Aktuality a články

Jak může výzkum odolnosti zvýšit kvalitu života? Jak může vyloučeným lokalitám prospět podpora kultury, vzdělávání a vědy? Otázky pro filosofa Martina Nitscheho z Filosofického ústavu, který se společenskou odolností zabývá v rámci Strategie Akademie věd 21. V Hovorech Petra Viziny na ČRo Plus.

Hold vynikajícímu historikovi a archeologovi prof. Petru Sommerovi (30. 11. 1949 –⁠ 12. 8. 2023) přišli včera do Kavárny Na Boršově vzdát spolupracovníci, přátelé a kolegové. Speciální vzpomínku mu během setkání věnovali historik Christian Lübke, filosof Pavel Baran a medievisté František Šmahel, Martin Nodl a Pavel Soukup.

Podpisem smlouvy o spolupráci dnes (5. září) stvrdili vznik velkého česko-německého projektu zástupci Filosofického ústavu Akademie věd ČR, Deutsche Comenius Gessellschaft a Comenius-Forschungsstelle (Alanus Hochschulle). Díla Jana Amose Komenského začnou díky tomu vycházet v nových německých překladech.

Za českou stranu se schůzky zúčastnili spolu s ředitelem Filosofického ústavu Ondřejem Ševečkem také zástupci Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Tomáš Havelka, Vladimír Urbánek a Martin Steiner. Německou Deutsche Comenius Gessellschaft zastupoval Uwe Voigt a Comenius-Forschungsstelle (Alanus Hochschulle) Andreas Lischewski.

Aktualizovaný Knihovní řád Knihovny Filosofického ústavu je přístupný v české i anglické verzi.

O tématech 30. ročníku konference Evropské společnosti pro filosofii a psychologii, spolupořádané Filosofickým ústavem AV ČR v Praze, hovořil v rozhlasovém vysílání ČRo Plus Juraj Hvorecký (30. 8. v čase 8:47). 

Svůj klinický i teoretický výzkum dotýkající se otázek na pomezí filosofie a psychologie představí v příštím týdnu odborníci z těchto oblastí spolu s experty na neurovědu, lingvistiku, informatiku a biologii. Praha bude ve dnech 28. až 31. srpna 2023 hostit mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filosofii a psychologii. Spoluorganizátorem akce je Filosofický ústav Akademie věd České republiky.

O důležité vědecké poznatky zrcadlící základní filosofická témata se výzkumníci různých vědeckých disciplín dělí v rámci těchto setkávání už třicátým rokem. „Oblastí, kde je mezioborová spolupráce s filosofy pro psychologii velmi přínosná, existuje celá řada. Ať mluvíme o povaze plynutí času, o řeči nebo o tom, jak lidé myslí,“ říká Juraj Hvorecký, odborník na filosofii mysli a etiku umělé inteligence z Filosofického ústavu Akademie věd.

Mezi hlavními prezentovanými tématy budou letos výzkumy věnované právě prožívání času, tomu, jak se jako lidé vztahujeme k minulým událostem, nebo jak využíváme tzv. epizodickou paměť pro předjímání věcí budoucích pro dosahování vytčených cílů.

Pozornost vědců se zaměří například také na výzkum tzv. velkých jazykových modelů, tedy počítačových modelů jazyka založených na neuronových sítích, které dokáží analyzovat jazyk a reprodukovat jej na vysoké úrovni. Řeč bude o tom, jak lze tyto modely „natrénovat“ na velkých datových souborech a pak je přizpůsobit různým úkolům.

Na pomezí psychofyziky, neurofyziologie a filosofie vnímání se badatelé podělí o poznatky týkající se různých forem barevného vidění. Hovořit budou o tom, jak se ze složitého souboru vizuálních kapacit stává „lidská“ schopnost barevného vidění a k čemu nám vlastně je, ale také o sluchovém vnímaní, které doposud stálo stranou hlavních výzkumných témat.

Z klíčových řečníků na sympoziu vystoupí např. Teresa McCormack z Queen’s University v Belfastu, Nick Shea z University of London, Peter Hagoort z Max Planck Institute for Psycholinguistics v Nijmegen nebo Ophelia Deroy z Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově.

------

Evropská společnost pro filosofii a psychologii vznikla v roce 1992 v nizozemském Tilburgu (jako sesterská organizace Společnosti pro filosofii a psychologii, založené v roce 1974 v Severní Americe). První konference se konala v roce 1992 v belgickém Lovani. Od té doby ji každoročně hostí některá z evropských zemí. Zrušení si vynutil pouze Covid-19 v roce 2020.

30. ročník konference Evropské společnosti pro filosofii a psychologii se uskuteční ve dnech 28.-31. 8. 2023 na Novotného lávce 5, Praha 1.

PROGRAM konference

Tisková zpráva ke stažení 

V týdnu od 28. 8. do 1. 9. 2023 bude Knihovna Filosofického ústavu z důvodu plánovaného úklidu depozitářů a studovny uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Filosof Martin Nitsche si v podcastu Na dotek povídal s Petrem Vizinou o nedávné výstavě výtvarnice Jitky Svobodové, o průhledech do jiných vrstev prožívání, ale také o interdisciplinaritě nebo společenské odolnosti, jíž se mimo jiné věnuje v rámci svého působení ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR.

