underlineallarticles

archiv aktualit.

Propaganda včera a dnes

Nový díl podcastu Vlákna se socioložkou Paulínou Tabery a kunsthistoričkou Evou Skopalovou se věnuje propagandě, roli umění při jejím potírání i odolnosti vůči dezinformacím a konspiračním teoriím. Podcast vzniká v rámci výzkumného programu #StrategieAV21 Odolná společnost pro 21. století, zaštiťovaného Filosofickým ústavem AV ČR. 

Zemřela filosofka Irena Šnebergová

S lítostí oznamujeme, že ve věku nedožitých 93 let zemřela naše dlouholetá kolegyně Irena Šnebergová. Svůj odborný zájem směřovala k dějinám české a evropské filosofie, zejména k filosofické problematice českého hegelianismu 40. let 19. století a k filosofii Martina Heideggera. Obsáhlejší vzpomínku jí ve Filosofickém časopise věnuje Ivan Landa.

Filosofická témata neodcházejí, jen se mění kontext

Rozhovor s logikem Ivem Pezlarem o jeho práci šéfredaktora časopisu Teorie vědy, o tom, co ho fascinuje na videohrách, nebo o tom, kde bere inspiraci pro své kreslené vtipy. Vznikl v rámci instagramového projektu Filozofické drobky (@filozofickedrobky) absolventů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Výroční zpráva FLÚ AV ČR za rok 2022

Rok 2022 ve Filosofickém ústavu AV ČR v základních obrazech a datech. K prolistování i ke stažení.

Film zachycující hledání odolnosti za pomoci tance má premiéru v Karlových Varech

Výtvarný dokumentární film o společenské odolnosti Propojme se včera režiséra Vladimíra Turnera snoubí taneční performance souboru Tantehorse s přednáškou filozofky Alice Koubové. Zobrazuje hledání odpovědí na krize, možnosti změny a mapování zdrojů. Snímek dokumentuje výsledek projektu uměleckého výzkumu, který vznikl mj. díky programu Odolná společnost pro 21. Století (Strategie AV21) a v rámci práce Národního institutu SYRI. Premiéru bude mít 1. 7. 2023 na 57. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v sekci Imagina. Více

Průkopnický projekt Petra Pavlase prozkoumá počátky novověkého encyklopedismu

V letošní soutěži excelentního "hraničního výzkumu" ERC CZ získal grantovou podporu projekt TOME intelektuálního historika Petra Pavlase z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. TOME, spolu s dalšími 18 projekty napříč všemi vědními oblastmi, uspěl v konkurenci celkem 29 návrhů, které v loňském roce postoupily do závěrečného kola hodnocení v soutěžích ERC Evropské komise. Více o projektu

Informace o možnostech zapojení do programu podpory postdoktorandek/postdoktorandů ve Filosofickém ústavu AV ČR

Filosofický ústav AV ČR se pravidelně uchází o podporu mladých badatelek a badatelů v rámci Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podpory postdoktorandů na pracovištích AV ČR. Soutěž je otevřená všem pracovištím Akademie věd a probíhá dvakrát ročně – v jarním a podzimním termínu. Aktuální uzávěrka pro posuzování návrhu projektů v rámci 22. kola soutěže je ve FLÚ stanovena na 30. srpen 2023. Podrobně

Prestižní cena CEFRES pro medievistu Martina Šorma

Držitelem CEFRES PLATFORM AWARD 2023 za nejlepší článek v oblasti společenských a humanitních věd v mezinárodním recenzovaném časopise se stal historik Martin Šorm z Centra medievistických studií (FLÚ AV ČR & FF UK). Jeho text s názvem Conflicting Popular Culture – Populism and Public History upozorňuje na úspěch populistické prezentace středověku spojované v současné české kultuře s politickou krajní pravicí.

Lukáš Lička mezi držiteli Prémie Otto Wichterleho 2023

Prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023 letos získá čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů. Mezi oceněnými je i historik filozofie a vědy Lukáš Lička z Filosofického ústavu AV ČR, člen týmu prestižního projektu ACADEMIA podpořeného Evropskou výzkumnou radou. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v pražské Lannově vile 21. června 2023, ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Více

Kvůli umělé inteligenci nemáme dát stranou lidský úsudek

Elon Musk a další osobnosti vyzývají lidstvo, aby zabrzdilo vývoj umělé inteligence. Další odborníci s nimi nesouhlasí a poukazují spíš na konkrétní rizika, ale i přínosy umělé inteligence. Patří k nim i Mark Coeckelbergh z Centra pro Environmentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu Akademie věd. „Zákaz nebo pozastavení je příliš hrubé opatření,“ řekl Radiožurnálu. Celý rozhovor