Aktuality a články

Přes 150 středoškolských studentek a studentů představilo výsledky svého výzkumu na každoroční konferenci k projektu Otevřená věda, který mladým lidem umožňuje absolvovat roční stáž na jednom z pracovišť Akademie věd ČR. Stážisté z Filosofického ústavu obhájili v kategorii humanitních a společenských věd nejvyšší příčku.  

Akce se uskutečnila 24. a 25. listopadu v nových prostorách Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze. Vítěznou stáž na téma Understanding Bioethics vedenou lektorem Geoffreyem Dierckxsensem z Oddělení aplikované filosofie a etiky Filosofického ústavu společně představili Tamara Lutkova (Slovanské gymnázium, Masná, Praha 1), Darja Koževnikova (Gymnázium Jana Keplera, Praha 6) a Tobias Peichl (Gymnázium Voděradská, Praha 10). Věnovali se především etickým otázkám souvisejícím s pandemií Covid-19. Například zda je eticky správné rozhodovat o přístupu k nedostatkovým lékařským zdrojům na základě věku nebo jestli je eticky obhajitelné zavádět absolutní izolaci. Soustředili se i na další problémy týkající se  rovnosti pohlaví ve zdravotnictví, autonomie a kvality života pacienta nebo biopolitiky. Stáž probíhala v anglickém jazyce. 

Kompletní výsledky středoškolských stáží

Porota ocenila také vynikající úroveň stáží zaměřených na popularizaci vědy. Cenu poroty udělila studentkám Lucii Durasové (Soukromé gymnázium Arcus, Praha 9) a Anně Jiřičkové (Gymnázium a hudební škola hl. m. Prahy, Praha 3) za prezentaci popularizační stáže Filosofie věc veřejná. Jejím cílem bylo přiblížit společenskovědní témata a práci filosofů středoškolákům očima jejich vrstevníků. Leitmotivem stáže vedené lektorkou Janou Říhovou byl vztah mezi filosofií a vědou.

Stáže Otevřené vědy absolvovaly ve Filosofickém ústavu pod vedením našich lektorů další 4 studentské týmy. Jejich přehled uvádíme níže.

Etické výzvy technologií
Lektor Juraj Hvorecký (Oddělení aplikované filosofie a etiky).
Stážisté Buršíková Barbora (Gymnázium Otrokovice), Kasala Tomáš (Gymnázium Ladislava Jaroše, Holešov), Štěpánková Nela (Gymnázium Brno-Bystrc).

Filosofie Jana Patočky a její souvislosti
Lektor Jan Frei (Archiv Jana Patočky).
Stážistka Balcarová Anna (Gymnázium Na Zatlance, Praha 5).

Elity a oligarchie: Politická filozofie a současný svět
Lektor Ondřej Lánský (Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace).
Stážisté: Deverová Barbora (Gymnázium Špitálská, Praha 9), Makovcová Ema (Gymnázium Špitálská, Praha 9), Rysula Pavel (Gymnázium Na Zatlance, Praha 5).

Otevřeme vědu! Aneb stáž na popularizaci Open Science
Lektorka Tereza Šímová.
Stážisté: Střasáková Kristýna (Gymnázium Na Zatlance, Praha 5), Tomek Štěpán (Gymnázium Dr. Antona Randy, Jablonec nad Nisou).

Foto: Radek Lavička, Karolína Chundelová, Jana Říhová 

Ocenění za popularizaci filosofie a příbuzných humanitních věd v širší společnosti udělované ředitelem pracoviště Ondřejem Ševečkem letos obdrželi dr. Tomáš Koblížek (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR), dr. Sean Coughlin (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) a dr. Tomáš Havelka (Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR). Více.

Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. cenu získal především za skvělé uchopení aktuálního tématu nenávistných tvrzení ve veřejném prostoru a jeho popularizaci směrem ke středním školám, zákonodárcům i širší veřejnosti. Rizikům nenávistných projevů a možnostem, jak jim účinně předcházet a jak se jim bránit, řešila letošní konference Hate speech a česká společnost: Aktuální rizika a možnosti prevence, kterou připravil společně s  Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky. Sešli se na ní politici společně s odborníky na právo, filosofii a psychologii. Jako hostující profesor proslovil v průběhu října tři přednášky na pomezí etiky a filosofie jazyka a etiky a filosofie umění na prestižní École normale supérieure v Paříži. Tomáš Koblížek je také součástí iniciativy Zeptej se vědce na sociálních sítích, kde se dobrovolně angažují odborníci všech vědeckých disciplín, aby uváděli na základě dotazů veřejnosti sporné otázky do odborného kontextu.

