Archiv aktualit

Fenomén extrémní sociální izolace v Japonsku označovaný jako hikikomori v období po pandemii významně vzrostl. Jako kulturně nepodmíněný symptom společnosti i se všemi jeho důsledky jej zkoumá česko-japonský tým badatelů. Jejich mezikulturní výzkum vychází z poznatků vývojové psychologie a k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další. Základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu těchto psychických potíží, včetně navrhované terapeutické metody, představují v další epizodě podcastu Jilská Filosofická Petr Kouba a Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Jsou filosofické otázky, které lidstvo provázejí odedávna a stále zůstávají. Jak se pohled na ně mění s nástupem velkých jazykových modelů, které generují nové texty známých filosofů, bourají poznatky o podmínkách jazykových znalostí a vyvolávají existenciální obavy o osud lidství? Tomuto tématu se věnovala dnešní přednáška Juraje Hvoreckého z Center for Environmental and Technology Ethics - Prague při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR pro středoškolské studenty a studentky. Ti akademické pracoviště navštívili v rámci „univerzitní stáže“ iniciované Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Český venkov se často potýká s půdní erozí či suchem. Ukazuje se, že pro řešení těchto krizí jsou často důležitější neformální vztahy a místní znalost než oficiální strategické plány. Jak se na lokální úrovni propojuje ochrana přírody, sociální stabilita a historická paměť naší krajiny? A jakou roli v boji s klimakrizí hrají starostové a starostky malých obcí? Odpovědi z výzkumu i praxe nabízejí v nové epizodě podcastu Vlákna urbánní socioložka z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR Terezie Lokšová a projektová manažerka v oblasti rozvoje venkova Marta Martinová. 

Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2026 letos probíhá od 14. do 17. května ve všech nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonech a v pavilonu na Bruselské cestě. Kromě zástupců Nakladatelství Filosofia a edičního oddělení Oikoymenh, kteří se na vás těší na stánku, můžete navštívit také několik zajímavých diskusních setkání, u nichž nebudeme chybět.

Expertní pohled na to, co je při komunikaci v občanské společnosti důležité, nabídli v rámci diskuse pořádané Českou učenou společností odborníci napříč obory od filosofie po informatiku. Diskuse se zúčastnil také Tomáš Koblížek, který hovořil o nenávistných projevech z hlediska vědy a filosofie jazyka. Typ projevů operujících se strachem označil za ohrožující pro demokratickou společnost. Různé aspekty komunikace v občanské společnosti spolu s ním nastínili také psychiatr Jiří Horáček, novinář a teoretik komunikace Václav Moravec, aktivista Mikuláš Minář nebo informatik Michal Pěchouček.

Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.

Chytré technologie nám mají ulehčit život v domácnosti. Ale děje se to opravdu? A platí to pro všechny stejně? Co znamená „digitální údržba domácnosti“ a proč chytré spotřebiče často ve výsledku čas nešetří, vysvětluje v nové epizodě podcastu Zelený drát socioložka Nina Fárová. Dozvíte se, jak se liší přístup mužů a žen k technologiím, nakolik je chytrá domácnost opravdu chytrá, a kdo z ní nejvíc profituje. Podcast připravuje Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P).

Nová epizoda podcastu Vlákna s názvem „Jak žít pospolu“ nabízí vhled do souvislostí mezi ekologií, dekolonizací a queer teorií. Rozhovor významné francouzské aktivistky a esejistky Fatimy Ouassak s výzkumnicí a literární vědkyní Christinou Konou představuje koncept „pirátské ekologie“ a přibližuje pojem „queer eko-kosmopolitismus“ i roli literatury při utváření globálního vědomí. Obě mluvčí se dotýkají také témat, jako je vztah ke zvířatům, principy dehumanizace, potřeba návratu k zemi na betonových předměstích a vztah akademické sféry s aktivismem. Epizoda přináší inspiraci, jak lze skrze solidaritu a nové analytické rámce usilovat o spravedlivější svět pro všechny. Poslechněte si debatu, která propojuje teorii s každodenním bojem za lidskou důstojnost.

Karel IV. jako zbožný a učený panovník, obratný politik i císař. Dá se za učebnicovým obrazem „Otce vlasti“ objevit po staletích bádání ještě něco víc, co bychom dosud nevěděli? Jak financoval svou politiku, proč proměnil v centrum říše právě Prahu a jakou roli hrály sňatky v mocenské strategii Lucemburků? O tom, jak to bylo s Karlovými dluhy, jeho vztahem k církvi či panovnickou sebeprezentací, hovořili v podcastu Jilská Filosofická Václav Žůrek a Dušan Coufal z Centra medievistických studií.