Aktuality a články

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2026 přeje Filosofický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Kde se v demokracii rodí pocit nedůvěry a bezmoci? Kdo a proč hledá nové ekvilibrium? O resilienci, protestu a angažovanosti hovořili v pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava politický teoretik Ondřej Lánský, spoluautor knihy Politická resilience za hranicemi neoliberalismu, kurátorka Galerie hlavního města Praha Jitka Hlaváčková a umělkyně Lenka Tyrpeklová. Moderuje Tereza Lišková.  

Zveme k poslechu další epizody podcastu JILSKÁ FILOSOFICKÁ. Na otázky, jak efektivně bojovat s dezinformacemi a nenávistnými projevy a jak se to daří v dnešním Česku a EU, odpovídají filosof jazyka Tomáš Koblížek, právnička Monika Hanych a bezpečnostní analytik Jakub Kalenský, autoři nové monografie "Dezinformace a hate speech z hlediska filozofie, práva a bezpečnosti". Ptá se Vojtěch Pelc.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR se připojuje k usnesení Akademického sněmu Akademie věd České republiky i Grantové agentury ČR a vyjadřuje své znepokojení nad pokračujícím snižováním podpory výzkumu v České republice. Podíl výdajů na vědu v rámci HDP v posledních letech klesá a vysoká inflace dále prohloubila podfinancování výzkumných institucí, které se potýkají s rostoucími náklady při reálně klesající institucionální podpoře. Tento vývoj oslabuje stabilitu i dlouhodobou plánovatelnost vědecké práce.

Situaci navíc výrazně zhoršil nečekaný zásah vlády, která usnesením č. 914/2025 ze dne 19. listopadu 2025 rozhodla o přesunu přibližně 790 milionů Kč z prostředků určených poskytovatelům podpory výzkumu a vývoje – tedy AV ČR, MŠMT, TA ČR a GA ČR (jejíž rozpočet byl snížen o 160 milionů Kč) – do jiných oblastí státního rozpočtu. Tento krok dále omezuje již napjaté rozpočty poskytovatelů, snižuje grantovou úspěšnost a dále oslabuje kontinuitu a stabilitu výzkumných týmů.

Vedení Filosofického ústavu AV ČR považuje za zásadní, aby věda získala stabilní a předvídatelnou podporu. Jen tak může Česká republika rozvíjet znalosti a inovace, na nichž stojí její budoucí konkurenceschopnost i schopnost řešit klíčové společenské výzvy a zlepšovat kvalitu života občanů.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) zveřejnila seznam úspěšných projektů, které se s její podporou rozběhnou v nadcházejícím roce. Čtyři z nich si připsal Filosofický ústav Akademie věd ČR. Jeden z projektů podnikne sondu do světa starověkého lékařství a aristotelské filosofie. Další se zaměří například na sílu řeči v kontextu verbálního násilí v českých zemích pozdního středověku nebo na roli Prahy kolem roku 1400 jako důležitého centra obchodu s uměním a exportu uměleckých děl do dalších částí Evropy.

Celkově letos Grantová agentura podpořila přes 400 vědeckých projektů ze všech oblastí základního výzkumu. Všechny návrhy projektů prošly dvoufázovým hodnoticím procesem, na kterém se podílí výhradně vědkyně a vědci z českých i zahraničních institucí. Řešení projektů je rozloženo do tří let.

V kategorii standardních projektů uspěly ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR projekty Mgr. Matyáše Havrdy, Ph.D., DSc. z Oddělení pro studium antické a středověké filosofie a Mgr. Václava Žůrka, Ph.D. z Centra medievistických studií.

Mezinárodní projekty budou řešit v rámci Polsko-české výzvy Joseph Grim Feinberg Ph.D. z Oddělení moderní české filosofie a Mgr. Robert Novotný Ph.D. z Centra medievistických studií.

Více o podpořených projektech

PROJEKT: Síla řeči. Aspekty verbálního násilí v českých zemích pozdního středověku
Řešitel: Mgr. Václav Žůrek, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na zkoumání slovního násilí a nenávistných projevů v pozdně středověké střední Evropě. Od dvacátých let 15. století, v době rostoucí politické nejistoty, náboženských konfliktů, zpochybňování „legitimních“ nároků na vládu a přibývajícího počtu soupeřících panovníků, sílila také urážlivá a agresivní politická komunikace.

