Archiv aktualit

Cílem workshopu "Za zdmi fary: majetek, hospodářství a každodennost venkovské farnosti ve středověku a raném novověku" (30.11.-1.12. 2026) je představit aktuální výsledky výzkumu i nové badatelské perspektivy zaměřené na fungování farních beneficií, správu církevního a kostelního majetku, podobu farních budov i na vztahy mezi farou, kostelem a místní komunitou. V návaznosti na workshop se uskuteční III. diskusní setkání doktorandů a juniorních badatelů se zaměřením na problematiku materiálního zajištění pastorace a duchovní péče. Termín pro zasílání příspěvků je 30. září 2026. 

Do kin vstoupila adaptace antického eposu Odyssea režiséra Christophera Nolana. Nakolik příběh ztvárňující deset let trvající cestu bájného hrdiny Odyssea odpovídá řeckému mýtu, komentoval na ČT24 Jan Bažant z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. O síle řecké mytologie, homérských eposech a kultu prohnaného hrdiny badatel hovořil také v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt.

Evropské státy po vlně veder počítají oběti po tisících. Na jedné straně je ochrana lidského života a zdraví, na druhé straně stojí energetická závislost na surovinách a další efekty ovlivňující životní prostředí. Je etické ve vedrech klimatizovat ve velkém, když víme, že klimatické jednotky oteplují vzduch a mají dopady na spotřebovávání energie? Můžeme jako jedinci žít v dnešním světě vůbec eticky? Na otázky Lenky Kabrhelové odpovídal v podcastu 5:59 na SeznamZprávy filosof a etik Juraj Hvorecký.

Fórum Meltingpot, prostor pro setkávání lidí, myšlenek a témat, která otevírají nové pohledy na svět a společnost, je již tradiční součástí festivalu Colours of Ostrava. Letos v rámci programu Curiosity Stage by Akademie věd ČR představí i naše badatele a popularizátory vědy Tomáše Koblížka a Seana Coughlina.

"Existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví,“ říká filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je i častým hostem v debatách na základních i středních školách. Rozhovor s ním přinesl Deník N...

Výroční zpráva Filosofického ústavu Akademie věd ČR za uplynulý rok přináší kromě zákonem daných údajů také živý obraz dění jak v oblasti výzkumu, tak na poli veřejné diskuse. Prolistujte si online...

Bohemistika se už dávno nezabývá českým jazykem a literaturou pouze v jejich národním rámci, stále více se soustředí na jejich mezinárodní souvislosti, kulturní transfery a na to, jak české kulturní dědictví funguje v širším evropském i světovém kontextu. Rozhovor s Lenkou Řezníkovou z Filosofického ústavu Akademie věd ČR přinesl u příležitosti VII. kongresu světové bohemistiky v Praze pořad Události komentáře České televize.

Kritickou diskusi věnovanou proměnám podob maskulinity v čase přinesl v souvislosti se stejnojmenným panelem VII. kongresu světové bohemistiky časopis TVAR. Na otázky odpovídal spolu s dalšími odborníky také Martin Šorm, historik se zaměřením na středověkou literaturu, medievalismus a dějiny ve veřejném prostoru z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem diskuse bylo otevřít prostor pro přemýšlení o tom, jak podoby maskulinity utváří literatura, kultura a společnost a proč má smysl se jimi zabývat z pozice humanitních věd.

Skotský filosof David Hume budí zájem mezi odborníky i širokou veřejností už po tři století. Trvalou pozornost si získal nejen svými dnes poněkud kontroverzními postoji, ale také tím, že v 18. století vstoupil na scénu s novou radikálnější koncepcí filosofie, čímž zásadně ovlivnil vývoj evropského myšlení. Davidu Humovi, od jehož úmrtí letos uplyne 250 let, se věnuje mezinárodní konference s podtitulem The New Life of David Hume, která dnes začíná v Praze. Potrvá až do 3. července a nabídne témata z historie, dějin idejí i rekonstrukce filosofových biografií.

Filosofický ústav Akademie věd ČR spolu s dalšími akademickými institucemi v České republice vydal prohlášení na podporu ruské odbornice na antickou filosofii Světlany Mesjac, která působí při Filosofickém ústavu Ruské akademie věd. Její případ vyvolává vážné obavy o akademickou svobodu i osobní bezpečnost vědců v Rusku.