Zvolte jazyk

DomovPro školy a veřejnostAktuality a články

Aktuality a články

530 COM_CCK_Výsledků_hledání

Máme zdravý rozum? Filosofická kavárna ze záznamu

Hostem Kryštofa Boháčka v červnové Filosofické kavárně byl filosof Petr Glombíček. Společně se v ní zaměřili na fenomén zdravého rozumu jako východiska pro obecnější zkoumání racionality. Záznam debatního setkání si můžte přehrát ZDE. Další záznamy Filosofických kaváren.

Zemřel Josef Zumr (*1928-2024)

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 96 let zemřel filosof, historik a překladatel Josef Zumr, dlouholetý vědecký pracovník Akademie věd ČR a někdejší ředitel Filosofického ústavu (1990-1992). Svou celoživotní práci zasvětil především dějinám filosofie a myšlení v českých zemích. 

PhDr. Josef Zumr, CSc. (*1928) byl dlouholetým vědeckým pracovníkem Akademie věd. Roku 1953 nastoupil jako aspirant do Kabinetu pro filosofii ČSAV, nově zřízeného pracoviště s posláním zpracovávat dějiny českého myšlení (pozdější Filosofický ústav ČSAV). Zde se Zumr věnoval českému herbartismu a estetickému formalismu. V letech 1959–1962 se s Robertem Kalivodou koncepčně a editorsky podílel na přípravě Antologie z dějin československé filosofie (1963). Jeho zásluhou se v šedesátých letech podařilo ve FÚ ČSAV navázat mezinárodní kontakty se zahraničními institucemi a individuálními badateli včetně polských (Kołakowski, Baczko, Kotarbiński) a jugoslávských filozofů (Vranicki). Když v roce 1974 Zumr musel z Akademie věd z politických důvodů odejít, dlouhá léta se živil jako překladatel na volné noze. Roku 1990 se pak mohl vrátit do obnoveného Filosofického ústavu AV ČR a v letech 1990–92 tam působil jako ředitel. Během tohoto působení došlo k rehabilitaci pracovníků, jimž bylo během normalizace znemožněno v této instituci vědecky pracovat.

Významná byla také Zumrova organizační činnost na počátku devadesátých let. Založil ústavní nakladatelství Filosofia, jež si časem vydobylo nezastupitelné místo na knižním trhu. Za Zumrova přispění také počátkem 90. let došlo k obnovení Ústavu TGM, zrušeného z politických důvodů v roce 1954. Zumr od roku 1990 působil jako dlouholetý předseda Kuratoria tohoto ústavu a popsal jeho osudy v samostatné knize Dějiny Ústavu T. G. Masaryka (2012). Josef Zumr svou dlouholetou odbornou činností významně obohatil naše poznání české filozofie a svými organizační aktivitami výrazně přispěl k tomu, že historiografie české filozofie se etablovala jako pevná součást výzkumného profilu Filosofického ústavu AV ČR.

Josef Zumr se zabýval dějinami české filozofie. Přestože těžištěm jeho práce byla tradice emancipačního myšlení 19. a 20. století, jeho tematický záběr zahrnoval také myšlenkové směry jako herbartismus, literárněvědní formalismus, marxismus, surrealismus či strukturalismus, ale také řadu cenných studií zabývajících se myšlenkami význačných postav české filozofie a kultury, jako jsou např. K. H. Mácha, Ladislav Klíma, T. G. Masaryk, Emanuel Chalupný, Josef Ludvík Fischer, Karel Teige, Karel Kosík, Jan Patočka či Robert Kalivoda. Zumr se přitom vždy pokoušel překračovat úzce vymezené hranice disciplín a organicky propojovat poznatky z estetiky, literární teorie, politické a sociální filozofie.

Zumrově celoživotní práci, zaměřené především na dějiny filosofie a myšlení v českých zemích, jsou věnovány texty Filosofického časopisu 1/2023, vydané u příležitosti jeho loňského životního jubilea. Čest jeho památce.

IMG 5597

Foto: FLÚ AV ČR 2023

 

Po nás potopa?

Alice Koubová se v Deníku N zamýšlí nad odlišnými generačními přístupy, pokud jde o přehodnocení základního přesvědčení o fungování světa a zmírnění úzkosti ve společnosti. Popisuje kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Řešení spatřuje ve větší mezigenerační solidaritě, rovnoměrném rozdělení nejistoty a ekonomické zátěže a přiznání si, že pohledem do budoucna jsme všichni mladá generace.

Imunita pohledem filosofie vědy

O tom, jak může filosofie vědy přispět k etickým diskuzím v medicíně - zejména ve vztahu k výzkumu imunitního systému a tolerance onemocnění, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu Martin Zach, držitel letošní Prémie Otto Wichterleho.

Mark Coeckelbergh o AI Actu: Je to dobrý začátek, ale má svoje mezery

Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu AV ČR je jedním z členů expertní skupiny, která se podílela na přípravě tzv. AI Actu. Jde o vůbec první ucelený soubor zákonů na světě z dílny Evropské unie upravující využívání umělé inteligence. Jak regulace vznikala, popsal v rozhovoru pro časopis Forbes. O etických, politických a legislativních aspektech AI Actu hovořil Mark Coeckelbergh také na nedávném workshopu, který organizovalo Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) ve spolupráci s konzultantskou firmou PricewaterhouseCoopers. O workshopu si můžete přečíst ZDE

Nikdo se nedozví, kdo jsi

Úvahu z filosofických pozic v souvislosti s cenzurou, která začíná dopadat na některá slovenská média, přináší na Českém rozhlasu Vltava Tomáš Koblížek.

