Aktuality a články

Mezinárodní knižní veletrh se letos uskuteční ve dnech 23.-26. září na Výstavišti Praha. Práce z oboru filosofie a příbuzných humanitních disciplín, stejně jako nejlepší svazky z tradice evropské filosofie a teologie představí nakladatelství Filosofia spolu s edičním oddělením OIKOYMENH. Nabízené knihy z Filosofie tradičně se slevou 25 %.

Výstavu v Národním památníku na Vítkově věnovanou vývoji parlamentní kultury v našich zemích mezi lety 1848–1992 doprovodí od 9. září do 14. října cyklus popularizačních přednášek. Zaměří se například na politické reformy 1968, pojetí politiky ve středoevropském disentu, význam pojmu liberální demokracie či Masarykovo pojetí humanity. Výstava Parlament! připravená ve spolupráci s FLÚ AV ČR potrvá do 17. října.

Rozhovor s Vladimírem Mikešem (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení) o výzkumném pobytu na University of Leeds ve Velké Británii, kde uspěl s projektem „Stoic Rhetoric in the Context of Ancient Philosophical Rhetoric.“ O projektu i zkušenostech se získáním podpory z programu MSCA na jeho přípravu čtěte na portálu Věda výzkum.

Rozhovor na ČT art s filozofem Michaelem Hauserem (Oddělení současné kontinentální filozofie FLÚ AV ČR), který vznikl nad jeho novou knihou Doba přechodu. Tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua.

Od 3. září mají lidé jedinečnou příležitost spatřit v Praze sádrové odlitky nejslavnějších antických soch Afrodity. K výstavě vychází také katalog: J. Bažant – P. Piekar, eds., Afrodita dnes, Praha, Academia 2021. U příležitosti výstavy se uskuteční odborné sympozium Afrodita včera a dnes (22. 9.). O výstavě.

Dvě desítky zajímavých hostů z rozmanitých oblastí vědeckého, ale i uměleckého světa, nabídnou od 29. srpna do 12. září ve Velkém Meziříčí opět příležitost k zamyšlení všem, kdo rádi poznávají současný svět v širších souvislostech. Jedinečný festival s patnáctiletou historií letos zmapuje také unikátní publikace nazvaná Filozofie pod mostem.

„Kraj Vysočina nemá vlastní univerzitu, proto se nám líbila myšlenka vytvořit filosofickou platformu pro hledání odpovědí na otázky o povaze dneška,“ říká k historii festivalu jeho zakladatel a dlouholetý ředitel Milan Dufek. Jeho vycházející kniha Filozofie pod mostem obsahuje unikátní fotografie i autentické vzpomínky účastníků všech dosavadních ročníků akce.

 „Festivalové téma se jako každoročně dotkne řady oblastí od filozofie, astronomie a matematiky přes hudební a divadelní vědu až po architekturu a umělou inteligenci,“ doplňuje Ondřej Ševeček, ředitel Filosofického ústavu Akademie věd, který je společně s Filosofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně pravidelným garantem obsahové náplně akce.

Letošní program slibuje například setkání s astrofyzikem Jiřím Grygarem a fotografem Petrem Horálkem, kteří se každý ze své perspektivy podívají na to, co společného mají umění a vesmír. Hudební vědci a skladatelé jako Miloš Štědroň, Ivo Medek, Jiří Raclavský či Viktor Pantůček budou hovořit o vztahu mezi vědou a hudbou vůbec. Přiblíží, jak filozofové promlouvají v operách, a jestli může hudba fungovat jako výzkumný nástroj.

Novinkou letošního ročníku bude také představení nové poslechové show s osobnostmi české vědy AUDIOSKOP aneb Pořád o vědě!

Několik programových bloků bude patřit čistě filozofům a filozofkám. Vojtěch Kolman vysvětlí, proč je v umění pravda.  Alice Koubová a Tereza Matějčková prozradí, co si myslí o přibližování filozofie laikům skrze umělecké formáty a Tomáš Hříbek návštěvníky seznámí s tím, jak si stojí v pokusech o uměleckou tvorbu umělá inteligence. Přednáška prof. Ladislava Kvasze se zaměří na prostor mezi geometrií a malířstvím a upozorní na možnosti nových interpretací některých děl, která sehrála klíčovou roli v dějinách umění.

Diváci se mohou těšit také na Filosofickou kavárnu. Speciální blok se bude věnovat vztahu vědy a architektury. Prostor bude i pro debatu o podobě občanského vzdělávání na školách 21. století a roli filozofie v něm. 

Samozřejmou součástí festivalu je i bohatý doprovodný program. Jako příklad za všechny uveďme vernisáž České ceny za architekturu nebo koncert legendární skupiny Rangers-Plavci. Speciální festivalové menu chystá JÉČKO - Restaurace a Filda cook.catering.

Evropský festival filosofie organizuje od roku 2005 Jupiter club Velké Meziříčí s finanční podporou města Velké Meziříčí, Kraje Vysočina a Akademie Věd ČR. 

Podrobný program akce https://www.festivalfilosofie.cz/

Tisková zpráva ke stažení

Ivo Pezlar z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR, se odborně pohybuje na pomezí filozofie a logiky. Za své profesní aktivity převzal letos v červnu Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce, v minulosti  ocenění ústavu za popularizaci oboru. Rozhovor pro ČTK s ním vedla Šárka Loukotová. 

