Zvolte jazyk

Název projektu: Vědění ve věku nedůvěry (Trust)
Reg. č.: CZ.02.01.01/00/23_025/0008711

Příjemce: Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
Partneři: Univerzita Hradec Králové, Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.

Datum zahájení fyzické realizace projektu: 1. 1. 2025
Datum ukončení fyzické realizace projektu: 31. 12. 2028
Doba trvání projektu: 48 měsíců

EUMSMT barevne RGB

Co je cílem projektu?

Hlavním cílem projektu je zkoumat vliv nových technologií a souvisejících inovací na procesy generování, cirkulace, ověřování, adaptace a uplatňování vědění ve společnosti. Projekt navrhne a vytvoří konkrétní nástroje pro analýzu a modelování informačních a znalostních toků a přitom propojí a využije metody několika vědních oborů. Pokusí se zodpovědět otázku, co dělá vědění relevantním, důvěryhodným a akceptovatelným, a to jednak z hlediska modelů lidské racionality a jejích mezí, jednak z hlediska diverzity a různých forem komunikace. Dále budou zkoumány a modelovány vhodné typy prostředí, interakcí, edukačních a jiných opatření, které podporují formování kompetencí kritického myšlení a argumentace. Z tohoto důvodu projekt integruje expertízu a metody několika vědeckých disciplín (zejména filosofie, sociologie, počítačových věd a historie vědy) s cílem komplexně analyzovat a vysvětlit vliv nových informačních technologií na vědecké poznání a společenskou důvěru v expertní vědění.

Výsledkem analýz by měl být komplexní pohled na charakter poznání v kontextu technologických, sociálních a kognitivních procesů, jenž by měl umožnit identifikovat epistemologický rámec, tedy klíčové faktory dynamiky procesů poznávání, komunikace a argumentace, které formují anebo rozkládají důvěru v expertní poznání. Porozumění těmto faktorům by mělo umožnit na tyto procesy působit na úrovni jejich dynamiky tak, aby se rozkladné faktory zpomalily a aby se na základě tohoto působení posílila stabilita. Nestačí řešit až jejich bezpečnostní a etické důsledky, protože dynamika rozpracování bezpečnostních a etických otázek disruptivních technologií zaostává za dynamikou jejich rozvoje. Proto je klíčové porozumět informačním tokům a komunikačním procesům souvisejícím s rychlým rozšířením těchto technologií na úrovni jejich dynamiky, a ne až jejich důsledků. Projekt klade důraz na otázky lidské dimenze nových technologií a umělé inteligence (resp. otázku zahrnutí humánních hodnot do jejich „designu“). V praktických aplikacích usiluje o posilování kompetencí jednotlivců (např. novými metodami rozvoje a výuky kritického myšlení a argumentace), demokratizaci vědění (vývojem softwaru, nových digitálních aplikací a otevřeným sdílením poznatků) a v neposlední řadě rovněž zkoumáním nových příležitostí pro komunikaci a šíření vědeckých poznatků, expertního vědění a znalostí v informační společnosti. Výsledky projektu cílí na hlubší porozumění výzvám, hrozbám a příležitostem spojeným s využíváním nových technologií v současné společnosti a k podpoře transparentní, odpovědné a etické vědecké praxe.

V neposlední řadě je cílem projektu TRUST také kritické prozkoumání povahy, zdrojů, limitů a proměn vědění v aktuálních souřadnicích prudkého nástupu nových informačních a komunikačních technologií a umělé inteligence. Vědění, zejména expertní a vědecké, má klíčovou roli v lidské společnosti a její schopnosti reagovat na různé typy příležitostí, hrozeb a nastupujících trendů. Vyspělé technologie jsou paradigmatické výdobytky expertního vědění, které na mnoha úrovních zefektivňují i způsoby tvorby, cirkulace a aplikace znalostí ve společnosti. Současně ale přináší i nové výzvy pro moderní společnost, které je nutno podrobit soustavné kritické reflexi ve vztahu k fundamentálním filosofickým otázkám, které se váží k pojmu vědění, jeho zdrojům a způsobům, jak lidé poznávají svět kolem sebe, jak tyto poznatky sdílejí a reflektují. Projekt vychází z předpokladu, že taková reflexe si vyžaduje interdisciplinární přístup (zejména propojení a spolupráci humanitních a společenských věd s informatikou a kognitivní vědou) a zahrnutí široké škály perspektiv a kontextů, včetně širší historické, sociální a kulturní perspektivy. V rámci hlavních výzkumných cílů se projekt soustředí zejména na tyto aktuální otázky:

  • Jak nové technologie a digitální platformy ovlivňují způsoby, jakými lidé chápou, produkují a komunikují vědecké poznání?
  • Jaké mají tyto technologické inovace epistemologické důsledky a jaká rizika?
  • Jak nové technologie proměňují samu vědu a vědecký proces a jaký mají vliv na autoritu a důvěryhodnost vědeckého poznání ve společnosti?
  • Jak zasahují nové technologie do informačních toků ve společnosti a mezilidské komunikace?
  • Jak působí na šíření vědění a inovací či naopak na proliferaci informačních šumů, informačního přehlcení, dezinformací, konspiračních teorií, vědeckých hoaxů apod.?

Struktura projektu

Projekt TRUST je tvořen dvěma výzkumnými záměry: (VZ1) Věda, vědecké poznání a disruptivní technologie zahrnuje šest komplementárních výzkumných aktivit věnovaných například epistemologickým a normativním otázkám studia disruptivních technologií; síťové analýze jako nástroji studia racionality; komunikaci a šíření vědění a inovací v historické a sociologické perspektivě a vztahu umělé inteligence a symbolické logiky. (VZ2) Racionalita a logika pro informační společnost zahrnuje šest výzkumných aktivit s metodologickými východisky v kritických a logických analýzách rozumu a racionality, jež jsou věnovány především výzkumům kognitivních a racionálních principů komunikace, kritické reflexi kritického myšlení, analýze logických aspektů racionality a znalostí a zkoumání kredibility a komunikace vědy v informační společnosti. VZ1 – Věda, vědecké poznání a disruptivní technologi.

