Aktuality a články

Ukrajinský filosof Volodymyr Volkovskyj (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) komentuje v deníku Forum24 zhoubné dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Zatímco pro Rusko to znamená zhroucení první obranné linie a konec zásobování Krymu a okupovaných oblastí jižní Ukrajiny vodou, pro Ukrajinu jde o katastrofu mnohem větší – miliardové ztráty, zničení největší vodní elektrárny, hrozba havárie v Záporožské jaderné elektrárně. Na dně přehrady jsou navíc desítky let staré usazeniny chemického odpadu. A když dno vyschne, vznikne největší poušť v Evropě. Více.

Co všechno mění nové technologie a nástup umělé inteligence? Jak moc je AI vlastně chytrá? Jak rozumět volání Big Techs po regulacích? A jaké cíle i inspirace by měla mít Evropa? Poslechněte si nový díl podcastu VLÁKNA s filozofem a odborníkem na etiku a politiku umělé inteligence Markem Coeckelberghem z pražského Centra pro environmentální a technologickou etiku CETE-P (FLÚ AV ČR) a s odborníkem na strojové učení a AI Tomášem Mikolovem, který působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT.

Praha bude hostit jedinečné setkání badatelů sdílejících to nejlepší z rozmanitých oborů historie vědy, filosofie a intelektuálních dějin zaměřených na zkoumání raně novověkých disciplín vědění. Ve dnech 7. – 10. června 2023 na něj zavítá 160 badatelů z celého světa. Hlavní důraz bude kladen na mezioborovost a její reprodukci.

Inovátoři raného novověku působili často v oborech, které se pozdějšímu využití znalostí v praxi velmi vzdálily. Prozkoumat intelektuální kulturu tohoto období je proto dodnes příležitostí vrátit se k vědomostem, které lidstvo obsáhlo ještě před nástupem moderní vědy a techniky, a přece již v období, kdy se moderní vědění rodilo. A přesně to nabízí konference Scientiae, kde mohou badatelé sdílet to nejzajímavější z mnoha rozmanitých disciplín od astronomie, astrologie, humanismu, scholastiky, teorie umění, matematiky, historiografie až po přírodní historii a filosofii, medicínu, kosmologii či magii nebo alchymii.

Příspěvky účastníků se zaměří třeba na to, jak vypadal lékařský svět poloviny 16. století, raně novověká matematika v Evropě a Číně, nebo proměny nového poznání v rámci raně novověkého formálního vzdělávání. Čeští badatelé přiblíží klíčovou osobnost lékaře a astronoma Tadeáše Hájka z Hájku či výměnu teoretických a praktických poznatků napříč intelektuálními, konfesními a společenskými elitami v českých zemích i mimo ně. Samostatné bloky budou věnovány také například vědění rudolfinské doby nebo ženám jako nositelkám znalostí.

Konference Scientiae (Vědy) se koná každoročně, obvykle v některé ze světových metropolí. Hlavními organizátory letošního ročníku jsou společně s výzkumnou skupinou Scientiae také Filosofický ústav AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Konferenci podporuje i program Strategie AV21 Anatomie evropské společnosti. 

Tisková zpráva ke stažení

Rizika a hlavní výzvy pohledem předního světového odborníka Marka Coeckelbergha. 

Co znamená využití umělé inteligence pro budoucnost našich demokracií? Dokážeme si před ní zachovat autonomii? Kdo ponese odpovědnost, když se něco pokazí? Jaká etická a politická rizika obnáší kontrola nad vývojem umělé inteligence v rukou několika nejmocnějších globálních firem? Naučí nás umělá inteligence a klimatická změna dívat se na tyto výzvy z širšího než jen lidského hlediska?

Klíčové otázky, spojené s etickými a politickými dopady rostoucího vlivu umělé inteligence, představí veřejnosti přední odborník na etické výzvy současných technologií Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha. Jeho přednáška v anglickém jazyce se uskuteční
1. června od 16 hodin v budově Akademie věd, Národní 3, Praha (sál 206). Uzavře ji symbolický křest nové Coeckelberghovy knihy Etika umělé inteligence (Filosofia, 2023), která právě vychází v českém překladu Sylvy Ficové. Knihu bude možné na místě zakoupit.

---- 

Prof. Dr. Mark Coeckelbergh je řádným profesorem filosofie médií a technologií na Katedře filosofie Vídeňské univerzity a působí jako garant výzkumného Centra pro environmentální a technologickou etiku - Praha při Filosofickém ústavu AV ČR. Je hostujícím profesorem na WASP-HS a na univerzitě v Uppsale. Zaměřuje se na etiku a technologie, zejména na robotiku a umělou inteligenci. Je členem různých subjektů, které podporují tvorbu politik v oblasti robotiky a umělé inteligence, například expertní skupiny Evropské komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, Rakouské rady pro robotiku a umělou inteligenci a Rakouské poradní rady pro automatizovanou mobilitu. Je autorem 17 filozofických knih a mnoha článků. Podílí se na několika národních a evropských výzkumných projektech v oblasti umělé inteligence a robotiky.

Centrum pro environmentální a technologickou etiku - Praha (CETE-P) vzniklo v lednu 2023 díky úspěchu Filosofického ústavu AV ČR v grantové výzvě ERA Chairs, která je součástí prestižního evropského programu Horizon Europe zaměřeného na financování výzkumu a inovací. Zaměří se na výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. Jeho cílem je pomoci při rozvoji potřebných veřejných politik ve zmíněných oblastech a přispět k informované veřejné diskusi.

Tisková zpráva ke stažení

Rozhovor s Tomášem Koblížkem o etických otázkách, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti, přináší portál Vědavýzkum.cz

Venuše mezi mocenským a erotickým symbolem, uměleckým dílem a zobrazenou skutečností. O proměnlivém zobrazování antické bohyně v běhu dějin a v různých kontextech - od archaické mytologie a náboženství přes politiku až ke světu reklamy - píše na pozadí knihy Jana Bažanta Božská nahota: Sochy Afrodity od počátku do dneška DeníkN.

Představujeme 1. díl podcastu VLÁKNA, který se věnuje otázkám důvěry v instituce, společenské soudržnosti, psychické odolnosti, traumatu, klimatické spravedlnosti, nerůstu, zranitelnosti, participaci v rozhodování a rovnému zacházení. O komunitách žijících navzdory debatují Zdenka Sokolíčková se sociokulturním antropologem Michalem Šípošem. Podcast vzniká v rámci programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21. Připravuje Magdalena Trusinová.

Příběhy antických mýtů ne z perspektivy mužů, kteří v nich vyrážejí za dobrodružstvím a válečnou slávou. Ale očima těch, bez kterých by velcí hrdinové často nedosáhli svých úspěchů a vítězství. Rozhlasovou premiéru poslouchejte on-line po dobu dvou týdnů po odvysílání. Připravila Eliška Šolcová. 

V jakém světle nahlížet konec druhé světové války optikou ruské agrese na Ukrajině?  Pohled nejen do minulosti, ale také do přítomnosti a budoucnosti přinášejí v 90´na ČT24 historikové Petr Hlaváček, Alexej Kelin a Eduard Stehlík.