archiv aktualit.

Ve zbrusu nové ediční řadě Comenius, která bude přinášet moderní překlady z Komenského díla, právě vychází titul Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham v překladu Markéty Klosové. Jedná se současně o jubilejní šestistou publikaci nakladatelství Filosofia, jehož produkce zahrnuje překlady a původní práce z filosofie, ale také z řady příbuzných humanitních disciplín. Speciální výběr z pěti set titulů připravených nakladatelstvím Filosofia připomínáme ve stručné brožuře.

Doba složitá je název filosofických debat o dnešním světě s Alicí Koubovou, Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou. Nový podcast Českého rozhlasu Vltava se zaměří na osm klíčových otázek dnešní doby. Jaká je současnost pohledem filosofie, se dozvíte každé úterý na webu Vltavy, na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Teaser.

To, co se nyní děje v Gaze a jak to nakonec dopadne, dlouhodobě ovlivní celosvětový řád. Tamní válka posílí, nebo naopak ochromí víru ve funkčnost mezinárodních institucí – od OSN po mezinárodní soud, od schopnosti pomáhat řešit konflikty až po schopnost globálně řešit klimatickou krizi, míní politoložka a odbornice na ideologické spory ve světě Zora Hesová z Filosofického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Její komentář přinesl DeníkN. 

Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu Akademie věd spolu s Davidem Černým a Adamem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR, kteří se dlouhodobě odborně zabývají analýzou argumentů v otázkách asistované smrti, reagují v online verzi Lidových novin na dřívější rozhovor s předsedou Vědecké rady České lékařské komory Zdeňkem Mrozkem na téma eutanazie (LN ze 4. dubna: Eutanazie je strašně nebezpečné téma.) Více

Indové volí svůj nový parlament a rozhodují tím o budoucí vládě. Proč by nás volby v nejlidnatější zemi světa měly zajímat? Témata předvolební kampaně, volební průzkumy a standardy, šance soupeřících stran i případný vliv voleb na mezinárodní orientaci země komentuje v řadě médií indolog a politický filosof Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu Akademie věd. Rozhovor s ním si můžete poslechnout v pořadu 90´ na ČT24 nebo v Ranním Plusu Českého rozhlasu (v čase 9:07). Jeho komentáře najdete též na portálu SeznamZprávy.cz nebo iRozhlas.

Aktuální Filosofickou kavárnu na téma Jak vnímat Vladaře si nyní můžete přehrát ze záznamu na našem youtube kanálu. Hosty Kryštofa Boháčka byli tentokrát v kavárně Božská Lahvice překladatel Machiavelliho Vladaře Jan Bíba a překladatelka a teoretička politického myšlení novověku Hana Fořtová. Více

Pohled odborníků Akademie věd ČR na ostře sledované téma přineslo aktuální číslo akademického čtvrtletníku A / Magazín. Zda se technologie mohou obrátit proti člověku a na místě je alarmismus, nebo máme být naopak optimisty a vnímat umělou inteligenci především jako společensky prospěšnou, komentují v článku etici a filosofové Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR spolu s odborníky na strojové učení Jiřím Wiedermannem a Františkem Haklem z Ústavu informatiky AV ČR. Celý text 

75 let existence NATO, obranného společenství demokratického Západu, k němuž náleží i Česko, komentoval v pořadu 90´ České televize historik a filosof Petr Hlaváček z FLÚ AV ČR & FF UK spolu s Tomášem Klvaňou z New York University Prague a bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Jiřím Šedivým.

Odolnost ve společenském i individuální kontextu, v rovině moci, svobody, péče, dobra, sociálního kapitálu, důvěry v budoucnost a dalších zkoumají prostřednictvím rozhovorů s mimořádnými osobnostmi filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Jejich knize Odolná společnost – Mezi bezmocí a tyranií se věnuje pořad EX Libris Českého rozhlasu Plus. Projekt vznikl za podpory Strategie AV21 ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR. Knihu vydalo Nakladatelství wo-men.

Zamyšlení Tomáše Koblížka na ČRo Vltava poukazuje na příčiny, které mohou způsobovat naše podléhání víře v nepravdy. Z výzkumů tzv. misperce například plyne, že lidé často věří nepravdám ne kvůli nedostatku schopnosti pravdu poznat, ale kvůli potřebě patřit do určité skupiny nebo kvůli potvrzujícímu zkreslení, které je vede k přijímání informací podporujících již existující přesvědčení. Výzkumy rovněž naznačují, že vyvracení nepravd nemusí být vždy účinné, protože lidé mají tendenci pamatovat si původní nepravdu spíše než její vyvrácení. Klíčem k odolnosti proti nepravdám je proto připustit si vlastní omylnost. Více