Filosofická kavárna: Rozprava o společenské smlouvě

Hosty Kryštofa Boháčka budou Hana Fořtová a Jakub Franěk

Více

Pozvánka ke stažení

Kryštof Boháček bude v únorové Kavárně diskutovat s Hanou Fořtovou, překladatelkou řady spisů francouzské tradice politického myšlení (Montesquieu, Rousseau, Montaigne, Constant), a politickým myslitelem Jakubem Fraňkem. Tématem bude Rousseauova politická filosofie, vycházející zejména ze spisů Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi a především Společenská smlouva, patrně nejvlivnějšího spisu slavného ženevského rodáka. Nový překlad obou vzájemně provázaných spisů pořídila právě Hana Fořtová a čtenáři jej, včetně mnoha zasvěcených průběžných komentářů překladatelky, mohou ocenit v jednom svazku nakladatelství Academia.

Filosofická kavárna bude tentokrát hostovat ve vinárně Božská lahvice,  v úterý 21.2. od 18:00

Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi (1755) předkládá Rousseauův obecný náhled na lidskou přirozenost a na vztah člověka ke společnosti. Nalezneme v ní slavné a nezřídka mylně vykládaný koncept přirozeného stavu člověka, koncept ušlechtilého divocha, a s nimi úzce související principiální zásady motivace lidského jednání, sebelásku (amour de soi) a soucit (pitié). Na základě těchto primordiálních, racionalitu předcházejících evidencí pak Rousseau dospívá k formulaci příčin soudobého nespravedlivého společenského uspořádání i neschopnosti dosáhnout individuálního štěstí. Oba zmíněné principy jsou pak klíčovým východiskem pro pozdější, mnohem sevřenější a tematicky ucelenější Společenskou smlouvu (1762). 

Ve Společenské smlouvě Rousseau hledá možnost spravedlivého politického uspořádání zachovávajícího svobodu svých členů a při tom nově definuje základní pojmy politické teorie, jako jsou právo, zákon, občan, vlastnictví, suverenita lidu, vláda, rozdíl obecné a většinové vůle etc. Nacházíme zde první formulace vedoucí později k rozšíření koncepce všeobecných lidských práv, jako např. právo na život, nedělitelnost a nezcizitelnost suverenity, odmítnutí práva silnějšího a další. Zvláště v těchto dnech pak velmi aktuálně znějí Rousseauovy formulace týkající se války, válečného práva a postavení účastníků válečných konfliktů (připomeňme alespoň myšlenku, že válka je za prvé nepřirozený vztah založený principiálně na objektivních (věcných) a nikoli subjektivních (osobních) relacích, za druhé je myslitelná pouze jako veřejný vztah dvou institucí (států) a neexistuje tedy něco jako soukromá válka, a za třetí že válčící vojáci jsou ve válečném stavu pouze nahodile, nikoli jakožto občané nebo lidské bytosti, takže také není právně ani morálně přípustné, aby vedli válku proti vojákům protistrany jakožto jednotlivým lidským bytostem.

Diskuse Kryštofa Boháčka nebude zdaleka jen prodlévat u textu výchozích dvou spisů, ale s Jakubem Fraňkem a Hanou Fořtovou se budeme společně zamýšlet nad širšími souvislostmi a aktuálními dopady Rousseauových myšlenek. Vhodnou oporou pro takovou rozpravu může být zájemcům  bohatý komentář Hany Fořtové, který oba spisy zasazuje jak do kontextu autorova života a díla, tak do historického a politického kontextu Evropy doby osvícenství, čímž umožňuje lépe uchopit originalitu Rousseauova myšlení a jeho význam pro současnost.  Nové vydání přináší první úplný překlad Rozpravy o nerovnosti včetně úvodního věnování Ženevské republice i následných reakcí a Rousseauových odpovědí, a dále český překlad Společenské smlouvy po více než sedmdesáti letech.