underlineallarticles

archiv aktualit.

Film o společenské odolnosti míří do Varů

Výtvarný dokumentární film Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera a souboru Tantehorse, který vznikl mj. díky programu Odolná společnost pro 21. Století a v rámci práce Národního institutu SYRI, bude mít premiéru v sekci Imagina na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Film zachycuje stejnojmenné představení, které v sobě snoubí taneční performance souboru Tantehorse s přednáškou filozofky Alice Koubové o společenské odolnosti. Více

Kdo má moc utvářet naši technologickou budoucnost?

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Mark Coeckelberg z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd byl hostem podcastu Věda na dosah

Znepokojivé slovanství

Poslední Filosofickou kavárnu na téma "Znepokojivé slovanství" si nyní můžete poslechnout ze záznamu. O postkolonialismu a složitém hledání identity slovanského „Středovýchodu" hovořili s Kryštofem Boháčkem překladatelka Lucie Zakopalová, polonistka Michala Benešová a politolog Ondřej Slačálek. Více

Návrat ke zrodu moderních věd

Jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století nebo raně novověká matematika v Evropě a Číně? Vědou raného novověku se zabývali minulý týden účastníci třídenní mezinárodní konference Scientiae v Praze. Rozhovor s jedním z hlavních organizátorů akce, Vladimírem UrbánkemFilosofického ústavu AV ČR, přinesl Odpolední Plus Českého rozhlasu (v 17:33; stopáž od17:49:43) a reportáž na ČT 24 (stopáž od 20:54).

Ruské výmluvy neplatí. V. Volkovskyj o zničení Kachovské přehrady

Ukrajinský filosof Volodymyr Volkovskyj (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) komentuje v deníku Forum24 zhoubné dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Zatímco pro Rusko to znamená zhroucení první obranné linie a konec zásobování Krymu a okupovaných oblastí jižní Ukrajiny vodou, pro Ukrajinu jde o katastrofu mnohem větší – miliardové ztráty, zničení největší vodní elektrárny, hrozba havárie v Záporožské jaderné elektrárně. Na dně přehrady jsou navíc desítky let staré usazeniny chemického odpadu. A když dno vyschne, vznikne největší poušť v Evropě. Více.

Umělá inteligence, nové technologie a nový společenský systém?

Co všechno mění nové technologie a nástup umělé inteligence? Jak moc je AI vlastně chytrá? Jak rozumět volání Big Techs po regulacích? A jaké cíle i inspirace by měla mít Evropa? Poslechněte si nový díl podcastu VLÁKNA s filozofem a odborníkem na etiku a politiku umělé inteligence Markem Coeckelberghem z pražského Centra pro environmentální a technologickou etiku CETE-P (FLÚ AV ČR) a s odborníkem na strojové učení a AI Tomášem Mikolovem, který působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT.

SCIENTIAE 2023 učiní Prahu na tři dny křižovatkou věd

Praha bude hostit jedinečné setkání badatelů sdílejících to nejlepší z rozmanitých oborů historie vědy, filosofie a intelektuálních dějin zaměřených na zkoumání raně novověkých disciplín vědění. Ve dnech 7. – 10. června 2023 na něj zavítá 160 badatelů z celého světa. Hlavní důraz bude kladen na mezioborovost a její reprodukci. Více

Etika a politika umělé inteligence

Rizika a hlavní výzvy pohledem předního světového odborníka Marka Coeckelbergha. Co znamená využití umělé inteligence pro budoucnost našich demokracií? Jaká etická a politická rizika obnáší kontrola nad vývojem umělé inteligence v rukou několika nejmocnějších globálních firem? Naučí nás umělá inteligence a klimatická změna dívat se na tyto výzvy z širšího než jen lidského hlediska? Více

Hate speech je známka konformity

Rozhovor s Tomášem Koblížkem o etických otázkách, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti, přináší portál Vědavýzkum.cz

Božská nahota

Venuše mezi mocenským a erotickým symbolem, uměleckým dílem a zobrazenou skutečností. O proměnlivém zobrazování antické bohyně v běhu dějin a v různých kontextech - od archaické mytologie a náboženství přes politiku až ke světu reklamy - píše na pozadí knihy Jana Bažanta Božská nahota: Sochy Afrodity od počátku do dneška DeníkN.

https://lekarnapodstrani.com/