FLÚ v médiích

Zmapovat ekonomickou transformaci přelomu 80. a 90. let ve zlínském regionu, včetně jejích hospodářských a sociálních aspektů, se spolu s dalšími badateli Akademie věd snaží historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Jaká realita se skrývá za fenoménem JZD Agrokombinát Slušovice, svého času jedním z nejúspěšnějších podniků socialistického Československa, badatel přibližuje v dnešním rozhovoru pro tištěnou verzi deníku MfDnes.

Spolu s dalšími odborníky na soudobé dějiny Vítězslavem Sommerem (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Martinem Jemelkou (Masarykův ústav a archiv AV ČR) dnes budou na toto téma debatovat v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Společně osvětlí nejen ekonomický úspěch podniku, ale i jeho místo v širších společenských souvislostech, včetně období transformace po roce 1989.

Historik Ondřej Ševeček (44) z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se věnuje hospodářským a sociálním dějinám 20. století, specializuje se na dějiny průmyslových měst, průmyslového urbanismu, nadnárodních podniků a podnikání. Je autorem a spoluautorem knih věnovaných moderním dějinám Zlína a koncernu Baťa (Zrození Baťovy průmyslové metropole, 2009; Tovární města Baťova koncernu, 2016).

Filosof Tomáš Koblížek byl hostem Josefa Šlerky v podcastu Data Boutique na serveru investigace.cz. Téma podcastové epizody se věnuje toxickému jazyku jako spojujícímu prvku propagandy, dezinformací a nenávistných projevů.

O problematických momentech, které před námi vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence a spotřebou energie, hovořil v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnál (9:44) Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Dezinformace a nenávistné projevy v současném online světě byly tématem včerejší pracovní odborné konference pořádané Úřadem vlády ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Snahou účastníků bylo navrhnout konkrétní doporučení pro ministerstva a Vládu České republiky, jak výzvám v současném online prostoru efektivně čelit. Více v rozhovoru s Tomášem Koblížkem pro Českou televizi (v čase 2:20).

Program konference

Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem v podcastu Vinohradská 12 o vlastenectví, nacionalismu, demokracii a zdrojích nenávisti ve společnosti.

Orientovat se v současném světě nebo se zapojit do veřejného života by měly umět už děti na základních školách. Spolu s badateli Filosofického ústavu Akademie věd ČR na tom pracují učitelé občanské výchovy sdružení v asociaci Občankáři. O tom, jak jejich spolupráce vypadá a jaká témata vědci přinášejí do výuky, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu (od 8:22) Ondřej Lánský z Filosofického ústavu a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nedávné použití slova "hoststvo" v mediálním prostoru vyvolalo vlnu polemik z lingvistických i etických pozic o tom, zda tento výraz do češtiny patří nebo nepatří a proč. K tématu se v komentáři pro Echo.24 vrací filosof Petr Kužel. 

"Důkazy, že Země není stavěna na trvalý růst, máme, jen se jimi neřídíme," říká filosof Martin Ritter, který byl hostem podcastu Mysli a žij na serveru Aktuálně.cz. 

Před 600 lety zemřel Jan Žižka. Pohled na něj a na jeho podobu se postupem času výrazně měnil, a i dnes zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Na otázku, jak konkrétně se měnila představa o podobě Jana Žižky v průběhu staletí, hovořil v pořadu Hyde Park České televize (od 33:27) mezi dalšími odborníky Robert Novotný z Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd & FF UK.