Archive of publications

H. Fořtová: Konflikt skrze jazyk: rétorika ve „Společenské smlouvě“

V. Šimek: „Probuzení k rozumu“ a problém evidence: k morální epistemologii Roberta Spaemanna

A. Démuth: Problém nenávisti u Heideggera a (raných) fenomenológov

Diskusní studie

T. Korda: Je celek nepravda? Mravní moment války jako kritika Adornovy četby Hegela

M. Nebošková: MacIntyre, morálny záväzok a relacionalita: Starostlivosť o osoby s intelektuálnym znevýhodnením

Esej

J. Vácha: Místo vědomí v přírodě Znovu nad šálkem kávy

Polemiky

A. Markoš: Estetika živého

L. Kvasz: Proč Descartes potřebuje obranu aneb odpověď Janě Šebelové

Post Habermas

J. Přibáň: Za Jürgenem Habermasem (1929–2026)

Renesanční osobnost české medievistiky

P. Soukup, R. Novotný: František Šmahel (1934–2025), středověká filosofie a Filosofický ústav

Recenze

B. Řebíková: K čemu je nám dnes Masarykovo pojetí demokracie?

K. Broučková: Jason Brennan: Proti demokracii

A. Handl: Jeffrey A. Winters: Oligarchie

V. Wintner: Andrej Kalaš – Zuzana Zelinová: Hesiodov svet vo veršoch: pramene a Interpretácie

J. Svoboda: Vasil Gluchman: Podoby sekulárneho humanizmu na Slovensku v 20. storočí (do roku 1989)

Různé

P. Glombíček: Ke stému výročí narození Wolfganga Röda

Anotace

K. Zákostelnová: Miloslav Bednář: Filosofický a dějinný smysl geopolitiky 20. a 21. století

Kniha Ilji Budrajtskise (* 1981) je působivou mozaikou esejů, studií a úvah, v nichž autor mapuje historii, místo, tradici a roli disidentského hnutí v moderních sovětských a ruských dějinách. Nabízí však čtenáři mnohem více než jen přehled disidentských hnutí a uskupení a jejich (většinou) neúspěšných pokusů zlepšit společenské a politické klima (především) v Sovětském svazu – totiž obraz ruských a sovětských dějin posledních více než sto let, které vykazují silné rysy cykličnosti. Většina těchto disidentských hnutí měla silně levicová východiska a do značné míry se jen snažila uchovat v krystalicky čisté podobě levicové ideje, jež byly ve jménu politických zájmů vládnoucích elit postupem času přeznačovány.

Kniha přináší rozsáhlý a komentovaný výbor z latinsky psané literatury renesančních a barokních Čech a Moravy. Kniha je uspořádána podle klasického trichotomického členění literárních druhů – poezie, próza a drama – v jejichž rámci dále sleduje jednotlivé žánrové okruhy (lyrická a epická poezie, historiografie, hagiografie, homiletická literatura, cestopisná literatura, epistolografie, meditační próza, běžné školské a vzorové hry a další). Nabízí více než osmdesát latinsko-českých ukázek doplněných překlady, jazykovými a věcnými komentáři. Jednotlivé oddíly uvádějí výkladové kapitoly věnované charakteristice a vývoji žánrů v českém i širším evropském kontextu, součástí publikace je také obrazová příloha.

Autorský kolektiv vedený Josefem Försterem tvoří patnáct odborníků z různých institucí, zejména neolatinistů z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, dále odborníků z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR, Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Národní galerie Praha a dalších akademických pracovišť. Vedle známých jmen, jako jsou Jan Amos Komenský, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Pavel Stránský či Bohuslav Balbín, představuje antologie také řadu téměř zapomenutých autorů a dosud obtížně dostupných textů. Publikace je výsledkem dlouholetého výzkumu a otevírá čtenářům bohatý svět novolatinské literatury jako důležité součásti kulturního a intelektuálního dědictví českých zemí.

