Aktuality a články

Jak zvládaly v uplynulém roce skloubit badatelskou práci s osobním životem v podmínkách Covid-19? Vítězily ve vědeckých soutěžích, obstály při schvalování grantů, psaly knihy, praly se s domácí výukou. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě představujeme několik badatelek FLÚ AV ČR. 

ALICE KOUBOVÁ

„Emergency Dance 2020“
Během pandemie zvládla vedle funkce maminky dvou školních dětí obhájit docenturu a vydat dvě knihy. První z titulů Myslet z druhého místa, k otázce performativní filosofie získal nominaci na cenu Divadelních novin a stal se nejprodávanější knihou Nakladatelství NAMU. Druhý titul Donald Winnicott a politická teorie publikovala s Petrem Urbanem v nakladatelství Filosofia. Jako editorka se podílela na přípravě dvou knižních publikací: Terény Performance a Play and Democracy. Vyšly jí také odborné studie v Humana.Mente, Journal of Philosophical Studies, Theatralia, a Routledge. Koordinovala závěrečný rok programu Strategie AV21 Formy a funkce komunikace a připravila se svým týmem kompletně nový program s názvem Odolná společnost pro 21. století, který byl Akademií věd podpořen pro následujících 5 let. Účastnila se řešení grantového projektu TAČR Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě. V rámci svých aktivit ve veřejném prostoru publikovala několik článků k tématu pandemie, natočila dvě videa z cyklu Věda na doma, poskytla vícero rozhovorů pro rozhlas a česká periodika, moderovala mezinárodní i české veřejné diskuze a přednášela online i fyzicky na několika konferencích. Vedla tři vysokoškolské kurzy online. Jako dramaturgyně se podílela na projektu Emergency Dances III připravovaného s Tantehorse pro Palác Akropolis.

ALENA SARKISSIAN

„Sláva paměťovým institucím a jejím vstřícným pracovnicím a pracovníkům! Podali mi pomocnou ruku, abych to nevzdala!“
Je matkou malé dcery, která právě nastoupila do první třídy a strávila tudíž část prvního pololetí v domácí výuce. Vedla Oddělení antické kultury a její recepce při Kabinetu klasických studií FLÚ AV ČR, kde se badatelsky věnuje především antickému dramatu a divadlu, byzantské recepci antického dramatu a divadla a moderní, zejména české recepci antického dramatu a divadla. Současně pracovala na projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR, zaměřeném na dílo režiséra Národního divadla Karla Dostala. Práci jí výrazně ztěžovaly uzavřené knihovny a archivy, optimismus v práci neztratila díky nadlidské obětavosti pracovníků paměťových institucí a digitalizaci některých sbírek. Organizovala jako každoročně Letní školu klasických studií, kterou se jí podařilo počátkem července uskutečnit v nezměněné podobě, ale zároveň bezpečně. Do cyklu Věda na doma přispěla natočením videa na téma Animorum pestis čili o divadelní nákaze.

LUCIE STORCHOVÁ

„Dítě je jako paprsek světla v temné době“
Historičku působící v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR, kde se specializuje na problematiku renesančního humanismu a na raně novověkou cestopisnou literaturu, zastihl Covid v pokročilé fázi těhotenství. Se svým badatelským týmem vydala na podzim v nakladatelství De Gruyter úspěšnou publikaci Companion to Central and Eastern European Humanism: The Czech Lands. Dokončila monografii o proměnách protestantského vědění o přírodě v 16. století. Stála v čele hodnotícího panelu Archeologie a starší dějiny Grantové agentury ČR a věnovala se hodnotící práci pro Evropsku výzkumnou radu. V květnu se jí narodila druhá dcera.

