Aktuality a články

Plastičtější pohled na Spartskou kulturu přináší komiks Kierona Gillena TROJKA. Nakolik příběh odráží realitu starověké Sparty vysvětluje v Událostech v kultuře na ČT24 Pavel Nývlt z Kabinetu pro klasická studia FLÚ AV ČR, kterého přizvalo ke spolupráci na českém překladu Filipa Štěpánka nakladatelství Mighty Boys.

S historikem a filosofem Petrem Hlaváčkem (Collegium Europaeum FLÚ AV ČR & FF UK) o kořenech ukrajinské státnosti a nejdůležitějších událostech novodobé ukrajinské historie v pořadu Téma Plus Českého rozhlasu autora Petra Hlavatého.

Cenu poroty během slavnostního vyhlášení výsledků 14. ročníku Cen Nakladatelství Academia, které se včera uskutečnilo v budově Akademie věd České republiky v Praze, získal Tomáš Hříbek za publikaci Obrana asistované smrti. 

Porota hodnotila publikace vydané v roce 2021 na pracovištích Akademie věd České republiky. Obrana asistované smrti obstála v konkurenci 78 přihlášených knih.

V kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce zvítězila publikace Jana Žďárka Ohroženi hmyzem? V kategorii překlad vědecké nebo populárně-naučné práce získal ocenění Zdeněk Cvrkal, který z perštiny do češtiny přeložil titulu Kniha cest autora Násera-e Chosroua. V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota dílo Jana Zimy (in memoriam) a Miloše Macholána Systém a fylogeneze savců. Cenu za výtvarné zpracování si odnesl Jan Havel za grafickou přípravu publikace editorky Evy Janáčové Obrazy zášti. Cenu poroty získal již zmíněný Tomáš Hříbek za knihu Obrana asistované smrti.

Nejprodávanější knihou roku 2021 z produkce Nakladatelství Academia je Shakespearova Anglie Martina Hilského. 

Knihou roku, tedy absolutním vítězem, se stala publikace Jiřího Hrbka a kolektivu autorů Panovnický majestát vydaná NLN a Historickým ústavem Akademie věd ČR. Křišťálovou plastiku z dílny výtvarníka Jana Exnara převzal historik Jiří Hrbek z rukou místopředsedy Akademie věd České republiky Ondřeje Beránka.

Odkaz na tiskovou zprávu.

Na otázky, které vyvolává chování autonomních vozidel, odpovídá na portálu zdopravy.cz a v novém podcastu tamtéž člen etické komise ministerstva dopravy, filosof Juraj Hvorecký (Oddělení etiky a aplikované filosofie FLÚ AV ČR). 

O fenoménu střední Evropy v nynějším kontextu rizik totalitarismu se nad monografií autorky Otilie Dhand Idea střední Evropy – geopolitika, kultura a regionální identita zamýšlí filosof Miloslav Bednář v Nové orientaci deníku Forum24.

S lítostí si dovolujeme informovat, že v pondělí 22. srpna nás ve věku 93 let opustil vzácný kolega doc. Jiří Pechar. Ve Filosofickém ústavu působil od roku 1990 jako vědecký pracovník a později jako vedoucí Oddělení současné kontinentální filosofie. 

Doc. PhDr. Jiří Pechar (nar. 1929) po studiu na Filozofické fakultě UK v Praze nastoupil do Nakladatelství ČSAV, odkud musel v roce 1958 na základě politické prověrky odejít. Poté působil jako překladatel z povolání, a to až do roku 1990, kdy se stal vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR a později vedoucím Oddělení současné kontinentální filosofie. V roce 1996 se habilitoval jako docent pro obor francouzská a srovnávací literatura.

První vědecké práce Jiřího Pechara spadají do oblasti literární vědy. Již na sklonku 60. let publikoval zásadní monografii věnovanou problematice francouzského nového románu. Z jeho novějších literárněvědních prací je možno jmenovat knihy Dvacáté století v zrcadle literatury (1999), Interpretace a analýza literárního díla (2002) a Literatura v průsečíku otázek (2012). Jako filozof se Jiří Pechar zabýval zejména problematikou osobní identity (Být sám sebou: pojem identity a jeho meze, 1995) a vztahem filozofie a psychoanalýzy, jemuž věnoval knihu Prostor imaginace (1992). V posledních letech se jeho filozofické bádání zaměřovalo především na dějiny fenomenologie (Problémy fenomenologie: Od Husserla k Derridovi, 2007), filozofii Friedricha Nietzscheho (Otázky Nietzschova myšlení, 2012) a teorii psychoanalýzy (Lacan a Freud, 2013).

Samostatnou zmínku si zaslouží Pecharovo rozsáhlé překladatelské dílo překračující hranice mezi žánry. Za svůj život přeložil více než padesát knih z francouzštiny, němčiny a španělštiny. Jedná se o texty mimořádně náročné, z nichž mnohé patří ke zlatému fondu světové literatury. Namátkou lze jmenovat romány É. Zoly (Hřích abbého Moureta, Štěstí Rougonů či Pod pokličkou), Jorise-Karl Huysmanse (Naruby), N. Sarrautové (Dětství) či Roberta Pingeta (Synátor); a vypíchnout je nutné Pecharovo mistrovské dílo, totiž překlad velké části Proustova Hledání ztraceného času.

Jiří Pechar se systematicky věnoval také překládání nebeletristických děl. Sem patří především jeho průkopnické překlady C. Lévi-Strausse (Smutné tropy, Myšlení přírodních národů), ale i celá řada dalších titulů, od Ch. Metze (Imaginární signifikant), J. – F. Lyotarda (O postmodernismu), L. Wittgensteina (Filosofická zkoumání) až po S. Freuda (Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, Já a Ono a další). Z Pecharovy vlastní autorské tvorby pak uveďme prózu Upilované mříže či pozoruhodné básně, vydané pod titulem Slovo v samotě. Pominout nelze ani jeho výlet do memoárové literatury, jehož výsledkem je autobiografie Život na hraně.

V roce 1991 francouzský ministr kultury jmenoval Jiřího Pechara důstojníkem Řádu umění a literatury (Officier dans l’Ordre des Arts et des Lettres). Nadace Charty 77 mu udělila cenu Toma Stopparda za rok 1997 a v témže roce byl jmenován důstojníkem Řádu akademických palem (Officier dans l’Ordre des Palmes académiques). Jiří Pechar je rovněž nositelem Čestné oborové medaile Františka Palackého AV ČR (2000) a Medaile Josefa Hlávky (2008). V roce 2019 převzal z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové Pamětní medaili Jana Patočky. 

Foto: L. Svoboda

Nad unikátními rysy války na Ukrajině se v rubrice Nová Orientace deníku Forum24 zamýšlí ukrajinský historik a filosof Volodymyr Volkovskyj. Autor působí při Collegiu Europaeu FF UK & FLÚ AV ČR od dubna 2022 v rámci programu Researchers at Risk.

Žijeme v období zřetězených krizí. Nad tím, jak se k dnešku postavit v osobní rovině a jak o něm uvažovat, se v magazínu Vogue zamýšlí filosofka Alice Koubová (Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR). Celý článek si se svolením redakce můžete přečíst ZDE.

O vizích Jana Amose Komenského a nadějích, které vkládal do Jednoty bratrské, hovoří na ČRo Vltava (čas 10:08) komeniolog Jiří Beneš (Kabinet pro klasická studia při FLÚ AV ČR).