Grantová agentura České republiky (GA ČR) zveřejnila seznam úspěšných projektů, které se s její podporou rozběhnou v nadcházejícím roce. Pět z nich si připsal Filosofický ústav Akademie věd ČR. Jeden z projektů podnikne sondu do světa starověkého lékařství a aristotelské filosofie. Další se zaměří například na sílu řeči v kontextu verbálního násilí v českých zemích pozdního středověku nebo na roli Prahy kolem roku 1400 jako důležitého centra obchodu s uměním a exportu uměleckých děl do dalších částí Evropy.
Celkově letos Grantová agentura podpořila přes 400 vědeckých projektů ze všech oblastí základního výzkumu. Všechny návrhy projektů prošly dvoufázovým hodnoticím procesem, na kterém se podílí výhradně vědkyně a vědci z českých i zahraničních institucí. Řešení projektů je rozloženo do tří let.
V kategorii standardních projektů uspěly ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR projekty Mgr. Matyáše Havrdy, Ph.D., DSc. z Oddělení pro studium antické a středověké filosofie a Mgr. Václava Žůrka, Ph.D. z Centra medievistických studií.
Mezinárodní projekty budou řešit v rámci Polsko-české výzvy Joseph Grim Feinberg Ph.D. z Oddělení moderní české filosofie a Mgr. Robert Novotný Ph.D. z Centra medievistických studií.
V rámci postdoktorských individuálních stáží (POSTDOC FELLOWSHIP INCOMING), určených začínajícím vědkyním a vědcům, by měla v následujících třech letech posílit Oddělení aplikované filosofie a etiky badatelka Katherine Morrow.
Více o podpořených projektech
PROJEKT: Síla řeči. Aspekty verbálního násilí v českých zemích pozdního středověku
Řešitel: Mgr. Václav Žůrek, Ph.D.
Projekt se zaměřuje na zkoumání slovního násilí a nenávistných projevů v pozdně středověké střední Evropě. Od dvacátých let 15. století, v době rostoucí politické nejistoty, náboženských konfliktů, zpochybňování „legitimních“ nároků na vládu a přibývajícího počtu soupeřících panovníků, sílila také urážlivá a agresivní politická komunikace.
Výrazným příkladem je český král Jiří z Poděbrad, který se stal častým terčem útočných a nenávistných projevů. Právě tyto texty tvoří hlavní pramenný soubor, s nímž projekt pracuje. Aby bylo možné tento jev lépe pochopit, projekt se zaměří také na používání nenávistných výroků a slovních útoků u dalších politických aktérů a na urážlivé způsoby zobrazování spojené s náboženskou, etnickou či genderovou identitou.
Cílem projektu je shromáždit, popsat a podrobně analyzovat tyto projevy – z hlediska jejich formy, záměru, politického a společenského kontextu, dobových komunikačních konvencí i tehdejších reakcí na ně.
Doba realizace: 2026 – 2028
---
PROJEKT: Tvůrce v nás: Emergentní síly a sestupná kauzalita ve starověkých lékařských a peripatetických teoriích
Řešitel: Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc.
Spoluřešitel: Mgr. Robert Roreitner, Ph.D.
‚Tvůrce v nás‘ poukazuje k semenu, příčině, která během embryogeneze, jako by byla nadána božským rozumem, účelně uspořádává tělo tak, aby fungovalo jako celek. Kde se tato schopnost semena bere? V antickém lékařství a aristotelské přírodovědě se poprvé objevují teorie, které složité vlastnosti živých těl, včetně duševních či fyziologických schopností, nebo i síly přírodních látek, interpretují jako výsledky určitého uspořádání látky na nižší rovině složitosti, které však z této nižší roviny nelze bezezbytku vysvětlit. Projekt se zaměřuje na zkoumání těchto teorií ‚emergence‘. Ptáme se, jakou roli v nich sehrává finální příčina: zaplňuje právě ona onu výkladovou mezeru? Nebo je emergence možná i bez ní? Je dále schopnost kauzálně působit směrem dolů – například utvářet formu tělesných orgánů nebo i udělovat tělu popud k volnímu pohybu – něčím, co patří ke všem emergentním vlastnostem, nebo jen k některým, a patří k nim jako jejich přirozená součást, nebo k nim přistupuje „zvenčí“? Konečně nás zajímá, zda jsou podstatné rozdíly v tom, jak vznik nových vlastností vysvětluje lékařská věda, úžeji spjatá s pozorováním a experimentem, a spekulativní filosofie, která je vázána určitými metafyzickými předpoklady, jako je předpoklad prvního hybatele.
