Aktuality a články

Pandemie covidu-19 jako bod obratu neboli proč neoliberální kapitalismus není fraška, nýbrž tragédie. Text filosofa Michaela Hausera (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) je jednou z esejí nové knihy Pandemie covid-19: konec neoliberální globalizace? editorek Ilony Švihlíkové a Veroniky Sušové-Salminen. Sborník se na pandemii dívá z pohledu ekonomie, ekologie, filozofie, sociologie, kulturologie, politologie i historické vědy. 

Jak zvládaly v uplynulém roce skloubit badatelskou práci s osobním životem v podmínkách Covid-19? Vítězily ve vědeckých soutěžích, obstály při schvalování grantů, psaly knihy, praly se s domácí výukou. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě představujeme několik badatelek FLÚ AV ČR. 

ALICE KOUBOVÁ

„Emergency Dance 2020“
Během pandemie zvládla vedle funkce maminky dvou školních dětí obhájit docenturu a vydat dvě knihy. První z titulů Myslet z druhého místa, k otázce performativní filosofie získal nominaci na cenu Divadelních novin a stal se nejprodávanější knihou Nakladatelství NAMU. Druhý titul Donald Winnicott a politická teorie publikovala s Petrem Urbanem v nakladatelství Filosofia. Jako editorka se podílela na přípravě dvou knižních publikací: Terény Performance a Play and Democracy. Vyšly jí také odborné studie v Humana.Mente, Journal of Philosophical Studies, Theatralia, a Routledge. Koordinovala závěrečný rok programu Strategie AV21 Formy a funkce komunikace a připravila se svým týmem kompletně nový program s názvem Odolná společnost pro 21. století, který byl Akademií věd podpořen pro následujících 5 let. Účastnila se řešení grantového projektu TAČR Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě. V rámci svých aktivit ve veřejném prostoru publikovala několik článků k tématu pandemie, natočila dvě videa z cyklu Věda na doma, poskytla vícero rozhovorů pro rozhlas a česká periodika, moderovala mezinárodní i české veřejné diskuze a přednášela online i fyzicky na několika konferencích. Vedla tři vysokoškolské kurzy online. Jako dramaturgyně se podílela na projektu Emergency Dances III připravovaného s Tantehorse pro Palác Akropolis.

ALENA SARKISSIAN

„Sláva paměťovým institucím a jejím vstřícným pracovnicím a pracovníkům! Podali mi pomocnou ruku, abych to nevzdala!“
Je matkou malé dcery, která právě nastoupila do první třídy a strávila tudíž část prvního pololetí v domácí výuce. Vedla Oddělení antické kultury a její recepce při Kabinetu klasických studií FLÚ AV ČR, kde se badatelsky věnuje především antickému dramatu a divadlu, byzantské recepci antického dramatu a divadla a moderní, zejména české recepci antického dramatu a divadla. Současně pracovala na projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR, zaměřeném na dílo režiséra Národního divadla Karla Dostala. Práci jí výrazně ztěžovaly uzavřené knihovny a archivy, optimismus v práci neztratila díky nadlidské obětavosti pracovníků paměťových institucí a digitalizaci některých sbírek. Organizovala jako každoročně Letní školu klasických studií, kterou se jí podařilo počátkem července uskutečnit v nezměněné podobě, ale zároveň bezpečně. Do cyklu Věda na doma přispěla natočením videa na téma Animorum pestis čili o divadelní nákaze.

LUCIE STORCHOVÁ

„Dítě je jako paprsek světla v temné době“
Historičku působící v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR, kde se specializuje na problematiku renesančního humanismu a na raně novověkou cestopisnou literaturu, zastihl Covid v pokročilé fázi těhotenství. Se svým badatelským týmem vydala na podzim v nakladatelství De Gruyter úspěšnou publikaci Companion to Central and Eastern European Humanism: The Czech Lands. Dokončila monografii o proměnách protestantského vědění o přírodě v 16. století. Stála v čele hodnotícího panelu Archeologie a starší dějiny Grantové agentury ČR a věnovala se hodnotící práci pro Evropsku výzkumnou radu. V květnu se jí narodila druhá dcera.