Vědecká kariéra Petra Sommera byla původně spojena s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR, kde působil od roku 1976, v letech 1993–1997 jako jeho ředitel. Patřil k průkopníkům církevní archeologie, jejíž vývoj sledoval v širokých mezinárodních souvislostech, jeho celoživotním tématem se stal výzkum Sázavského kláštera. Petr Sommer se ale nenechával svazovat jedním oborem, snažil se propojit archeologii rovněž s dalšími disciplínami. Toto jeho směřování našlo uplatnění v Centru medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, mezioborovém pracovišti, které roku 1998 spoluzakládal a v letech 2004–2019 byl jeho ředitelem.

Petr Sommer (1949–2023)

Vedle odborného úsilí proslul Petr Sommer i neúnavnou organizační činností, která ho mnohdy vytěžovala více než samotná věda. Jeho vždy klidný a věcný přístup přispíval k nalezení kompromisních řešení, jeho důslednost a zásadovost mu zároveň bránily ustoupit tam, kde byl v sázce osud odborného bádání, archeologické péče či kulturního dědictví. Ačkoli byl ve svém oboru hvězdou evropského formátu, působil vždy skromně. Kdykoli přišel do místnosti, s každým si podal ruku, ať to byl významný profesor či středoškolský student. Jeho pevný stisk nám bude chybět… 

Vzpomínka blízkých spolupracovníků Petra Sommera: 

Petr Sommer byl jedním z posledních historiků, kteří vnímali dějiny jako celek. Petr uměl naslouchat a poté vždy v debatě přinesl nějakou novou myšlenku a zapálil novou jiskru. Nemusela pocházet jen z archeologie, ale vyvěrala z jeho zájmu o české dějiny od raných Slovanů po současnost. Petr Sommer měl geniální paměť, nejen na historická fakta, nejen na archeologické výzkumy a nálezy, nejen na psané prameny, jež citoval téměř doslovně, nejen na starší badatele (člověk měl pocit, že když mluví o nějakém problému, hned k němu v hlavě přidává i poznámkový aparát), ale i na vtipy. V naší stolní společnosti, která se téměř týden co týden scházela a na jejíž obědovné „zasedání” se vždy těšil, vždycky vytáhl nějaký vtip ze studnice, která nikdy nevysychala. Debatovat bylo s Petrem Sommerem radost, už i proto, že byl vždy nesmírně laskavý. Když se mu něco nelíbilo, zavrtěl hlavou, avšak tón nikdy nezměnil. To vzájemné popichování, ten vzájemný soulad, to přátelství, jež se rodí z ničeho, až nakonec získá sílu lodního provazu, mi chybí už teď. Nedovedu si představit, že už nikdy... Petr Sommer miloval dějiny, žil jejich přítomností v lokálním i zemském prostoru, měl v sobě touhu poznání a schopnost dějinného chápání. Mnohé z toho s ním v jediném, nečekaném okamžiku odešlo, stejně jako se do temna ponořila jeho milovaná Sázava, jež byla jeho archeologickým i historickým osudem. Zůstalo jen nekonečné, neuchopitelné a tolik smutné prázdno.

doc. Martin Nodl, Ph.D.

V Petru Sommerovi odešel skvělý člověk. Byl výborným specialistou na raně středověké dějiny, jehož erudice dalece přesahovala českou kotlinu, skvělým odborníkem na otázky christianizace, monasticismu a obecně odrazy raně středověké duchovní kultury v archeologických pramenech. Vedle toho byl také zkušeným diplomatem, který se s grácií, ale i rozhodností dokázal pohybovat ve vysokých akademických kruzích. Do srdcí se nám ale nezapsal svou odborností, o které není třeba se dále rozepisovat. Petr Sommer był především lidsky krásný, laskavý, přátelský a trpělivý člověk, který miloval život a měl rád lidi kolem sebe. Uměl ocenit úspěchy a měl v sobě velkou shovívavost, když se něco nevedlo, jak mělo. Byla vždy radost s ním mluvit, bylo vždy dobré mu naslouchat. Zůstane mi ve vzpomínkách jako elegantní a galantní muž s velkým srdcem a velkým nadšením pro středověký i moderní svět. Byl to skvělý člověk a bude nám moc chybět.

Mgr. Pavlína Cermanová, Ph.D.

- - - - - - - 

Vědecká produkce Petra Sommera čítá přes stovku odborných studií a více než dvě desítky samostatných a kolektivních publikací. Profilujícími tématy byly odraz duchovní kultury v archeologických pramenech, počátky středověké státnosti, církevní řády či christianizace. Kromě odborných prací dokázal předávat své znalosti i širší veřejnosti. Vzpomenout lze jeho podíl na velkolepých výstavách „Střed Evropy okolo roku 1000“ (2002) či „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300“ (2014–2015), anebo populární knihu „Přemyslovci. Budování českého státu“, již připravil spolu s Dušanem Třeštíkem a Josefem Žemličkou.

Ocenění (výběr)
Národní cena vlády Česká hlava (2017)
Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách (2014)
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2013)
Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu – Střed Evropy okolo roku 1000 (2003)
Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu – Přemyslovci. Budování českého státu (2010)
Výroční cena nakladatelství Vyšehrad za původní práci – Svatý Prokop. Z počátků českého státu a církve (2008)

Publikace (výběr)
Svatý Prokop. Z počátků českého státu a církve, Praha 2007
Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury, Praha 2001
Přemyslovci. Budování českého státu, Praha 2009 (spolueditor)
Benediktini a střed Evropy. Křesťanství, kultura, společnost 800–1300, Praha 2021 (spolueditor)
Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300, Praha 2014 (spolueditor)
Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997 (spolueditor)
Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků, Praha 2021(spolueditor)