Aktuality a články

V německém Lipsku byly tento týden slavnostně uděleny Ceny Hanno R. Ellenbogenové za výjimečnou službu veřejnosti. Mezi šesticí laureátů jsou i vědec, spoluzakladatel Občanského fóra a Centra pro teoretická studia Ivan Miloš Havel a vydavatel díla Jana Patočky, filosof Ivan Chvatík. Cenu za loni zesnulého Ivana Havla převzala manželka Dagmar. Více na novinky.cz.

Špičkoví filozofové, politologové, sociologové nebo psychologové, ale také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva nebo zástupci neziskového sektoru. Ti všichni dnes přijíždějí do Prahy na třídenní konferenci Facets of Resilience, jejímž tématem je odolnost společnosti proti krizím – politickým, ekonomickým, bezpečnostním nebo sociálním. Konference, kterou pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním institutem SYRI, je součástí českého předsednictví v Radě EU. 

Konference se koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a odborná i laická veřejnost se jí může zúčastnit také prostřednictvím streamu na adrese: 

• 21.11. https://www.youtube.com/watch?v=zeIJ9JQg0Iw 
• 22.11.: https://www.youtube.com/watch?v=rtTvOdzAqFo 

Více

K omezení nenávistných projevů může podle odborníků přispět postoj autorit, podpora respektu vůči ostatním nebo obrana proti dezinformačním kampaním. Klíčové je i vyjasňování rozdílu mezi svobodou slova a nenávistnými projevy a podpora přímé komunikace mezi jednotlivými skupinami. Shodli se na tom účastníci včerejší konference spoluorganizované Filosofickým ústavem AV ČR  a Senátem Parlamentu České republiky. Více.

O průběhu akce informovala ČTK.

Anglický termín hate speech je podle Alice Koubové z Filosofického ústavu Akademie věd definován jako veřejný písemný, grafický, zvukový nebo audiovizuální projev, který podněcuje, rozšiřuje, propaguje nebo ospravedlňuje nenávist vůči jednotlivcům nebo skupinám osob pro jejich pohlaví, národnost, jazyk, náboženství, etnickou příslušnost, barvu pleti, původ, sexuální orientaci, tělesné postižení či jinou charakteristiku.

Koubová, která je koordinátorkou výzkumného programu Strategie AV 21: Odolná společnost pro 21. století, mluvila o potřebě zvyšovat společenskou, komunitní a individuální odolnost vůči krizím. Zmínila v této souvislosti kulturu strachu, tedy podněcování obav z neexistujících či nevýznamných nebezpečí ve veřejnosti kvůli dosažení politických nebo ekonomických cílů. "Skrze strach z něčeho neurčitého mohou lidé podporovat i násilí, proti kterému by se jinak postavili," uvedla.

Představitelé státu by podle Koubové měli vyjadřovat systematicky odpor k nenávisti a obhajovat solidaritu a "normalitu respektu", tedy to, že je výhodné žít spolu ve vzájemném respektu, nikoli se nenávidět. Mezi klíčovými kroky, jak čelit nenávistným projevům, uvedla Koubová také podporu mediální, historické a emoční gramotnosti.

Čtěte také: Hate speech ohrožuje českou společnost, znělo na konferenci v Senátu

Foto: Jana Plavec, AV ČR

Konference se věnovala tématu nenávistných projevů jak z hlediska současných výzkumů v právu, psychologii a filosofii, tak i v perspektivě politiky a neziskového sektoru.

„S projevy nenávisti na internetu a na sociálních sítích mám poměrně bohaté osobní zkušenosti. Abychom zabránili šíření nenávistných zpráv nebo záměrných lží s cílem někoho poškodit, je třeba, aby příslušné orgány postihovaly pachatele stejným způsobem, jako u klasických trestných činů,“ uvedl 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš. (zdroj web Senátu PČR)

Podle organizátora konference Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu čeká českou společnost ještě debata o tom, zda se autoři hate speech mohou obhajovat svobodou vyjadřování. "Zdá se, že občas nevíme, jak na takovou obhajobu reagovat. Sám bych řekl, že hate speech je spíše zneužitím svobody slova k cílům, které nemají se svobodou nic společného. Jde o to vyvolat nenávist vůči některým lidem: Ukrajincům, Romům, gayům... Na šíření hate speech pak můžeme doplatit všichni. Budeme žít v rozděleném světě, jehož bude nenávist běžnou součástí,“ dodal.

Na konferenci vystoupili Matěj Cíbik z Katedry filosofie Univerzity Pardubice, Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, Klára Kalibová z právnické organizace In Iustitia, Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, poslanec Ondřej Kolář, senátoři Jiří Drahoš, Tomáš Goláň a koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek. Akce se zúčastnila také  předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová či Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR.

