FLÚ v médiích

V jakém světle nahlížet konec druhé světové války optikou ruské agrese na Ukrajině?  Pohled nejen do minulosti, ale také do přítomnosti a budoucnosti přinášejí v 90´na ČT24 historikové Petr Hlaváček, Alexej Kelin a Eduard Stehlík.  

Mají slova „v ústech“ AI stejný či aspoň podobný význam jako v našich? A pokud ne, dává smysl se řídit jejím úsudkem? Nad knihou filosofů Hermana Cappelena a Joshe Devera Making AI Intelligible, která tuto problematiku zkoumá, se v DeníkuN zamýšlí analytický filosof Jaroslav Peregrin. 

Indie se s 1,4 miliardami obyvatel stala oficiálně nejlidnatější zemí světa. Světová populace stále roste a s důsledky toho je třeba do budoucna počítat. O demografické situaci v Indii a jejích populačních a dalších politikách hovořil v 90´na ČT24 politolog a indolog Jiří Krejčík z Filosofického ústavu AV ČR. 

Demografický a ekonomický růst v Indii posouvá zemi na mezinárodní scéně do nové role. Zároveň se objevují známky toho, že země ztrácí své demokratické rysy. O tom, co můžeme od stále silnější Indie očekávat, hovoří v podcastu Kontext na idnes.cz indolog Jiří Krejčík z Filosofického ústavu AV ČR. 

Ukrajinský historik a filosof Volodymyr Volkovskyj, aktuálně působící ve Filosofickém ústavu AV ČR rozebírá ruské útoky na ukrajinskou identitu a její kulturní a intelektuální základy na příkladu zničení muzea význačného filosofa Hryhorije Savyče Skovoroda (1722–1794) Rusy. Více v jeho článku pro Forum 24. 

Komentář k současnému společenskému dění optikou středověké každodennosti nabídl historik a spisovatel Martin Nodl z Centra medievistických studií FF UK & FLÚ AV ČR, který byl hostem Nočního Mikrofóra na Dvojce Českého rozhlasu.

S medievistou a herním historikem Janem Kremerem si v pořadu Historie Plus na ČRo povídala nejen o poměrně mladém oboru historických herních studií redaktorka Naďa Reviláková.

Článek Tomáše Koblížka z Oddělení analytické filosofie v DeníkuN o tom, jak mohou dezinformace podlamovat svobodu slova a do jaké míry u nich nelze spoléhat na protiargumentaci. 

Nad knihou Reality+ australsko-amerického filozofa Davida Chalmerse a nad tradičními filosofickými otázkami, k jejichž opakovanému promýšlení titul vybízí, se v Deníku N zamýšlí prof. Jaroslav Peregrin. 

Chalmersova kniha se zabývá podstatou reality, která nás obklopuje. Nastoluje například otázku, jak můžeme vědět, zda nežijeme v počítačové simulaci. Co znamená zabít ve virtuálním světě počítačových her? Jaký vztah panuje mezi myslí a tělem? Pozoruhodným způsobem vyzdvihuje a promýšlí problémy, které vyvstávají v souvislosti s tím, že začínáme být schopni produkovat skutečnou virtuální realitu, simulovat svět do čím dál větších detailů a tvořit počítačové programy, které dělají to, co donedávna svedli jedině myslící lidé.

Podle Jaroslava Peregrina tak titul dokonale ukazuje, jak živé a zajímavé mohou být filozofické problémy. Na otázku, co je to filozofie a k čemu nám je, pak Chalmersova kniha nabízí následující odpověď: filozofie nám pomáhá vypořádat se s otázkami, do kterých nutně přerůstá jakékoli důsledné tázání se po povaze našeho světa, když opouští pevnou půdu vědecky řešitelných hypotéz.