Archiv aktualit
Co nám mýty říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici... Na to se zaměřila právě vycházející speciální epizoda podcastu Akademie věd. Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd & Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku...
Třetí ročník mezinárodní interdisciplinární konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti (22.–23. října 2026) uvítá odbornice a odborníky zabývající se ve své práci otázkami klimatické krize a spravedlivé transformace, adaptačními opatřeními a politikami, postavením a podmínkami klimatických aktivistů, dopady klimatických změn na společnost či jejich teoretickou reflexí ve společenských a humanitních vědách. Uzávěrka přihlášek je 31. července 2026.
Největší populárně naučná akce v České republice se uskuteční již podesáté ve dnech 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Kromě stovek interaktivních expozic nabídne desítky přednášek a diskusí zaměřených na aktuální vědecká témata. Potkáte nás na stánku i v rámci doprovodného programu. Nabídneme pohled výzkumníků na schopnost společnosti čelit krizím různé povahy a na možnosti pěstování společenské odolnosti. Objevíme se v dokumentárním filmu Cena za snadnost o výhodách a rizicích umělé inteligence a přispějeme hned k několika debatám o dezinformacích, svobodě slova a nenávistných projevech. Nastudujte program a přijďte.
Filosofický ústav Akademie věd ČR dlouhodobě podporuje internacionalizaci pracovního prostředí a rozvoj mezinárodní spolupráce. Nově proto zřizuje Welcome Office, jejíž součástí je také individuální "buddy" podpora. Cílem této agendy je usnadnit zahraničním zaměstnancům, zaměstnankyním a hostům příchod do České republiky, zorientovat se v novém prostředí a začlenit se do pracovního života ústavu.
Fenomén extrémní sociální izolace v Japonsku označovaný jako hikikomori v období po pandemii významně vzrostl. Jako kulturně nepodmíněný symptom společnosti i se všemi jeho důsledky jej zkoumá česko-japonský tým badatelů. Jejich mezikulturní výzkum vychází z poznatků vývojové psychologie a k pochopení dopadu sociálního odtržení na duševní zdraví navrhuje fenomenologický přístup ovlivněný autory jako Husserl, Heidegger, Patočka, Bin Kimura a další. Základní příčiny a podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu těchto psychických potíží, včetně navrhované terapeutické metody, představují v další epizodě podcastu Jilská Filosofická Petr Kouba a Martin Nitsche z Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
Jsou filosofické otázky, které lidstvo provázejí odedávna a stále zůstávají. Jak se pohled na ně mění s nástupem velkých jazykových modelů, které generují nové texty známých filosofů, bourají poznatky o podmínkách jazykových znalostí a vyvolávají existenciální obavy o osud lidství? Tomuto tématu se věnovala dnešní přednáška Juraje Hvoreckého z Center for Environmental and Technology Ethics - Prague při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR pro středoškolské studenty a studentky. Ti akademické pracoviště navštívili v rámci „univerzitní stáže“ iniciované Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Český venkov se často potýká s půdní erozí či suchem. Ukazuje se, že pro řešení těchto krizí jsou často důležitější neformální vztahy a místní znalost než oficiální strategické plány. Jak se na lokální úrovni propojuje ochrana přírody, sociální stabilita a historická paměť naší krajiny? A jakou roli v boji s klimakrizí hrají starostové a starostky malých obcí? Odpovědi z výzkumu i praxe nabízejí v nové epizodě podcastu Vlákna urbánní socioložka z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR Terezie Lokšová a projektová manažerka v oblasti rozvoje venkova Marta Martinová.
Cestě proslulého obuvníka Tomáše Bati od začátků podnikání přes hospodářskou krizi, světovou válku až po vnímání jeho významu v současnosti se věnoval pořad Historie.cs České televize. O Baťových paradoxech a budování firemního étosu v kontextu etablování konzumní společnosti hovořili historik Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR spolu s Martinem Jemelkou (CEVRO Univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Gabrielou Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati.
Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2026 letos probíhá od 14. do 17. května ve všech nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonech a v pavilonu na Bruselské cestě. Kromě zástupců Nakladatelství Filosofia a edičního oddělení Oikoymenh, kteří se na vás těší na stánku, můžete navštívit také několik zajímavých diskusních setkání, u nichž nebudeme chybět.
Expertní pohled na to, co je při komunikaci v občanské společnosti důležité, nabídli v rámci diskuse pořádané Českou učenou společností odborníci napříč obory od filosofie po informatiku. Diskuse se zúčastnil také Tomáš Koblížek, který hovořil o nenávistných projevech z hlediska vědy a filosofie jazyka. Typ projevů operujících se strachem označil za ohrožující pro demokratickou společnost. Různé aspekty komunikace v občanské společnosti spolu s ním nastínili také psychiatr Jiří Horáček, novinář a teoretik komunikace Václav Moravec, aktivista Mikuláš Minář nebo informatik Michal Pěchouček.
