Aktuality a články

Historie lidstva je pro vývojáře počítačových her nevyčerpatelnou inspirací. O možné roli historických digitálních her při výuce dějepisu i v chápání toho, jak společnost historii konstruuje, hovořil ve Studiu 6 České televize Jan Kremer z Centra medievistických studií při FLÚ AV ČR a FF UK.  Záznam v čase 51:57-59:00.

Akademie věd ČR každý rok oceňuje přínos v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně propagace nebo popularizace. Mezi letošími laureáty je i Petr Hlaváček z Filosofického ústavu AV ČR, který se věnuje kulturním, náboženským a intelektuálním dějinám – a zejména problematice evropské identity. Gratulujeme. Více.

Filosofický ústav podepsal memorandum o spolupráci s Asociací učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. (Občankáři.cz). Účelem memoranda je prohloubit oboustranně prospěšnou spolupráci a přispět ke zkvalitnění výuky občanské výchovy, filosofie a společenských věd v systému českého školství. Níže přinášíme rozhovor se zakládajícími členkami asociace Terezou Vodičkovou a Irenou Eibenovou.

Jaká hlavní motivace stála za vznikem Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd neboli Občankáři.cz, jak si zkráceně říkáte?

Přestože naše asociace oficiálně vznikla už před osmi lety, motivy, které nás k tomu vedly máme stále v živé paměti. Měly totiž společného jmenovatele, byla to frustrace. Pramenila z nedostatečně kvalitně odvedené práce, z nedostatku odborné přípravy na univerzitách, z nedostatečného dalšího vzdělávání pro učitele, z nedostatku vzdělávacích materiálů pro žáky, z roztříštěnosti nabídek vzdělávání, které jsme si vyměňovali jako nedostatkové zboží mezi sebou, z nejasně definovaných cílů, kterých jsme měli ve výuce dosáhnout, z toho, jak je obsah společenskovědního vzdělávání a výchovy v rámci našich škol marginalizován. Určitě bychom nalezli i další motivy, ale všechny byly v podobném duchu. Přitom pro řešení velké části našich problémů stačilo málo: setkat se a sdílet.

Úlevně jsme tak zjistili, že to, co jsme považovali za osobní neúspěch, je systémový nedostatek, že jsme na tom všichni stejně. Nově nabyté sebevědomí nám pomohlo lépe formulovat potřeby, které společenskovědní vzdělávání a výchova k demokracii u nás potřebuje. Díky webu a sociálním sítím se nám podařilo centralizovat nabídku vzdělávání pro školy i učitele. Publikujeme metodiky, které pro potřeby všech učitelů našich oborů vytváříme. Spolupracujeme s odborníky, díky kterým rozvíjíme naši odbornost a díky kterým můžeme do hodin přinášet aktuální témata. Máme síť zkušených metodiků, kteří dokážou vytvořit lekce do hodin pro všechny typy škol. I učitelé, kteří chtějí ve výuce otevírat kontroverzní témata rozdělující společnost, se mohou opřít o naši práci. Díky pravidelným školením poskytujeme platformu pro sdílení a networking.

Mgr. Tereza Vodičková

Co je podle vás největší slabinou ve výuce občanské nauky a společenských věd v současném školství?

Všechny vědy prochází vývojem a ne vždy se poznatky posledních let i desetiletí dostanou do základních a středních škol. V oblasti výchovy k občanství a společenských věd si však zpoždění dovolit nesmíme a nechceme.

K nárokům na odborné sebevzdělávání se přidává sledování aktuálního společenského dění. Učiteli ale nestačí se orientovat, musí aktuality pro potřeby výuky nějak didaktizovat. Není v silách jednotlivce toto zvládnout bez pomoci.

Další slabinou současného školství je fakt, že na mnohých základních školách občanská výchova existuje jen formálně. Ředitelé škol na její výuku nasazují neaprobované učitele, často třídní učitele, kteří v hodinách řeší administrativu. Ti, kteří neaprobovaně občanku učí, si mnohdy nejsou vědomi toho, že se jejich snahy míjí účinkem. Rozvíjet a posilovat demokratické postoje umí jen odborník.

Odborná příprava na univerzitách se liší svým rozsahem a kvalitou. Z některých univerzit stále vycházejí absolventi předmětu učitelství ZSV, kteří se během studia nesetkali s jednou i více vědami, jejichž základy se na středních školách zcela standardně učí. 

