Aktuality a články

Svůj přístup označuje jako filozofickou archeologii. Alain de Libera, světově uznávaný odborník na středověkou filozofii, zítra převezme čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách, kterou uděluje Akademie věd ČR. Do Česka přijede na vícedenní návštěvu, během níž prosloví dvě přednášky. 

Alain de Libera se dlouhodobě věnuje především středověké logice, metafyzice, epistemologii a filozofické teologii. V těchto oblastech řeší zejména problematiku, jak lidé v latinském středověku vnímali antickou a arabskou filozofii. Zajímají ho také fenomény přenosu filozofického poznání a vědění.

V posledních letech usiluje Alain de Libera o propojení historicko-filozofického bádání se současnou filozofií a snaží se nacházet kořeny různých konceptů a problémů současného filozofického myšlení – odtud odvozuje svůj přístup, který nazývá filozofickou archeologií. Je nositelem několika cen a emeritním profesorem nejprestižnější francouzské vzdělávací instituce Collège de France.

Na čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách ho navrhl Filosofický ústav AV ČR za dlouholetý přínos k poznání středověké filozofie. S Českem Alaina de Liberu váže spolupráce s Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), jenž sídlí v Praze.

Pražská návštěva se dvěma přednáškami

Alain de Libera na několikadenní návštěvě v Praze představí dva předměty svého vědeckého zájmu. Na půdě Filozofické fakulty UK seznámí posluchače s tématem nazvaným Archeologie pojmu „Ne!“: nihilismus, neminismus a anarchismus od středověku po modernu. V přednášce profesor de Libera zrekonstruuje dlouhou cestu pojetí nihilismu, počínaje středověkou sektou vzývající kult Nema přes dílo německého teologa Friedricha Lebrechta Goetzeho až po moderní pojetí nihilismu v čele s Friedrichem Nietzschem. Přednáška se koná v úterý 18. dubna 2023 od 17:00 v budově FF UK, nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1, v místnosti 200.

Ve středu, po slavnostním převzetí medaile, pronese Alain de Libera v Akademii věd na pražské Národní třídě ve 12:30 (sál 206) přednášku nazvanou Po modernistech (Heidegger, Foucault): přepisování dějin středověké filozofie. Zaměří se v ní na reflexi středověkého myšlení, k níž došlo vlivem moderních filozofů. Jejich díla sice středověké myšlení marginalizovala či se jím vůbec nezabývala, avšak ve druhé polovině 20. století sehrála ve vývoji dějin středověké filosofie jako disciplíny ústřední roli prostřednictvím „lingvistických“ a „kognitivních“ obratů v humanitních vědách. Alain de Libera tak naváže na problematiku přepisování dějin, o níž hovořil ve své úvodní přednášce v Collège de France v únoru 2014. Její český překlad vydalo nedávno nakladatelství Filosofia pod názvem Kam kráčí středověká filosofie?

Vstup na obě přednášky, které budou simultánně tlumočeny z francouzštiny do češtiny, je volný.

TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení

Abstrakty přednášek

Přednáška: Archeologie pojmu „Ne!“: nihilismus, neminismus a anarchismus od středověku po modernu

18. dubna 2023, 17:00, budova Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1, místnost 200.

Přednáška bude simultánně tlumočena z francouzštiny do češtiny.

Slovo „nihilismus“ se jako technický pojem poprvé objevuje v díle německého teologa Friedricha Lebrechta Goetzeho (Götze, Goetzius) De Nonismo et Nihilismo in Theologia, vydaném v roce 1733 v Saské Kamenici. Slovo „nihilismus“ však prošlo dlouhým vývojem jak před tímto datem, tak po něm. Přednáška bude sledovat tento vývoj v obou směrech. Zaměří se především na středověký vynález pojmu „nihilista“ a na podivuhodný spis namířený proti sektě zasvěcené kultu Nema, o jehož existenci svědčí pouze jeho zavržení. Rozmanité literární, pojmové a argumentační figury Ničeho (Nihil, Nichts, Nothing) a Nikoho (Nemo, Niemand, Nobody) nám umožní ukázat na konkrétních příkladech, nacházejících se u takzvaně méně významných a údajně okrajových filozofů, přínos filozofické archeologie k reflexi předmětu dějin filozofie.

Přednáška: Po modernistech (Heidegger, Foucault): přepisování dějin středověké filozofie.

19. dubna 2023, 12:30, budova Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál 206

Přednáška bude simultánně tlumočena z francouzštiny do češtiny.

