Archiv aktualit
Na zajímavé knižní tituly, projekty a témata, která propojují akademický svět s veřejnou diskusí, se zaměří nový podcast Filosofického ústavu Akademie věd ČR JILSKÁ FILOSOFICKÁ. Posluchače jím spolu se svými hosty bude provázet moderátor Vojtěch Pelc. Pozvání do první epizody podcastu věnované oligarchii přijal politický filosof a odborník na oligarchie a teorie elit Ondřej Lánský. Rozhovor je k přehrání je na našem youtube kanále.
Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR Petr Kitzler ocenil jako každoročně práci těch, kdo se systematicky snaží zpřístupnit filosofii a příbuzné humanitní obory širší společnosti, zejména pak mladým lidem a vysokoškolským studentům. Oceněnými za rok 2025 jsou etik Juraj Hvorecký, egyptoložka Diana Míčková a filosof Martin Nitsche.
Těžce nemocným pacientům a pacientkám v domácí paliativní péči pomůže nová monitorovací metoda na bázi rádiových vln. Poskytne jednak přehled o jejich aktivitě, např. když vstávají z postele nebo potřebují pomoc, současně má však nemocným i jejich rodinám zajistit větší autonomii bez zásahů do soukromí. Radio holografii v domácí paliativní péči průkopnicky testuje výzkumný tým z Mezioborové laboratoře pro bioetiku při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Jeho úkolem bude zajistit eticky přijatelný způsob využití této technologie.
234 registrovaných návštěvníků, 14 přednášejících, 840 minut programu, tři komentované procházky, dvě diskusní setkání, výstava, exkurze a šest filosofických přednášek. Takový byl u nás letošní Týden Akademie věd v kostce. Díky všem, kdo k nám zavítali, i všem badatelům a badatelkám, kteří se návštěvníkům věnovali. Ohlédněte se s námi v připojené fotogalerii.
Medailí Jana Patočky za výsledky celoživotní práce a podporu rozvoje vědy ocenila Akademie věd České republiky prof. Petra Horáka (*1935). Jako historik filosofie je autorem řady původních vědeckých prací a překladů filosofických děl zejména francouzské jazykové oblasti. V nových demokratických poměrech po roce 1990 se zásadním způsobem zasloužil o obrození Filosofického časopisu, který do roku 2011 řídil, a pomohl z něj vytvořit hlavní české periodikum věnované filosofii.
Zjistit, jak jednotlivci i společnosti reagují na nečekané události a jak přetavit krize v příležitost k pozitivní změně. To byl hlavní záměr výzkumného programu Odolná společnost pro 21. století: Potenciály krize a efektivní transformace, realizovaného v uplynulých pěti letech v reakci na covidovou krizi. Cílem výzkumných aktivit bylo propojit společensky důležitá témata, odborníky z různých oblastí, podpořit otevřenou společenskou debatu a hledat nové formy spolupráce mezi akademickou, veřejnou i občanskou sférou. Posílit schopnost adaptovat se, spolupracovat a hledat dlouhodobě udržitelná řešení v proměnlivém světě. Výsledky programu představil na říjnovém setkání v sídle Akademie věd ČR jeho koordinátor doc. Martin Nitsche z Filosofického ústavu AV ČR.
Prohloubení spolupráce Filosofického ústavu Akademie věd ČR s univerzitou Kyung Hee v Jižní Koreji a vystoupení v rámci Peace BAR Festivalu u příležitosti Světového dne míru byly předmětem nedávné cesty doc. Martina Rittera do Soulu. Kromě příspěvku v panelu „Havlovské dialogy“, kde propojil Havlovy myšlenky s filosofií Jana Patočky, vystoupil Martin Ritter v Center for Cross-Cultural Studies při Univerzitě Kyung Hee. Setkal se také s rektorem Global Academy for Future Civilizations a kancléřem Kyung Hee University, aby společně jednali o další vzájemné spolupráci.
Rozhovor ve víkendové Mf Dnes s filosofem jazyka Tomášem Koblížkem se na pozadí nedávného výzkumu Filosofie a česká veřejnost dotýká toho, co současnou filosofii zajímá, v čem bývá její role občas nepochopena a čím by naopak mohla být zajímavá pro širší publikum. Vysvětluje, co vnímá jako jádro filosofie a také, co naopak filosofie není.
Velký rozhovor s filosofem Václavem Němcem o tom, jestli je demokracie dost silná na to, aby přežila tlak vnitřních problémů západních společností a obnovené ambice východních totalitních režimů, přináší aktuální vydání časopisu Ekonom. Najdete ho též v online verzi.
O nástrojích manipulace kolem volebního i povolebního dění a způsobech, jak čelit dezinformacím, hovořil ve volebním studiu na ČT24 filosof jazyka Tomáš Koblížek.
