Aktuality a články

Otevřenou vědu ve Filosofickém ústavu si letos vyzkouší pod vedením pěti lektorů jedenáct stážistek a jeden stážista. Zaměří se nejen na oblast filosofie, ale také na historii či dějiny umění.

Jak fungovala středověká malířská dílna v našem prostředí ve 14. století přiblíží třem svým studentkám Barbora Uchytilová z Centra medievistických studií. Stážistky se budou zabývat četbou traktátové literatury, studiem vybraných výtvarných děl a archiválií, které dokládají praktické postupy uplatněné při jejich tvorbě.

Takzvanou novou divočinu, tedy divokou přírodu, která zarůstá oblasti dříve intenzivně využívané člověkem a nyní opuštěné, podrobí filosoficko-estetickému výzkumu se svými stážistky Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie. Zaměří se na území bývalého vojenského prostoru Ralsko v Libereckém kraji, kde nová divočina v posledních dvou dekádách zarostla opuštěné prostory zvláště bývalé tankové střelnice. Dotknou se přitom oblasti fenomenologie, estetiky, antropologie i krajinné ekologie.

Jan Frei z Archivu Jana Patočky seznámí studentky se základními rysy Patočkovy filosofie prostřednictvím četby a interpretace několika jeho studií. Kromě toho se stážistky zapojí do různých fází ediční přípravy dosud nevydaných textů význačného českého filosofa.

Studentky Adély Ebersonové z Centra medievistických studií se seznámí s knižní kulturou v českých zemích v období středověku. Zabývat se budou tím, jak vznikaly rukopisné a později i tištěné knihy, jak byly postupně budovány středověké knihovny a jaké byly jejich další osudy. Poté si v praxi vyzkouší, jak probíhá detailní výzkum středověké knihovny a společně budou zpracovávat rukopisy dochované z knihovny kláštera v Rokycanech.

Cílem stáže Lenky Řezníkové z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku bude prohloubit kritické myšlení o dějinách, a sice na základě četby a interpretace rukopisných historických textů historiografa Jednoty bratrské Jana Jafeta (zemř. 1614). Stáž bude zahrnovat základní školení z oboru raně novověké české paleografie, seznámí studenta s hlavními aspekty raně novověkého dějepisectví a povede jej k vlastní interpretaci významu historiografie v raně novověké společnosti.

Lednový díl podcastu Sylva sylvarum se věnuje rozdílům mezi vědou a učebnicovou vědou, výuce dějin vědeckých sporů i úskalím "nepochybné vědy". Hovoří v něm filosof vědy Jan Maršálek, fyzikář malostranského gymnázia Jindřich Koubek a sociolog Zdeněk Konopásek. 

Srdečně zveme na obhajobu disertační práce Galen’s Method of Inquiry and Proof: Studies on Ancient Foundations of Rational Medicine Mgr. Matyáše Havrdy, Ph.D., která se bude konat dne 11. ledna 2023 ve 13 hodin před Komisí pro klasická studia v Akademickém konferenčním centru, Husova 4a, Praha 1. Obhajoba je součástí řízení k získání titulu "doktor věd" (DSc.).

Představujeme projekty s účastí Filosofického ústavu AV ČR, které zahájí činnost v letošním roce.

CETE-P
Díky prestižnímu evropskému grantu Horizon Europe začíná od ledna 2023 při Filosofickém ústavu AV ČR rozvíjet svoji činnost mezinárodní výzkumné Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P). Posláním centra bude systematický výzkum etických problémů spojených s environmentální krizí, změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. Centrum bude usilovat o dlouhodobou spolupráci s podobně zaměřenými institucemi v zahraničí, vysokými školami a výzkumnými pracovišti Akademie věd ČR. Současně se bude orientovat na odborné poradenství orgánům české státní správy a rozvoj veřejných politik ve zmíněných oblastech. Jeho snahou bude též přispět rozmanitými aktivitami k informované veřejné diskusi a více do ní vtáhnout občany. Na rozvoji centra se bude podílet přední světový odborník na danou problematiku Mark Coeckelbergh z Vídeňské univerzity, z našich badatelů pak především etici Petr Urban, Tomáš Hříbek a Juraj Hvorecký z Oddělení aplikované filosofie a etiky.  

