Aktuality a články

Nová divočina aneb konec přírody. Třetí místo za stejnojmennou prezentaci včera získali stážistky Anna Domkařová, Šárka Synovcová a stážista Sylvestr Makov na studentské konferenci Otevřené vědy. Stáž vedl Martin Nitsche z Filosofického ústavu Akademie věd. Srdečně gratulujeme! 

Studentskou konferencí každoročně vrcholí celoroční práce na některém z pracovišť Akademie věd České republiky, kterou stážisté prezentují před lektory a odbornou porotou. Ocenění bylo uděleno za oblast humanitních a společenských věd.

Foto: AV ČR & FLÚ AV ČR

Více o stáži

Martin Nitsche: Nová divočina v perspektivě eko-fenomenologie

Stáž se věnovala filosoficko-estetickému výzkumu nové divočiny, tedy divoké přírody, která zarůstá oblasti dříve intenzivně využívané člověkem a nyní opuštěné. Konkrétně se zaměřila na post-militaristickou a post-industriální krajinu bývalého vojenského prostoru Ralsko v Libereckém kraji. Nová divočina člověku ukazuje limity zavedeného, na pokrok orientovaného a antropocentrického, myšlení. Ne-lidská příroda přerůstající lidské betonové a železné krajiny zve člověka k setkání a k proměně myšlení. V perspektivě tzv. eko-fenomenologie se stáž zaměřila na výzkum právě této transformativní hodnoty nové divočiny. Po metodologické stránce stáž integrovala filosofii, fenomenologii, estetiku, antropologii a krajinnou ekologii.

Stážisté/tky: Anna Domkařová (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Sylvestr Makov (Gymnázium Špitálská), Šárka Synovcová (Gymnázium Václava Hraběte, Hořovice)

Filosofický ústav na konferenci Otevřené vědy reprezentoval také Tomáš Baroch, absolvent komeniologické stáže vedené Lenkou Řezníkovou. Odborné porotě představil hlavní aspekty současného výzkumu života a díla významného raně novověkého učence. 

Více o stáži

Lenka Řezníková: Úvod do komenologie
Cílem stáže je seznámit studenta s hlavními aspekty současného výzkumu života a díla J. A. Komenského na základě komentované četby zejména méně známých spisů tohoto významného raně novověkého učence (z oblasti historiografie, přírodních věd, encyklopedismu, didaktiky, konsolační literatury, korespondence ad.) a sekundární literatury. Student bude názorně uváděn do metod vědeckého výzkumu a naučí se pracovat s některými digitálními nástroji užívanými v současných humanitních vědách.

Stážista: Tomáš Baroch, Gymnázium Hořovice

Dezinformace a nenávistné projevy v současném online světě byly tématem včerejší pracovní odborné konference pořádané Úřadem vlády ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Snahou účastníků bylo navrhnout konkrétní doporučení pro ministerstva a Vládu České republiky, jak výzvám v současném online prostoru efektivně čelit. Více v rozhovoru s Tomášem Koblížkem pro Českou televizi (v čase 2:20).

Program konference

Obraz Rusů v globálním veřejném prostoru spojujeme v poslední době zejména s ruskou agresí na Ukrajině. Pohled na dobovou literaturu však ukazuje, že obyvatelé Moskevského velkoknížectví byli předmětem diskusí po celé Evropě už v dobách raného novověku. O historických kořenech strachu z Ruska vypovídají raně novověké texty z mnoha evropských regionů. Zejména těch, které jsou ruským tlakem ohroženy i dnes. Výzkumům zaměřeným na reflexi Ruska a Moskvanů v rámci raně novověké kulturní výměny se věnuje probíhající mezinárodní konference pořádaná Filosofickým ústavem Akademie věd (31. 10. -1. 11. 2024).

Jaké reprezentace Moskevského velkoknížectví (později ruského carství) tedy kolovaly v literatuře mezi lety 1500 a 1750? A co přesně je utvářelo? Rusko bylo podle všeho vnímáno komplexněji než pouhý "region na Východě s odlišným náboženstvím a civilizací" a jednoduchý protiklad k evropské společnosti. Obrazy Moskvanů nalezneme jak v kázáních, životopisech, kronikách, diplomatických zprávách, cestopisech a příležitostné poezii, tak v náboženských, pedagogických a právních traktátech. Porovnat tyto představy napříč různými regiony s důrazem na vzájemnou kulturní propojenost se spolu s Čechy snaží i badatelé ze Švédska, Polska, Estonska, Maďarska, Lotyšska, ale také USA, Kanady a dalších zemí. Zvláštní pozornost přitom věnují prolínání textů, map a ilustrací.

