Nové projekty 2024

Představujeme nové projekty letošního roku. Zabývat se budou například výzkumem aktivit vedoucích k posílení demokracie, znalostmi středověké optiky, etickými a právními otázkami spojenými s využitím autonomních zbraňových systémů nebo nenávistnými projevy z pohledu filosofie vědy, analytické filosofie jazyka a kognitivní vědy.

INSPIRE pro posílení demokracie
Zkratka INSPIRE označuje rozsáhlý mezinárodní projekt. Zkoumat bude inovativní způsoby občanského zapojení do socio-politického života, které podporuje demokratické a demokratizační procesy. Protože mnoho inovací nakonec končí u potvrzení původního společenského rozdělení na aktivní mocenskou a pasivní podřízenou část společnosti, bude se projekt zabývat překážkami reálné inkluze a spravedlivé distribuce moci, podmínkami odolností demokracie a postupy integrace inovací do každodennosti. Snahou projektu bude prozkoumat, jak participativní postupy – tedy schopnost lidí podílet se na utváření demokratických procesů – vznikají, vzájemně se ovlivňují a mění podle kontextu, aniž by šlo o jednorázové procesy navržené elitou shora. Projekt podpořený grantem Evropské komise v programu HORIZON koordinuje Univerzita v Birminghamu. Filosofický ústav se jej účastní spolu s partnery z desítky dalších evropských zemí. V Česku se pilotní aktivity testující inovativní formáty participativní demokracie zaměří na otázky politických emocí a společenské odolnosti. Řešitelkou za FLÚ je doc. Alice Koubová. Se zahájením projektu se počítá v dubnu 2024.

Peckhamův věk a rozvoj optiky
Na doplnění bílých míst ve znalostech optiky pozdního středověku se zaměří projekt dr. Lukáše Ličky Peckhamův věk: Role spisu Perspectiva communis Jana Peckhama v šíření a rozvoji optického vědění (1279–1542). Cílem projektu bude aktualizovat katalog středověkých optických rukopisů Davida Lindberga z roku 1975, prozkoumat korpus optických textů a potvrdit hypotézu, podle níž měl spis františkánského učence Jana Peckhama Perspectiva communis z roku 1279 v dalším rozvoji, a především šíření optického vědění zásadní úlohu až do 16. století. Nově rekonstruovaná peckhamovská část korpusu obsahující texty z Oxfordu, Paříže, Vídně, Lipska, Krakova, Boloně a dalších měst Evropy pomůže ukázat kulturní přenos a celoevropský rozměr disciplíny. Skrze textové a konceptuální analýzy budou prozkoumány také nově identifikovaný spis Perspectiva cum sit una či rozsah a povaha revizí v tištěné edice Peckhamova textu publikované roku 1542. Projekt podpořila Grantová agentura ČR.

Pikarti, bratři a sabat čarodějnic
Projekt dr. Pavlíny Cermanové, podpořený Grantovou agenturou ČR, upře pozornost do pozdně středověkých českých zemí. Zaměří se na významy spojené s ostouzením kacířů v textech zachycujících vznik a osudy radikálních náboženských skupin v husitství od adamitů po Jednotu bratrskou. Bude sledovat důsledky pomlouvačných strategií pro utváření identity a rivalitu mezi vznikajícími náboženskými skupinami na utrakvistické i katolické straně a analyzovat konstelace mezi náboženskými skupinami v Čechách 15. století. Osu projektu budou tvořit polemiky františkána Jana Vodňanského, především jeho spis Locustarium, v němž se zabývá původem a skutky českých kacířů.

Imunita a odolnost organismů
Přestože otázky týkající se odolnosti organismů, tzv. biologické resilience, patří zejména do oblasti imunologie, filosofické přístupy hrají ve vědeckém bádání podstatnou roli. K současným debatám v oblasti filosofie biologie a filosofie medicíny má přispět mezioborový výzkum dr. Martina Zacha Imunita a biologická resilience: konceptuální rámec. Pojem biologické odolnosti chce objasnit z různých úhlů pohledu a podpořit tak mimo jiné např. lepší pochopení infekčních onemocnění jako je covid-19. Na projektu se částečně podílí Ústav molekulární genetiky AV ČR a v plánu je také spolupráce s filosofickými a imunologickými centry v zahraničí. Do Prahy má letos dokonce zavítat japonská legenda současné imunologie Shimon Sakaguchi, jehož objev regulačních T buněk v imunitním systému přispěl k léčbě rakoviny a autoimunitních onemocnění. Projekt Martina Zacha podpořila Grantová agentura ČR.

Etika, právo a autonomní zbraně
Projekt dr. Nathana Wooda bude řešit etické a právní aspekty autonomních zbraňových systémů, které se stávají nedílnou součástí všech moderních armád. Úsilí v této oblasti vyvíjí i Česká republika. S tím je spojena i řada etických a právních otázek, včetně snahy o závaznou regulaci těchto systémů. Projekt si klade za cíl prozkoumat reálné užívání těchto systémů a jeho dopady na etické a právní hodnocení. Výsledky výzkumu by měly posloužit k položení základů pro kvalitní regulaci v této oblasti. Projekt podpořila Grantová agentura ČR v kategorii individuálních mezinárodních postdoktorských projektů.

Čeští a polští výzkumníci budou letos společně pracovat na dvou mobilitních projektech, podpořených Akademií věd ČR a Polska.

Jazyk, mozek, hate speech a lži
Tomáš Koblížek, Marcin Milkowski a další čeští a polští filosofové budou společně aplikovat analytickou filosofii jazyka, kognitivní vědu a filosofii vědy na misinformace a nenávistné projevy. Pokusí se překlenout propast, pokud jde o interdisciplinární spolupráci v aplikované filozofii jazyka, mysli a vědy, které se vzájemně ovlivňují na úrovni základního výzkumu, a ukázat, jak je lze kombinovat i na úrovni aplikovaného výzkumu. Současně se zaměří na tzv. replikační krizi v psychologii – neúspěšnost reprodukovat výsledky výzkumů, které slouží k prověření vědeckých poznatků. Zabývat se bude některými naléhavými otázkami, které jsou v současné době projednávány i mimo akademickou sféru.

Koncepce emancipace ve střední a východní Evropě
S badateli polské Akademie věd bude na společném výzkumu pracovat také Joseph Grim Feinberg. Společně se zaměří na historii emancipačního myšlení střední a východní Evropy. Jejich cílem je však překročit národní měřítko a umístit myšlenky regionu do širší geografické perspektivy. Ohniskem jejich zájmu bude historické pomezí, kde se střetávala habsburská, románská a osmanská říše s řadou národních hnutí, a upozorní na to, jak se konkurenční koncepty emancipace při překračování hranic šířily, mísily a proměňovaly při pohybu mezi jazykovými komunitami, a to ještě dlouho poté, co samotná impéria přestala existovat.