Výrazným příkladem je český král Jiří z Poděbrad, který se stal častým terčem útočných a nenávistných projevů. Právě tyto texty tvoří hlavní pramenný soubor, s nímž projekt pracuje. Aby bylo možné tento jev lépe pochopit, projekt se zaměří také na používání nenávistných výroků a slovních útoků u dalších politických aktérů a na urážlivé způsoby zobrazování spojené s náboženskou, etnickou či genderovou identitou.

Cílem projektu je shromáždit, popsat a podrobně analyzovat tyto projevy – z hlediska jejich formy, záměru, politického a společenského kontextu, dobových komunikačních konvencí i tehdejších reakcí na ně.

Doba realizace: 2026 – 2028

---

PROJEKT: Tvůrce v nás: Emergentní síly a sestupná kauzalita ve starověkých lékařských a peripatetických teoriích
Řešitel: Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc.
Spoluřešitel: Mgr. Robert Roreitner, Ph.D.

‚Tvůrce v nás‘ poukazuje k semenu, příčině, která během embryogeneze, jako by byla nadána božským rozumem, účelně uspořádává tělo tak, aby fungovalo jako celek. Kde se tato schopnost semena bere? V antickém lékařství a aristotelské přírodovědě se poprvé objevují teorie, které složité vlastnosti živých těl, včetně duševních či fyziologických schopností, nebo i síly přírodních látek, interpretují jako výsledky určitého uspořádání látky na nižší rovině složitosti, které však z této nižší roviny nelze bezezbytku vysvětlit. Projekt se zaměřuje na zkoumání těchto teorií ‚emergence‘. Ptáme se, jakou roli v nich sehrává finální příčina: zaplňuje právě ona onu výkladovou mezeru? Nebo je emergence možná i bez ní? Je dále schopnost kauzálně působit směrem dolů – například utvářet formu tělesných orgánů nebo i udělovat tělu popud k volnímu pohybu – něčím, co patří ke všem emergentním vlastnostem, nebo jen k některým, a patří k nim jako jejich přirozená součást, nebo k nim přistupuje „zvenčí“? Konečně nás zajímá, zda jsou podstatné rozdíly v tom, jak vznik nových vlastností vysvětluje lékařská věda, úžeji spjatá s pozorováním a experimentem, a spekulativní filosofie, která je vázána určitými metafyzickými předpoklady, jako je předpoklad prvního hybatele. 

Výstupem projektu budou komentované překlady a/nebo exegetické a interpretační studie ke Galénovým farmakologickým, embryologickým a psychologickým pojednáním, k dílům Alexandra z Afrodisiady o duši a k Theofrastovým spisům o rostlinách.

Doba realizace: 2026 – 2028

---

PROJEKT: Praha jako exportní centrum kolem roku 1400. Umělecký transfer do hanzovních měst
Řešitel: Mgr. Robert Novotný Ph.D.

Cílem projektu je zkoumat středoevropské umění kolem roku 1400 v rámci tehdejších sítí – ekonomických, sociálních, náboženských i uměleckých – se zvláštním důrazem na roli Prahy jako trhu s uměním a centra exportu. Projekt se soustředí na šíření děl „českého krásného slohu“, především do hanzovních měst, a bude zkoumat, proč byla tato díla tak oblíbená, proč se dovážela a jaký měla vliv. K tomu využije srovnávací výzkum materiálu, technologie a stylu.

Projekt propojuje středověké dějiny, archivní výzkum a dějiny umění. Studium uměleckých děl prohloubí pomocí převážně neinvazivních metod zkoumání materiálu a technologií (např. petrografie, rentgenová spektroskopie, NIR/UV, mikroskopie). Jeho význam spočívá v kombinaci různých regionálních pohledů a v tom, že (poprvé v rámci mezinárodní spolupráce) nabídne ucelený a konkrétní obraz role lucemburské Prahy v kultuře střední Evropy.

Doba realizace: 2026 – 2028

---

PROJEKT: Mezi nacionalismem a internacionalismem: K dlouhodobému významu změn v polském a českém pojetí emancipace v poststalinské filozofii a sociální teorii
Řešitel: Joseph Grim Feinberg Ph.D.

O vzestupu nacionalismu v postsocialistických společnostech střední a východní Evropy se hojně diskutuje, avšak vysvětlení tohoto jevu se značně liší. Některé analýzy zdůrazňují podporu nacionalismu socialistickými vládami, zatímco jiné zdůrazňují radikální internacionalismus socialistického panství, na nějž postsocialistický nacionalismus údajně reaguje. Projekt vychází z předpokladu, že ani jedno z těchto vysvětlení by nemělo být bráno izolovaně. Přetrvávající nacionalismus v regionu lze nejlépe chápat ve světle permanentního napětí mezi národní a internacionální orientací. Obě přitom dlouho koexistovaly v socialistickém myšlení, jež reagovalo na konkrétní problémy vyvstávající z výzev organizování nadnárodních politických hnutí, upevňování státní moci a vyrovnávání se s prolínáním třídní a národní identity v kontextu nerovnoměrné industrializace. Projekt srovnává dynamiku mezi nacionalismem a internacionalismem v diskurzu teoretických debat ve státně socialistickém Polsku a v českých zemích v období poststalinismu.