Dozvíme se například, jak vypadá obraz Ruska v raně novověkých švédských pramenech nebo jak vykresluje moskevské útočníky latinská a polská poezie. Výzkum map zase ukáže, jak obtížné bylo se zorientovat v prostoru východní Evropy a jak si lidé představovali hranici mezi Evropou a Asií. Lucie Storchová z Filosofického ústavu se zaměří na vyhrocený spor o původu Čechů z doby po roce 1615 a na dosud neprozkoumané zdroje českých představ o Rusech v tomto období. Pokusí se přitom analyzovat stereotypy předpokládaného barbarství Moskvanů, každodenního násilí a despotismu carů, kteří byli představováni jako příklady tyranských vládců. Ukáže zároveň, v čem se tyto obrazy „Jiného“ podobaly reprezentacím islámského Blízkého východu v tehdejších cestopisech (zejména v textech poutníků do Svaté země, včetně nejznámějšího od Kryštofa Haranta z roku 1608).

Ačkoliv většina textů z tohoto období chápe Moskvany jako vojenskou hrozbu, zdroj nebezpečí nebo dokonce jako trest seslaný Bohem, výjimečně se už v této době setkáváme i s pozitivním vyobrazením. Na změnu v polovině 16. století, kdy se znalosti o geografii, historii a náboženství

Moskevského velkoknížectví přestaly opírat o starověké zdroje Plinia Staršího a Herodota, upozorní Ovanes Akopyan z Univerzity Ca' Foscari v Benátkách. Ve své přednášce ukáže, jak se z Ruska coby tajemného východního souseda stane integrální součást evropského světa.

PROGRAM AKCE

Kontakt pro média: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 725 761 147

Tisková zpráva ke stažení

S lítostí si dovolujeme informovat, že 25. října nás ve věku 94 let opustil vzácný kolega prof. Pavel Materna. Ve Filosofickém ústavu působil od roku 1990 a svým dílem přispěl k rozvoji systému transparentní intenzionální logiky. 

V noci z 24. na 25. října zemřel ve věku 94 let významný logik a filosof, profesor Pavel Materna (1930–2024). Svým dílem výrazně přispěl k rozvoji systému transparentní intenzionální logiky, který aplikoval na řadu filosofických otázek i problémů logické analýzy přirozeného jazyka.

Pražskou filozofickou fakultu musel po sovětské invazi opustit a živil se jako projektant. Až po sametové revoluci se mohl vrátit do akademického světa. Řadu let působil jako pedagog na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na Vídeňské univerzitě a od roku 1990 ve Filosofickém ústavu AV ČR (dříve ČSAV). Jeho obhajoba transparentní intenzionální logiky bývala až vášnivá a vzniklo mnoho pozoruhodných polemik mezi ním a jeho kolegy, kteří se na logiku dívali jinak. Mezi publikacemi, které vydal, vynikla zejména kniha Procedural Semantics for Hyperintensional Logic (se spoluautory M. Duží a B. Jespersenem), která byla oceněna v roce 2011 Cenou Akademie věd ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu.

Svůj vědecký zápal doplňoval Pavel Materna mimo jiné vášní pro hudbu. Byl skvělým klavíristou a obdivovatelem díla Richarda Wagnera. Jeho kolegové ho znali jako slušného a milého člověka, který nezkazil žádnou legraci a dovedl si ji dělat i sám ze sebe. O málokterém filosofovi se dá s takovou jistotou říct, že na něj bude rádo vzpomínat tolik studentů i kolegů v Čechách i v zahraničí.

Čest jeho památce!

Rozhovor s filosofem Tomášem Koblížkem v podcastu Vinohradská 12 o vlastenectví, nacionalismu, demokracii a zdrojích nenávisti ve společnosti.

Orientovat se v současném světě nebo se zapojit do veřejného života by měly umět už děti na základních školách. Spolu s badateli Filosofického ústavu Akademie věd ČR na tom pracují učitelé občanské výchovy sdružení v asociaci Občankáři. O tom, jak jejich spolupráce vypadá a jaká témata vědci přinášejí do výuky, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu (od 8:22) Ondřej Lánský z Filosofického ústavu a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nedávné použití slova "hoststvo" v mediálním prostoru vyvolalo vlnu polemik z lingvistických i etických pozic o tom, zda tento výraz do češtiny patří nebo nepatří a proč. K tématu se v komentáři pro Echo.24 vrací filosof Petr Kužel. 

"Důkazy, že Země není stavěna na trvalý růst, máme, jen se jimi neřídíme," říká filosof Martin Ritter, který byl hostem podcastu Mysli a žij na serveru Aktuálně.cz.