Ve druhém svazku publikace se ke čtenáři dostává překlad latinské verze B Physiologu, doplněný komentářem sledujícím recepci jednotlivých výkladů ve středověké odborné literatuře a v knižní malbě. Ve třiceti sedmi kapitolách zde latinský překladatel představuje několik desítek zástupců přírody, jejichž neobvyklá podoba a pozoruhodné chování či vlastnosti mají křesťanu připomínat Kristovu zvěst a oběť, kterou přinesl pro záchranu lidského rodu, a být mu kladným či záporným příkladem v jeho životě: panter, který k sobě přivádí svým libým dechem všechna ostatní zvířata, je poukazem na Krista, který lahodností své zvěsti přivádí k sobě každého člověka; obludné mořské sirény, které svým omamným zpěvem lákají do své blízkosti námořníky, aby je pak zahubily, jsou zase výstrahou před ďáblem a jeho pokušeními; láskyplné chování dudčích mláďat, která se v dospělosti starají o své staré rodiče, má být pro každého člověka upozorněním na to, že nemá zapomínat na dobré vztahy v rodině; a had, který si zacpává uši, aby neslyšel hlas zaříkávače, je varováním pro ty, kdo jsou hluší ke slovům evangelia. Ze dvou částí, věcné a symbolické, z nichž se skládá každá kapitola, je to tedy právě ona druhá část, která stojí v centru pozornosti autora, jehož titul physiologus neoznačuje toho, kdo se zabývá primárně přírodou a je znalcem rozmanitých přírodních objektů a jevů, nýbrž toho, kdo je spíše exegetou přírody, tedy tím, kdo její jednotlivosti vykládá podle zákonů křesťanské víry a snaží se povznést člověka nad hmotné obrazy a vést ho prostřednictvím poznání přírody k poznání Boha.

Spis, jehož originálu a latinským překladům se dostalo v moderních edicích názvů Physiologus Graecus a Physiologus Latinus, sestavil neznámý řecký autor působící nejspíše ve 2. století v Alexandrii. Využil přitom poznatky o pozoruhodných vlastnostech zvířat, stromů, kamenů a některých postav řecké mytologie, o nichž se dočetl v řeckých, římských, egyptských a dalších starověkých pramenech, a svou kompilaci doplnil citacemi z Písma a alegorickými výklady. Ačkoli toto drobné dílo není významné rozsahem a neoplývá složitými filosofickými myšlenkami, příběhy jeho autora fascinovaly široké publikum, neboť se promítly do řady teologických spisů, jež vznikaly v prvních staletích křesťanství, i do komentářů středověkých exegetů, výrazně ovlivnily několik literárních žánrů středověké literatury a inspirovaly rovněž knižní malíře k poutavým výtvarným interpretacím. Okolnostem vzniku tohoto díla, jeho inspiračním zdrojům, tématům, s nimiž se v něm čtenář setkává, i jeho vlivu na pozdější středověké texty je věnován první, monografický svazek této dvoudílné publikace.

Kniha je prvním českým sborníkem překladů vybraných textů z environmentální filosofie. Její ambicí je uvést do této oblasti filosofie a představit přístup, který do centra filosofické analýzy antropogenního rozvratu planetárních ekosystémů staví vztah člověka k přírodě a zkoumá postoje a hodnoty, které jsou v tomto kontextu klíčové. Publikace nabízí paletu deseti textů, které jsou zvoleny tak, aby spolu s úvodní studií editora poskytly hrubý náčrt mapy environmentální filosofie a mohly tak posloužit jako solidní odrazový můstek pro Vaši cestu jejím spletitým a rychle se vyvíjejícím terénem.

