Aktuality a články

Rozhovor s Alicí Koubovou, koordinátorkou výzkumného projektu Odolná společnost pro 21. století (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR) o tom, co je a není odolnost a jaké máme možnosti odolnou společnost spoluvytvářet. Na radiu Wave.

Knihovna Filosofického ústavu bude z důvodu čerpání dovolených uzavřena od 5. 7. 2021 do 16. 7. 2021. Od 19. 7. 2021 jsme tu opět pro vás dvakrát týdně v pondělí a ve čtvrtek, vždy od 12:00 do 16:00 hodin. V době uzavření knihovny můžete vypůjčené knihy vracet do biblioboxu, který je přístupný na recepci ústavu.

Výroční zprávu o činnosti a hospodaření Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. za rok 2020 si můžete stáhnout v pdf nebo prolistovat online.

Hustý prales myšlenek, nápadů, připomínek a pokusů, to je podcast Sylva sylvarum. Stejně se jmenoval spis anglického filozofa Francisa Bacona z roku 1627, v němž se poprvé objevil pojem resilience v moderně vědeckém smyslu. Jaký je význam slova resilience dnes? Proč mluvíme v posledních letech také o resilienci měst, lidí a celých společností? 

Co všechno pojem znamená? Na jaké problémy uvažování o resilienci naráží, kdo ji kritizuje a jaké k tomu má důvody? Odpovědi přináší nová podcastová série Sylva sylvarum, vznikající v rámci výzkumného programu #StrategieAV21 Odolná společnost pro 21. století, kterou zaštiťuje Filosofický ústav Akademie věd.

Podcast je dostupný na platformách Breaker, Google Podcasts, Pocket Casts, RadioPublic, Spotify.

Pusťte si první díl: Co je resilience?

Prestižní ocenění Akademie věd ČR pro perspektivní vědce a vědkyně, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, letos poputuje ke čtyřiadvaceti vědeckým talentům. V oblasti humanitních a společenských věd je mezi oceněnými také Ivo Pezlar z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR. Slavnostní ceremoniál se uskuteční dnes v pražské Lannově vile. Ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Ivo Pezlar (nar. 1987) se zaměřuje na oblast střetu filosofie a logiky, zejm. na teorii typů a důkazově-teoretickou sémantiku a jejich aplikace při analýze přirozeného a matematického jazyka. Během doktorského studia na Masarykově univerzitě absolvoval výzkumné stáže na Eberhard Karls Universität v Tübingenu a na Pantheon-Sorbonne University v Paříži. Během studií obdržel Cenu rektora pro vynikající doktorské studenty a Cenu děkana za významný tvůrčí čin.

Kromě publikování odborných článků a knih, je také šéfredaktorem časopisu Teorie vědy / Theory of Science a popularizuje filosofii pomocí kreslených vtipů (za které obdržel Cenu za popularizaci Filosofického ústavu AV ČR) a prostřednictvím výuky filosofie s využitím videoher.

V současné době je spoluřešitelem grantu Hyperintensional Meaning, Type Theory and Logical Deduction (GA ČR), který zkoumá algoritmické teorie významu, a členem projektu Meaningful Formalism: A Philosophy of Mathematics for Type Theory (AV ČR, Lumina quaeruntur), který se soustředí na konstruktivní teorii typů.

Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban. Více

Marek Hrubec (ředitel Centra globálních studií FLÚ AV ČR) byl hostem v podcastu Ranní brífink Hospodářských novin (od času 1:40) na téma zavádění nepodmíněného základního příjmu v Německu. Na stejné téma se vyjádřil také v reportáži v Hlavních zprávách na CNN Prima News s datem 5.6. (od času 20:09).

Příklady dobré praxe řady evropských zemí ukazují, že rozvoj etické kultury ve státní správě je dlouhodobý proces, který se neobejde bez jasné vize a podpory z nejvyšších míst. Jak jsme na tom u nás a jak postupovat při zlepšování etické infrastruktury v Česku? Na to se zaměřil průkopnický výzkumný projekt Filosofického ústavu AV ČR, realizovaný od roku 2018 ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. Projekt vyvrcholí 15. června 2021 společnou konferencí zástupců Akademie věd, neziskového sektoru a státní správy v čele se Sekcí pro státní službu Ministerstva vnitra. 

Cílem projektu „Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě“ bylo zmapování aktuálního stavu etické kultury v prostředí Ministerstva dopravy a návrh opatření, která by vedla k systematickému způsobu ošetření a rozvoje etiky nejen v prostředí tohoto ministerstva, ale v české státní správě jako takové.

„Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká vedoucí projektu Petr Urban z Filosofického ústavu AV ČR, kterého oslovili a umožnili mu realizaci výzkumného projektu v rámci svého úřadu zástupci Ministerstva dopravy v čele se státním tajemníkem Martinem Vavřinou. „Téma však zasluhuje systematické zpracování a dlouhodobou podporu, která by měla přijít i z nejvyšších pater české exekutivy a legislativy. Zbytečná není ani diskuse o potřebné novelizaci stávajících zákonů jako např. zákona o státní službě,“ dodává výzkumník, který v minulosti sám působil jako starosta obce.

Existující etické kodexy jsou podle Petra Urbana jen malým dílkem mozaiky, který je potřeba vhodně doplnit etickým vzděláváním zaměstnanců, etickým vedením ze strany představených a péčí o bezpečnou, otevřenou a důvěrnou atmosféru na pracovišti. Touto cestou lze postupně dosáhnout eticky zralého prostředí ve státní správě, které nejen působí preventivně vůči korupci, ale vytváří i atraktivní a příznivé pracovní podmínky pro státní zaměstnance.

„S postavením státních zaměstnanců, kteří vykonávají státní službu, a tedy spravují veřejné záležitosti a naplňují cíle ve veřejném zájmu, se nutně pojí specifické etické hodnoty a normy. Ty doplňují jim zákonem stanovené povinnosti. Neetické chování státních zaměstnanců, jakkoli nemusí být nutně v rozporu se zákonem, je významným faktorem působícím zhoršení kvality výkonu státní služby a ztrátu důvěry veřejnosti ve státní správu,“ sdělil náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka.

Konference Etika státních zaměstnanců: Kde jsme a kudy dál? se zaměří nejen na současný právní rámec a aktuální vývoj problematiky, ale představí například také prvky etické infrastruktury doporučené mezinárodními organizacemi, možnosti podpory a rozvoje etické kultury ve služebních úřadech a konečně vizi dalšího vývoje. Mezi jinými na konferenci vystoupí náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka a státní tajemník Ministerstva dopravy Martin Vavřina.

Konferenci spolupořádají Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra a Filosofický ústav Akademie věd ČR s podporou projektu Technologické agentury ČR. Aplikačním garantem projektu je Ministerstvo dopravy. Průběh konference bude streamován na YouTube kanál Filosofického ústavu AV ČR.

Tisková zpráva pdf

Program konference

Dějepis s nadhledem je progresivní pracovní sešit k výuce dějepisu pro 7. ročníky základních škol i pro gymnázia.  Představuje inovativní publikaci, která vnáší do školského prostředí aktuální badatelské přístupy a témata kritické medievistiky. Na přípravě se podíleli Martin Šorm, Vojtěch Bažant, Iveta Coufalová a Jan Kremer z Centra medievistických studií při FLÚ AV ČR, Vladimír Urbánek z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR a medievisté z dalších institucí. Vychází u nakladatelství Fraus.