Aktuality a články

Esej logika a filosofa, prof. Jaroslava Peregrina o zacházení se symboly, čínském pokoji a chobotnici odposlouchávající podmořské hovory přináší Wired CZ & SK, nejznámější technologický magazín světa v českém vydání. 

O podobách a odolnosti solidárních ekonomik v Česku hovoří v nové epizodě podcastu VLÁKNA Tereza Virtová z Filosofického ústavu Akademie věd a Institutu SYRI. Téma zkoumala spolu s Barborou Bakošovou z platformy Re-set. Ekonomický kontext Česka a perspektivy rozšíření solidárních ekonomik doplňuje ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA Robin Maialeh.

V další epizodě VLÁKEN nazvané Život spolu hovoří dvě filosofky, Eva von Redecker a Iwona Janicka z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd. Epizoda nabízí vhled do kritického myšlení Frankfurtské školy, dotýká se limitů a kořenů současného pojetí vlastnictví i myšlenek eko-feministické tradice. 

Podcast VLÁKNA vzniká s podporou programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21.

Zelená dohoda pro Evropu není charita ani filantropie, ale čistý pragmatismus, říká v komentáři pro DeníkN Vojtěch Svěrák z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu ČR  a z Ústavu filosofie a religionistiky (ÚFaR) Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá etikou klimatické změny.

Ve zkratce

Evropa je zodpovědná za významnou část historických emisí skleníkových plynů, má proto morální povinnost snižovat emise a pomáhat zemím globálního Jihu. Studie ukazují, že EU již překročila svůj férový podíl emisí, zatímco státy globálního Jihu zůstávají v limitech. Klimatická změna silně zasahuje chudší regiony, které mají menší schopnost se adaptovat a řešit tento problém. OSN uznává koncept klimatické nespravedlnosti a bohatší země se zavázaly pomáhat chudším. Evropa by měla řešit strukturální podmínky umožňující znečišťování a podporovat zelené alternativy. 

Je nutné poznamenat, že Evropa je z hlediska snižování emisí skleníkových plynů skutečně nejambicióznější ze všech regionů světa. V posledním desetiletí se Evropě podařilo trajektorii růstu emisí obrátit a podle deklarací političek a politiků směřujeme k tomu stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Ze strany Evropy ale nejde o dobrosrdečné morální gesto. Naopak, existuje oprávněný požadavek, abychom se snažili ještě mnohem více. Predikce jsou v tomto ohledu jasné: dokud trajektorii globálních emisí nezvrátíme, dopady se budou zhoršovat a akcelerovat, s potenciálem učinit části Země neobyvatelnými a možnou miliardou obětí do konce století, zejména z řad nejzranitelnějších obyvatel zemí globálního Jihu.

Odkaz na celý článek

Pavel Barša z Filosofického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy byl hostem podcastu Bulletproof o mezinárodní politice, diplomacii a obraně. Řeč byla o proměně mezinárodního řádu, nástupu národně-konzervativních hnutí ve světě i o válce v Gaze. Poslech

V úterý 2. července 2024 se v Táboře uzavřel dlouhý a plodný život českého filozofa, literárního historika, esejisty, editora a překladatele dr. Josefa Zumra, emeritního ředitele Filosofického ústavu Akademie věd a předsedy kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Vzpomínku jednomu z posledních aktérů českého ideového a kulturního kvasu šedesátých let 20. století věnuje Josef Tomeš. Více 

Hostem Kryštofa Boháčka v červnové Filosofické kavárně byl filosof Petr Glombíček. Společně se v ní zaměřili na fenomén zdravého rozumu jako východiska pro obecnější zkoumání racionality. Záznam debatního setkání si můžte přehrát ZDE. Další záznamy Filosofických kaváren.

S hlubokou lítostí oznamujeme, že ve věku 96 let zemřel filosof, historik a překladatel Josef Zumr, dlouholetý vědecký pracovník Akademie věd ČR a někdejší ředitel Filosofického ústavu (1990-1992). Svou celoživotní práci zasvětil především dějinám filosofie a myšlení v českých zemích. 

