Aktuality a články

Názorové fórum Temný únor pořádané v Památníku ticha připomnělo dvě významná jubilea letošního února – rok od zahájení ruské agrese na Ukrajině a 75 let od komunistického puče v Československu v roce 1948. Krátká zamyšlení s nadčasovým významem přednesla řada významných osobností včetně filosofky Alice Koubové. Záznam můžete sledovat v iVysílání České televize. 

S medievistou a herním historikem Janem Kremerem si v pořadu Historie Plus na ČRo povídala nejen o poměrně mladém oboru historických herních studií redaktorka Naďa Reviláková.

Článek Tomáše Koblížka z Oddělení analytické filosofie v DeníkuN o tom, jak mohou dezinformace podlamovat svobodu slova a do jaké míry u nich nelze spoléhat na protiargumentaci. 

Upozorňujeme naše milé čtenářky a čtenáře, že knihy z produkce nakladatelství Filosofia můžete znovu objednávat online přes e-shop Filosofického ústavu.

Vědecká rada Akademie věd ČR na svém včerejším zasedání schválila udělení titulu doktor věd ve filologických vědách Mgr. Matyáši Havrdovi, Ph.D., DSc. Disertační práci věnoval starověkému lékaři a filozofovi Galénovi z Pergama a jeho metodě vědeckého bádání v medicínských oblastech, zejména fyziologii, terapii a farmakologii.

"Rok války na Ukrajině je zlomovým momentem a také zrcadlem nastaveným Evropě, která se nemůže tvářit, že se jí válka netýká... Ukrajinci nám ukazují, že jsou hodnoty, za které stojí umírat." Více v sestřihu rozhovoru s Petrem Hlaváčkem pořízeným Akademií věd ČR. 

Sedmnáct ředitelů a ředitelek pracovišť Akademie věd ČR z oblasti humanitních a společenských věd se ve společném usnesení obrátilo na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou s žádostí o řešení neúnosné mzdové a finanční situace v oblasti výzkumu (nejen) v humanitních a společenských vědách. Zároveň deklarovalo plnou připravenost k aktivní spolupráci při hledání možného řešení.

Ředitelé a ředitelky zmíněných institucí tak navázali na několik nedávných iniciativ, které upozorňují na dlouhodobé a systémové nedostatky v oblasti financování vědy a výzkumu i vysokého školství a zdůrazňují jejich negativní dopady na odměňování vysokoškolských pedagogů, vědců a výzkumných pracovníků a pracovnic působících v humanitních a společenskovědních oborech.

Příjmy zaměstnanců a zaměstnankyň veřejných výzkumných institucí z oblasti humanitních a společenských věd patří dlouhodobě k nejnižším a neodpovídají celostátnímu průměru vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a pracovnic. Vědeckovýzkumný potenciál České republiky je přitom pro další rozvoj země klíčový a odvíjí se od něj konkurenceschopnost v regionálním i mezinárodním kontextu, včetně schopnosti úspěšně čelit aktuálním společenským výzvám.

Příloha: SPOLEČNÉ USNESENÍ ŘEDITELŮ A ŘEDITELEK PRACOVIŠŤ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY Z OBLASTI HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

Stejnojmenný název nese aktuální díl podcastu Sylva sylvarum. Filosof Joff Bradley v něm hovoří o rozšiřujícím se fenoménu hikikomori, který představuje člověka uzavřeného před společností. Proč hikikomori ve světě stále přibývá? Žilo by se těmto lidem lépe ve společnosti robotů, jak se někteří z nich domnívají? Pusťte si.

Nad knihou Reality+ australsko-amerického filozofa Davida Chalmerse a nad tradičními filosofickými otázkami, k jejichž opakovanému promýšlení titul vybízí, se v Deníku N zamýšlí prof. Jaroslav Peregrin. 

Chalmersova kniha se zabývá podstatou reality, která nás obklopuje. Nastoluje například otázku, jak můžeme vědět, zda nežijeme v počítačové simulaci. Co znamená zabít ve virtuálním světě počítačových her? Jaký vztah panuje mezi myslí a tělem? Pozoruhodným způsobem vyzdvihuje a promýšlí problémy, které vyvstávají v souvislosti s tím, že začínáme být schopni produkovat skutečnou virtuální realitu, simulovat svět do čím dál větších detailů a tvořit počítačové programy, které dělají to, co donedávna svedli jedině myslící lidé.

Podle Jaroslava Peregrina tak titul dokonale ukazuje, jak živé a zajímavé mohou být filozofické problémy. Na otázku, co je to filozofie a k čemu nám je, pak Chalmersova kniha nabízí následující odpověď: filozofie nám pomáhá vypořádat se s otázkami, do kterých nutně přerůstá jakékoli důsledné tázání se po povaze našeho světa, když opouští pevnou půdu vědecky řešitelných hypotéz.