FLÚ v médiích

Duchovní odkazy v Komenského knize Labyrint světa a ráj srdce diskutovali na televizi Noe Tomáš Havelka z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, doc. Zuzana Svobodová z teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ilustrátorka Renáta Fučíková z Ateliéru didaktická ilustrace-fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. 

Souostroví v Indickém oceánu se stalo bitevním polem geopolitických zájmů soupeřících regionálních mocností. Mezi nimi získává momentálně navrch Čína. Situaci komentuje na Seznam Zprávy spolu s dalšími pozorovateli také indolog a politický filosof Jiří Krejčík. Na vývoj posledních dní podle něj lze nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie. 

Filosof Michael Hauser se v deníku Forum 24 zamýšlí nad novým druhem teroru bez jednoznačného motivu, vnímaného jako důsledek odcizeného vztahu ke společnosti. Jako prevenci před ochromením společnosti nihilismem staví optimismus vůle.  

Jak se liší šíření nenávistných projevů a dezinformací ve vztahu k tragickým událostem v předchozích letech a dnes? Jak si tyto společenské jevy vysvětlit a jak jim čelit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nastínil expert na nenávistné projevy Tomáš Koblížek. 

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd.

Dnešní rolí ekologie je především měření, predikce a nabídka řešení problémů. Témata jako masové migrace, vymírání druhů, rozšiřování pouští nebo globální oteplování v politické sféře ale dost nerezonují a role ekologie je v ní spíš minimalizována. Jádrem ekologické krize je (řečeno s význačným ekologickým myslitelem současnosti Davidem Abramem) to, že jsme se odvrátili od smyslově vnímané přírody. Ekologická témata řešíme v abstraktní rovině, příroda je pro nás už jen to, co známe z televize.

Vysvětlit hlouběji rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů, je prostorem pro ekologickou filosofii. Hlavním způsobem, jak může přispět společenské debatě je osvětlení pojmů, s nimiž veřejná debata pracuje a ukázat, že to, o čem se ve veřejné debatě bavíme, je něco jiného, pokrouceného a chce to vrátit se k přirozenému.

Pusťte si celý rozhovor s Petre Práškem o jeho akademickém zázemí, myšlenkových inspiracích, filosofické ekologii i současné práci.

Prosincové vraždění na Karlově univerzitě otřáslo celou společností, přesto se najdou lidé, kteří násilný čin schvalují nebo přinejmenším zpochybňují. O tom, že omezování nenávistných projevů je běžné v Evropě i v zámoří a že zákroky proti nenávistným projevům jsou důležité, protože ukazují existenci nepřekročitelné červené linie, hovoří v pořadu Reportéři ČT odborník na dezinformace Tomáš Koblížek. 

Policie zaznamenala po incidentu stovky nenávistných nebo dezinformačních příspěvků, mezi jejichž autory byli i politici. Jde o krajní necitlivost k těm, kdo situaci prožili a s tragédií se vyrovnávají. Nutno dodat, že nejde jen o přeživší a jejich blízké, ale i záchranáře, policisty nebo hasiče, kteří na místě zasahovali. Hlavní arénou nenávisti jsou jako obvykle sociální sítě.

Podle Koblížka nejsou nenávistné projevy vyvolané samotnou událostí. „Spíš to vypadá, že klamný pohled na realitu, který se projevuje v dezinformacích už nějakým způsobem existoval a tohle byla příležitost, jak si znova říct to svoje. Jsou tady i lidé, kteří šíří nenávistné postoje, ale vlastně žádnou nenávist ani neprožívají, spíš vědí, že to bude rezonovat, jde jim o to sbírat nějaké politické body.“

Lidé, kteří tragédii veřejně schvalují, se každopádně pohybují na hraně či za hranou zákona. S některými je již vedeno trestní řízení. Nejčastěji se snaží odvolávat na svobodu slova. „Poentou není někoho omezovat, ale právě chránit druhé,“ dodává Koblížek s tím, že šíření nenávisti proti komukoli, ať už studentům humanitních oborů, Ukrajincům, Romům, Židům nebo třeba LGBT, může negativně ovlivňovat společnost v tom smyslu, že bude např. agresivitu vůči takovým skupinám více tolerovat.

Odkaz na pořad Reportéři ČT24 

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24. 

Slova generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast vzbudila rozruch novoroční výzvou, aby země střední Evropy řešily koloniální minulost. Týká se toto téma i nás jako České republiky a je správné o něm mluvit? O spojení modernity s kolonialismem, provázanosti historie se současností a hledání nových způsobů, jak řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy, hovořil v DVTV Ondřej Lánský z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace.

S kolonialismem souvisí mnoho konstitutivních prvků kapitalismu a našeho dnešního způsobu života. Jak by vypadal Západní svět bez kolonialismu? A jak se propisuje do evropské historie a do dnešní podoby stavu světa?

 „Lidé jako Emil Holub uvažovali o tom, že bychom mohli spravovat část území Toga. A na jubilejní výstavě v Praze byla k vidění Habešská vesnice, kam byli dovezeni lidé z Afriky a ukazováni veřejnosti. Proto bychom si jako společnost měli některé otázky klást,” říká v rozhovoru Ondřej Lánský. „Nechci tvrdit, že máme primární odpovědnost, není to tak jednoduché, ale je potřeba si uvědomit ten systém.“

V rozhovoru přibližuje mimo jiné koncept postkoloniálního myšlení a pojem vnitřní kolonializace, kdy můžeme mít tendenci obdobně nahlížet i na vztahy uvnitř společnosti. Tyto důsledky si je potřeba uvědomit a připustit, že v různých rovinách našeho přístupu ke světu se stále nachází tyto prvky.

Odkaz na rozhovor

Na pozadí posledních ruských útoků na Ukrajině se filosof a historik Volodymyr Volkovskyj v deníku Forum 24 zamýšlí nad postoji formovanými popíráním či překrucováním zřejmých morálně závažných faktů a nad jejich důsledky.