Aktuality a články

Nadchnout mladé lidi pro vědu a ukázat jim, na čem se v Akademii věd ČR v současnosti pracuje, patří k hlavním cílům stáží pro talentované středoškolské studenty, které Akademie věd ČR pořádá pod hlavičkou Otevřené vědy. Výsledky svého bádání mladí vědci každoročně představují na závěrečné konferenci. Letos se uskutečnila online a zúčastnilo se jí 74 studentů. Cenu poroty pro oblast humanitních a společenských věd získal tým stážistů lektora Václava Žůrka z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR.

„Studenti v kontextu počínající pandemie sami přišli s nápadem zaměřit svou pozornost na krizové jevy středověké společnosti a s mou pomocí hledali prameny, které mohou poskytnout odpovědi na dvě otázky: Jak vnímali tehdejší kronikáři krizové jevy a jak tehdejší společnost na tyto fenomény reagovala? S ohledem na limity studentů stran znalosti jazyků, v nichž jsou prameny psány (latina, středověká čeština a němčina) jsme spolu četli dostupné prameny v moderních překladech a studenti sami pracovali s odbornou literaturou,“ popisuje Václav Žůrek spolupráci se Sabinou Millerovou, Jakubem Vybíralem a Zuzanou Šaldovou, kteří porotu zaujali prací na téma Období vlády Karla IV. ve stínu přírodních katastrof.

„Věřím, že pro ně bylo přínosné nejen poznat, jak vypadá vědecká práce humanitního typu, ale také, že si uvědomili, proč je nezbytné všechny zdroje ověřovat a ptát se po intenci autorů. To se hodí nejen ve výzkumu,“ dodává lektor.

Program Otevřená věda se studentům se zájmem o různé badatelské oblasti otevře i příští rok. Ve Filosofickém ústavu mohli studenti vybírat ze sedmi vypsaných stáží. Zájem projevilo celkem 109 stážistů. Stáže se rozběhnou v lednu 2021.

Článek k programu Otevřená věda si můžete přečíst také na portálu Věda a výzkum.

Kompletní přehled oceněných 

Na otázku, jakou roli hraje divadlo jako kulturní instituce v době společenských a politických krizí, odpovídali v pořadu Akcent na ČRo Vltava filosofka Alice Koubová (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR), divadelní výzkumnice a kritička Agata Adamiecka-Sitek a maďarský dramaturg a univerzitní profesor Lászlo Upor.

Letošním držitelem Čestné oborové medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filozofických vědách je Petr Koťátko. „Vnímám to jako velkou poctu – a když přemýšlím, k čemu ji vztáhnout, na prvním místě mě napadá moje pracoviště, oddělení analytické filozofie, které jsme s kolegy založili před třiceti lety, jako součást nově ustaveného Filosofického ústavu AV ČR,“ říká laureát. Celý rozhovor.

Výzkum na poli filosofie jazyka a teorie fikce tvoří jádro badatelské práce Petra Koťátka z Filosofického ústavu AV ČR. Zkoumání vztahu mezi fikčním a reálným světem zúročil i v literární tvorbě, dokonce získal nominaci na cenu Magnesia Litera. Petr Koťátko je letošním držitelem Čestné oborové medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách, kterou každoročně uděluje předsedkyně Akademie věd ČR.

Jazyk fascinuje Petra Koťátka už dlouho. „Pokud se ptáte, co mě přivedlo k filosofii jazyka, řekl bych, že jazyk sám jako něco, s čím máme všichni osobní zkušenost, velmi důvěrnou a velmi mnohotvárnou, a co se přesto vzpírá analýze, má-li jít až ke kořenu věci,“   vysvětluje Petr Koťátko a dodává: „K tomu se přidal osudový vliv několika skvělých lingvistů a jednoho brilantního logika na samém počátku mé dráhy, za časů studií na Filozofické fakultě v Brně.“

Vášeň pro jazyk i filosofii

Při sledování historicko-filosofických souvislostí zmíněných témat se Petr Koťátko dlouhodobě zaměřuje na německou transcendentální filosofii. Třicet let vedl Oddělení analytické filosofie při Filosofickém ústavu AV ČR, kde dodnes působí jako vědecký pracovník. Do Prahy pomohl přilákat řadu klíčových osobností analytické filosofie, jako jsou W. W. O. Quine, P. F. Strawson, J. R. Searle, H. Putnam, N. Chomsky a mnoho dalších. Podílel se na editaci mezinárodní kolektivní publikace o jejich díle.

