Archiv aktualit
Přestože je novost ve vědě implicitně všudypřítomná, v poslední době se sama stala novým výzkumným objektem v rámci vědy o vědě. Co se skrývá za současným důrazem na novost ve vědě? Co se počítá jako nové a kdo o tom rozhoduje? Centrum pro studium vědy, techniky a společnosti při Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky zve zájemce a zájemkyně k zasílání abstraktů příspěvků na mezinárodní výzkumné sympozium Novost a nerovnosti ve vědě, které se bude konat 8.–9. října 2026 v Praze. Příspěvky je možné zasílat do 30. června 2026.
Mohou autonomní roboti rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo zemře? A kdo ponese odpovědnost, pokud umělá inteligence udělá chybu? Hostem další epizody podcastu Zelený drát je filosof a expert na etiku technologií David Černý z Akademie věd České republiky - Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky. Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE - P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR.
V nové epizodě Vláken nazvané Ženská malba je řeč především o jazyce, hodnocení, o praktikách a zavedených postupech na uměleckých katedrách v devadesátých a nultých letech, o uměleckém kánonu, ale také o feminismu. Uslyšíte nejen o stereotypech ve světě umění, ale také o cestách, kterými se je daří měnit. Pozvání tentokrát přijaly malířka a autorka vycházející publikace Jazyk nerovnosti Martina Drozd Smutná a šéfredaktorka Artalku a odborná asistentka na FAMU Anežka Bartlová. Moderuje Magdalena Trusinová.
Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují náš způsob myšlení. Bájní hrdinové a hrdinky nás nepřestávají fascinovat. Nabízejí následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. O tom, z jakých zdrojů známé mýty vycházejí, jak se odrážejí v umění a jaký výklad světa reprezentují, si v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická povídá Vojtěch Pelc s profesorem Janem Bažantem, autorem dvousvazkového vydání knihy "Řecké mýty. O bozích a lidech."
Digitální pozůstalost, zahrnující profily na sociálních sítích, e-maily či virtuální majetek, představuje narůstající právní i etický problém. Etickými otázkami spojenými s digitálním světem se zabývá i Kateřina Marková z Centra pro enviromentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Upozorňuje zejména na problematičnost obchodování s „digitálními ostatky“ a tvorbu AI avatarů zesnulých, což podle ní vyvolává otázky o integritě osobnosti a etice truchlení.
Příští rok si připomeneme 50. výročí založení Charty 77 a úmrtí jejího mluvčího Jana Patočky. Při této příležitosti se uskuteční také řada vzpomínkových a odborných akcí. Týdeník Respekt přinesl rozhovor s filosofem Ivanem Chvatíkem z Archivu Jana Patočky, který se o Patočkův odkaz dlouhodobě stará. Chvatík v rozhovoru zdůrazňuje, že poselství Charty o osobní odpovědnosti za stav společnosti a důležitosti občanských svobod zůstává aktuální i v současné době.
Co nám mýty říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici... Na to se zaměřila právě vycházející speciální epizoda podcastu Akademie věd. Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd & Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku...
Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026.
Největší populárně naučná akce v České republice se uskuteční již podesáté ve dnech 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Kromě stovek interaktivních expozic nabídne desítky přednášek a diskusí zaměřených na aktuální vědecká témata. Potkáte nás na stánku i v rámci doprovodného programu. Nabídneme pohled výzkumníků na schopnost společnosti čelit krizím různé povahy a na možnosti pěstování společenské odolnosti. Objevíme se v dokumentárním filmu Cena za snadnost o výhodách a rizicích umělé inteligence a přispějeme hned k několika debatám o dezinformacích, svobodě slova a nenávistných projevech. Nastudujte program a přijďte.
Filosofický ústav Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje internacionalizaci pracovního prostředí a rozvoj mezinárodní spolupráce. Nově proto zřizuje Welcome Office, jejíž součástí je také individuální "buddy" podpora. Cílem této agendy je usnadnit zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům příchod do České republiky, zorientovat se v novém prostředí a začlenit se do pracovního života ústavu.
