Aktuality a články

Největší vědecká akce v České republice přilákala letos podle odhadů přes 58 tisíc návštěvníků. Třídenní akce pořádaná Akademií věd ČR se konala od čtvrtka 30. května do soboty 1. června 2024 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Mezi více než stovkou vědeckých pracovišť, firem i science center se představil také Filosofický ústav Akademie věd. 

Návštěvníci Veletrhu vědy se s námi měli možnost především vypravit na cestu za poznáním do labyrintu světa, seznámit s oblíbenými tituly Nakladatelství Filosofia nebo se zúčastnit diskusí s našimi badateli v rámci doprovodného programu. Ve čtvrteční debatě s Václavem Moravcem na téma Souboj lidského mozku a umělé inteligence vystoupil etik a filosof mysli Juraj Hvorecký. V sobotní relaci Zeptej se vědce odpovídal spolu s dalšími odborníky také filosof jazyka Tomáš Koblížek. 

Video 

Foto:Jana Plavec, Romana Kovácsová, Jana Říhová

"Slovenská společnost vůbec není polarizovaná, ale dochází k radikalizaci její části," říká filosof a odborník na hatespeech Tomáš Koblížek, který byl hostem pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu.

Titul DSc. převzala včera dopoledne v Praze z rukou předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové antropoložka a odbornice na intelektuální dějiny raného novověku Lucie Storchová z Filosofického ústavu Akademie věd. Disertační práci věnovanou klasickým textům v literárním poli z okruhu pražské univerzity mezi lety 1550–1620 a trans/kulturní výměně v raném novověku obhájila před komisí pro Klasická studia. Spolu s ní včera prestižní ocenění obdrželo i dalších deset vědců z rozmanitých vědních oborů. 

Doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc. působí v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Zabývá se humanistickou literaturou ve střední Evropě, intelektuálními dějinami raného novověku, komeniologií, cestopisnou literaturou v raném novověku a teorií historické vědy. Její práce má výrazný mezioborový charakter a je rozkročena mezi historickou antropologií, filologií a literární vědou. Témata, jimž se věnuje, jsou především učenecká komunikace, fungování literárních polí a přenosy vědění v univerzitním prostředí. Publikovala sedm samostatných knižních monografií (z toho dvě v zahraničí), vydala více než padesát samostatných studií a je hlavní editorkou svazku Companion to Central and Eastern European Humanism věnovaného českým zemím (De Gryuter 2020). Vědecký titul „doktor filologických věd“ získala za obhajobu své disertační práce nazvané „Bohemian school humanism and its editorial practices (ca. 1550–1610)“.

---

Titul DSc. je udělován na základě rozhodnutí Vědecké rady Akademie věd. Od roku 2003 udělila Akademie věd toto akademické ocenění celkem 224 vědcům. Z Filosofického ústavu Akademie věd jsou mezi jeho držiteli prof. Jaroslav Peregrin, doc. Karel Novotný, prof. Ladislav Kvasz, dr. Petr Kitzler, dr. Zuzana Parusniková, dr. Matyáš Havrda, dr. Lucie Storchová a dr. Tomáš Vítek. Podrobně  

Foto: Jana Plavec

Parametry odolné demokracie na pozadí výzkumů realizovaných Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) komentuje ve vysílání ČT24 filosofka Alice Koubová z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Výzkumy potvrzují, že velká část slovenské společnosti nemá důvěru ve státní instituce ani veřejnoprávní média a směřuje k různým alternativním zdrojům, což přispívá k celkové polarizaci společnosti. Důvěryhodnost úřadů, politických lídrů, vymahatelnost práva, posilování péče o zranitelné, snižování pocitu bezmoci a možnost spoluúčasti na veřejném dění zmiňuje jako faktory, které odolnost společnosti v krizích posilují. 

Tomáš Koblížek, analytický filosof z Filosofický ústav Akademie věd České republiky, který se dlouhodobě a systematicky věnuje tématu nenávistných projevů, útočného jazyka a slovního zastrašování, se v rozhovoru pro Deník N vyjádřil k posledním událostem na Slovensku.

Obdobím vzniku prvních univerzit provedou posluchače nové epizody podcastu Akademie věd ČR historikové filosofie Ota Pavlíček a Lukáš Lička. Prozradí, jak cestovali středověcí učenci a jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ, co jsou kvodlibetní debaty i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy. Historii evropských univerzit, zejména výzkumu tzv. kvodlibetů se oba badatelé věnují také v rámci projektu Academia, podpořeného Evropskou výzkumnou radou. Více

Ve zbrusu nové ediční řadě Comenius, která bude přinášet moderní překlady z Komenského díla, právě vychází titul Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham v překladu Markéty Klosové. Jedná se současně o jubilejní šestistou publikaci nakladatelství Filosofia, jehož produkce zahrnuje překlady a původní práce z filosofie, ale také z řady příbuzných humanitních disciplín. Speciální výběr z pěti set titulů připravených nakladatelstvím Filosofia připomínáme ve stručné brožuře.

Doba složitá je název filosofických debat o dnešním světě s Alicí Koubovou, Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou. Nový podcast Českého rozhlasu Vltava se zaměří na osm klíčových otázek dnešní doby. Jaká je současnost pohledem filosofie, se dozvíte každé úterý na webu Vltavy, na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Teaser.

To, co se nyní děje v Gaze a jak to nakonec dopadne, dlouhodobě ovlivní celosvětový řád. Tamní válka posílí, nebo naopak ochromí víru ve funkčnost mezinárodních institucí – od OSN po mezinárodní soud, od schopnosti pomáhat řešit konflikty až po schopnost globálně řešit klimatickou krizi, míní politoložka a odbornice na ideologické spory ve světě Zora Hesová z Filosofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Její komentář přinesl DeníkN.