Aktuality a články

Držitelem CEFRES PLATFORM AWARD 2023 za nejlepší článek v oblasti společenských a humanitních věd v mezinárodním recenzovaném časopise se stal historik Martin Šorm z Centra medievistických studií (FLÚ AV ČR & FF UK). Jeho text s názvem Conflicting Popular Culture – Populism and Public History upozorňuje na úspěch populistické prezentace středověku spojované v současné české kultuře s politickou krajní pravicí.

Foto: Martin Hundák

Prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023 letos získá čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů. Mezi oceněnými je i historik filozofie a vědy Lukáš Lička z Filosofického ústavu AV ČR, člen týmu prestižního projektu ACADEMIA podpořeného Evropskou výzkumnou radou. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pražské Lannově vile 21. června 2023, ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Prémie Otto Wichterleho je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let.

Mgr. Lukáš Lička, Ph.D. z Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení Filosofického ústavu Akademie věd se při výzkumu soustředí   především na vývoj optické tradice, teorií smyslového vnímání a psychologické problematiky obecně na středověkých univerzitách ve 13. až 15. století.

Zajímá jej kulturní přenos filosofických idejí, textů a rukopisů ze západoevropských center univerzitní vzdělanosti (Paříž a Oxford) do středoevropského prostoru (zvláště Praha a Vídeň) a také způsoby přenosu filosofické a přírodovědné problematiky z univerzitních přednášek do disputační praxe.

Ve Filosofickém ústavu AV ČR aktuálně působí jako člen týmu prestižního projektu ACADEMIA podpořeného Evropskou výzkumnou radou, který se snaží zrekonstruovat způsoby generování a sdílení znalostí ve středověku, včetně jejich vlivu na moderní akademickou praxi.

O mezinárodním ohlasu publikační činnosti Lukáše Ličky svědčí i SIEPM Junior Scholar Award, kterou mu udělila Société Internationale pour l’Étude de la Philosophie Médiévale v roce 2020.

 Tisková zpráva

Elon Musk a další osobnosti vyzývají lidstvo, aby zabrzdilo vývoj umělé inteligence. Další odborníci s nimi nesouhlasí a poukazují spíš na konkrétní rizika, ale i přínosy umělé inteligence. Patří k nim i Mark Coeckelbergh z Centra pro Environmentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd. „Zákaz nebo pozastavení je příliš hrubé opatření,“ řekl Radiožurnálu. Celý rozhovor

Portál Vědavýzkum.cz navázal spolupráci s odborným vědeckým časopisem Teorie vědy. Společně budou přinášet popularizační příspěvky v oblasti historického, filozofického a interdisciplinárního zkoumání vědy a vědního prostředí. Více

Výtvarný dokumentární film Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera a souboru Tantehorse, který vznikl mj. díky programu Odolná společnost pro 21. Století a v rámci práce Národního institutu SYRI, bude mít premiéru v sekci Imagina na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Film zachycuje stejnojmenné představení, které v sobě snoubí taneční performance souboru Tantehorse s přednáškou filozofky Alice Koubové o společenské odolnosti. 

Zabývá se krizí, adaptací na ni, transformací vlastního postoje a formami péče, které s takovou změnou souvisejí. Krizi - ať už energetickou, ekonomickou, klimatickou i krizi sociálního smíru, ztrátu jistoty, dezorientaci a další  přibližuje nejen jako ohrožující stav, ale také jako výchozí bod, ve kterém lze při splnění určitých podmínek nalézat energii a zdroj pro vlastní proměnu, která je nutná pro další pokračování.

Publiku snímek představuje koncepty jako homeostáze, liminální stav, hledání opor a zdrojů, adaptace a transformace a zároveň nabízí jejich umělecké pojetí. Krátký výtvarný dokument završuje roční spolupráci Alice Koubové s tanečními choreografkami Miřenkou Čechovou a Markétou Vacovskou, interpretů a interpretek z tanečního souboru Tantehorse a Akademie věd ČR.

Při práci na uměleckém výzkumu sehrávaly důležitou roli také další procesy, říká Alice Koubová: „Prací se prolínala autorská choreografie celého týmu, kolektivní tvorba, etnografie, ochota využívat vlastní zkušenosti, otevřenost pro nepohodu, konfliktní setkání, vyjednávání s lidmi z různých skupin současné společnosti, testování jazykových uchopení světa a prožitek soudržnosti nehomogenní skupiny.“ 

Metodologicky se celý projekt řídil postupy uměleckého výzkumu s metodami sociálních věd a filosofické reflexe. Výsledkem bylo nejdříve site-specific představení pro prostor Knihovny Akademie věd ČR s názvem Propojme se včera a později stejnojmenný krátký výtvarný dokumentární film.

O jeho natáčení říká režisér Vladimír Turner: „Během střihu filmu jsem se díky skvělému textu Alice Koubové sám vyrovnával s pocity vyhoření a bezmocnosti. Ty mě, jakožto umělce pracujícího se socio-politickými tématy, dobíhají v pravidelných cyklech. Sám na sobě jsem tedy pocítil až terapeutický efekt umění, které by v dnešní době mělo být právě prostorem setkávání a sdílení více, než pouhou dekorací.“ Pro Vladimíra Turnera šlo o druhé setkání se záznamem pohybové performance. „Při natáčení filmu Propojme se včera jsem měl narozdíl od filmu Guestlist, kde jsem pracoval s akrobaty, kteří hráli kravaťáky, kteří drancují planetu Zemi, velký luxus v tom, že jsem si pro účely filmu mohl zrežírovat již funkční dramaturgii site-specific performance,” dodává Turner.

Trailer

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Mark Coeckelberg z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd byl hostem podcastu Věda na dosah. 

Foto: Jana Plavec

Poslední Filosofickou kavárnu na téma "Znepokojivé slovanství" si nyní můžete poslechnout ze záznamu. O postkolonialismu a složitém hledání identity slovanského „Středovýchodu" hovořili s Kryštofem Boháčkem překladatelka Lucie Zakopalová, polonistka Michala Benešová a politolog Ondřej Slačálek. 

Debata se opírá o stejnojmennou knihu Marie Janion Znepokojivé slovanství, v níž se autorka vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému a násilně vytěsněnému slovanství, jednomu z prvních „traumat“, spojenému s pocitem méněcennosti. Janion tento potlačený fenomén odhaluje v literárních obrazech gotických románů, upírských historek a obecně znepokojivých a obtížně uchopitelných otázkách Panslavismu, slovanského nacionalismu nebo mesianismu.

Záznamy Filosofických kaváren naleznete na našem youtube ZDE. 

Jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století nebo raně novověká matematika v Evropě a Číně? Vědou raného novověku se zabývali minulý týden účastníci třídenní mezinárodní konference Scientiae v Praze. Rozhovor s jedním z hlavních organizátorů akce, Vladimírem Urbánkem z Filosofického ústavu AV ČR, přinesl Odpolední Plus Českého rozhlasu (v 17:33; stopáž od17:49:43) a reportáž na ČT 24 (stopáž od 20:54).

Ukrajinský filosof Volodymyr Volkovskyj (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) komentuje v deníku Forum24 zhoubné dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Zatímco pro Rusko to znamená zhroucení první obranné linie a konec zásobování Krymu a okupovaných oblastí jižní Ukrajiny vodou, pro Ukrajinu jde o katastrofu mnohem větší – miliardové ztráty, zničení největší vodní elektrárny, hrozba havárie v Záporožské jaderné elektrárně. Na dně přehrady jsou navíc desítky let staré usazeniny chemického odpadu. A když dno vyschne, vznikne největší poušť v Evropě. Více.