Pozvánka od Akademie věd ČR a vydání překladu mé úvodní přednášky na Collège de France z roku 2013 s názvem „Kam kráčí středověká filosofie?“ jsou pro mě příležitostí zhodnotit svůj více než 40 let trvající výzkum. Kriticky se vrátím k tomu, v čem byly Heideggerovy a Foucaultovy práce, které mi otevřely obzor, pro můj výzkum přínosem, ale také s čím se ve středověkém myšlení míjely, co ve mně či v mé generaci podnítily, ale co také zablokovaly či zbrzdily. Práce obou autorů mají společné, že neznají či marginalizují středověkou logiku a její sémiotiku, sémantiku a pragmatiku. Při přezkoumávání své vlastní cesty shledávám, že skloubení filosofie jazyka a teorie poznání, jež se vyznačují „lingvistickým“ a „kognitivním“ obratem, probíhajícím v humanitních vědách od druhé poloviny 20. století, hrálo ve vývoji dějin středověké filosofie jako disciplíny ústřední roli, aniž by tento kolektivní, ba „sborový“ vývoj byl uznán mimo komunitu specialistů. Je načase, aby se tak stalo. Proto se vrátím k některým svým výkladům věnovaným přepisování dějin, které zůstaly nedokončeny na Collège de France v březnu 2019. 19. dubna 2023 pronesu „závěrečnou přednášku v pohybu“. Bude to v Praze, tedy na stejném místě, kde jsem se v květnu 2015 pokusil jako medievista formulovat filosofickou archeologii a dekonstrukci.

Demografický a ekonomický růst v Indii posouvá zemi na mezinárodní scéně do nové role. Zároveň se objevují známky toho, že země ztrácí své demokratické rysy. O tom, co můžeme od stále silnější Indie očekávat, hovoří v podcastu Kontext na idnes.cz indolog Jiří Krejčík z Filosofického ústavu AV ČR. 

O své zkušenosti s postdoktorskou stáží v Japonsku, kterou absolvovat díky podpoře od Japanese Society for the Promotion of Science, se v článku pro portál Vědavýzkum.cz podělil Radim Hladík z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR.

Historik a filosof Petr Hlaváček diskutoval v pořadu Téma Plus Českého rozhlasu s Liborem Dvořákem o ruském válčení posledních dvou staletí - od Napoleonova tažení do Ruska až po Afghánistán a Čečnu. 

Výzkumným projektům Alchymie vůní Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR a Barbary Huber z Institutu Maxe Plancka v Jeně se věnuje článek na americkém serveru CNN.

Foto:Sean Coughlin a FLÚ AV ČR

Nadační fond Františka Topiče vypisuje tříměsíční stipendia na rok 2023 pro dokončení myšlenkově podnětných projektů se vztahem k českým dějinám a literatuře nebo filosofii pro uchazeče do 35 let. Uzávěrka žádostí je 30. dubna. Více informací.

Významné životní jubileum filosofa, historika a překladatele Josefa Zumra (*1928), připomnělo včerejší slavností setkání ve Filosofickém ústavu AV ČR, kde během svého života opakovaně působil, mimo jiné i jako ředitel. Josefu Zumrovi a jeho celoživotní práci, zaměřené především na dějiny filosofie a myšlení v českých zemích, se věnuje i speciální část právě vycházejícího Filosofického časopisu. 

Texty k jubileu Josefa Zumra:

J. Tomeš: Ve stopách TGM
R. Kanda: „Člověk se nemůže odpárat od epochy.“ Bohumil Hrabal a světový názor
R. Kalivoda, J. Zumr: „Milý Pepíku“ (Z korespondence Roberta Kalivody a Josefa Zumra)
R. Kanda: Bibliografie Josefa Zumra (od roku 1998 do roku 2022)

Fotografie ze slavnostního setkání. Foto: FLÚ AV ČR

Strach a rezilience jsou hlavními tématy aktuálního čísla magazínu A / Věda a výzkum. O možnostech posílení naší odolnosti vůči strachu a o významu pojmu rezilience v něm hovoří spolu s dalšími společenskými vědci a vědkyněmi doc. Alice Koubová, vedoucí výzkumného tématu Společenská odolnost v Národním institutu SYRI. Lze si poslechnout též jako audiočlánek.

Ukrajinský historik a filosof Volodymyr Volkovskyj, aktuálně působící ve Filosofickém ústavu AV ČR rozebírá ruské útoky na ukrajinskou identitu a její kulturní a intelektuální základy na příkladu zničení muzea význačného filosofa Hryhorije Savyče Skovoroda (1722–1794) Rusy. Více v jeho článku pro Forum 24.