ELIŠKA POLÁČKOVÁ

„Bála jsem se, že v online prostředí nebudu umět učit. Studující jsou ale vstřícní, ostych už jsem ztratila.“
Během pandemie začala pracovat na Univerzitě Palackého v Olomouci, a s novými studentkami a studenty, stejně jako kolegyněmi a kolegy se tak musela sžívat pouze v online prostoru. Jako badatelka se zaměřuje na římskou a středověkou divadelní a performativní kulturu a překládá divadelní hry z latiny a angličtiny. S kolegyní Alicí Koubovou připravuje kolektivní monografii, ve které více než dvacítka osobností z oblasti umění a humanitních i společenských věd představuje svoje náhledy na pojem performance a způsoby, jakými jej užívají ve své práci. V uplynulém roce získala financování od Grantové agentury ČR pro výzkum středověkého literárně-dramatického žánru nářků Panny Marie, na kterém pracuje s odborníky a odbornicemi na středověkou hudbu, rukopisy a starou češtinu, němčinu a latinu.

O Češích a jejich vztahu k Západu, specifické západní sebenenávisti, české identitě i postojích Čechů k evropské integraci. V rozhovoru s historikem a filosofem Petrem Hlaváčkem (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR). Vyšlo též v polském časopise Teologija Polityczna.

Nedávný workshop organizovaný redakčním okruhem časopisu Kontradikce upozorňuje na disidentské koncepty, které vycházejí z jiných než liberálně pojímaných intelektuálních tradic. Pusťte si na youtube.

V podcastu Kolaps #27 deníku A2Alarm hovoří Jan Mervart a Jiří Růžička (Oddělení moderní české filosofie, FLÚ AV ČR) o reakci československé stranické inteligence na konec stalinismu, jejích snahách znovu promyslet socialismus a o své nedávno vydané knize věnované právě myšlení poststalinské modernity.

Vznik expertní skupiny, která bude žádosti o ERC grant aktivně podporovat, stvrdili v minulých dnech předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima. Granty ERC se udělují začínajícím i zavedeným vědcům, kritéria jsou však náročná. Z Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR loni získal startovní ERC grant historik filosofie Ota Pavlíček s projektem Academia.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zvolila na svém pátečním zasedání tajnou volbou do funkce 1. místopředsedy Pavla Barana. Organizačně se podílel na konstituování Filosofického ústavu AV ČR a v roce 2004 se stal jeho ředitelem – tuto pozici zastával do roku 2013. V témže roce se stal členem Akademické rady AV ČR a místopředsedou Akademie věd pro oblast společenských a humanitních věd. Více

S Martinem Nodlem (Centrum medievistických studií, FLÚ AV ČR) o morových ranách, nové knize Mor, flagelanti a vraždění Židů: 14. století jako období krize, kterou připravil k vydání, i osudovém vlivu profesora Františka Šmahela na jeho profesní směřování. V podcastu Na dotek Petra Viziny.

Filosofie a institucionální etika byla tématem jedné z Filosofických kaváren uplynulého roku. Diskusi ze záznamu s průkopníky etické kultury ve veřejné správě Petrem Urbanem, Alicí Koubovou, Jurajem Hvoreckým a Ondřejem Bisem najdete na našem You Tube. Společně pracují na projektu TA ČR, který mapuje etickou kulturu v prostředí Ministerstva dopravy. Jejich cílem je připravit pro zmíněnou instituci sadu konkrétních doporučení a nástrojů jak rozvíjet etiku státních úředníků v praxi. Badatelsky novátorské téma má vyvrcholit během letošního roku konferencí organizovanou ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Na podzim 2021 je rovněž plánována závěrečná akce projektu na půdě Senátu PČR.