ZDROJ: zpravodajství ČTK - Při tvorbě filozofického vtipu je důležité, aby k jeho pochopení a pobavení nebyl potřeba bakalářský titul z filozofie. Jinak to selhalo jako vtip, řekl v rozhovoru s ČTK Ivo Pezlar z Filosofického ústavu Akademie věd ČR . Vědec, který se odborně pohybuje na pomezí filozofie a logiky, popularizuje filozofii i pomocí videoher, s nimiž lze podle něho často propojit filozofická témata. Za své profesní aktivity Pezlar letos v červnu převzal Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce a vminulosti také získal ocenění ústavu právě za popularizaci oboru.

"K popularizaci jsem se dostal trošku nezáměrně," podotkl Pezlar. Jak vtipy zveřejňované na facebookové stránce Filosofického ústavu, tak výuku spojující témata filozofie a videoher původně nezamýšlel jako popularizační aktivitu, ale jako odpočinek od standardní akademické práce. "Zpětně jsem si uvědomil, že vlastně popularizuji, aniž bych to věděl," konstatoval Pezlar.

O filozofii ve videohrách Pezlar přednáší v kurzu na Masarykově univerzitě v Brně. "Tam se snažím popularizovat filozofii navstupní úrovni vysokoškolské výuky, což jsou prváci a obecně studenti bakalářského studia," přiblížil filozof. Cílem podle nějbylo ukázat studentům různých oborů, že filozofie nabízí mnoho možností, jak k ní přistupovat. "Chtěl jsem ukázat, že standardní filozofické téma lze propojit s videohrami celkem snadno a přirozeným způsobem," poznamenal akademik.

Jako příklad uvedl třeba videohru SOMA, která si pohrává s motivy a otázkami, se kterými se lze setkat ve filozofii mysli nebo v oblasti umělé inteligence a etických problémů. Pezlar upozornil, že videohra tematizuje i problém osobní identity, respektive toho, kdy se člověk stává osobou.

"V rámci teorií osobní identity je vlivný směr, který tvrdí, že osoba zůstává sama sebou, dokud zachovává psychologickou kontinuitu, která spojuje její dřívější existenci s tou současnou a budoucí. Psychologická kontinuita se pak často redukuje na nějaký konkrétnější princip - třeba paměti," uvedl Pezlar. "Zjednodušeně, můžeme například říci: 'Jsem ta stejná osoba, co včera, protože si pamatuji, co jsem včera dělal," vysvětlil filozof. "SOMA si s tím konceptem pěkně hraje. Dojde v ní k situaci, kdy musíte přehrát svou mysl do nového těla. To úspěšně proběhne, ale ta mysl se bohužel nepřesune, ale zkopíruje. Vaše původní psychologická identita tak zůstává ve starém těle a současně vzniká i vaše druhé já v novém těle. To dobře demonstruje filozofický problém rozštěpení," popsal Pezlar. Dodal, že v budoucnu chce zaexperimentovat se stylem výuky a více využít možnosti interaktivity videoher.

Vtipy na téma filozofie Pezlar dříve na facebooku zveřejňoval každou neděli, nyní přemýšlí nad druhou sezonou. "Co se týče přípravy vtipů, tam se snažím řídit zásadou, že pro pochopení a k pobavení by neměl být potřeba bakalářský titul z filozofie,"zdůraznil Pezlar. "Pokud to vyžaduje nějaké pokročilejší znalosti filozofie, tak jsem selhal," řekl filozof a doplnil: "Obecně se snažím pracovat se známějšími problémy, které člověk může pochytit na Základech společenských věd ve škole.

"Tematický záběr byl i tak podle něj celkem široký. "Od etických a morálních problémů, přes různé metafyzické a epistemologické otázky, zabývající se podstatou věcí a tím, jak je poznáváme, až po dílčí otázky z filosofie mysli či jazyka," popsal Pezlar. "Například kresba 'Vánoce u Heideggerů' paroduje, řekněme, volnější přístup Martina Heideggera k používání jazyka, například vytváření novotvarů a podobně, které pak kritizoval mimo jiné Rudolf Carnap," uvedl Pezlar.

Akademik také poznamenal, že má v plánu vyzkoušet i jiná témata. "Chci zabrousit do strašidelné až hororové tematiky. Základní koncept by byl stejný, ale žánrově to bude z jiného soudku," uzavřel filozof. Ostatně k filozofii ho prý kdysi nepřímo"přivedla" láska k hororům.

autorka: Šárka Loukotová

Kniha "Základní nepodmíněný příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny" autorů Marka Hrubce, Martina Brabce (Centrum globálních studií FLÚ AV ČR) a Markéty Minářové předkládá ucelené seznámení s problematikou v 17 zemích světa a OSN. Recenzi titulu, který se věnuje základnímu nepodmíněnému příjmu, přináší internetový deník A2larm.

Rozhovor s Jakubem Mihálikem z Oddělení pro studium novověké racionality FLÚ AV ČR na portálu Vědavýzkum.cz o jeho výzkumném projektu z oblasti současné filozofie mysli, přínosech účasti v programu MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) i důležitosti podpory ze strany domovské instituce.