Aktuality a články

Vědecká rada Akademie věd ČR na svém včerejším zasedání schválila udělení titulu doktor věd ve filologických vědách Mgr. Matyáši Havrdovi, Ph.D., DSc. Disertační práci věnoval starověkému lékaři a filozofovi Galénovi z Pergama a jeho metodě vědeckého bádání v medicínských oblastech, zejména fyziologii, terapii a farmakologii.

"Rok války na Ukrajině je zlomovým momentem a také zrcadlem nastaveným Evropě, která se nemůže tvářit, že se jí válka netýká... Ukrajinci nám ukazují, že jsou hodnoty, za které stojí umírat." Více v sestřihu rozhovoru s Petrem Hlaváčkem pořízeným Akademií věd ČR. 

Sedmnáct ředitelů a ředitelek pracovišť Akademie věd ČR z oblasti humanitních a společenských věd se ve společném usnesení obrátilo na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou s žádostí o řešení neúnosné mzdové a finanční situace v oblasti výzkumu (nejen) v humanitních a společenských vědách. Zároveň deklarovalo plnou připravenost k aktivní spolupráci při hledání možného řešení.

Ředitelé a ředitelky zmíněných institucí tak navázali na několik nedávných iniciativ, které upozorňují na dlouhodobé a systémové nedostatky v oblasti financování vědy a výzkumu i vysokého školství a zdůrazňují jejich negativní dopady na odměňování vysokoškolských pedagogů, vědců a výzkumných pracovníků a pracovnic působících v humanitních a společenskovědních oborech.

Příjmy zaměstnanců a zaměstnankyň veřejných výzkumných institucí z oblasti humanitních a společenských věd patří dlouhodobě k nejnižším a neodpovídají celostátnímu průměru vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a pracovnic. Vědeckovýzkumný potenciál České republiky je přitom pro další rozvoj země klíčový a odvíjí se od něj konkurenceschopnost v regionálním i mezinárodním kontextu, včetně schopnosti úspěšně čelit aktuálním společenským výzvám.

Příloha: SPOLEČNÉ USNESENÍ ŘEDITELŮ A ŘEDITELEK PRACOVIŠŤ AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY Z OBLASTI HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

Stejnojmenný název nese aktuální díl podcastu Sylva sylvarum. Filosof Joff Bradley v něm hovoří o rozšiřujícím se fenoménu hikikomori, který představuje člověka uzavřeného před společností. Proč hikikomori ve světě stále přibývá? Žilo by se těmto lidem lépe ve společnosti robotů, jak se někteří z nich domnívají? Pusťte si.

Nad knihou Reality+ australsko-amerického filozofa Davida Chalmerse a nad tradičními filosofickými otázkami, k jejichž opakovanému promýšlení titul vybízí, se v Deníku N zamýšlí prof. Jaroslav Peregrin. 

Chalmersova kniha se zabývá podstatou reality, která nás obklopuje. Nastoluje například otázku, jak můžeme vědět, zda nežijeme v počítačové simulaci. Co znamená zabít ve virtuálním světě počítačových her? Jaký vztah panuje mezi myslí a tělem? Pozoruhodným způsobem vyzdvihuje a promýšlí problémy, které vyvstávají v souvislosti s tím, že začínáme být schopni produkovat skutečnou virtuální realitu, simulovat svět do čím dál větších detailů a tvořit počítačové programy, které dělají to, co donedávna svedli jedině myslící lidé.

Podle Jaroslava Peregrina tak titul dokonale ukazuje, jak živé a zajímavé mohou být filozofické problémy. Na otázku, co je to filozofie a k čemu nám je, pak Chalmersova kniha nabízí následující odpověď: filozofie nám pomáhá vypořádat se s otázkami, do kterých nutně přerůstá jakékoli důsledné tázání se po povaze našeho světa, když opouští pevnou půdu vědecky řešitelných hypotéz.

O tom, jaké nebezpečí hrozí rozdělené české společnosti a jak by prezident mohl přispět k jejímu stmelení, hovoří v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ondřej Lánský, vedoucí Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu AV ČR a také Katedry občanské výchovy a filosofie na Pedagogické fakultě UK. Současně je zapojen i do činnosti Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Při Filosofickém ústavu AV ČR včera oficiálně zahájilo činnost mezinárodní výzkumné centrum, které bude řešit etické otázky související s využíváním nových technologií a vztahem člověka k životnímu prostředí. 

Včerejším dnem oficiálně odstartovalo svou činnost Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P), které se zaměří na systematický výzkum etických problémů spojených s environmentální krizí, změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a využíváním nových technologií. Centrum plánuje přivést na Filosofický ústav AV ČR špičkové zahraniční výzkumníky a stát se národním lídrem a respektovaným mezinárodním partnerem v oblasti etického výzkumu. 

Podpora výzkumu i institucionálního rozvoje

Centrum bude rozvíjet spolupráci s podobně zaměřenými institucemi v zahraničí, s vysokými školami a výzkumnými pracovišti AV ČR. Zaměří se rovněž na odborné poradenství směrem k orgánům české státní správy a na rozvoj veřejných politik, které s etickými otázkami nových technologií a životního prostředí souvisejí. Centrum plánuje pořádat vzdělávací akce pro širší veřejnost, a přispět tak k informované diskusi o tématech, která jsou v centru celospolečenského zájmu. CETE-P vzniká v těsné spolupráci s prof. Markem Coeckelberghem z Vídeňské univerzity, který patří k předním světovým odborníkům v oboru filosofie techniky. Cílem projektu je v neposlední řadě posílit organizační a výzkumné kapacity Filosofického ústavu AV ČR, a přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českých humanitněvědních pracovišť při získávání grantů z evropských zdrojů.

Vznik Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) byl umožněn díky úspěchu Filosofického ústavu AV ČR v grantové výzvě ERA Chairs, která je součástí prestižního evropského programu Horizon Europe zaměřeného na financování výzkumu a inovací. V evropské konkurenci osmdesáti osmi projektů získal Filosofický ústav AV ČR podporu jako jedna ze čtyř českých institucí společně s Biologickým centrem AV ČR, Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci.

Zora Hesová z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR byla hostem Českého rozhlasu v pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

Jakou roli mohou v krizích sehrát politici, vysvětlují ve Studiu Leonardo Českého rozhlasu Plus filozofka Alice Koubová a politoložka Petra Guasti.