Aktuality a články

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů na pracovištích AV ČR. Soutěž je otevřená všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 22. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. srpen 2023. 

Program je určen nositelům titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu do dvou let od jeho získání (nezapočítává se doba strávená na rodičovské/mateřské dovolené a v případě dlouhodobého zahraničního studijního pobytu se lhůta prodlužuje na čtyři roky). Úspěšní žadatelé či žadatelky pracují po dobu dvou let na projektu, jehož téma přímo souvisí se zaměřením příslušného ústavu AV ČR, a stávají se členy některého z jeho vědeckých týmů.

Zájemci o tuto podporu udělovanou Akademií věd ČR se mohou průběžně obracet na vedoucí některého z vědeckých oddělení FLÚ (návrhy do interní soutěže FLÚ podávají vedoucí oddělení). Podrobnější informace o programu poskytne vědecká tajemnice FLÚ dr. Julie Černá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Držitelem CEFRES PLATFORM AWARD 2023 za nejlepší článek v oblasti společenských a humanitních věd v mezinárodním recenzovaném časopise se stal historik Martin Šorm z Centra medievistických studií (FLÚ AV ČR & FF UK). Jeho text s názvem Conflicting Popular Culture – Populism and Public History upozorňuje na úspěch populistické prezentace středověku spojované v současné české kultuře s politickou krajní pravicí.

Foto: Martin Hundák

Prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023 letos získá čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů. Mezi oceněnými je i historik filozofie a vědy Lukáš Lička z Filosofického ústavu AV ČR, člen týmu prestižního projektu ACADEMIA podpořeného Evropskou výzkumnou radou. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pražské Lannově vile 21. června 2023, ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Prémie Otto Wichterleho je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let.

Mgr. Lukáš Lička, Ph.D. z Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu Akademie věd se při výzkumu soustředí   především na vývoj optické tradice, teorií smyslového vnímání a psychologické problematiky obecně na středověkých univerzitách ve 13. až 15. století.

Zajímá jej kulturní přenos filosofických idejí, textů a rukopisů ze západoevropských center univerzitní vzdělanosti (Paříž a Oxford) do středoevropského prostoru (zvláště Praha a Vídeň) a také způsoby přenosu filosofické a přírodovědné problematiky z univerzitních přednášek do disputační praxe.

Ve Filosofickém ústavu AV ČR aktuálně působí jako člen týmu prestižního projektu ACADEMIA podpořeného Evropskou výzkumnou radou, který se snaží zrekonstruovat způsoby generování a sdílení znalostí ve středověku, včetně jejich vlivu na moderní akademickou praxi.

O mezinárodním ohlasu publikační činnosti Lukáše Ličky svědčí i SIEPM Junior Scholar Award, kterou mu udělila Société Internationale pour l’Étude de la Philosophie Médiévale v roce 2020.

 Tisková zpráva

Elon Musk a další osobnosti vyzývají lidstvo, aby zabrzdilo vývoj umělé inteligence. Další odborníci s nimi nesouhlasí a poukazují spíš na konkrétní rizika, ale i přínosy umělé inteligence. Patří k nim i Mark Coeckelbergh z Centra pro Environmentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd. „Zákaz nebo pozastavení je příliš hrubé opatření,“ řekl Radiožurnálu. Celý rozhovor

Portál Vědavýzkum.cz navázal spolupráci s odborným vědeckým časopisem Teorie vědy. Společně budou přinášet popularizační příspěvky v oblasti historického, filozofického a interdisciplinárního zkoumání vědy a vědního prostředí. Více

Výtvarný dokumentární film Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera a souboru Tantehorse, který vznikl mj. díky programu Odolná společnost pro 21. Století a v rámci práce Národního institutu SYRI, bude mít premiéru v sekci Imagina na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Film zachycuje stejnojmenné představení, které v sobě snoubí taneční performance souboru Tantehorse s přednáškou filozofky Alice Koubové o společenské odolnosti. 

