FLÚ v médiích

Zora Hesová z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace FLÚ AV ČR byla hostem Českého rozhlasu v pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

Nezisková organizace OpenAI zveřejnila nového chatovacího robota. O tom, co zvládne, a jaká etická témata vyvstávají v souvislosti s umělou inteligencí nejčastěji, si v pořadu Experiment na ČRo Radiožurnálu povídal s Tomášem Hříbkem z Oddělení aplikované filosofie a etiky FLÚ AV ČR a s odborníky na informatiku redaktor Ondřej Vaňura.

V talk show o vědě, věnované homosexualitě, evolučním aspektům a biologii genderu, hovoří v pořadu slovenské televize rtvs.sk evoluční bioložka působící v Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR Lenka Příplatová.

Polský historik Andrzej Nowak se ve svém bádání věnuje dějinám Ruska, zejména tradicím ruského imperialismu. V Praze, kam jej pozvalo Collegium Europaeum při FF UK a Filosofickém ústavu AV ČR spolu s Polským institutem, proslovil v listopadu přednášku s názvem Ruská imperiální tradice a současná agrese čili Kdo je nepřítel: Ukrajina, Evropa, nebo Západ? Rozhovor pro FORUM24 s ním vedl historik a filosof Petr Hlaváček.

Rozhovor s matematičkou, filosofkou a performérkou Alicí Koubovou v pořadu Vizitka na ČRo Vltava.

Filosofka Alice Koubová v Událostech komentářích (v čase 20:12) o srovnávacím výzkumu zaměřeném na dopady války na Ukrajině, včetně strachu Čechů z chudnutí a z uprchlíků. O výsledcích výzkumu také na portálu SeznamZprávy.

Zora Hesová z Centra globálních studií při FLÚ AV ČR v podcastu Vinohradská 12 o našem životě v demokracii a schopnosti vážit si svobody.

V německém Lipsku byly tento týden slavnostně uděleny Ceny Hanno R. Ellenbogenové za výjimečnou službu veřejnosti. Mezi šesticí laureátů jsou i vědec, spoluzakladatel Občanského fóra a Centra pro teoretická studia Ivan Miloš Havel a vydavatel díla Jana Patočky, filosof Ivan Chvatík. Cenu za loni zesnulého Ivana Havla převzala manželka Dagmar. Více na novinky.cz.

K omezení nenávistných projevů může podle odborníků přispět postoj autorit, podpora respektu vůči ostatním nebo obrana proti dezinformačním kampaním. Klíčové je i vyjasňování rozdílu mezi svobodou slova a nenávistnými projevy a podpora přímé komunikace mezi jednotlivými skupinami. Shodli se na tom účastníci včerejší konference spoluorganizované Filosofickým ústavem AV ČR  a Senátem Parlamentu České republiky. Více.

O průběhu akce informovala ČTK.

Anglický termín hate speech je podle Alice Koubové z Filosofického ústavu Akademie věd definován jako veřejný písemný, grafický, zvukový nebo audiovizuální projev, který podněcuje, rozšiřuje, propaguje nebo ospravedlňuje nenávist vůči jednotlivcům nebo skupinám osob pro jejich pohlaví, národnost, jazyk, náboženství, etnickou příslušnost, barvu pleti, původ, sexuální orientaci, tělesné postižení či jinou charakteristiku.

Koubová, která je koordinátorkou výzkumného programu Strategie AV 21: Odolná společnost pro 21. století, mluvila o potřebě zvyšovat společenskou, komunitní a individuální odolnost vůči krizím. Zmínila v této souvislosti kulturu strachu, tedy podněcování obav z neexistujících či nevýznamných nebezpečí ve veřejnosti kvůli dosažení politických nebo ekonomických cílů. "Skrze strach z něčeho neurčitého mohou lidé podporovat i násilí, proti kterému by se jinak postavili," uvedla.

Představitelé státu by podle Koubové měli vyjadřovat systematicky odpor k nenávisti a obhajovat solidaritu a "normalitu respektu", tedy to, že je výhodné žít spolu ve vzájemném respektu, nikoli se nenávidět. Mezi klíčovými kroky, jak čelit nenávistným projevům, uvedla Koubová také podporu mediální, historické a emoční gramotnosti.

Čtěte také: Hate speech ohrožuje českou společnost, znělo na konferenci v Senátu

Foto: Jana Plavec, AV ČR

Konference se věnovala tématu nenávistných projevů jak z hlediska současných výzkumů v právu, psychologii a filosofii, tak i v perspektivě politiky a neziskového sektoru.

„S projevy nenávisti na internetu a na sociálních sítích mám poměrně bohaté osobní zkušenosti. Abychom zabránili šíření nenávistných zpráv nebo záměrných lží s cílem někoho poškodit, je třeba, aby příslušné orgány postihovaly pachatele stejným způsobem, jako u klasických trestných činů,“ uvedl 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš. (zdroj web Senátu PČR)

Podle organizátora konference Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu čeká českou společnost ještě debata o tom, zda se autoři hate speech mohou obhajovat svobodou vyjadřování. "Zdá se, že občas nevíme, jak na takovou obhajobu reagovat. Sám bych řekl, že hate speech je spíše zneužitím svobody slova k cílům, které nemají se svobodou nic společného. Jde o to vyvolat nenávist vůči některým lidem: Ukrajincům, Romům, gayům... Na šíření hate speech pak můžeme doplatit všichni. Budeme žít v rozděleném světě, jehož bude nenávist běžnou součástí,“ dodal.

Na konferenci vystoupili Matěj Cíbik z Katedry filosofie Univerzity Pardubice, Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, Klára Kalibová z právnické organizace In Iustitia, Alice Koubová z Filosofického ústavu AV ČR, poslanec Ondřej Kolář, senátoři Jiří Drahoš, Tomáš Goláň a koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek. Akce se zúčastnila také  předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová či Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR.