FLÚ v médiích

Jak vystihnout komplexitu a propojenost současného vědeckého poznání, když tradiční oborové klasifikace nestačí?Nový přístup, jak tento problém překonat, nabízí metoda mapování vědy, kterou vyvinuli naši vědci nad daty z českého výzkumného prostředí. Více v článku Radima Hladíka z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu na portále VědaVýzkum.

O roli nových začátků v osobním a duchovním životě a o tom, jak přechod do nového roku ovlivňuje naše vnímání času, hovořil v novém pořadu Krédo na ČRo Vltava fenomenolog Martin Nitsche.

Otázkám a dilematům spojeným s problematikou eutanázie se v debatě na Rádiu Wave věnovali filosof Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu Akademie věd a René Milfait, odborník na etiku v péči o pacienty v terminálních stádiích života.

Vůně využívalo lidstvo od pradávna v rituálech, medicíně i kosmetice. V  čem tkvělo tajemství egyptských vůní? Jak a proč se jimi zabývali antičtí filosofové a nakolik následně ovlivnily alchymii a přírodní vědy? Odpovědi hledá mezioborový tým projektu Alchymie vůní vedený badatelem Seanem Coughlinem z Filosofického ústavu AV ČR. Projektu podpořenému programem JUNIOR STAR Grantové agentury České republiky se věnuje rozsáhlý článek nového A/Magazínu, čtvrtletníku Akademie věd. 

Zmapovat ekonomickou transformaci přelomu 80. a 90. let ve zlínském regionu, včetně jejích hospodářských a sociálních aspektů, se spolu s dalšími badateli Akademie věd snaží historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu AV ČR. Jaká realita se skrývá za fenoménem JZD Agrokombinát Slušovice, svého času jedním z nejúspěšnějších podniků socialistického Československa, badatel přibližuje v dnešním rozhovoru pro tištěnou verzi deníku MfDnes.

Spolu s dalšími odborníky na soudobé dějiny Vítězslavem Sommerem (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), Martinem Jemelkou (Masarykův ústav a archiv AV ČR) dnes budou na toto téma debatovat v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Společně osvětlí nejen ekonomický úspěch podniku, ale i jeho místo v širších společenských souvislostech, včetně období transformace po roce 1989.

Historik Ondřej Ševeček (44) z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se věnuje hospodářským a sociálním dějinám 20. století, specializuje se na dějiny průmyslových měst, průmyslového urbanismu, nadnárodních podniků a podnikání. Je autorem a spoluautorem knih věnovaných moderním dějinám Zlína a koncernu Baťa (Zrození Baťovy průmyslové metropole, 2009; Tovární města Baťova koncernu, 2016).

Filosof Tomáš Koblížek byl hostem Josefa Šlerky v podcastu Data Boutique na serveru investigace.cz. Téma podcastové epizody se věnuje toxickému jazyku jako spojujícímu prvku propagandy, dezinformací a nenávistných projevů.

O problematických momentech, které před námi vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence a spotřebou energie, hovořil v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnál (9:44) Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Dezinformace a nenávistné projevy v současném online světě byly tématem včerejší pracovní odborné konference pořádané Úřadem vlády ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Snahou účastníků bylo navrhnout konkrétní doporučení pro ministerstva a Vládu České republiky, jak výzvám v současném online prostoru efektivně čelit. Více v rozhovoru s Tomášem Koblížkem pro Českou televizi (v čase 2:20).

Program konference

Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem v podcastu Vinohradská 12 o vlastenectví, nacionalismu, demokracii a zdrojích nenávisti ve společnosti.