ELIŠKA POLÁČKOVÁ

„Bála jsem se, že v online prostředí nebudu umět učit. Studující jsou ale vstřícní, ostych už jsem ztratila.“
Během pandemie začala pracovat na Univerzitě Palackého v Olomouci, a s novými studentkami a studenty, stejně jako kolegyněmi a kolegy se tak musela sžívat pouze v online prostoru. Jako badatelka se zaměřuje na římskou a středověkou divadelní a performativní kulturu a překládá divadelní hry z latiny a angličtiny. S kolegyní Alicí Koubovou připravuje kolektivní monografii, ve které více než dvacítka osobností z oblasti umění a humanitních i společenských věd představuje svoje náhledy na pojem performance a způsoby, jakými jej užívají ve své práci. V uplynulém roce získala financování od Grantové agentury ČR pro výzkum středověkého literárně-dramatického žánru nářků Panny Marie, na kterém pracuje s odborníky a odbornicemi na středověkou hudbu, rukopisy a starou češtinu, němčinu a latinu.

O Češích a jejich vztahu k Západu, specifické západní sebenenávisti, české identitě i postojích Čechů k evropské integraci. V rozhovoru s historikem a filosofem Petrem Hlaváčkem (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR). Vyšlo též v polském časopise Teologija Polityczna.

Nedávný workshop organizovaný redakčním okruhem časopisu Kontradikce upozorňuje na disidentské koncepty, které vycházejí z jiných než liberálně pojímaných intelektuálních tradic. Pusťte si na youtube.

V podcastu Kolaps #27 deníku A2Alarm hovoří Jan Mervart a Jiří Růžička (Oddělení moderní české filosofie, FLÚ AV ČR) o reakci československé stranické inteligence na konec stalinismu, jejích snahách znovu promyslet socialismus a o své nedávno vydané knize věnované právě myšlení poststalinské modernity.

Vznik expertní skupiny, která bude žádosti o ERC grant aktivně podporovat, stvrdili v minulých dnech předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima. Granty ERC se udělují začínajícím i zavedeným vědcům, kritéria jsou však náročná. Z Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR loni získal startovní ERC grant historik filosofie Ota Pavlíček s projektem Academia.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zvolila na svém pátečním zasedání tajnou volbou do funkce 1. místopředsedy Pavla Barana. Organizačně se podílel na konstituování Filosofického ústavu AV ČR a v roce 2004 se stal jeho ředitelem – tuto pozici zastával do roku 2013. V témže roce se stal členem Akademické rady AV ČR a místopředsedou Akademie věd pro oblast společenských a humanitních věd. Více

S Martinem Nodlem (Centrum medievistických studií, FLÚ AV ČR) o morových ranách, nové knize Mor, flagelanti a vraždění Židů: 14. století jako období krize, kterou připravil k vydání, i osudovém vlivu profesora Františka Šmahela na jeho profesní směřování. V podcastu Na dotek Petra Viziny.

Filosofie a institucionální etika byla tématem jedné z Filosofických kaváren uplynulého roku. Diskusi ze záznamu s průkopníky etické kultury ve veřejné správě Petrem Urbanem, Alicí Koubovou, Jurajem Hvoreckým a Ondřejem Bisem najdete na našem You Tube. Společně pracují na projektu TA ČR, který mapuje etickou kulturu v prostředí Ministerstva dopravy. Jejich cílem je připravit pro zmíněnou instituci sadu konkrétních doporučení a nástrojů jak rozvíjet etiku státních úředníků v praxi. Badatelsky novátorské téma má vyvrcholit během letošního roku konferencí organizovanou ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Na podzim 2021 je rovněž plánována závěrečná akce projektu na půdě Senátu PČR.

Nadchnout pro vědu mladé talenty si dal za svůj hlavní cíl projekt Otevřená Věda AV ČR.Díky němu se středoškoláci mohou stát akademickými badateli na zkoušku. Na stáž do Filosofického ústavu bylo letos přijato 19 studentů. Věnovat se budou antické tradici v české kultuře, neolatinistice, filosofii Jana Patočky, bioetice, filosofii odpovědného přístupu k jídlu, současné filosofii mysli i popularizaci filosofie jako takové.