Zabývá se krizí, adaptací na ni, transformací vlastního postoje a formami péče, které s takovou změnou souvisejí. Krizi - ať už energetickou, ekonomickou, klimatickou i krizi sociálního smíru, ztrátu jistoty, dezorientaci a další  přibližuje nejen jako ohrožující stav, ale také jako výchozí bod, ve kterém lze při splnění určitých podmínek nalézat energii a zdroj pro vlastní proměnu, která je nutná pro další pokračování.

Publiku snímek představuje koncepty jako homeostáze, liminální stav, hledání opor a zdrojů, adaptace a transformace a zároveň nabízí jejich umělecké pojetí. Krátký výtvarný dokument završuje roční spolupráci Alice Koubové s tanečními choreografkami Miřenkou Čechovou a Markétou Vacovskou, interpretů a interpretek z tanečního souboru Tantehorse a Akademie věd ČR.

Při práci na uměleckém výzkumu sehrávaly důležitou roli také další procesy, říká Alice Koubová: „Prací se prolínala autorská choreografie celého týmu, kolektivní tvorba, etnografie, ochota využívat vlastní zkušenosti, otevřenost pro nepohodu, konfliktní setkání, vyjednávání s lidmi z různých skupin současné společnosti, testování jazykových uchopení světa a prožitek soudržnosti nehomogenní skupiny.“ 

Metodologicky se celý projekt řídil postupy uměleckého výzkumu s metodami sociálních věd a filosofické reflexe. Výsledkem bylo nejdříve site-specific představení pro prostor Knihovny Akademie věd ČR s názvem Propojme se včera a později stejnojmenný krátký výtvarný dokumentární film.

O jeho natáčení říká režisér Vladimír Turner: „Během střihu filmu jsem se díky skvělému textu Alice Koubové sám vyrovnával s pocity vyhoření a bezmocnosti. Ty mě, jakožto umělce pracujícího se socio-politickými tématy, dobíhají v pravidelných cyklech. Sám na sobě jsem tedy pocítil až terapeutický efekt umění, které by v dnešní době mělo být právě prostorem setkávání a sdílení více, než pouhou dekorací.“ Pro Vladimíra Turnera šlo o druhé setkání se záznamem pohybové performance. „Při natáčení filmu Propojme se včera jsem měl narozdíl od filmu Guestlist, kde jsem pracoval s akrobaty, kteří hráli kravaťáky, kteří drancují planetu Zemi, velký luxus v tom, že jsem si pro účely filmu mohl zrežírovat již funkční dramaturgii site-specific performance,” dodává Turner.

Trailer

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Mark Coeckelberg z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd byl hostem podcastu Věda na dosah. 

Foto: Jana Plavec

Poslední Filosofickou kavárnu na téma "Znepokojivé slovanství" si nyní můžete poslechnout ze záznamu. O postkolonialismu a složitém hledání identity slovanského „Středovýchodu" hovořili s Kryštofem Boháčkem překladatelka Lucie Zakopalová, polonistka Michala Benešová a politolog Ondřej Slačálek. 

Debata se opírá o stejnojmennou knihu Marie Janion Znepokojivé slovanství, v níž se autorka vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému a násilně vytěsněnému slovanství, jednomu z prvních „traumat“, spojenému s pocitem méněcennosti. Janion tento potlačený fenomén odhaluje v literárních obrazech gotických románů, upírských historek a obecně znepokojivých a obtížně uchopitelných otázkách Panslavismu, slovanského nacionalismu nebo mesianismu.

Záznamy Filosofických kaváren naleznete na našem youtube ZDE. 

Jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století nebo raně novověká matematika v Evropě a Číně? Vědou raného novověku se zabývali minulý týden účastníci třídenní mezinárodní konference Scientiae v Praze. Rozhovor s jedním z hlavních organizátorů akce, Vladimírem Urbánkem z Filosofického ústavu AV ČR, přinesl Odpolední Plus Českého rozhlasu (v 17:33; stopáž od17:49:43) a reportáž na ČT 24 (stopáž od 20:54).