PhDr. Josef Zumr, CSc. (*1928) byl dlouholetým vědeckým pracovníkem Akademie věd. Roku 1953 nastoupil jako aspirant do Kabinetu pro filosofii ČSAV, nově zřízeného pracoviště s posláním zpracovávat dějiny českého myšlení (pozdější Filosofický ústav ČSAV). Zde se Zumr věnoval českému herbartismu a estetickému formalismu. V letech 1959–1962 se s Robertem Kalivodou koncepčně a editorsky podílel na přípravě Antologie z dějin československé filosofie (1963). Jeho zásluhou se v šedesátých letech podařilo ve FÚ ČSAV navázat mezinárodní kontakty se zahraničními institucemi a individuálními badateli včetně polských (Kołakowski, Baczko, Kotarbiński) a jugoslávských filozofů (Vranicki). Když v roce 1974 Zumr musel z Akademie věd z politických důvodů odejít, dlouhá léta se živil jako překladatel na volné noze. Roku 1990 se pak mohl vrátit do obnoveného Filosofického ústavu AV ČR a v letech 1990–92 tam působil jako ředitel. Během tohoto působení došlo k rehabilitaci pracovníků, jimž bylo během normalizace znemožněno v této instituci vědecky pracovat.

Významná byla také Zumrova organizační činnost na počátku devadesátých let. Založil ústavní nakladatelství Filosofia, jež si časem vydobylo nezastupitelné místo na knižním trhu. Za Zumrova přispění také počátkem 90. let došlo k obnovení Ústavu TGM, zrušeného z politických důvodů v roce 1954. Zumr od roku 1990 působil jako dlouholetý předseda Kuratoria tohoto ústavu a popsal jeho osudy v samostatné knize Dějiny Ústavu T. G. Masaryka (2012). Josef Zumr svou dlouholetou odbornou činností významně obohatil naše poznání české filozofie a svými organizační aktivitami výrazně přispěl k tomu, že historiografie české filozofie se etablovala jako pevná součást výzkumného profilu Filosofického ústavu AV ČR.

Josef Zumr se zabýval dějinami české filozofie. Přestože těžištěm jeho práce byla tradice emancipačního myšlení 19. a 20. století, jeho tematický záběr zahrnoval také myšlenkové směry jako herbartismus, literárněvědní formalismus, marxismus, surrealismus či strukturalismus, ale také řadu cenných studií zabývajících se myšlenkami význačných postav české filozofie a kultury, jako jsou např. K. H. Mácha, Ladislav Klíma, T. G. Masaryk, Emanuel Chalupný, Josef Ludvík Fischer, Karel Teige, Karel Kosík, Jan Patočka či Robert Kalivoda. Zumr se přitom vždy pokoušel překračovat úzce vymezené hranice disciplín a organicky propojovat poznatky z estetiky, literární teorie, politické a sociální filozofie.

Zumrově celoživotní práci, zaměřené především na dějiny filosofie a myšlení v českých zemích, jsou věnovány texty Filosofického časopisu 1/2023, vydané u příležitosti jeho loňského životního jubilea. Čest jeho památce.

Foto: FLÚ AV ČR 2023

Alice Koubová se v Deníku N zamýšlí nad odlišnými generačními přístupy, pokud jde o přehodnocení základního přesvědčení o fungování světa a zmírnění úzkosti ve společnosti. Popisuje kuriózní situaci, kdy se starší bouří proti mladým, kteří odmítají pokračovat v tom, co jim škodí. Řešení spatřuje ve větší mezigenerační solidaritě, rovnoměrném rozdělení nejistoty a ekonomické zátěže a přiznání si, že pohledem do budoucna jsme všichni mladá generace.

O tom, jak může filosofie vědy přispět k etickým diskuzím v medicíně - zejména ve vztahu k výzkumu imunitního systému a tolerance onemocnění, hovořil v pořadu Věda Plus Českého rozhlasu Martin Zach, držitel letošní Prémie Otto Wichterleho.