Host Filosofického ústavu Shimon Sakaguchi v rozhovoru pro ČT

Pro objev zvláštního typu bílých krvinek se o něm mluví jako o legendě současné imunologie, jejíž objev je klíčový např. pro úspěšnou léčbu rakoviny či autoimunitních onemocnění. Profesor Shimon Sakaguchi z Univerzity v Osace přiletěl do Prahy v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“ vedeného Martinem Zachem z Filosofického ústavu Akademie věd, který sdružuje odborníky z oblasti imunologie a filosofie. Odkaz na rozhovor Shimona Sakaguchiho pro pořad Věda24 České televize | Fotogalerie z návštěvy Shimona Sakaguchiho

Foto: Předání Granátového imunoglobulinu: nejvyššího ocenění udělovaného Českou imunologickou společností

Sakaguchi predani 01 sakaguchi predani02 Sakaguchi predani03

Foto: Přednáška Shimona Sakaguchiho pro veřejnost: Imunitní tolerance a regulatorní T buňky

prednaska Sak02 prednaskaSak01 prednaska Sak03

Foto: Odborný workshop a setkání se studenty

workshop1 workshop3 workshop2

setkani se studenty1 setkani se studenty2 setkani se studenty3

Realita plus a nové obzory filosofie

Kam posouvá pobyt ve virtuální realitě filosofické otázky typu, co je realita a co můžeme vědět o vnějším světě? Lze si lidský život představit jako dokonalou simulaci? O zkušenostech s virtuální realitou a jejím nahlížení z pohledu filosofie si s redaktorkou Terezou Liškovou v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava povídali  analytický filosof Jakub Mihálik a básník Luboš Svoboda. Tématu virtuální reality, vědomí a jazykových modelů se věnuje rovněž rozhovor Jakuba Mihálika s prof. Davidem Chalmersem (New York University) v aktuálním čísle Filosofického časopisu.

Objevitel buněk klíčových pro imunitu míří do Prahy. Podpoří diskusi mezi imunology a filosofy

Profesor Shimon Sakaguchi, legenda současné imunologie a objevitel zvláštního typu bílých krvinek, bude hostem Filosofického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Naváže na dosavadní mezinárodní diskuzi, která staví pohled na imunologii do nového světla a zviditelňuje filozofické přístupy k vědě. Během návštěvy vystoupí s přednáškou pro veřejnost, zúčastní se workshopu s českými vědci a setká se také se studenty. V Praze také převezme Granátový imunoglobulin: nejvyšší ocenění udělované Českou imunologickou společností.

Shimon Sakaguchi z výzkumného centra při Univerzitě v Osace se proslavil zejména objevem tzv. regulačních T-buněk, jejichž existence byla dlouhá léta sporná. Dnes víme, že jsou nezbytné pro správné fungování imunity a hrají klíčovou roli v celé řadě procesů. Pomáhají udržovat toleranci těla vůči vlastním tkáním a zabraňují autoimunitě tím, že regulují nebo tlumí imunitní odpověď. Regulační T-buňky sehrávají důležitou roli také při nádorových onemocněních nebo u infekčních chorob a moderní imunologie je bez jejich znalosti jen stěží představitelná.

Sakaguchiho poznatky jsou však zároveň hluboce koncepční a přetvářejí dosavadní pohled na imunologii. Proto je Sakaguchi již nějakou dobu součástí mezinárodní diskuse mezi imunology a filosofy. Jeho návštěva se uskuteční v rámci mezioborového projektu „Imunita a biologická resilience“, který vede Martin Zach z Filosofického ústavu Akademie věd a který sdružuje odborníky z obou oblastí.

Sakaguchi se ve své veřejné přednášce v Praze (čtvrtek 20. června) zaměří na proměnu chápání imunologické tolerance, která hraje zásadní roli v transplantační medicíně, při autoimunitních, infekčních a nádorových onemocněních, ale třeba i v těhotenství. V přednášce vzdá hold také Milanu Haškovi, spolu-objeviteli imunologické tolerance. Spolu s dalšími vědci se zúčastní specializovaného workshopu (pátek 21. června) a oficiální program následně uzavře setkáním se studenty.

PROGRAM návštěvy


Profesor
Shimon Sakaguchi působí jako imunolog při Immunology Frontier Research Center (IFReC) na Univerzitě v Osace. Je znám především pro objev regulačních T-buněk a popis jejich role v imunitním systému, což má zásadní využití např. při léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Je nositelem mnoha prestižních ocenění (Cena Roberta Kocha, Cena Paula Ehrlicha a Ludwiga Darmstaedtera) a je uváděn mezi potenciálními kandidáty na Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

---

O projektu Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec

Letos zahájený mezioborový projekt dr. Martina Zacha (Filosofický ústav AV ČR) podpořený Grantovou agenturou ČR má přispět k současným debatám v oblasti filosofie vědy. Ta v praxi klade důraz na pečlivé objasňování a analýzu pojmů a skutečných vědeckých praktik, snaží se identifikovat vědecké problémy a přispět k jejich řešení pomocí filosofických metod. Přesnější objasnění pojmu biologické odolnosti může přispět např. k lepšímu pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a rozvijí se spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí.


TISKOVÁ ZPRÁVA ke stažení