Doba realizace: 2026 – 2028

Prodlužujeme výzvu k zasílání příspěvků na konferenci Foucault sto let poté: ozvěny a setkání ve střední a východní Evropě, která se uskuteční v Praze (1.–2. června 2026) a ve Varšavě (4.–5. června 2026). Sté výročí Foucaultova narození nabízí jedinečnou příležitost zamyslet se nad dosavadními přínosy, současným vývojem a budoucími směry foucaultovských přístupů k problémům střední a východní Evropy. Uzávěrka pro zasílání návrhů je 31. prosince 2025.

Podrobnosti

Ocenění za mimořádné vědecké výsledky, které přispívají k mezinárodní prestiži české vědy, a za atraktivní zprostředkování vědeckých výsledků veřejnosti udělil v pátek 21. listopadu v pražské vile Lanna předseda instituce Radomír Pánek jedenácti vědeckým osobnostem. Mezi držiteli Ceny předsedy AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je i Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR.

Tomáš Koblížek se zaměřuje na aktuální témata spojená s jazykem, etikou a politickou filosofií. Je odborníkem na hate speech, svobodu slova a dezinformace. Propojuje přístupy analytické filozofie a lingvistiky, přičemž zvláštní pozornost věnuje formám online jazykové agrese a svobodě projevu.

Organizuje konference o filosofii jazyka, vystupuje v médiích, připravoval mimo jiné podcast Doba složitá pro Český rozhlas a přednáší o hate speech a dezinformacích na středních školách v projektu Pozvěte si vědce do výuky.

Laureát zdůraznil, že popularizace se za poslední roky změnila – nyní jsou totiž lidé vůči vědě často skeptičtí. „Popularizaci tak beru i jako obhajování vědy,“ podotkl. Co se týče témat, jako jsou dezinformace a hate speech, vědci mohou podle něj přinášet naději: „Věda ukazuje, že dokážeme dobře popsat nejen tyto fenomény, ale i jejich ‚protiléky‘.“

    
Foto: Jana Plavec

Ocenění pro popularizátory spolu s ním převzaly také Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR, Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Přehled všech oceněných a podrobnější informace o výzkumech laureátů najdete v tiskové zprávě.

Na zajímavé knižní tituly, projekty a témata, která propojují akademický svět s veřejnou diskusí, se zaměří nový podcast Filosofického ústavu Akademie věd ČR JILSKÁ FILOSOFICKÁ. Posluchače jím spolu se svými hosty bude provázet moderátor Vojtěch Pelc. Pozvání do první epizody podcastu věnované oligarchii přijal politický filosof a odborník na oligarchie a teorie elit Ondřej Lánský. Rozhovor je k přehrání je na našem youtube kanále.

V rozhovoru uslyšíte:

0:00 ÚVOD, představení hosta
1:08 EDICE FILOSOFIE A SOCIÁLNÍ VĚDY
3:16 PŘEDSTAVENÍ J. A. WINTERSE
5:59 KONTEXT ČESKÉHO VYDÁNÍ OLIGARCHIE
7:38 PROMĚNY VNÍMÁNÍ OLIGARCHIE
12:01 DEFINIČNÍ ZNAKY OLIGARCHŮ
17:13 OLIGARCHIE vs. ELITY
23:40 CÍLE OLIGARCHŮ: obrana majetku
27:15 WINTERSOVA TYPOLOGIE OLIGARCHIÍ
35:45 OLIGARCHIE V SOUČASNÝCH DEMOKRACIÍCH
38:49 PRŮMYSL OBRANY PŘÍJMŮ
46:15 OLIGARCHIE BUDOUCNOSTI?

PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D. se systematicky věnuje několika tématům na pomezí politické teorie, sociální teorie a politické sociologie. Rozvíjí analýzy politického myšlení s důrazem na téma teorií elit a oligarchie. Soustředí se na analýzy oligarchických a plutokratických struktur moderní společnosti s ohledem na rozbor těchto témat v českém kontextu. Zabývá se také konceptem resilience v politické teorii. Je vedoucím Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace na Filosofickém ústavu AV ČR a zároveň je zapojen do činnosti Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Přednáší na Katedře občanské výchovy a filozofie na Pedagogické fakultě UK. V roce 2017 byl výzkumným stipendistou Fulbrightovy nadace na Rutgers University v New Jersey (USA).

Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR Petr Kitzler ocenil jako každoročně práci těch, kdo se systematicky snaží zpřístupnit filosofii a příbuzné humanitní obory širší společnosti, zejména pak mladým lidem a vysokoškolským studentům. Oceněnými za rok 2025 jsou etik Juraj Hvorecký, egyptoložka Diana Míčková a filosof Martin Nitsche.

PhDr. JURAJ HVORECKÝ, Ph.D. vede Oddělení aplikované filosofie a etiky Filosofického ústavu Akademie věd ČR, jehož součástí je i Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P). Tematicky se dlouhodobě věnuje filosofii mysli se zaměřením na vědomí, emoce a intencionalitu. V posledních letech se soustředí především na filosofii techniky, zejména na etiku umělé inteligence ve vztahu k dopadům na životní prostředí a na etiku sociální robotiky. Tato témata jsou široce diskutována i ve veřejném prostoru, což se odráží v jeho mediálních aktivitách i v účasti na řadě diskusních setkání pro veřejnost.

Dlouhodobě spolupracuje s platformou Občankáři.cz, která prosazuje moderní a progresivní způsoby výuky Základů společenských věd na středních školách. Jako lektor se již několik let věnuje také stážistům v programu Otevřená věda. Pravidelně vystupuje na přednáškách a v diskusích v rámci významných popularizačních akcí, jako jsou Týden Akademie věd, Evropský festival filosofie ve Velkém Meziříčí, který odborně spoluzastřešuje, či Veletrh vědy.

Vedle řady dalších mediálních aktivit v současnosti spolupracuje na připravovaném dokumentárním filmu o umělé inteligenci a podílí se na tvorbě podcastů zaměřených na etické dopady technologií a environmentální otázky.

Foto: Jana Plavec

Mgr. DIANA MÍČKOVÁ, Ph.D. je součástí mezioborového týmu projektu Alchymie vůní, vedeného historikem filosofie a vědy Seanem Coughlinem při Oddělení pro studium antické a středověké filosofie. V rámci projektu se zaměřuje především na výzkum staroegyptských náboženských textů, tvorbu digitální databáze starověkých receptur a studium textů z tzv. Laboratoře chrámu v Edfú. V mezinárodním týmu zastává významnou roli v oblasti popularizace projektu směrem k česky mluvícímu publiku.

Vedla či koordinovala řadu workshopů zaměřených na historii a rekonstrukci postupů výroby starověkých parfémů, a to během Týdne Akademie věd ČR, v přednáškové sérii spolupořádané s Botanickou zahradou Praha či v rámci vzdělávacího cyklu Muzea T. G. M. v Rakovníku. Projekt představila také v rámci Mezinárodního dne archeologie (2023), během doprovodného programu Open House ve Filosofickém ústavu AV ČR (2024) a na Vánoční výstavě v Betlémské kapli (2024), jejímž ústředním tématem byly právě vůně.

O projektu hovořila pro Český rozhlas, Českou televizi a společně s dalšími členy týmu také v tematickém čísle A magazínu věnovanému vůním. Aktuálně spolupracuje na přípravě dokumentárního filmu o projektu Alchymie vůní.

Foto: Jana Plavec

Doc. MARTIN NITSCHE, PhD. Vede Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Dlouhodobě se věnuje propojování akademické filosofie s veřejným prostorem a zapojování odborného výzkumu do komunitního rozvoje, a to jak ve vztahu ke specifickým geokulturním oblastem (např. region Ralska), tak k urbánnímu prostředí (Ústí nad Labem).

Jako vedoucí programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století a navrhovatel projektu Systémy důvěry podporuje vznik platforem na rozhraní akademické práce a občanské vědy. V těchto iniciativách zapojuje odborníky a odbornice z filosofie, teorie umění, etnografie, sociologie a dalších příbuzných oborů a facilituje jejich společnou práci.

Dlouhodobě se věnuje vedení stážistů v programu Otevřená věda a spolupracuje s platformou Občankáři.cz, která prosazuje progresivní přístupy ve výuce společenských věd. Pravidelně přednáší pro veřejnost a vystupuje v médiích; jako host Filosofického podcastu 34 představil svou knihu Sono-fenomenologie.

Foto: Fabiana Mertová