Aktuality a články

Filosofický ústav AV ČR ve spolupráci s Teologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně realizují doktorský studijní program Filozofie. Program studentům umožňuje zapojit se do projektů obou pracovišť, zvolit si z nich školitele a realizovat část studia na domovské univerzitě a část ve FLÚ AV ČR. Termín podání přihlášek je 30. 4. 2021. Bližší informace ZDE. Leták ke stažení.

Poslední filmový román Karla Vachka nazvaný Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie prozkoumává současnou politiku, filosofii, náboženství i umění. Bilancuje společenský vývoj, hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Mezi osobnostmi, které přijali režisérovu výzvu k dialogu je i filosof Michael Hauser z Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR.

Filip Vostal z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR byl zvolen členem Rady EASST zastupující akademiky a výzkumné pracovníky z oblasti vědy, techniky a inovačních studií. Asociace sdružuje celou řadu přírodních, technických a společenskovědních oborů a jejím cílem je podporovat v rámci Evropy odborné studium vědy a techniky, jejich historického vývoje a úlohy ve společnosti.

Mandát v Radě EASST bude Filip Vostal zastávat do roku 2024. 

 

Filosofický ústav AV ČR ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze společně realizují doktorský studijní program Filozofie výchovy a vzdělávání. Program studentům umožňuje zapojit se do projektů obou pracovišť, zvolit si z nich školitele a realizovat část studia na domovské univerzitě a část ve FLÚ AV ČR. Termín podání přihlášek je 30. 4. 2021. Bližší informace ZDE. Leták ke stažení.

V pátek 5. března 2021 zemřel ve věku 97 let prof. Pavel Oliva ((23. 11. 1923 - 5. 3. 2021), doyen české klasické filologie, světově uznávaný historik antického starověku a profesor Karlovy univerzity v Praze. Značnou část svého profesního života spojil s dnešní Akademií věd ČR, zejména pak s dnešním Kabinetem pro klasická studia FLÚ AV ČR. Více.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze letos přijme první studenty doktorského programu Latinská medievistika a novolatinská studia, který byl akreditován v roce 2020 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR. Termín podání přihlášek je 30. 4. 2021. Bližší informace k tomuto i dalším doktorským studijním programům akreditovaným ve spolupráci s FLÚ ZDE.

Filosofický ústav AV ČR navázal spolupráci s americkou University of Illinois Urbana-Champaign. Vybraní studenti americké univerzity v tomto semestru absolvují virtuální stáže v Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti a v Kabinetu pro klasická studia FLÚ AV ČR. Pod supervizí mentorů z FLÚ se podílejí např. na vytváření vědeckých on-line databází či na redakci a proofreadingu odborných textů. Spolupráce je prozatím plánována do léta 2021 s možností prodloužení do dalšího akademického roku.

O jeho pestrém životě bylo v posledních dnech napsáno mnohé.
Jan Sokol (1936-2021) stihl být během svého života zlatníkem, programátorem, překládat díla soudobých myslitelů, stát u zrodu Fakulty humanitních studií UK, stát se ministrem, úspěšným děkanem, filosofem; jeho práce zaměřené na filozofickou antropologii se dočkaly překladů do řady světových jazyků.

Během své akademické kariéry Jan Sokol ovlivnil tisíce studentů. Přednášel filosofii, antropologii a religionistiku na několika pražských fakultách. K přednáškám jej zvaly evropské univerzity i americký Harvard. Jeho přednášková činnost se však zdaleka neomezovala pouze na akademické prostředí. Dokázal přístupným způsobem hovořit i o věcech složitých. Uznával, že některá filosofická témata lze jen těžko pojednat netriviálně, důsledně se však vyhýbal učenecké nesrozumitelnosti. Poukazoval na všudypřítomnost filosofických témat a na vztah mezi filosofickým myšlením a jinými oblastmi lidské duchovní činnosti.

Odborně se věnoval zejména fenomenologii, etice a filosofické antropologii. Byl přesvědčen, že filosofie nemá a nesmí být odtržená od života a má se snažit odborně fundovaným, ale srozumitelným způsobem vyjadřovat k otázkám, které zajímají a tíží moderního člověka. Sám připouštěl, že jeho přístup zřejmě formovala pestrá životní zkušenost a dálkové studium v pozdějším věku. Byl přesvědčen, že filosofie zkoumá věci, které vycházejí z lidské zkušenosti, a proto je jejím cílem hlavně chápat a rozumět. Zůstával otevřený, pídící se po pravdě, což se snažil zprostředkovat nejen svým studentům. To, co předal, zůstává i po jeho odchodu.

---

Jak na Jana Sokola vzpomínají filosofové Jan Bierhanzl a Karel Novotný (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR):

Učení je jediné odůvodnění naší existence jakožto filosofů, říkal Jan Sokol ještě dávno předtím, než do našeho akademického prostředí přišla doba prestižních projektů a excelentních výsledků.

Poznal jsem ho jako milého učitele a vynikajícího překladatele na Fakultě humanitních studií UK, krátce před jeho prezidentskou kandidaturou. V malé skupině jsme četli a společně překládali jednu velice obtížně napsanou knížku Emmanuela Levinase. Často jsme si jako studenti a studentky s různými pasážemi textu nevěděli rady a hned mi bylo sympatické, že profesor Sokol někdy také ne a že s námi mimořádnou obtížnost textu jednoduše sdílel a nevystupoval ex cathedra jako držitel patentu na správný překlad. Byl i jinak úplně normální pán. Nosil baret a botasky, kouřil Startky a na nic si nehrál, a to ani když později kandidoval na prezidenta. Vzpomínám si, jak poté, co nakonec nebyl zvolen, při jedné přednášce na filosofické fakultě zmínil, že toho vlastně nelituje, že je rád, že může dál normálně jezdit tramvají, a že nemusí nosit luxusní polobotky, bez kterých se takto vysoce postavený politik údajně neobejde, a které podle různých odborníků na etiketu musí mít určitý velice specifický úhel mezi podrážkou a podpatkem.

---

Přirozená autorita, to je první, co mi vytane v souvislosti s Janem Sokolem, a je to aspoň pro mě dominantní dojem, od začátku až do teď, kdy slyším rozhovory s ním v rozhlase, a lituji, že už ho neuslyším živě. Ano, autorita inteligence a osobnosti, jedné z největších, se kterými jsem se v životě kdy potkal, díky práci ve stejném oboru, a pak na fakultě, za jejíž založení mu vděčíme, ale hlavně, autorita nesmírně lidská, vstřícná. Vždy s úsměvem, skromně, lidově a trefně, že to každému došlo, dokázal tu svou autoritu uplatnit, když nás povzbuzoval, ale také usměrňoval, aniž by káral nebo naléhal. Jenom tím, jaký byl, nám ukazoval a bude ukazovat i dál, že můžeme víc, a co všechno je možné v jednom životě dokázat…

Foto: VojDuch

Pandemie covidu-19 jako bod obratu neboli proč neoliberální kapitalismus není fraška, nýbrž tragédie. Text filosofa Michaela Hausera (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) je jednou z esejí nové knihy Pandemie covid-19: konec neoliberální globalizace? editorek Ilony Švihlíkové a Veroniky Sušové-Salminen. Sborník se na pandemii dívá z pohledu ekonomie, ekologie, filozofie, sociologie, kulturologie, politologie i historické vědy.