Digitální databáze NETLET zmapuje korespondenci významných českých intelektuálů v přelomových dějinných obdobích
S podporou Ministerstva Kultury ČR vznikne velká digitální databáze Network of Letters (NETLET) zahrnující korespondenci intelektuálních elit v přelomových dobách českých dějin. S využitím vyvinutých softwarových nástrojů NETLET se databáze stane východiskem ke komparaci korespondenčních sítí významných intelektuálních osobností, jakými byli např. J. A. Komenský, A. Polan z Polansdorfu, P. J. Sachs z Löwenheimu, J. Marek Marci z Kronlandu, T. G. Masaryk, A. Musil, O. Březina, J. Deml, J. Patočka, R. Kalivoda, J. Neumann, M. Blekastadová-Topičová a další. Jedním z cílů projektu bude vymezení pozice českých zemí a jejich intelektuálních elit v rámci národních, evropských a světových komunikačních sítí. Projekt koordinuje Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu AV ČR. Na vytvoření databáze se budou podílet také Knihovna AV ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Ústav pro českou literaturu AV ČR a Památník národního písemnictví.

Chování robotických vozidel ve smíšeném provozu
Zjistit optimální skladbu automatizovaných vozidel ve smíšeném provozu, která by zaručila plynulost dopravy a propustnost sledovaného místa, se bude snažit nový projekt podpořený Technologickou agenturou ČR. Testování založené na mikrosimulacích bude sledovat chování vozidel s implementovaným parametrickým modelem etických principů a bude analyzovat charakter jejich interakcí s dalšími auty. Cílem bude zjistit míru vlivu těchto interakcí na charakter provozu z pohledu plynulosti, propustnosti a bezpečnosti dopravního systému. Analýza vhodného rozložení chování vozidel pro různé dopravní situace by se měla stát základem metodiky využitelné např. pro hodnocení automatizovaných systémů při testování a schvalování vozidel. Na projektu Hodnocení chování automatizovaných vozidel z pohledu dodržování etických a právních principů ve smíšeném provozu budou spolupracovat týmy vedené Jiřím Vokřínkem z dopravní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, Jurajem Hvoreckým z Filosofického ústavu AV ČR a Davidem Černým z Ústavu informatiky AV ČR.

Osm nových projektů se od nového roku rozběhne díky podpoře Grantové agentury ČR

Podpořit kromě samotných badatelských aktivit také „občanskou vědu“ plánuje nový projekt z kategorie JUNIOR STAR logika a filosofa vědy Elíase Fuentese Guilléna. Cílem jeho projektu Normalizace a vznik: Přehodnocení dynamiky matematiky. Případ Prahy v první polovině 19. století je lépe porozumět matematické praxi v Praze a v práci matematika Bernarda Bolzana v kontextu evropské matematiky první poloviny 19. století. Pokusí se objasnit motivace a faktory, které vedly jak k novým poznatkům, tak k ustálení některých matematických postupů jako norem. Kromě případové studie věnované pražské univerzitě a Bernardu Bolzanovi autor projektu navrhne metodologický přístup ke studiu dynamiky matematiky. Ten by měl spojovat prvky z nejnovějších trendů v historii matematiky a matematické výuky, z filozofie matematické praxe, studií matematických kultur a „textual studies“. Součástí projektu bude též vytvoření digitálního archivu Bolzanových matematických rukopisů.

Projekt Spor Viklefa a jeho 45 článků v evropské perspektivě se zaměří na toto téma v širokých mezinárodních souvislostech. Badatelským cílem bude propojit dosud velmi tematicky roztříštěné poznatky o Viklefovi a viklefismu na základě studia shromážděných rukopisů a relevantní literatury. Těšit se následně můžeme na monografii, která se bude zabývat genezí artikulů, okolnostmi jejich odsouzení pražskou univerzitou roku 1403 a dalším průběhem souvisejících sporů až do 30. let 15. století. Stranou nezůstanou ani právní, politické, společenské a ideové aspekty kontroverze. Hlavním řešitelem projektu je medievista Dušan Coufal.

Barokní učenec Jan Caramuel z Lobkovic (1606-82) je znám jako matematik, filozof a teolog, který mj. významně rozšířil aristotelskou sylogistiku. Části jeho logiky, která dosud nebyla systematicky odborně zpracována, se bude věnovat projekt Petra Dvořáka Morální argumentace u Jana Caramuela z Lobkovic v kontextu probabilismu. Půjde o logickou analýzu morální argumentace, kterou Jan Caramuel studuje v rámci morálně-teologické teorie zaměřené na správné rozhodování v nejistých situacích. Cílem projektu je zpracovat Caramuelovu logiku morální argumentace a lépe pochopit její kontext – probabilistickou morálně-teologickou teorii. Zatímco se P. Dvořák bude věnovat převážně logice, jeho spolupracovník, Petr Dvorský, se zaměří na probabilistický kontext, jeho zdroje a filozofické předpoklady.

