazují. Plný text najdete na lidovky.cz.

O autorech 
Tomáš Hříbek (Filosofický ústav AV ČR): autor monografie Obrana asistované smrti (Academia 2021).
David Černý (Ústav státu a práva AV ČR): autor knihy Eutanazie a dobrý život (Filosofia 2022).
Adam Doležal (Ústav státu a práva AV ČR): autor knihy Eutanazie a rozhodnutí na konci života (Academia 2017).

Indové volí svůj nový parlament a rozhodují tím o budoucí vládě. Proč by nás volby v nejlidnatější zemi světa měly zajímat? Témata předvolební kampaně, volební průzkumy a standardy, šance soupeřících stran i případný vliv voleb na mezinárodní orientaci země komentuje v řadě médií indolog a politický filosof Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu Akademie věd. Rozhovor s ním si můžete poslechnout v pořadu 90´ na ČT24 nebo v Ranním Plusu Českého rozhlasu (v čase 9:07). Jeho komentáře najdete též na portálu SeznamZprávy.cz nebo iRozhlas.

Pohled odborníků Akademie věd ČR na ostře sledované téma přineslo aktuální číslo akademického čtvrtletníku A / Magazín. Zda se technologie mohou obrátit proti člověku a na místě je alarmismus, nebo máme být naopak optimisty a vnímat umělou inteligenci především jako společensky prospěšnou, komentují v článku etici a filosofové Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR spolu s odborníky na strojové učení Jiřím Wiedermannem a Františkem Haklem z Ústavu informatiky AV ČR. Celý text 

75 let existence NATO, obranného společenství demokratického Západu, k němuž náleží i Česko, komentoval v pořadu 90´ České televize historik a filosof Petr Hlaváček z FLÚ AV ČR & FF UK spolu s Tomášem Klvaňou z New York University Prague a bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Jiřím Šedivým.

Odolnost ve společenském i individuální kontextu, v rovině moci, svobody, péče, dobra, sociálního kapitálu, důvěry v budoucnost a dalších zkoumají prostřednictvím rozhovorů s mimořádnými osobnostmi filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Jejich knize Odolná společnost – Mezi bezmocí a tyranií se věnuje pořad EX Libris Českého rozhlasu Plus. Projekt vznikl za podpory Strategie AV21 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR. Knihu vydalo Nakladatelství wo-men.

Zamyšlení Tomáše Koblížka na ČRo Vltava poukazuje na příčiny, které mohou způsobovat naše podléhání víře v nepravdy. Z výzkumů tzv. misperce například plyne, že lidé často věří nepravdám ne kvůli nedostatku schopnosti pravdu poznat, ale kvůli potřebě patřit do určité skupiny nebo kvůli potvrzujícímu zkreslení, které je vede k přijímání informací podporujících již existující přesvědčení. Výzkumy rovněž naznačují, že vyvracení nepravd nemusí být vždy účinné, protože lidé mají tendenci pamatovat si původní nepravdu spíše než její vyvrácení. Klíčem k odolnosti proti nepravdám je proto připustit si vlastní omylnost. Více

Záměr pojmenovat ulice a parky v nové zástavbě na pražském Rohanském ostrově po filosofech, jak navrhla developerská firma Sekyra Group v rámci svého projektu Rohan City, v Praze spíš naráží. Názvy nových ulic mají vytvořit jednotný ideový celek s odkazem na významné filosofické osobnosti spojené s myšlenkou pacifismu. Podle kritiků ale volba v první řadě nijak nerespektuje souvislost s místem, a možná by zasloužila širší diskusi, z pohledu filosofie pak jde spíš o náhodnou směs jmen, která navíc opomíjí ženské myslitelky. Absurditu návrhu má podtrhnout recesistická petice poukazující na pojmenování ulic po Tolkienových postavách Rohanského království. Více pro Novinky.cz Martin Ritter z Filosofického ústavu AV ČR. 

Příklady výhružných zpráv a urážek motivovaných názorovým nesouhlasem nejsou v online prostředí ničím překvapivým. Terčem nenávisti bývají častěji ženy, v poslední době přesněji ženy novinářky. Digitální nenávist přitom zdaleka není jen způsob, jímž si někdo vylije svou frustraci a zlobu. „Online svět dokáže nenávist specifickým způsobem utvářet a poskytovat jí novou dynamiku,“ říká odborník na nenávistné projevy, filosof Tomáš Koblížek. Proto bychom se jí jako společnost měli vážně zabývat. Více v rozhovoru s ním na ČRo Vltava. 

Online nenávist je výživným podhoubím pro řadu fenoménů, které v důsledku škodí celé společnosti. V interakci „protivníků“ tváří v tvář by online šarvátky nedosahovaly tak vyhroceného stavu. Přispívá k tomu například v literatuře popsaný disinhibiční efekt internetu, který vytváří mezi účastníky online přestřelek dojem, že vlastně nejde o nic skutečného. Výzkumy popisují i další jevy jako jsou soupeřivé nenávistné projevy nebo vytváření tzv. digitálních smeček. „Nenávistné projevy v internetovém světě nejsou nebezpečné pouze jako možný podnět k fyzickému činu. Samy jsou ve skutečnosti činem, jehož cílem je dotyčného ponížit, nebo v něm vyvolat strach o sebe sama i své okolí,“ doplňuje Tomáš Koblížek. Celý rozhovor

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. 

Matěj Cíbik se věnuje etice a politické filosofii, zejména liberalismu, teorii spravedlnosti a otázkám politické legitimity. Je autorem knihy Liberáli a tí druhí (2017). Působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd a vyučuje na Katedře filozofie Univerzity Pardubice. Odkaz na rozhovor. 

Juraj Hvorecký se specializuje na filosofii mysli, kognitivní vědu a aplikovanou etiku v oblasti technologií a institucí. Věnuje se také popularizaci společenského a humanitního bádání. Je spolueditorem knihy Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. V nakladatelství Routledge nedávno vyšel sborník Conscious and Unconscious Mentality, který spolueditoval s Tomášem Marvanem a Michalem Polákem. Odkaz na rozhovor.