V podvečer 8. listopadu 2022 zemřel ve věku nedožitých 75 let český filosof a teoretik umění Petr Rezek. Poslední rozloučení se zesnulým proběhne v pondělí dne 21. listopadu 2022 v 10:15 hodin v obřadní síni krematoria Motol.

Blízký žák Jana Patočky, po vystudování psychologie, estetiky a filosofie pracoval nejprve jako klinický psycholog, později jako domovník. V rámci neoficiální filosofické scény organizoval bytové semináře, včetně tajné spolupráce s britskými akademiky. Přednášel zejména o fenomenologii, s Rogerem Scrutonem, s nímž sdílel filosofický zájem o klasickou hudbu a architekturu, však vedl i seminář analytické filosofie. Jako filosof a kritik proslul zejména svou koncepcí „věcnosti“, kterou odvodil z Husserlovy filosofie a kontinuálně obracel proti rozličným formám nevěcného a kýčovitého myšlení. Vůči pojetí disentu jako života v pravdě tak postavil svoje pojetí života v konfliktu. Po revoluci působil a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v Akademii výtvarných umění v Praze a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ve svém nakladatelství se zasloužil o překlady a vydání řady spisů zejména antické literatury.

Všestrannost jeho zájmů, intenzita výrazu a urputný nárok na intelektuální poctivost mu zajistily nejen vděk jeho četných žáků, přátel a kolegů, ale trvale ovlivnily to lepší v českém filosofickém myšlení.

Foto: Jaroslav „Abbé“ Libánský

V Praze se bude od pondělí 21. do středy 23. listopadu 2022 konat velká mezinárodní konference Facets of Resilience. Debatovat na ní budou odborníci z oblastí filozofie, politologie, sociologie, psychologie, ale také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva a zástupci neziskového sektoru.

Založení samostatné pražské diecéze je vnímáno jako důležitý mezník v budování raného českého státu a v christianizaci jeho společnosti. Ve dnech 9. – 11. listopadu 2022 jej slavnostně připomene konference připravená společně Arcibiskupstvím pražským, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky, a to jako událost zásadně ovlivňující podobu české společnosti a jejího postavení v západní a střední (latinské) Evropě. Více

Nedávná střelba v bratislavském LGBT baru názorně poukázala na možné důsledky vystupňovaných nenávistných projevů vůči sociálním menšinám. Téma hate speech představuje závažný problém nejen pro samotné oběti, ale i pro společnost jako takovou. Jak těmto rizikům účinně předcházet a jak se jim bránit, budou řešit politici společně s odborníky na právo, filosofii a psychologii.

Právě hledání řešení, která by dokázala účinně kultivovat vzrůstající agresivitu ve společnosti, je cílem konference s názvem Hate speech a česká společnost: Aktuální rizika a možnosti prevence, která se uskuteční v úterý 15. listopadu 2022 v Jednacím sále Parlamentu České republiky. Propojí odborníky z neziskových organizací, akademické i politické sféry.

Filosof Matěj Cíbik se v úvodu konference zaměří na pojetí ideálu svobody slova ve vztahu k ideálu demokratické rovnosti. Samotné aktéry nenávistných projevů a mechanismy stojící za šířením nenávisti vůči sociálním menšinám přiblíží Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR. Klára Kalibová z právnické organizace In Iustitia zaměřené na předsudečné násilí rozebere nenávistné útoky z pohledu obětí, s důrazem na to, zda jim orgány činné v trestním řízení poskytují odpovídající ochranu. Co pomáhá udržet společnost odolnou proti krizovým jevům a jak udržet konflikt v mezích demokratičnosti, aniž by přerostl v násilí, vysvětlí filosofka Alice Koubová. Nenávistné projevy v perspektivě politiky a neziskového sektoru pak postupně představí poslanec Ondřej Kolář, senátoři Jiří Drahoš, Tomáš Goláň a koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek.

Akci organizuje Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR ve spolupráci s Oddělením analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR a s podporou Strategie AV 21. Moderuje odborník na filozofii jazyka Tomáš Koblížek. 

Program konference a anotace příspěvků.

Jízdu do budoucnosti přináší další epizoda Vědy na dosah. Tentokrát s Tomášem Hříbkem z Oddělení aplikované filosofie a etiky FLÚ AV ČR a Davidem Černým z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky AV ČR, kteří jsou zároveň editory nedávno vydané publikace Autonomous Vehicle Ethics: the Trolley Problem and Beyond (Oxford University Press). Více

Filosof Juraj Hvorecký, psycholog Filip Děchtěrenko a neuropsycholog Ondřej Bezdíček ve druhém vydání vědecké talk-show CO BY KDYBY? Tentokrát se zaměřením na neurovědu.