Archiv aktualit

Nad filosofickým odkazem Jürgena Habermase, předního představitele frankfurtské školy a kritické teorie, se v textu pro časopis Host zamýšlí filosof Michael Hauser. Habermas se ve svém díle zabýval veřejnou sférou a podobami demokratických institucí. Jeho perspektiva a snaha pečovat o demokracii a moderní politiku mají smysl i po jeho odchodu. A možná více než kdy dříve, uvádí Hauser.

Jak úzce je filosofické myšlení propojeno s každodenním životem a jeho úskalími, zkoumá románový debut Zviditelnění filosofa Petra Práška. Příběh tematizuje některé zásadní otázky, jako je láska, úzkost, samota nebo svoboda a současně nabízí vhled do několika posledních dní studenta Jana Palacha. Co se vlastně příběh snaží zviditelnit, nakolik je román autobiografický a jak přetavit filosofický diskurs do románového vyprávění? Nejen o tom si s Petrem Práškem povídá Vojtěch Pelc v nové epizodě podcastu Jilská Filosofická. 

„Řecké mýty dovedou věci pojmenovávat velice výstižně a přesně, což se ukazuje znovu a znovu,“ říká historik a profesor klasické archeologie Jan Bažant, autor knih Perseus & Medusa, Božská nahota, či dvousvazkových Řeckých mýtů. O tom, kam až sahají jejich počátky, jak se do nich promítá psychologizace nebo humanistický náboj a proč se řeckou mytologií zabývat dnes, hovořil Jan Bažant na Českém rozhlasu Vltava.

Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.

Předseda Akademie věd ČR prof. Radomír Pánek spolu s dalšími členy a členkami předsednictva Akademické rady navštívil 12. března Filosofický ústav AV ČR v rámci pracovního setkání s vedením ústavu. Součástí programu bylo nejen představení výsledků a výzkumných priorit pracoviště, ale také strategických cílů Akademické rady AV ČR pro období 2025–2028.

Tolerance společnosti k šíření dezinformací, lží nebo nenávistných projevů není žádným důkazem vysoce rozvinuté svobody slova, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy filosof Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Může to být přesně naopak. Vznikají nenávistné projevy samovolně, nebo jde o cílené útoky z nějakého „nenávistného centra“, jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění? A proč jsou nenávistné projevy v Evropě na vzestupu? Více

Joff Bradley, profesor z Teikyo University v Japonsku a odborník na fenomén hikikomori, je do 22. března hostem Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Jeho badatelský pobyt symbolicky uzavírá česko-japonský projekt spolupráce mezi Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a Akademií věd České republiky, zaměřený na výzkum extrémní sociální izolace a duševních poruch v postpandemické době, který Bradley za japonskou stranu vede.

Filosofický ústav v březnu přivítá amerického medievistu Christophera M. Bellitta, Ph.D., profesora historie na Kean University v New Jersey. Bellitto se odborně zaměřuje na dějiny středověku, církevní dějiny a reformní myšlení. Je autorem deseti knih a více než třiceti studií a kapitol vydaných ve Spojených státech i v Evropě, mimo jiné titulů Humility: The Secret History of a Lost Virtue (2023), The General Councils nebo Renewing Christianity. Působí také jako šéfredaktor ediční řady Brill’s Companions to the Christian Tradition a jako editor ve vydavatelství Paulist Press.

Výzkumná skupina PragMatika vedená Elíasem Fuentesem Guillénem dokončila první fázi budování Bolzanova digitálního archivu. Ta spočívá v digitalizaci více než 36 000 stran písemné pozůstalosti Bernarda Bolzana, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Bernard Bolzano patří ke klíčovým osobnostem českých intelektuálních dějin. Jde tak o významný milník v uchovávání českého kulturního dědictví.

S lítostí oznamujeme, že 20. února 2026 zemřel ve věku nedožitých 91 let někdejší dlouholetý pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR a v letech 1990–2011 také šéfredaktor Filosofického časopisu prof. PhDr. Petr Horák, CSc. Na podzim loňského roku obdržel Pamětní medaili Jana Patočky za mimořádný přínos v oblasti humanitních a společenských věd. U příležitosti svých 90. narozenin poskytl rozhovor pro Filosofický časopis, který přinášíme níže...