„Snad nejvíc vzpomínám na profesora Quina, který byl čtyřikrát naším hostem v době, kdy už byl řadu let obecně uznávanou hlavou analytické filosofie. Do pozdního věku to byl invenční a produktivní autor, nesmlouvavý diskutér, a přitom jeden z nejskromnějších lidí, jaké jsem měl to štěstí poznat,“ říká Petr Koťátko.

Diskusi k jeho vlastním publikovaným textům a jejich klíčovým tématům byla věnována slovensko-česká kolektivní monografie (2010) a mezinárodní soubor statí ve zvláštním čísle časopisu Organon F (2015). Přednášel na řadě evropských univerzit, v roce 2008 získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul profesor.

Filozof spisovatel

Petr Koťátko se prosadil i v krásné literatuře.  Debutoval knihou povídek a básní Úvod do zoologie (Petrov, 1999), vydal hru Skalka (Větrné mlýny, 2003) a novelu Casanova (Druhé město, 2007). Pod pseudonymem Petr K. publikoval román pro děti Wormsův svět (Druhé město, 2009) a nejnověji také pohádku Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Meander, 2019), která byla nominována na cenu Magnesia Litera. Nakladatelství Druhé Město aktuálně připravuje k vydání jeho knihu na pomezí žánrů pod titulem Návrat.

Medaile za vynikající vědecké výsledky

Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách je udělována každoročně na návrh Vědecké rady a Akademické rady AV ČR k ocenění vynikajících výsledků ve společenských vědách, především pro oblast jazykovědy, literární vědy a věd o umění. 

S Teresou Baron (Oddělení současné kontinentální filosofie, FLÚ AV ČR), členkou mezioborové výzkumné skupiny IRLaB (Interdisciplinary Research Lab for Bioethics) o proměně společnosti v kontextu nemoci covid-19 a jak by se k situaci měl postavit stát. Přečtěte si více o tom, jak do veřejné debaty na dané téma příspívají filozofové. 

Předmětem akumulace kapitálu se dnes stává lidská zkušenost, soukromí, pozornost, ale též různé typy elektronicky a digitálně a algoritmicky sbíraných a analyzovaných mediovaných transakcí. Jak probíhá další transformace kapitalismu ve stínu pandemie? Dočtete se v zamyšlení Filipa Vostala (Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR) v Deníku N.

O barokním učenci a polyhistorovi Athanasiu Kircherovi si v pořadu Řeka života na Rádiu 7 povídala Iva Lelková (Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR), která je zároveň autorkou knihy Athanasius Kircher, Philipp Jakob Sachs von Löwenheim a přírodní filosofie v českých zemích 17. století.

Stáž v Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR absolvuje momentálně v rámci projektu Podpora vzdělávání na Malostranském gymnáziu (Šablony II) učitel latiny Jan Dušek. Jeho motivací bylo zjistit aktuální informace o oboru, který vyučuje, získat další podněty a prohloubit své znalosti. Stáž vede Pavel Nývlt z Oddělení středolatinské lexikografie. 

"Během stáže jsem se  mimo jiné dozvěděl o elektronických zdrojích týkajících se latiny, o specificích středověké latiny a pracoval jsem s texty pro chystaný korpus bohemikálních středolatinských textů, který bude propojený se Slovníkem středověké latiny," říká gymnaziální učitel latiny Jan Dušek. Stáž hodnotí jako velmi obohacující s tím, že to, co se dozvěděl, může využít při výuce nebo přípravách na ni.

S historikem, filosofem, editorem a publicistou Petrem Hlaváčkem (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) hovořil nejen o publikaci Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evropské „východní otázky“ Jáchym Topol. Rozhovor na Havel Channel ZDE.