FLÚ v médiích

Nad pozitivními a negativními dopady umělé inteligence v otázkách ochrany životního prostředí se spolu s dalšími odborníky zamýšlí Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha v článku na iDNES.cz a na ČT24.

"Slovenská společnost vůbec není polarizovaná, ale dochází k radikalizaci její části," říká filosof a odborník na hatespeech Tomáš Koblížek, který byl hostem pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.

Parametry odolné demokracie na pozadí výzkumů realizovaných Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) komentuje ve vysílání ČT24 filosofka Alice Koubová z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Výzkumy potvrzují, že velká část slovenské společnosti nemá důvěru ve státní instituce ani veřejnoprávní média a směřuje k různým alternativním zdrojům, což přispívá k celkové polarizaci společnosti. Důvěryhodnost úřadů, politických lídrů, vymahatelnost práva, posilování péče o zranitelné, snižování pocitu bezmoci a možnost spoluúčasti na veřejném dění zmiňuje jako faktory, které odolnost společnosti v krizích posilují. 

Tomáš Koblížek, analytický filosof z Filosofický ústav Akademie věd České republiky, který se dlouhodobě a systematicky věnuje tématu nenávistných projevů, útočného jazyka a slovního zastrašování, se v rozhovoru pro Deník N vyjádřil k posledním událostem na Slovensku.

Doba složitá je název filosofických debat o dnešním světě s Alicí Koubovou, Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou. Nový podcast Českého rozhlasu Vltava se zaměří na osm klíčových otázek dnešní doby. Jaká je současnost pohledem filosofie, se dozvíte každé úterý na webu Vltavy, na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Teaser.

To, co se nyní děje v Gaze a jak to nakonec dopadne, dlouhodobě ovlivní celosvětový řád. Tamní válka posílí, nebo naopak ochromí víru ve funkčnost mezinárodních institucí – od OSN po mezinárodní soud, od schopnosti pomáhat řešit konflikty až po schopnost globálně řešit klimatickou krizi, míní politoložka a odbornice na ideologické spory ve světě Zora Hesová z Filosofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Její komentář přinesl DeníkN. 

Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu Akademie věd spolu s Davidem Černým a Adamem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR, kteří se dlouhodobě odborně zabývají analýzou argumentů v otázkách asistované smrti, reagují v online verzi Lidových novin na dřívější rozhovor s předsedou Vědecké rady České lékařské komory Zdeňkem Mrozkem na téma eutanazie (LN ze 4. dubna: Eutanazie je strašně nebezpečné téma.) 

V textu odkazují na novou verzi zákona, nedávno prezentovanou týmem odborníků kolem senátorky Věry Procházkové, jehož přijetím by v České republice byly legalizovány dvě nové formy asistované smrti – eutanazie i sebeusmrcení za asistence lékaře. (Tyto dvě formy se liší tím, zda poslední krok vedoucí ke smrti pacienta vykoná lékař, nebo sám pacient.) Naše země by tak garantovala svým občanům podobné právo na důstojnou smrt, jakému se již po desetiletí těší v Nizozemsku a nověji v Belgii, Lucembursku, Švýcarsku, Kanadě či některých státech USA. Návrh zákona není prvním pokusem o legalizaci eutanazie a asistovaného sebeusmrcení v Česku, autoři se proto podivují nedostatku kvalifikace, který v odborné diskusi někteří odpůrci asistované smrti prokazují. Plný text najdete na lidovky.cz.

O autorech 
Tomáš Hříbek (Filosofický ústav AV ČR): autor monografie Obrana asistované smrti (Academia 2021).
David Černý (Ústav státu a práva AV ČR): autor knihy Eutanazie a dobrý život (Filosofia 2022).
Adam Doležal (Ústav státu a práva AV ČR): autor knihy Eutanazie a rozhodnutí na konci života (Academia 2017).

Indové volí svůj nový parlament a rozhodují tím o budoucí vládě. Proč by nás volby v nejlidnatější zemi světa měly zajímat? Témata předvolební kampaně, volební průzkumy a standardy, šance soupeřících stran i případný vliv voleb na mezinárodní orientaci země komentuje v řadě médií indolog a politický filosof Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu Akademie věd. Rozhovor s ním si můžete poslechnout v pořadu 90´ na ČT24 nebo v Ranním Plusu Českého rozhlasu (v čase 9:07). Jeho komentáře najdete též na portálu SeznamZprávy.cz nebo iRozhlas.

Pohled odborníků Akademie věd ČR na ostře sledované téma přineslo aktuální číslo akademického čtvrtletníku A / Magazín. Zda se technologie mohou obrátit proti člověku a na místě je alarmismus, nebo máme být naopak optimisty a vnímat umělou inteligenci především jako společensky prospěšnou, komentují v článku etici a filosofové Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR spolu s odborníky na strojové učení Jiřím Wiedermannem a Františkem Haklem z Ústavu informatiky AV ČR. Celý text