J. Peregrin: Racionalita a logika
P. Glombíček: Spenglerův význam ve Wittgensteinově filosofii
F. Jaroš: K možnostem jevové biologie
J. Zítko: 3 plus 1 s Alexandrem Kojèvem: mudrcové Raymonda Queneaua
M. Zouhar: Pomenovanie a rigidnosť

Recenzní studie
D. Dočekalová: Revoluce pro život

Esej
L. Kvasz: Fregeho reforma logiky na pozadí Aristotelovy teorie sylogismů

In memoriam Petr Horák
P. Kitzler, M. Znoj: Zemřel historik filosofie Petr Horák
F. Rivenc: Smuteční řeč k poctě Petra Horáka
M. Havelka: Za Petrem Horákem
O. Baranová: Opustil nás Petr Horák – šéfredaktor dialogu

Recenze
P. Cermanová: Jakoubek ze Stříbra: Výklady nedělních epištol
J. Michalík: Johannis Amos Comenii Opera omnia, 26/II, Epistulae, Pars II, 1639–1641
M. Šimsa: Mají liberální demokracie alternativu?
O. Sikora: Iddo Landau: Hledání smyslu v nedokonalém světě
M. Švantner: Josef Fulka: Kapitoly z filosofie nové hudby

Různé
L. Hanovská: Antonín Kosík a zápas o skutečnost

The Dictionary of Medieval Latin in Czech Lands registers and explains the vocabulary of Medieval Latin as used in Czech lands since ca. 1000 CE to 1500 CE. It is based on ca. 800.000 excerpt sheets, drawn from literary, scholarly, and administrative texts. It takes into account not only published sources, but also the manuscript texts (esp. those containing philosophical, theological and scientific treatises, vocabularies, and administrative documents) that still remain unpublished. It also captures and explains the vocabulary of the late Middle Ages, not included in most similar dictionaries. It provides thorough and sufficiently informative data about the wide range and heterogeneity of means of expression to be found in Medieval Latin. It captures all phonological, morphological, syntactical, stylistic, prosodic and semantic divergences of Medieval Latin vocabulary inherited from the ancient era as compared with classical norms. It also provides an exhaustive analysis of newly‑emerged Medieval Latin words. It is an indispensable tool for medievalists from various fields, especially those who focus on Central Europe.

The Dictionary of Medieval Latin in Czech Lands registers and explains the vocabulary of Medieval Latin as used in Czech lands since ca. 1000 CE to 1500 CE. It is based on ca. 800.000 excerpt sheets, drawn from literary, scholarly, and administrative texts. It takes into account not only published sources, but also the manuscript texts (esp. those containing philosophical, theological and scientific treatises, vocabularies, and administrative documents) that still remain unpublished. It also captures and explains the vocabulary of the late Middle Ages, not included in most similar dictionaries. It provides thorough and sufficiently informative data about the wide range and heterogeneity of means of expression to be found in Medieval Latin. It captures all phonological, morphological, syntactical, stylistic, prosodic and semantic divergences of Medieval Latin vocabulary inherited from the ancient era as compared with classical norms. It also provides an exhaustive analysis of newly‑emerged Medieval Latin words. It is an indispensable tool for medievalists from various fields, especially those who focus on Central Europe.

Klement Alexandrijský (asi 150–215 po Kr.) byl řecký křesťanský autor, jehož celoživotním úsilím bylo přiblížit biblické poselství filosoficky vzdělaným čtenářům své doby. Kromě Stromat, určených spíše pokročilejším čtenářům, je také autorem méně rozsáhlých spisů, jimiž chce oslovit zájemce o křesťanskou víru nebo poskytnout poučení křesťanům začátečníkům. Do této kategorie se řadí i text Který bohatý člověk může být spasen?

Dílo představuje první křesťanský výklad evangelní perikopy o povolání bohatého člověka. Klementův komentář vychází nezvykle z textu Evangelia podle Marka. Ježíšova slova „jdi a prodej vše, co máš“ vysvětluje nikoli jako příkaz opustit materiální bohatství, ale jako výzvu odpoutat svou duši od vášní.

Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi. Součástí textu je i nekanonická tradice o apoštolu Janovi, která plní funkci závěrečného exempla.

Touto Klementovou knihou se zároveň v nakladatelství OIKOYMENH uzavírá vydání všech jeho spisů v moderních českých překladech.