Dr. Sean Coughlin se věnuje starořecké filosofii, vědě a medicíně, uplatňuje experimentální přístup k dějinám vědy. Od loňského roku pracuje na projektu Alchymie vůní spolu s týmem historiků, egyptologů, filologů a organických chemiků. Společně chtějí experimentálně rekonstruovat postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů. Soustředí se také na to, jak lidé těmto postupům rozuměli, jakým způsobem je předávali dál a jak jejich poznání ovlivňovalo tehdejší přírodní filosofii, medicínu, ale i umění a kulturu vůbec. O vůních starověku uspořádal Sean Coughlin v letošním roce několik úspěšných workshopů pro veřejnost. Výklad kombinovaný s ukázkami přísad původních starověkých parfémů si připravil pro návštěvníky letošního Evropském festivalu filozofie ve Velkém Meziříčí. Projekt originálně originálně uvedl na prvním ročníku festivalu Hvězdy filosofie v Praze a podílel se na přípravě programu letošní Noci vědců na půdě Akademie věd ČR stejně jako Dne archeologie v prostorách Karolina. Speciální reportáže projektu věnovala rozhlasová, televizní i tištěná média.

Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D. byl oceněn za invenční a mnohostrannou popularizaci díla a odkazu J. A. Komenského. Odborně se věnuje především literárněhistorické problematice českého baroka, je editorem a redaktorem pro české spisy J. A. Komenského. Společně s kolegy připravil mimo jiné scénické čtení věnované výňatkům z Komenského soukromé i učenecké korespondence, včetně dopisů s vysoce postavenými reprezentanty moci. Tematicky spolupracoval na programu pilotního ročníku komorního festivalu Hvězdy filosofie a na přípravě a zajištění komentovaných prohlídek výstavy "J. A. K.: Komenský v kulturách vzpomínání" v Galerii věda a umění. Podílel se na přípravě maratónského online čtení z Komenského děl, kterého se zúčastnily desítky akademiků, studentů a představitelů zainteresované veřejnosti z pěti kontinentů. Komenského dopisům věnuje také speciální podcastovou sérii. 

Tomáš Havelka                                        Tomáš Koblížek                                                                  Sean Coughlin

Filosofka Alice Koubová v Událostech komentářích (v čase 20:12) o srovnávacím výzkumu zaměřeném na dopady války na Ukrajině, včetně strachu Čechů z chudnutí a z uprchlíků. O výsledcích výzkumu také na portálu SeznamZprávy.

Jak prožívají válku na Ukrajině lidé v různých částech světa, zkoumali vědci z mezinárodní výzkumné platformy ResWell koordinované vědci z Telavivské univerzity. Informace o individuální, komunitní a společenské odolnosti získávali přímo mezi obyvateli Ukrajiny, v Polsku, České republice, Gruzii, Estonsku a v Izraeli. Českou část výzkumu koordinovala Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR. Více

Zora Hesová z Centra globálních studií při FLÚ AV ČR v podcastu Vinohradská 12 o našem životě v demokracii a schopnosti vážit si svobody.

V německém Lipsku byly tento týden slavnostně uděleny Ceny Hanno R. Ellenbogenové za výjimečnou službu veřejnosti. Mezi šesticí laureátů jsou i vědec, spoluzakladatel Občanského fóra a Centra pro teoretická studia Ivan Miloš Havel a vydavatel díla Jana Patočky, filosof Ivan Chvatík. Cenu za loni zesnulého Ivana Havla převzala manželka Dagmar. Více na novinky.cz.

Špičkoví filozofové, politologové, sociologové nebo psychologové, ale také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva nebo zástupci neziskového sektoru. Ti všichni dnes přijíždějí do Prahy na třídenní konferenci Facets of Resilience, jejímž tématem je odolnost společnosti proti krizím – politickým, ekonomickým, bezpečnostním nebo sociálním. Konference, kterou pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním institutem SYRI, je součástí českého předsednictví v Radě EU. 

Konference se koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a odborná i laická veřejnost se jí může zúčastnit také prostřednictvím streamu na adrese: 

• 21.11. https://www.youtube.com/watch?v=zeIJ9JQg0Iw 
• 22.11.: https://www.youtube.com/watch?v=rtTvOdzAqFo 

Více

K omezení nenávistných projevů může podle odborníků přispět postoj autorit, podpora respektu vůči ostatním nebo obrana proti dezinformačním kampaním. Klíčové je i vyjasňování rozdílu mezi svobodou slova a nenávistnými projevy a podpora přímé komunikace mezi jednotlivými skupinami. Shodli se na tom účastníci včerejší konference spoluorganizované Filosofickým ústavem AV ČR  a Senátem Parlamentu České republiky. Více.