Učenecké publikační strategie a korespondenční sítě pobělohorských českých zemí (1622 - 1667) bude zkoumat Iva Lelková. Projekt se soustředí na projevy sociokulturní proměny v učeneckém prostředí českých zemí v období, v němž došlo k zásadnímu přeformulování rámců intelektuálního života českých zemí. Záměrem badatelky bude sledovat tuto proměnu prostřednictvím analýzy dobové učenecké korespondence, publikačních strategií a vytváření širších celoevropských komunikačních sítí. Zaměří se na dosud málo reflektované či zcela nevyužité prameny a zasadí učeneckou scénu českých zemí do mezinárodního kontextu. Vznikne databáze pobělohorské učenecké korespondence, využitelná k inovativním analýzám a vizualizacím pomocí softwarových nástrojů a webových aplikací.

Problém povahy jazykového významu je v centru zájmu filosofů již po mnoho desetiletí. Přes vzrušující pokrok sémantických teorií během minulého století však stále existuje mnoho kontroverzních věcí týkajících se odpovědí na otázky jejich základů. S novými filosofickými problémy, které tento překotný vývoj přinesl, se chce vypořádat projekt logika Jaroslava Peregrina Význam jako objekt – principy sémantických teorií. Cílem projektu je prohloubit porozumění předpokladů a důsledků chápání jazykových významů jako objektů, zejména v rámci projektů jako je nedávná a současná formální sémantika.

Projekt Miroslava Hankeho Vědění a pochybování: tradice britské epistemické logiky v pozdním středověku zkoumá pozdně-středověké rukopisy britského, italského a středoevropského původu, které rozvíjejí logiku poznání formulovanou britskými autory ve čtrnáctém století. Cílem je mimo jiné přispět ke zmapování trendů v recepci britských logických textů v kontinentálním prostředí a ke zmapování způsobů, jimiž v pozdním středověku probíhala komunikace mezi vzdělanci obecně. Projekt má rozvinout aktuální bádání v oblasti dějin epistemické logiky a úlohy logických sofismat, spojené s ediční činností.

Dospět k jasnému popisu metody zkoumání a důkazu ve vědeckých spisech Galéna z Pergama je cílem projektu Matyáše Havrdy Věrohodné lékařství: Galénova metoda zkoumání a důkazu. Východiskem je výklad pečlivě vybraných textů, které reprezentují hlavní oblasti lékařského výzkumu, zahrnujícího oblasti fyziologie a farmakologie. Zevrubný popis metody zkoumání má posloužit jako vodítko ke Galénově argumentaci v jeho hlavních vědeckých spisech.

Československý stalinismus dovoluje v rámci zemí střední a východní Evropy zachytit genealogii stalinismu v nebývalé šíři a míře. Lze na něm nejen dobře sledovat jeho odolnost a efektivitu, ale též ho vnímat jako laboratoř stalinismu evropského. Projekt Genealogie československého stalinismu 1929–1953: konceptualizace, reprezentace, komunikace Jana Mervarta se pokusí o analýzu efektivnosti a odolnosti československého stalinismu, který výrazným způsobem určil československé dějiny druhé poloviny 20. století. V jeho konceptuálním rámci chce badatelský tým zachytit komplexnost a vnitřní dynamiku dlouhého trvání československého stalinismu a najít odpověď na otázku z jakého důvodu se československým komunistům podařilo bezprecedentně hladce realizovat stalinskou revoluci.

Patnáctý díl podcastu Sylva sylvarum je sondou na místo, které se vzpírá jakékoli kategorizaci. Na geologicky cenné území v někdejším vojenském výcvikovém prostoru Ralsko se vydejte s Lenkou Mrázovou, Petrem Polakovičem, který v Náhlově provozuje Muzeum vystěhovalectví do Brazílie, a s filosofem Vítem Pokorným.

Nový díl podcastu Sylva sylvarum je výpravou po přípražských knihovnách v doprovodu metodika Městské knihovny v Praze Ondřeje Hudečka.

Další díl podcastu Sylva sylvarum z podrostu Odolné společnosti přináší rozhovor s literárním historikem a evangelickým kazatelem Matoušem Jaluškou, který svěže vykládá Dalimilovu kroniku - základní kámen české kultury, jazyka a ideologie. Téma: pověst jako nástroj přežití.

Nezisková organizace OpenAI zveřejnila nového chatovacího robota. O tom, co zvládne, a jaká etická témata vyvstávají v souvislosti s umělou inteligencí nejčastěji, si v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnálu povídal s Tomášem Hříbkem z Oddělení aplikované filosofie a etiky FLÚ AV ČR a s odborníky na informatiku redaktor Ondřej Vaňura.

V talk show o vědě, věnované homosexualitě, evolučním aspektům a biologii genderu, hovoří v pořadu slovenské televize rtvs.sk evoluční bioložka působící v Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR Lenka Příplatová.