FLÚ v médiích

Slovenský portál Dalito.cz zpovídal akademiky původem ze Slovenska působící v Česku. Na otázky týkající se profese filosofa, odborných zájmů, ale i vnímání situace na Slovensku nebo života v Česku odpovídali politický filosof Matěj Cíbik a etik Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu Akademie věd. 

Matěj Cíbik se věnuje etice a politické filosofii, zejména liberalismu, teorii spravedlnosti a otázkám politické legitimity. Je autorem knihy Liberáli a tí druhí (2017). Působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd a vyučuje na Katedře filozofie Univerzity Pardubice. Odkaz na rozhovor. 

Juraj Hvorecký se specializuje na filosofii mysli, kognitivní vědu a aplikovanou etiku v oblasti technologií a institucí. Věnuje se také popularizaci společenského a humanitního bádání. Je spolueditorem knihy Základní pojmy filosofie jazyka a mysli. V nakladatelství Routledge nedávno vyšel sborník Conscious and Unconscious Mentality, který spolueditoval s Tomášem Marvanem a Michalem Polákem. Odkaz na rozhovor.

Městský stát, který kdysi patřil k nejsilnějším v antickém Řecku, je dnes symbolem válečnického umění. Podle historika Stephena Hodkinsona ale kolem Sparty panuje řada mýtů a její současný obraz je leckdy zkreslený. Přední odborník na starověkou Spartu, emeritní profesor university v Nottinghamu zavítal do Prahy v rámci mezinárodní konference Starověké dějiny a historikové starověku: památce prof. Pavla Olivy, pořádané Kabinetem pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR. Při této příležitosti poskytl rozhovor České televizi (čas 39:26).

Nepřímé svědectví o jedné z nejvýznamnějších evropských událostí 15. století – Kostnickém koncilu – podal ve své kronice kostnický měšťan Ulrich Richental. Dva z opisů Richentalovy kroniky jsou dnes uloženy ve fondech Národní knihovny. O tom, v čem jsou výjimečné i zavádějící, hovoří v širším kontextu kostnických událostí spolu s dalšími odborníky Pavel Soukup z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR &FF UK. V další epizodě pořadu Poklady Klementina na ČT art.

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.  

Duchovní odkazy v Komenského knize Labyrint světa a ráj srdce diskutovali na televizi Noe Tomáš Havelka z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, doc. Zuzana Svobodová z teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ilustrátorka Renáta Fučíková z Ateliéru didaktická ilustrace-fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. 

Souostroví v Indickém oceánu se stalo bitevním polem geopolitických zájmů soupeřících regionálních mocností. Mezi nimi získává momentálně navrch Čína. Situaci komentuje na Seznam Zprávy spolu s dalšími pozorovateli také indolog a politický filosof Jiří Krejčík. Na vývoj posledních dní podle něj lze nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie. 

Filosof Michael Hauser se v deníku Forum 24 zamýšlí nad novým druhem teroru bez jednoznačného motivu, vnímaného jako důsledek odcizeného vztahu ke společnosti. Jako prevenci před ochromením společnosti nihilismem staví optimismus vůle.  

Jak se liší šíření nenávistných projevů a dezinformací ve vztahu k tragickým událostem v předchozích letech a dnes? Jak si tyto společenské jevy vysvětlit a jak jim čelit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nastínil expert na nenávistné projevy Tomáš Koblížek. 

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd.

Dnešní rolí ekologie je především měření, predikce a nabídka řešení problémů. Témata jako masové migrace, vymírání druhů, rozšiřování pouští nebo globální oteplování v politické sféře ale dost nerezonují a role ekologie je v ní spíš minimalizována. Jádrem ekologické krize je (řečeno s význačným ekologickým myslitelem současnosti Davidem Abramem) to, že jsme se odvrátili od smyslově vnímané přírody. Ekologická témata řešíme v abstraktní rovině, příroda je pro nás už jen to, co známe z televize.

Vysvětlit hlouběji rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů, je prostorem pro ekologickou filosofii. Hlavním způsobem, jak může přispět společenské debatě je osvětlení pojmů, s nimiž veřejná debata pracuje a ukázat, že to, o čem se ve veřejné debatě bavíme, je něco jiného, pokrouceného a chce to vrátit se k přirozenému.

Pusťte si celý rozhovor s Petre Práškem o jeho akademickém zázemí, myšlenkových inspiracích, filosofické ekologii i současné práci.