VZ1 – Věda, vědecké poznání a disruptivní technologie

Výzkumný záměr se soustřeďuje na interdisciplinární zkoumání dynamiky vědeckého poznání v kontextu technologického vývoje, inovací a vlivu disruptivních technologií ((informačních a komunikačních technologií, zejména AI) na poznávací procesy, důvěryhodnost vědy a techniky a jejich roli ve společnosti. Pro výzkumy předpokladů, parametrů i konkrétních diskurzivních praxí vědeckého poznávání ve vztahu k produkovaným a využívaným technologiím jsou do týmu zahrnuty a integrovány (v souladu s badatelskými cíli) kompetence několika oborů, zejména filosofie, logiky, informatiky, sociologie a historie. Interdisciplinární expertízy zapojených institucí a odborníků umožňují studovat způsoby produkce, distribuce, komunikace a institucionalizace vědeckého poznání zejména z hledisek filosofie vědy, filosofie mysli a etiky (VA1), logiky a informatiky (VA2), ve spolupráci s praktickými aspekty automatické analýzy (textových) dat (VA3), dále s akcentem na společenské dimenze vědy a inovací za využití perspektiv sociologie vědy (VA4), historie a filosofie vědy, intelektuálních dějin a digital humanities při analýzách vývoje komunikace vědeckého poznání (VA5) a v neposlední řadě i perspektivy historického a historicko-filosofického utváření fundamentálních metodologických rámců (VA6).

VZ2 – Racionalita a logika pro informační společnost

Výzkumný záměr je orientován na interdisciplinární zkoumání změn ve fungování a dynamice informačních a komunikačních toků, racionality a usuzování o znalostech v současné společnosti, zasažené prudkým rozvojem informačních technologií a umělé inteligence. Do výzkumů integruje expertízu a kompetence několika oborů zejména filosofie, logiky, informatiky a sociologie a řešené otázky propojuje s výsledky výzkumů v oblasti mezioborově ustavené kognitivní vědy. Cílí na příspěvek k výzkumu velmi aktuálních otázek a společenských výzev týkajících se mj. informačního přehlcení, masivnějšího šíření dezinformací a konspirací, manipulace s veřejným míněním, relativizace faktů a expertízy, polarizace názorů společnosti, vytváření a radikalizace sociálních bublin. Sestavený tým odborníků umožňuje rozvíjet systematický interdisciplinární výzkum racionality a rozumu z perspektivy filosofie a logiky (VA1), dále kognitivních a racionálních principů informačních toků a komunikace (VA2), reflexe mezí a uplatňování kritického myšlení (VA3) a komunikace vědeckých znalostí a společenské důvěryhodnosti vědy a expertízy (VA4) za využití kompetencí filosofie, logiky, sociologie a informatiky. V neposlední řadě také souvisejících otázek komunikace a jazyka, usuzování a logických systémů (VA5), včetně logických aspektů racionality a znalosti (VA6), využívající také širší odbornost a expertízu týmu v oblasti filosofie, logiky, matematiky a informatiky.

Mezinárodní vědecká rada (ISAB)

ISAB je navržena jako nezávislý poradní orgán v oblasti strategie a hodnocení činnosti odborného týmu projektu. ISAB bude složena ze čtyř významných zahraničních osobností působících v oblasti výzkumu a vývoje relevantní pro problematiku řešenou v projektu. Při nominacích členek a členů ISAB byly současně zohledněny (kromě expertní vazby nominovaných na vědecké otázky sledované v rámci obou interdisciplinárně založených VZ) jejich zkušenosti v oblasti vědeckého managementu, řízení vědeckých týmů a projektů, rozvoje a realizace mezinárodní vědecké spolupráce a také posilování společenské relevance výzkumu, včetně zvyšování aplikačního potenciálu vědeckých činností a výsledků. ISAB bude dohlížet na postup řešení projektu, hodnotit kvalitu výzkumných aktivit a formulovat odborná doporučení pro management a řízení projektu. ISAB se bude scházet jednou ročně u příležitosti konání pravidelné bilanční konference projektu, na níž budou prezentovány výsledky projektu a dosavadní pokroky v jeho řešení.

Seznam členek a členů ISAB:

Jméno a příjmení Instituce, země Výzkumný profil a vybrané kompetence v návaznosti na projekt 
prof. Sonja Smets  Institute for Logic, Language and Computation at the University of Amsterdam, Nizozemí  Logika, epistemologie, multiagentní systémy v AI, filosofie kvantové fyziky (nositelka ERC, mezinárodní projekty, vědecký management) 
prof. Lorna Hughes  School of Humanities, University of Glasgow, Velká Británie  Digital Humanities, komputační metody v humanitních vědách (spolupráce s aplikační sférou, síťování, děkanka pro oblast mezinárodních vztahů) 
prof. James O'Shea  School of Philosophy, University College Dublin, Irsko  Filosofie, současná analytická filosofie, epistemologie, pragmatismus, racionalita (síťování a mezinárodní spolupráce, vědecký management) 
prof. Helen Beebee  School of Philosophy, Religion and History of Science, University of Leeds, Velká Británie  Filosofie vědy, Humova filosofie, otázky kauzality a svobodné vůle (genderové otázky, ženy ve filosofii, síťování a mezinárodní spolupráce)