V neposlední řadě je to právě občanská výchova a společenské vědy, kde se dostává prostoru silně kontroverzním tématům rozdělujícím společnost. Je například legitimní, že se v době největší migrační vlny tomuto tématu v hodinách věnujeme, ale systémovou podporu od vedení škol a ze strany ministerstva školství nám pro komunikaci s rodiči a veřejností nikdo nedal.

Jaká je Vaše vize do budoucna, kam by se platforma měla ideálně posouvat?

Jsme učitelé, kteří znají jako nikdo jiný svou cílovou skupinu stejně jako realitu českého školství. To je naší největší předností a zároveň slabinou, protože se činnosti pro asociaci věnujeme nad rámec našich běžných pracovních povinností.

Částečná profesionalizace asociace je tudíž naší nevyhnutelnou cestou. 

V čem vidíte hlavní přínos spolupráce s FLÚ?

Má-li být škola smysluplná, nemůže být zakonzervovanou institucí, ve které se replikují stále dokola omílaná fakta. Žáci i rodiče by měli mít pocit, že škola je centrem dění. Místem, které otevírá obzory, inspiruje, ukazuje, jakým způsobem přemýšlet o věcech, a které žádné domácí studium Wikipedie nemůže nahradit. Díky spolupráci s výzkumnou institucí se do škol dostávají témata, která jsou ze své podstaty nová nebo minimálně nově nahlížená.

K druhému z hlavních přínosů spolupráce se lze vyjádřit takto: má-li být učitel dobrým učitelem, musí být ve své praxi odborník na obsah a odborník na metodu. Zvyšování profesní odbornosti učitelů díky spolupráci s FLÚ je neoddiskutovatelné. Na metodické zpracování jsme tady my.

Tereza Vodičková a Irena Eibenová

Týden Akademie věd, největší vědecký festival v Česku, se letos uskuteční v týdnu od 31. 10. do 6. 11. 2022. Filosofický ústav návštěvníkům nabídne komentovanou procházku, dramatizaci řeckého mýtu i klasické či méně klasické přednášky. Z našeho programu vybírejte ZDE. 

Anketa – soutěž

Milí přátelé vědy, děkujeme, že nám věnujete pár minut svého času.
Prosíme o vyplnění tohoto dotazníku, kterým nám pomůžete zkvalitnit nabídku a kvalitu popularizačních aktivit. Zadáte-li na konci dotazníku Váš email, budete zařazeni do soutěže o 55 cen Akademie věd.

Výzkumníci z řad sociologů, politologů, ekonomů, filozofů či mediálních odborníků v reakci na pandemickou, válečnou a energetickou krizi vytvořili instituci, která bude zkoumat a řešit rizika ohrožující demokratický systém v Česku. Článek o novém Národním institutu pro zkoumání systémových rizik přinesly všechny regionální mutace Deníku. Citována je i filosofka Alice Koubová z Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR. 

Jakou toleranci mají lidé vůči různým formám neetického a protizákonného jednání v pracovním prostředí? A jak společnost vnímá tzv. whistleblowery? O tom budou 1. 11. u příležitosti slavnostního zahájení činnosti Centra pro oznamovatele hovořit filosof Petr Urban, senátor Václav Láska, bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a socioložka Kristýna Bašná.

Debatu si můžete poslechnout online na https://bit.ly/WhisTle

Vytvoření Centra pro ochranu oznamovatelů​ je součástí projektu realizovaného Nadací Oživení. 

O tom, v čem selhal Západ a jak souvisí ruské aktivity v Sýrii s tím, co se nyní děje na Ukrajině, debatovali v podcastu Studia N Zora Hesová z Centra globálních studií při Filosofickém ústavu AV ČR, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ Tomáš Kocián a redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz Martin Novák. 

Výstavu s názvem „Afrodita dnes“ připravenou v roce 2021 sdružením Hollar a Filosofickým ústavem Akademie věd v pražské Galerii "Věda a umění", bude od 9. listopadu 2022 do 31. ledna 2023 hostit athénské Muzeum G. Gounaropoula. Akce spoluorganizovaná Českým centrem v Athénách je součástí českého předsednictví v Evropské unii.

V rámci výstavy přednese 12. listopadu 2022 prof. Jan Bažant z Kabinetu pro klasická studia při Filosofickém ústavu AV ČR přednášku „Proměny Afrodity v moderní epoše“. 

Děkujeme, že jste nám dali vědět. Hned jsme o něco moudřejší!