Výstupem projektu budou komentované překlady a/nebo exegetické a interpretační studie ke Galénovým farmakologickým, embryologickým a psychologickým pojednáním, k dílům Alexandra z Afrodisiady o duši a k Theofrastovým spisům o rostlinách.
Doba realizace: 2026 – 2028
---
PROJEKT: Praha jako exportní centrum kolem roku 1400. Umělecký transfer do hanzovních měst
Řešitel: Mgr. Robert Novotný Ph.D.
Cílem projektu je zkoumat středoevropské umění kolem roku 1400 v rámci tehdejších sítí – ekonomických, sociálních, náboženských i uměleckých – se zvláštním důrazem na roli Prahy jako trhu s uměním a centra exportu. Projekt se soustředí na šíření děl „českého krásného slohu“, především do hanzovních měst, a bude zkoumat, proč byla tato díla tak oblíbená, proč se dovážela a jaký měla vliv. K tomu využije srovnávací výzkum materiálu, technologie a stylu.
Projekt propojuje středověké dějiny, archivní výzkum a dějiny umění. Studium uměleckých děl prohloubí pomocí převážně neinvazivních metod zkoumání materiálu a technologií (např. petrografie, rentgenová spektroskopie, NIR/UV, mikroskopie). Jeho význam spočívá v kombinaci různých regionálních pohledů a v tom, že (poprvé v rámci mezinárodní spolupráce) nabídne ucelený a konkrétní obraz role lucemburské Prahy v kultuře střední Evropy.
Doba realizace: 2026 – 2028
---
PROJEKT: Mezi nacionalismem a internacionalismem: K dlouhodobému významu změn v polském a českém pojetí emancipace v poststalinské filozofii a sociální teorii
Řešitel: Joseph Grim Feinberg Ph.D.
O vzestupu nacionalismu v postsocialistických společnostech střední a východní Evropy se hojně diskutuje, avšak vysvětlení tohoto jevu se značně liší. Některé analýzy zdůrazňují podporu nacionalismu socialistickými vládami, zatímco jiné zdůrazňují radikální internacionalismus socialistického panství, na nějž postsocialistický nacionalismus údajně reaguje. Projekt vychází z předpokladu, že ani jedno z těchto vysvětlení by nemělo být bráno izolovaně. Přetrvávající nacionalismus v regionu lze nejlépe chápat ve světle permanentního napětí mezi národní a internacionální orientací. Obě přitom dlouho koexistovaly v socialistickém myšlení, jež reagovalo na konkrétní problémy vyvstávající z výzev organizování nadnárodních politických hnutí, upevňování státní moci a vyrovnávání se s prolínáním třídní a národní identity v kontextu nerovnoměrné industrializace. Projekt srovnává dynamiku mezi nacionalismem a internacionalismem v diskurzu teoretických debat ve státně socialistickém Polsku a v českých zemích v období poststalinismu.
Doba realizace: 2026 – 2028
---
PROJEKT: Velkorozsahové rámce pro environmentální etiku
Řešitelka: Katherine Morrow
Někteří environmentální etici se domnívají, že při morálním rozhodování bychom měli přímo brát v úvahu všechna živá stvoření a ekosystémy, nejen lidi. Naše současné a naléhavé environmentální problémy, jako je globální úbytek biodiverzity, se ale odehrávají v měřítku, které je mnohem větší než jednotlivé ekosystémy. Stávající etické přístupy proto nedokážou tyto problémy přímo postihnout. To je vážný nedostatek v tom, nakolik může environmentální filozofie přispět k řešení environmentálních krizí.
Tento projekt rozvíjí nové morální a myšlenkové rámce, které umožní formulovat naše závazky vůči životnímu prostředí v planetárním měřítku. Důležité současné přístupy – včetně ekocentrismu, rámce ekosystémových služeb či rámce obnovy ekosystémů – budou kriticky zhodnoceny a tam, kde to bude vhodné, nahrazeny jinými, lepšími alternativami. Jasnější vymezení hodnot a morálních povinností usnadní rozhodování i komunikaci s relevantními aktéry o prioritách globální ochrany a správy životního prostředí.
Doba realizace: 2026 – 2028
