Archiv aktualit
Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) profesor Milan Jirsa dnes večer v Lichtenštejnském paláci HAMU ocenil pět nejlepších vědeckých projektů z oblasti základního výzkumu, které byly ukončeny v předchozím roce. V kategorii společenských a humanitních věd uspěl Matyáš Havrda z Filosofického ústavu Akademie věd ČR s projektem zaměřeným na rekonstrukci ztraceného díla antického lékaře a filosofa Galéna. Více...
O mezioborovém projektu Alchymie vůní si s kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem z Filosofického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, povídala v nejnovější epizodě podcastu Akademie věd ČR Jitka Kostelníková. Nahrávka vznikla v červnu 2025, v době sklizně lilií bělostných v Botanické zahradě Praha, s níž naši badatelé spolupracují na replikaci postupu přípravy starověkého parfému súsinon...
Letošní ročník udílení Cen Nakladatelství Academia má své oceněné. Za překlad vědecké či populárně-naučné práce cenu převzali Kateřina Šolcová, Magda Králová a Zdeněk Žalud z Filosofického ústavu Akademie věd ČR za knihu Korespondence Jana Marka Marciho z Kronlandu, vydanou nakladatelstvím Filosofia. Slavnostní předávání cen se uskutečnilo 18. září 2025 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Gratulujeme!...
Dr. Lukas Kob z Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg bude od října působit ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v rámci postdoktorského stipendia Feodora Lynena, financovaného Nadací Alexandra von Humboldta. Rok stráví v Oddělení analytické filosofie, kde se bude věnovat výzkumu možnosti vzniku vědomí v umělých systémech...
Konference se zaměří na roli rukopisné kultury v exilových komunitách různého náboženského zázemí v raném novověku, se zvláštním důrazem na dvacátá a třicátá léta 17. století. Konkrétně bude zkoumat, jak bylo psané slovo využíváno k udržování, předávání a přetváření kolektivní i individuální identity v podmínkách vyhnanství a náboženských konfliktů. Termín pro zasílání návrhů příspěvků je 30. říjen 2025...
Co je a není podle laiků filozofie, kdo se může označovat za filozofa a jakou roli tato disciplína hraje v očích běžné veřejnosti? Na tyto otázky hledal odpovědi reprezentativní výzkum Filozofie a česká veřejnost, který v loňském roce uskutečnil Filosofický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s agenturou Focus. Cílem bylo – na rozdíl od dosavadních sond – získat detailní data o tom, jak filozofii vnímají lidé mimo akademické prostředí...
Stipendistou programu Feodor-Lynen Research Fellowship financovaného Nadací Alexandra von Humboldta je od letošního srpna Dr. Maximilian Schuh z Freie Universität Berlin. V příštích třech letech bude celkem 18 měsíců součástí výzkumné skupiny Triptic-EU (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení), kde se zaměří na dílo anglického učence Williama Merleho. Hlavním cílem jeho projektu je připravit kritickou edici dosud téměř neznámých spisů tohoto oxfordského profesora o předpovídání počasí a upozornit na zatím opomíjenou kapitolu dějin vědy 14. století...
Vítáme návrhy příspěvků k 2. ročníku konference věnované filosofii umění, s podtitulem Resisting Divides: Contemporary Philosophy of Art. Akce cílí na vytváření „meziprostorů,“ které umožňují odolávat dělením v současných přístupech k umění. Zaměří se jak na dělení mezi analyticko–kontinentální filosofií, tak na rozdělení mezi teoretiky a praktikujícími aktéry uměleckého světa. Termín pro zasílání návrhů je 15. září. Podrobně…
Jak učit metodologii sociálních věd tak, aby studujícím dávala smysl a otevírala možnosti inovativních přístupů, prozradí v nové epizodě podcastu Vlákna Lucie Jarkovská a Martina Nosková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. Řeč bude o deníkových praxích ve výuce i o připravované knize, která představuje deníkové metody široké veřejnosti. Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Připravuje Magdalena Trusinová.
O roli a využití vonných látek ve starověkém světě hovořila na Dvojce Českého rozhlasu egyptoložka Diana Míčková z týmu projektu Alchymie vůní, kde se zaměřuje především na porozumění staroegyptským náboženským textům a na tvorbu digitální databáze starověkých receptů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú...