O průběhu akce informovala ČTK.

Anglický termín hate speech je podle Alice Koubové z Filosofického ústavu Akademie věd definován jako veřejný písemný, grafický, zvukový nebo audiovizuální projev, který podněcuje, rozšiřuje, propaguje nebo ospravedlňuje nenávist vůči jednotlivcům nebo skupinám osob pro jejich pohlaví, národnost, jazyk, náboženství, etnickou příslušnost, barvu pleti, původ, sexuální orientaci, tělesné postižení či jinou charakteristiku.

Koubová, která je koordinátorkou výzkumného programu Strategie AV 21: Odolná společnost pro 21. století, mluvila o potřebě zvyšovat společenskou, komunitní a individuální odolnost vůči krizím. Zmínila v této souvislosti kulturu strachu, tedy podněcování obav z neexistujících či nevýznamných nebezpečí ve veřejnosti kvůli dosažení politických nebo ekonomických cílů. "Skrze strach z něčeho neurčitého mohou lidé podporovat i násilí, proti kterému by se jinak postavili," uvedla.

Představitelé státu by podle Koubové měli vyjadřovat systematicky odpor k nenávisti a obhajovat solidaritu a "normalitu respektu", tedy to, že je výhodné žít spolu ve vzájemném respektu, nikoli se nenávidět. Mezi klíčovými kroky, jak čelit nenávistným projevům, uvedla Koubová také podporu mediální, historické a emoční gramotnosti.

Čtěte také: Hate speech ohrožuje českou společnost, znělo na konferenci v Senátu

Foto: Jana Plavec, AV ČR

Konference se věnovala tématu nenávistných projevů jak z hlediska současných výzkumů v právu, psychologii a filosofii, tak i v perspektivě politiky a neziskového sektoru.

„S projevy nenávisti na internetu a na sociálních sítích mám poměrně bohaté osobní zkušenosti. Abychom zabránili šíření nenávistných zpráv nebo záměrných lží s cílem někoho poškodit, je třeba, aby příslušné orgány postihovaly pachatele stejným způsobem, jako u klasických trestných činů,“ uvedl 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš. (zdroj web Senátu PČR)

Podle organizátora konference Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu čeká českou společnost ještě debata o tom, zda se autoři hate speech mohou obhajovat svobodou vyjadřování. "Zdá se, že občas nevíme, jak na takovou obhajobu reagovat. Sám bych řekl, že hate speech je spíše zneužitím svobody slova k cílům, které nemají se svobodou nic společného. Jde o to vyvolat nenávist vůči některým lidem: Ukrajincům, Romům, gayům... Na šíření hate speech pak můžeme doplatit všichni. Budeme žít v rozděleném světě, jehož bude nenávist běžnou součástí,“ dodal.

Na konferenci vystoupili Matěj Cíbik z Katedry filosofie Univerzity Pardubice, Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, Klára Kalibová z právnické organizace In Iustitia, Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, poslanec Ondřej Kolář, senátoři Jiří Drahoš, Tomáš Goláň a koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek. Akce se zúčastnila také  předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová či Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR.

V podvečer 8. listopadu 2022 zemřel ve věku nedožitých 75 let český filosof a teoretik umění Petr Rezek. Poslední rozloučení se zesnulým proběhne v pondělí dne 21. listopadu 2022 v 10:15 hodin v obřadní síni krematoria Motol.

Blízký žák Jana Patočky, po vystudování psychologie, estetiky a filosofie pracoval nejprve jako klinický psycholog, později jako domovník. V rámci neoficiální filosofické scény organizoval bytové semináře, včetně tajné spolupráce s britskými akademiky. Přednášel zejména o fenomenologii, s Rogerem Scrutonem, s nímž sdílel filosofický zájem o klasickou hudbu a architekturu, však vedl i seminář analytické filosofie. Jako filosof a kritik proslul zejména svou koncepcí „věcnosti“, kterou odvodil z Husserlovy filosofie a kontinuálně obracel proti rozličným formám nevěcného a kýčovitého myšlení. Vůči pojetí disentu jako života v pravdě tak postavil svoje pojetí života v konfliktu. Po revoluci působil a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v Akademii výtvarných umění v Praze a na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Ve svém nakladatelství se zasloužil o překlady a vydání řady spisů zejména antické literatury.

Všestrannost jeho zájmů, intenzita výrazu a urputný nárok na intelektuální poctivost mu zajistily nejen vděk jeho četných žáků, přátel a kolegů, ale trvale ovlivnily to lepší v českém filosofickém myšlení.

Foto: Jaroslav „Abbé“ Libánský