FLÚ v médiích

Podstatou resilience je, že „i když žijete extrémně tragické události, máte zároveň schopnost vidět svoje zdroje a opory. A to, co si z tohoto drastického momentu v české historii můžeme odnést, je, že vždycky máme v české společnosti zdroje a opory, důvěru a solidaritu vedle nebezpečí..." Širší komentář filosofky Alice Koubové k situaci v kontextu teorie odolné společnosti vysílala ČT24. 

Slova generální ředitelky Národní galerie Alicji Knast vzbudila rozruch novoroční výzvou, aby země střední Evropy řešily koloniální minulost. Týká se toto téma i nás jako České republiky a je správné o něm mluvit? O spojení modernity s kolonialismem, provázanosti historie se současností a hledání nových způsobů, jak řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy, hovořil v DVTV Ondřej Lánský z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace.

S kolonialismem souvisí mnoho konstitutivních prvků kapitalismu a našeho dnešního způsobu života. Jak by vypadal Západní svět bez kolonialismu? A jak se propisuje do evropské historie a do dnešní podoby stavu světa?

 „Lidé jako Emil Holub uvažovali o tom, že bychom mohli spravovat část území Toga. A na jubilejní výstavě v Praze byla k vidění Habešská vesnice, kam byli dovezeni lidé z Afriky a ukazováni veřejnosti. Proto bychom si jako společnost měli některé otázky klást,” říká v rozhovoru Ondřej Lánský. „Nechci tvrdit, že máme primární odpovědnost, není to tak jednoduché, ale je potřeba si uvědomit ten systém.“

V rozhovoru přibližuje mimo jiné koncept postkoloniálního myšlení a pojem vnitřní kolonializace, kdy můžeme mít tendenci obdobně nahlížet i na vztahy uvnitř společnosti. Tyto důsledky si je potřeba uvědomit a připustit, že v různých rovinách našeho přístupu ke světu se stále nachází tyto prvky.

Odkaz na rozhovor

Na pozadí posledních ruských útoků na Ukrajině se filosof a historik Volodymyr Volkovskyj v deníku Forum 24 zamýšlí nad postoji formovanými popíráním či překrucováním zřejmých morálně závažných faktů a nad jejich důsledky.

Jak k otázkám kolem svobody slova přistupuje Česká republika, co lze vlastně považovat za nenávistný projev a jaký je rozdíl mezi dezinformací a misinformací? O tom s filosofem Tomášem Koblížkem na Dvojce Českého rozhlasu. 

Nejistota v současné společnosti, role sociální otázky v demokracii a obecně otázka ducha demokracie. Taková byla mimo jiné témata rozhovoru s politickou teoretičkou Sofií Nasström z University v Uppsale, která v říjnu na pozvání Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace a Institutu SYRI, vystoupila ve Filosofickém ústavu s přednáškou How do Democracies Die? A Reappraisal. Rozhovor s ní si poslechněte v podcastu 5:59 na Seznam Zprávy.

O stejnojmenné knize hovořila v nedělních Událostech v kultuře České televize filosofka Alice Koubová. Titul obsahuje 14 rozhovorů s osobnostmi veřejného života, které aktivně pracují s tématem odolnosti. Knihu autorek Alice Koubové a Barbory Baronové vydalo nakladatelství Wo-men ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR.

Jak může výzkum odolnosti zvýšit kvalitu života? Jak může vyloučeným lokalitám prospět podpora kultury, vzdělávání a vědy? Otázky pro filosofa Martina Nitscheho z Filosofického ústavu, který se společenskou odolností zabývá v rámci Strategie Akademie věd 21. V Hovorech Petra Viziny na ČRo Plus.

O tématech 30. ročníku konference Evropské společnosti pro filosofii a psychologii, spolupořádané Filosofickým ústavem AV ČR v Praze, hovořil v rozhlasovém vysílání ČRo Plus Juraj Hvorecký (30. 8. v čase 8:47). 

Filosof Martin Nitsche si v podcastu Na dotek povídal s Petrem Vizinou o nedávné výstavě výtvarnice Jitky Svobodové, o průhledech do jiných vrstev prožívání, ale také o interdisciplinaritě nebo společenské odolnosti, jíž se mimo jiné věnuje v rámci svého působení ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR.