Aktuality a články

Výtvarný dokumentární film Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera a souboru Tantehorse, který vznikl mj. díky programu Odolná společnost pro 21. Století a v rámci práce Národního institutu SYRI, bude mít premiéru v sekci Imagina na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Film zachycuje stejnojmenné představení, které v sobě snoubí taneční performance souboru Tantehorse s přednáškou filozofky Alice Koubové o společenské odolnosti. 

Zabývá se krizí, adaptací na ni, transformací vlastního postoje a formami péče, které s takovou změnou souvisejí. Krizi - ať už energetickou, ekonomickou, klimatickou i krizi sociálního smíru, ztrátu jistoty, dezorientaci a další  přibližuje nejen jako ohrožující stav, ale také jako výchozí bod, ve kterém lze při splnění určitých podmínek nalézat energii a zdroj pro vlastní proměnu, která je nutná pro další pokračování.

Publiku snímek představuje koncepty jako homeostáze, liminální stav, hledání opor a zdrojů, adaptace a transformace a zároveň nabízí jejich umělecké pojetí. Krátký výtvarný dokument završuje roční spolupráci Alice Koubové s tanečními choreografkami Miřenkou Čechovou a Markétou Vacovskou, interpretů a interpretek z tanečního souboru Tantehorse a Akademie věd ČR.

Při práci na uměleckém výzkumu sehrávaly důležitou roli také další procesy, říká Alice Koubová: „Prací se prolínala autorská choreografie celého týmu, kolektivní tvorba, etnografie, ochota využívat vlastní zkušenosti, otevřenost pro nepohodu, konfliktní setkání, vyjednávání s lidmi z různých skupin současné společnosti, testování jazykových uchopení světa a prožitek soudržnosti nehomogenní skupiny.“ 

Metodologicky se celý projekt řídil postupy uměleckého výzkumu s metodami sociálních věd a filosofické reflexe. Výsledkem bylo nejdříve site-specific představení pro prostor Knihovny Akademie věd ČR s názvem Propojme se včera a později stejnojmenný krátký výtvarný dokumentární film.

O jeho natáčení říká režisér Vladimír Turner: „Během střihu filmu jsem se díky skvělému textu Alice Koubové sám vyrovnával s pocity vyhoření a bezmocnosti. Ty mě, jakožto umělce pracujícího se socio-politickými tématy, dobíhají v pravidelných cyklech. Sám na sobě jsem tedy pocítil až terapeutický efekt umění, které by v dnešní době mělo být právě prostorem setkávání a sdílení více, než pouhou dekorací.“ Pro Vladimíra Turnera šlo o druhé setkání se záznamem pohybové performance. „Při natáčení filmu Propojme se včera jsem měl narozdíl od filmu Guestlist, kde jsem pracoval s akrobaty, kteří hráli kravaťáky, kteří drancují planetu Zemi, velký luxus v tom, že jsem si pro účely filmu mohl zrežírovat již funkční dramaturgii site-specific performance,” dodává Turner.

Trailer

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Mark Coeckelberg z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd byl hostem podcastu Věda na dosah. 

Foto: Jana Plavec

Poslední Filosofickou kavárnu na téma "Znepokojivé slovanství" si nyní můžete poslechnout ze záznamu. O postkolonialismu a složitém hledání identity slovanského „Středovýchodu" hovořili s Kryštofem Boháčkem překladatelka Lucie Zakopalová, polonistka Michala Benešová a politolog Ondřej Slačálek. 

Debata se opírá o stejnojmennou knihu Marie Janion Znepokojivé slovanství, v níž se autorka vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému a násilně vytěsněnému slovanství, jednomu z prvních „traumat“, spojenému s pocitem méněcennosti. Janion tento potlačený fenomén odhaluje v literárních obrazech gotických románů, upírských historek a obecně znepokojivých a obtížně uchopitelných otázkách Panslavismu, slovanského nacionalismu nebo mesianismu.

Záznamy Filosofických kaváren naleznete na našem youtube ZDE. 

Jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století nebo raně novověká matematika v Evropě a Číně? Vědou raného novověku se zabývali minulý týden účastníci třídenní mezinárodní konference Scientiae v Praze. Rozhovor s jedním z hlavních organizátorů akce, Vladimírem Urbánkem z Filosofického ústavu AV ČR, přinesl Odpolední Plus Českého rozhlasu (v 17:33; stopáž od17:49:43) a reportáž na ČT 24 (stopáž od 20:54).

Ukrajinský filosof Volodymyr Volkovskyj (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) komentuje v deníku Forum24 zhoubné dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Zatímco pro Rusko to znamená zhroucení první obranné linie a konec zásobování Krymu a okupovaných oblastí jižní Ukrajiny vodou, pro Ukrajinu jde o katastrofu mnohem větší – miliardové ztráty, zničení největší vodní elektrárny, hrozba havárie v Záporožské jaderné elektrárně. Na dně přehrady jsou navíc desítky let staré usazeniny chemického odpadu. A když dno vyschne, vznikne největší poušť v Evropě. Více.

