Archiv aktualit
Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více
Joff Bradley, profesor z Teikyo University v Japonsku a odborník na fenomén hikikomori, je do 22. března hostem Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Jeho badatelský pobyt symbolicky uzavírá česko-japonský projekt spolupráce mezi Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a Akademií věd České republiky, zaměřený na výzkum extrémní sociální izolace a duševních poruch v postpandemické době, který Bradley za japonskou stranu vede.
Středověk v souvislostech dneška: americký historik Christopher Bellitto hostem Filosofického ústavu
Filosofický ústav v březnu přivítá amerického medievistu Christophera M. Bellitta, Ph.D., profesora historie na Kean University v New Jersey. Bellitto se odborně zaměřuje na dějiny středověku, církevní dějiny a reformní myšlení. Je autorem deseti knih a více než třiceti studií a kapitol vydaných ve Spojených státech i v Evropě, mimo jiné titulů Humility: The Secret History of a Lost Virtue (2023), The General Councils nebo Renewing Christianity. Působí také jako šéfredaktor ediční řady Brill’s Companions to the Christian Tradition a jako editor ve vydavatelství Paulist Press.
Výzkumná skupina PragMatika vedená Elíasem Fuentesem Guillénem dokončila první fázi budování Bolzanova digitálního archivu. Ta spočívá v digitalizaci více než 36 000 stran písemné pozůstalosti Bernarda Bolzana, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Bernard Bolzano patří ke klíčovým osobnostem českých intelektuálních dějin. Jde tak o významný milník v uchovávání českého kulturního dědictví.
S lítostí oznamujeme, že 20. února 2026 zemřel ve věku nedožitých 91 let někdejší dlouholetý pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR a v letech 1990–2011 také šéfredaktor Filosofického časopisu prof. PhDr. Petr Horák, CSc. Na podzim loňského roku obdržel Pamětní medaili Jana Patočky za mimořádný přínos v oblasti humanitních a společenských věd. U příležitosti svých 90. narozenin poskytl rozhovor pro Filosofický časopis, který přinášíme níže...
Vychází nová epizoda podcastu Jilská Filosofická. S odborníkem na dějiny myšlení raného novověku Petrem Pavlasem si moderátor Vojtěch Pelc povídal o počátcích moderního encyklopedismu, fascinaci světem jako "textem" a o historické cestě za myšlenkou univerzálního vědění. Řeč byla také o monografii Knize Knih vstříc, v níž se Petr Pavlas věnuje intelektuálním dějinám předosvícenského encyklopedismu, nebo o zkušenostech s řízením většího výzkumného projektu.
Jak naši řeč ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely? A jsou na místě obavy? V pořadu Akcent Českého rozhlasu na tyto otázky odpovídali analytický filosof Vít Gvoždiak z Filosofického ústavu AV ČR a Jana Kocková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR.
Kde končí kapitalismus a začíná oligarchie? Proč ubývá malých firem a velké se ještě zvětšují? Vstupujeme do éry technofeudalismu? Nejen o fenoménu refeudalizace hovořil v pořadu Fokus Václava Moravce České televize odborník na teorie elit a oligarchie Ondřej Lánský...
Zveme k poslechu další epizody podcastu JILSKÁ FILOSOFICKÁ. S překladatelkou Zuzanou Schwarzovou si o knize berlínského sociologa Andrease Reckwitze "Společnost singularit" povídal Vojtěch Pelc. Jaké to je žít v pozdně moderní společnosti založené na výjimečnosti? Co taková společnost produkuje a jaké to má důsledky? Titul v českém překladu vydalo Nakladatelství Filosofia...
Hostem nové epizody podcastu „Pravidelná dávka“, věnovaného filosofii, vědě, kultuře a náboženství byl filosof Petr Kouba. Je pojem duše dnes ještě adekvátní, nebo je přesnější mluvit o svobodě a determinismu?Jaký je rozdíl mezi filosofií a vědou a proč Heidegger tvrdil, že jen filosofie myslí, zatímco věda ne?...
