Aktuality a články

Nejstarší rukopisy ve fondech pražského Klementina vynikají řemeslným zpracováním vazeb, dokonalostí písma ručně psaných textů i krásou nestárnoucích iluminací. O tzv. Velislavově bibli, nejobsáhlejším obrazovém rukopisu středověkých českých zemí přezdívaném jako středověký komiks, hovoří v pořadu Poklady Klementina na ČT Art medievista Václav Žůrek z Centra medievistických studií při Filosofického ústavu AV ČR&FF UK.  

Duchovní odkazy v Komenského knize Labyrint světa a ráj srdce diskutovali na televizi Noe Tomáš Havelka z oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, doc. Zuzana Svobodová z teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ilustrátorka Renáta Fučíková z Ateliéru didaktická ilustrace-fakulta designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. 

Na dobrodružnou cestu za poznáním se s lektory Filosofického ústavu Akademie věd vydají v letošním roce čtyři středoškoláci a středoškolačky. Tzv. novou divočinu – konkrétně bývalý vojenský a industriální prostor Ralsko v Libereckém kraji – podrobí dalšímu eko-fenomenologickému zkoumání Anna Domkařová, Sylvestr Makov a Šárka Synovcová. Věnovat se jim přitom bude interdisciplinární tým lektorů pod vedením Martina Nitscheho. Komentovaná četba méně známých spisů J. A. Komenského pod vedením komenioložky Lenky Řezníkové čeká naopak na studenta Tomáše Barocha. Během stáže se bude moci seznámit s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla významného raně novověkého učence. 

Více o programu Otevřená věda

Více o stážích 2024 ve Filosofickém ústavu AV ČR:

Martin Nitsche
Nová divočina v perspektivě eko-fenomenologie

Stáž je věnována filosoficko-estetickému výzkumu nové divočiny, tedy divoké přírody, která zarůstá oblasti dříve intenzivně využívané člověkem a nyní opuštěné. Konkrétně se zaměří na post-militaristickou a post-industriální krajinu bývalého vojenského prostoru Ralsko v Libereckém kraji. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. V perspektivě tzv. eko-fenomenologie se stáž zaměří na výzkum právě této transformativní hodnoty nové divočiny. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. Interdisciplinární tým lektorů metodologicky integruje filosofii, fenomenologii, estetiku, antropologii a krajinnou ekologii.

Stážisté/tky: Anna Domkařová (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Sylvestr Makov (Gymnázium Špitálská), Šárka Synovcová (Gymnázium Václava Hraběte, Hořovice)

---

Lenka Řezníková
Úvod do komenologie
Cílem stáže je seznámit studenta s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla J. A. Komenského na základě komentované četby zejména méně známých spisů tohoto významného raně novověkého učence (z oblasti historiografie, přírodních věd, encyklopedismu, didaktiky, konsolační literatury, korespondence ad.) a sekundární literatury. Student bude názorně uváděn do metod vědeckého výzkumu a naučí se pracovat s některými digitálními nástroji užívanými v současných humanitních vědách.

Stážista: Tomáš Baroch, Gymnázium Hořovice

Souostroví v Indickém oceánu se stalo bitevním polem geopolitických zájmů soupeřících regionálních mocností. Mezi nimi získává momentálně navrch Čína. Situaci komentuje na Seznam Zprávy spolu s dalšími pozorovateli také indolog a politický filosof Jiří Krejčík. Na vývoj posledních dní podle něj lze nahlížet jako na „diplomatickou prohru“ Indie. 

Pohled do svébytného světa indických železnic, který je pro Evropana nepředstavitelný, připravili pro pořad Za obzorem Českého rozhlasu Plus indolog Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR společně s reportérem Ondřejem Himmerem. 

Filosof Michael Hauser se v deníku Forum 24 zamýšlí nad novým druhem teroru bez jednoznačného motivu, vnímaného jako důsledek odcizeného vztahu ke společnosti. Jako prevenci před ochromením společnosti nihilismem staví optimismus vůle.  

Jak se liší šíření nenávistných projevů a dezinformací ve vztahu k tragickým událostem v předchozích letech a dnes? Jak si tyto společenské jevy vysvětlit a jak jim čelit? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nastínil expert na nenávistné projevy Tomáš Koblížek. 

Od roku 2021 spolupracujeme s Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd. Pomáháme jim dostat do výuky nová, aktuální témata, která pak pedagogové mohou snáze metodicky uchopit. Aktuálně vznikl ve spolupráci s našimi badateli již druhý balíček audiovizuálních vzdělávacích lekcí a metodických listů pro učitele středních škol. Přibližuje témata jako jsou filosofie jazyka a konspirační teorie, politická filosofie a otázky soukromého vlastnictví, morální aspekty vztahu lidí s robotickými stroji nebo nový typ cenzury v umění. Nový balíček si můžete stáhnout ZDE, jakož i DALŠÍ témata, připravená v předchozím roce.

Jak reagovat na krizi vztahu člověka a prostředí? Jak lépe vysvětlit rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů? Jak kultivovat veřejnou debatu o ekologii a zbavit pojmy, s nimiž pracuje, pokrouceného významu? Nejen o ekofenomenologii, mluvil v pořadu Hovory na ČRo Plus Petr Prášek z Oddělení současné kontinentální filozofie Filosofického ústavu Akademie věd.

Dnešní rolí ekologie je především měření, predikce a nabídka řešení problémů. Témata jako masové migrace, vymírání druhů, rozšiřování pouští nebo globální oteplování v politické sféře ale dost nerezonují a role ekologie je v ní spíš minimalizována. Jádrem ekologické krize je (řečeno s význačným ekologickým myslitelem současnosti Davidem Abramem) to, že jsme se odvrátili od smyslově vnímané přírody. Ekologická témata řešíme v abstraktní rovině, příroda je pro nás už jen to, co známe z televize.

Vysvětlit hlouběji rozkol, který se ukazuje při řešení ekologických problémů, je prostorem pro ekologickou filosofii. Hlavním způsobem, jak může přispět společenské debatě je osvětlení pojmů, s nimiž veřejná debata pracuje a ukázat, že to, o čem se ve veřejné debatě bavíme, je něco jiného, pokrouceného a chce to vrátit se k přirozenému.

Pusťte si celý rozhovor s Petre Práškem o jeho akademickém zázemí, myšlenkových inspiracích, filosofické ekologii i současné práci.