Archiv aktualit
Dr. Lukas Kob z Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg bude od října působit ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v rámci postdoktorského stipendia Feodora Lynena, financovaného Nadací Alexandra von Humboldta. Rok stráví v Oddělení analytické filosofie, kde se bude věnovat výzkumu možnosti vzniku vědomí v umělých systémech...
Konference se zaměří na roli rukopisné kultury v exilových komunitách různého náboženského zázemí v raném novověku, se zvláštním důrazem na dvacátá a třicátá léta 17. století. Konkrétně bude zkoumat, jak bylo psané slovo využíváno k udržování, předávání a přetváření kolektivní i individuální identity v podmínkách vyhnanství a náboženských konfliktů. Termín pro zasílání návrhů příspěvků je 30. říjen 2025...
Co je a není podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpovědi reprezentativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který v loňském roce uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filozofii vnímají lidé mimo akademické prostředí...
Stipendistou programu Feodor-Lynen Research Fellowship financovaného Nadací Alexandra von Humboldta je od letošního srpna Dr. Maximilian Schuh z Freie Universität Berlin. V příštích třech letech bude celkem 18 měsíců součástí výzkumné skupiny Triptic-EU (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení), kde se zaměří na dílo anglického učence Williama Merleho. Hlavním cílem jeho projektu je připravit kritickou edici dosud téměř neznámých spisů tohoto oxfordského profesora o předpovídání počasí a upozornit na zatím opomíjenou kapitolu dějin vědy 14. století...
Vítáme návrhy příspěvků k 2. ročníku konference věnované filosofii umění, s podtitulem Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art. Akce cílí na vytváření „meziprostorů,“ které umožňují odolávat dělením v současných přístupech k umění. Zaměří se jak na dělení mezi analyticko–kontinentální filosofií, tak na rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa. Termín pro zasílání návrhů je 15. září. Podrobně…
Jak učit metodologii sociálních věd tak, aby studujícím dávala smysl a otevírala možnosti inovativních přístupů, prozradí v nové epizodě podcastu Vlákna Lucie Jarkovská a Martina Nosková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. Řeč bude o deníkových praxích ve výuce i o připravované knize, která představuje deníkové metody široké veřejnosti. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Připravuje Magdalena Trusinová.
O roli a využití vonných látek ve starověkém světě hovořila na Dvojce Českého rozhlasu egyptoložka Diana Míčková z týmu projektu Alchymie vůní, kde se zaměřuje především na porozumění staroegyptským náboženským textům a na tvorbu digitální databáze starověkých receptů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú...
Chce nás propaganda o něčem přesvědčit, nebo jen odvést pozornost a vyčerpat nás? Lže se v češtině dobře? Proč lhář někdy říká pravdu, ale pořád je lhářem? A proč si vybral „temnou stranu“ jazyka? Na tyto i mnoho dalších otázek odpovídal Danielu Stachovi v Letní podcastové sérii Hyde Parku Civilizace filosof jazyka Tomáš koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR...
Rozvíjet mezinárodní charakter a kvalitu výzkumného prostředí v ČR včetně profesního růstu jednotlivců pomáhají projekty Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA.CZ) typu „fellowship.“ Díky nim u nás bude od července působit filosofka a teoretička architektury Jana Ndiaye Beránková, Ph.D. Naopak z Filosofického ústavu do Vídně se na výzkumný pobyt vydá komeniolog Martin Pjecha, M.A., Ph.D. ...
Nad sdílenými útoky na sociálních sítích vůči novinářkám, mýty, které kolem nenávisti v online prostředí panují, a možnostmi, jak lze masové nenávisti čelit, se v textu pro DeníkN zamýšlí filosof Tomáš Koblížek...