Co všechno mění nové technologie a nástup umělé inteligence? Jak moc je AI vlastně chytrá? Jak rozumět volání Big Techs po regulacích? A jaké cíle i inspirace by měla mít Evropa? Poslechněte si nový díl podcastu VLÁKNA s filozofem a odborníkem na etiku a politiku umělé inteligence Markem Coeckelberghem z pražského Centra pro environmentální a technologickou etiku CETE-P (FLÚ AV ČR) a s odborníkem na strojové učení a AI Tomášem Mikolovem, který působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT.

Praha bude hostit jedinečné setkání badatelů sdílejících to nejlepší z rozmanitých oborů historie vědy, filosofie a intelektuálních dějin zaměřených na zkoumání raně novověkých disciplín vědění. Ve dnech 7. – 10. června 2023 na něj zavítá 160 badatelů z celého světa. Hlavní důraz bude kladen na mezioborovost a její reprodukci.

Inovátoři raného novověku působili často v oborech, které se pozdějšímu využití znalostí v praxi velmi vzdálily. Prozkoumat intelektuální kulturu tohoto období je proto dodnes příležitostí vrátit se k vědomostem, které lidstvo obsáhlo ještě před nástupem moderní vědy a techniky, a přece již v období, kdy se moderní vědění rodilo. A přesně to nabízí konference Scientiae, kde mohou badatelé sdílet to nejzajímavější z mnoha rozmanitých disciplín od astronomie, astrologie, humanismu, scholastiky, teorie umění, matematiky, historiografie až po přírodní historii a filosofii, medicínu, kosmologii či magii nebo alchymii.

Příspěvky účastníků se zaměří třeba na to, jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století, raně novověká matematika v Evropě a Číně, nebo proměny nového poznání v rámci raně novověkého formálního vzdělávání. Čeští badatelé přiblíží klíčovou osobnost lékaře a astronoma Tadeáše Hájka z Hájku či výměnu teoretických a praktických poznatků napříč intelektuálními, konfesními a společenskými elitami v českých zemích i mimo ně. Samostatné bloky budou věnovány také například vědění rudolfinské doby nebo ženám jako nositelkám znalostí.

Konference Scientiae (Vědy) se koná každoročně, obvykle v některé ze světových metropolí. Hlavními organizátory letošního ročníku jsou společně s výzkumnou skupinou Scientiae také Filosofický ústav AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Konferenci podporuje i program Strategie AV21 Anatomie evropské společnosti. 

Tisková zpráva ke stažení

Rizika a hlavní výzvy pohledem předního světového odborníka Marka Coeckelbergha. 

Co znamená využití umělé inteligence pro budoucnost našich demokracií? Dokážeme si před ní zachovat autonomii? Kdo ponese odpovědnost, když se něco pokazí? Jaká etická a politická rizika obnáší kontrola nad vývojem umělé inteligence v rukou několika nejmocnějších globálních firem? Naučí nás umělá inteligence a klimatická změna dívat se na tyto výzvy z širšího než jen lidského hlediska?

Klíčové otázky, spojené s etickými a politickými dopady rostoucího vlivu umělé inteligence, představí veřejnosti přední odborník na etické výzvy současných technologií Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha. Jeho přednáška v anglickém jazyce se uskuteční
1. června od 16 hodin v budově Akademie věd, Národní 3, Praha (sál 206). Uzavře ji symbolický křest nové Coeckelberghovy knihy Etika umělé inteligence (Filosofia, 2023), která právě vychází v českém překladu Sylvy Ficové. Knihu bude možné na místě zakoupit.

---- 

Prof. Dr. Mark Coeckelbergh je řádným profesorem filosofie médií a technologií na Katedře filosofie Vídeňské univerzity a působí jako garant výzkumného Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu AV ČR. Je hostujícím profesorem na WASP-HS a na univerzitě v Uppsale. Zaměřuje se na etiku a technologie, zejména na robotiku a umělou inteligenci. Je členem různých subjektů, které podporují tvorbu politik v oblasti robotiky a umělé inteligence, například expertní skupiny Evropské komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, Rakouské rady pro robotiku a umělou inteligenci a Rakouské poradní rady pro automatizovanou mobilitu. Je autorem 17 filozofických knih a mnoha článků. Podílí se na několika národních a evropských výzkumných projektech v oblasti umělé inteligence a robotiky.

Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) vzniklo v lednu 2023 díky úspěchu Filosofického ústavu AV ČR v grantové výzvě ERA Chairs, která je součástí prestižního evropského programu Horizon Europe zaměřeného na financování výzkumu a inovací. Zaměří se na výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. Jeho cílem je pomoci při rozvoji potřebných veřejných politik ve zmíněných oblastech a přispět k informované veřejné diskusi.

Tisková zpráva ke stažení

Rozhovor s Tomášem Koblížkem o etických otázkách, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti, přináší portál Vědavýzkum.cz