Archiv aktualit

O podmínkách vzniku obuvnického koncernu Baťa, jeho dalším rozvoji i cestě k celosvětové proslulosti si v podcastu Jilská Filosofická povídal s historikem Ondřejem Ševečkem moderátor Vojtěch Pelc. Rozhovor se dotkl také globalizace výroby obuvi a obecněji procesu industrializace i deindustrializace, včetně sociálních a environmentálních dopadů těchto fenoménů.

Badatel Elías Fuentes Guillén se původně připravoval na dráhu atleta. Zranění ho ale přivedlo k filosofii, historii a matematice. Při studiu dějin matematiky na přelomu 18. a 19. století objevil dílo pražského učence Bernarda Bolzana (1781–1848), které ho přivedlo až do Prahy. Ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR nyní v projektu PragMatika, podpořeném grantem GA ČR Junior Star, zkoumá historii matematiky v Čechách a digitalizuje Bolzanovy rukopisy. Jeho cílem je také zpřístupnit rozptýlenou rukopisnou pozůstalost v podobě Bolzanova digitálního archivu. V čem Bolzano předběhl svou dobu a proč jeho odkaz fascinuje badatele dodnes, se dočtete v novém A / Magazínu.

Německý badatel Lukas Kob je od loňského roku ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR na stipendijním pobytu prestižní Humboldtovy nadace. V komentáři pro portál VědaVýzkum.cz komentuje, proč mu pro postdoktorský výzkum doporučily české hlavní město přední světové kapacity oboru z New Yorku i Německa a proč on sám Prahu vnímá jako významné centrum filosofie vědomí a umělé inteligence.

Velké Meziříčí se na devět zářijových dní opět promění v místo, kde se potkává veřejná debata, filozofie, společenské otázky i osobní příběhy. Jubilejní 20. ročník Evropského festivalu filozofie nabídne pestrý týden přednášek, diskusí a setkání s osobnostmi, které zásadně ovlivňují současné myšlení. 

Co drží českou společnost pohromadě? Jsou roboti spíše našimi pomocníky, nebo hrozbou? Lze zakázat umění? Odpovědi na více či méně palčivé otázky současnosti, ale i širší historický či společenskovědní kontext, přináší série odborně-popularizačních video přednášek s názvem LAByrint myšlenek, kterou Filosofický ústav Akademie věd ČR (FLÚ AV ČR) nově zpřístupňuje veřejnosti na svém oficiálním kanálu YouTube.

Osudy dosud důkladně neprozkoumané, rozsáhlé písemné pozůstalosti významného českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana byly po jeho smrti v roce 1848 mimořádně spletité. Zatímco jedna část doputovala v čase až do sbírek Národního muzea a Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze, sbírka převážně matematických rukopisů byla věnována Císařské dvorní knihovně ve Vídni, dnešní Rakouské národní knihovně. Obě sbírky teď budou postupně propojeny a zpřístupněny v podobě Bolzanova digitálního archivu. Průlom ve více než stoleté historii neúspěšných pokusů získat vídeňskou část rukopisů do Čech učinil odborník na Bolzanovo dílo Elías Fuentes Guillén a jeho badatelský tým z Akademie věd ČR.

Vratislavský exemplář významné středověké encyklopedie přírodních věd a medicíny Hortus Sanitatis (Zahrada zdraví) svědčí kromě jiného o bohatství českého intelektuálního života v období renesance. Spis a jeho analýzu nyní v rámci svého studijního pobytu v Centru klasických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR představí klasický filolog Dr. Antoine Haaker. Badatel původem z Francie působí v Univerzitní knihovně ve Vratislavi, kde sehrál klíčovou roli při identifikaci a navrácení několika odcizených středověkých a renesančních rukopisů a mimořádně cenných starých tisků zpátky do knihovních sbírek.

Více než 80 ukázek poezie, prózy a dramatu představuje latinskou literaturu vznikající v českých zemích od r. 1500 do poloviny 18. století. Nová publikace s názvem Raně novověká Bohemia litteraria. Antologie novolatinské literatury v českých zemích (1500–1750) poprvé v takto rozsáhlé podobě zpřístupňuje její žánrovou rozmanitost. Latinské originály doplňují české překlady, odborné komentáře a literárněhistorické studie.

"To, jak budou mladí lidé zvládat krize, do kterých jsou hozeni, aniž je historicky způsobili, je podmíněno tím, jakým způsobem se chovají všechny věkové skupiny," říká filosofka Alice Koubová, která se dlouhodobě zabývá otázkou rezilience/odolnosti. Na téma se zaměřil rozsáhlý článek Deníku N. 

Cílem workshopu "Za zdmi fary: majetek, hospodářství a každodennost venkovské farnosti ve středověku a raném novověku" (30.11.-1.12. 2026) je představit aktuální výsledky výzkumu i nové badatelské perspektivy zaměřené na fungování farních beneficií, správu církevního a kostelního majetku, podobu farních budov i na vztahy mezi farou, kostelem a místní komunitou. V návaznosti na workshop se uskuteční III. diskusní setkání doktorandů a juniorních badatelů se zaměřením na problematiku materiálního zajištění pastorace a duchovní péče. Termín pro zasílání příspěvků je 30. září 2026.