Archive of publications

Práce analyzuje některá témata z oblasti politické filosofie. Předkládá např. jednu z vizí dějin, spory o definici svobody, analýzu tlaku ekonomické moci jak na jedince, tak na stát jako celek, či dvě protikladné koncepce demokracie. Jako významný emancipační společenský nástroj prezentuje nepodmíněný základní příjem. Tato témata však nejsou pojata jako disparátní entity, nýbrž jako rysy určitého jednotícího rámce, jímž jsou různé formy útisku a k nim vztažené formy emancipace. 

Svazek přináší inovativní studie k intelektuálním dějinám raného novověku a recenze recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní, rozsáhlý příspěvek Stefana Gulizii (Milano), který zkoumá fenomén soukromých knihoven a učenecké praxe čtení a psaní v okruhu univerzity v Helmstedtu. Jan Čížek (Ostrava) analyzuje Komenského přírodní filosofii v kontextu mosaické fyziky. Dominik Whittaker (Brno) se zabývá komparací pojetí víry a rozumu u Komenského a Pierra Baylea. Keplerově recepci rosenkruciánských manifestů se věnuje Jiří Michalík. Patočkovu interpretaci Komenského díla, zejména vztah raných spisů a Obecné porady, zkoumá Dalibor Vik (Praha). Svazek vhodně doplňuje jedna recenzní studie z pera Kateřiny Lochmannové (Praha-Ostrava) a šest recenzí recentní literatury. V angličtině. Ke studiím jsou připojeny anglické abstrakty a česká resumé.

Solomonica Magica is the first comprehensive survey of ‘Solomonic’ or ‘Holy Rider’ amulets from the Mediterranean of Late Antiquity and Early Byzantium. Hundreds of magical gems, leaf-shaped pendants, circular medallions, and other apotropaic objects—many of which were previously unpublished—are presented against the backdrop of a parabiblical tradition involving Solomon the Magician and Sisinnius the Demon-Hunter. All Greek texts have received fresh critical editions and English translations. The text of the monograph is richly illustrated with over 700 images, many newly commissioned specifically for this volume.

The Belvedere is a monumental testament to the humanist vision of Ferdinand I, who served as the Archduke of Austria, King of Bohemia and Hungary, and Emperor of the Holy Roman Empire beginning in 1558.

Masterfully designed and decorated by Paolo della Stella and Bonifaz Wolmut, its construction commenced in 1537 and spanned several decades, concluding with Ferdinand's death in 1564. At that time, it was referred to as a “Lusthaus,” serving as a unique palatial garden building that celebrated the transfer of the imperial title to the Austrian Habsburgs.

As one of the earliest Renaissance buildings in the transalpine region, the Belvedere showcases numerous references to the splendour of ancient Rome.

Ve spise O dokonalosti vychází Řehoř především z pavlovských listů, které poukazují na význam různých christologických titulů. Nazývat se „křesťan", což je slovo odvozené od jména Kristus, je podle Řehoře zavazující a je to právě Kristovo jméno, jímž se jednotlivec má v životě nechat vést. Křesťanská dokonalost znamená mít v duši, ve slovech i ve všem, co člověk v průběhu života dělá, účast na jménech, jimiž je označován Kristus. Řehoř ukazuje, jak mohou křesťané napodobovat svého Pána, a tak získávat podíl na jeho titulech, jako je „velekněz", „pokrm a nápoj" nebo třeba „úhelný kámen". Svými výklady navazuje na alexandrijskou exegetickou tradici, což je patrné například v jeho interpretaci Krista jako počátku či principu nového stvoření.

Spolu se svým bratrem Basilem z Kaisareie a přítelem Řehořem z Nazianzu patří Řehoř z Nyssy (cca 335–cca 395 po Kr.) k trojici velkých kappadockých theologů, kteří položili základy křesťanského učení v návaznosti na biblické poselství a dědictví řecké filosofie. Úvodní studii napsala Markéta Dudziková.

První kapitola knihy Genesis, otevírající sbírku biblických spisů, podněcuje zvědavost a představivost myslitelů již více než dvě tisíciletí. Mezi nejvýznamnější interpretace tohoto biblického textu patří Hexameron (Šest dní stvoření), soubor homilií milánského biskupa Ambrože z konce 4. století. Ambrož v něm nejen vykládá stvoření světa v duchu křesťanské víry, ale zároveň reflektuje dobové filosofické koncepce o vzniku a podstatě kosmu. Jeho úvahy propojují biblický narativ s antickým myšlením a mystickou kontemplací nad jednotlivými složkami stvořeného světa – od nebeské klenby, slunce, měsíce a hvězd až po rozmanitost rostlin, zvířat a nakonec člověka. Tento spis je cenným dokladem pozdně antické teologie, která usiluje o syntézu křesťanského pohledu na svět s tehdejšími filosofickými a náboženskými představami. Autorova exegeze biblického textu spojená s poetickým vnímáním odhaluje hlubší významy biblického textu a otevírá čtenáři cestu k porozumění raně křesťanskému pohledu na řád stvoření. Hexameron tak představuje nejen významný pramen pro poznání teologického myšlení rané církve, ale i inspiraci pro současné úvahy o vztahu člověka k Bohu a světu.

Setkávání Marxovy a Freudovy nauky, jakkoliv se mohlo zdát zprvu nepravděpodobným, posunulo kritické myšlení o společnosti v průběhu 20. století na nové teoretické i praktické trajektorie. Často se ale již zapomíná, že jeho prvotním dějištěm byl prostor střední Evropy. Spíše než ale hladkou fúzi jednoho s druhým vyvolala tato křehká aliance diskuze a polemiky, které se promítly do celé řady disciplín – zvláště filosofie, estetiky a samozřejmě psychologie. Nová čísla Kontradikcí se věnují právě tomuto problematickému dědictví v tomto regionu a jeho ozvěnám, stopám a relevanci v současnosti.

České číslo nabízí studii o bulharském dědictví Julii Kristevy, jakož i překlad významného levicového psychoanalytika Otto Fenichela s podrobným komentářem. V sekci Materiály je publikován program Pražských přednášek o psychoanalýze s úvodem J. Cvekla. Číslo ovšem obsahuje i netematické studie o myšlení současné české konzervativní levice, o teoretických a aktivistických postojích bolivijské filosofky Silvie R. Cusicanqui a rovněž i rozsáhlý recenzní esej o významné současné knize analyzující Marxův pojem moci.

L. Kvasz: Aristotelova fyzika ve světle Patočkovy interpretace

M. Petrufová Joppová: Spinoza, Einstein a fyzika ako „scientia intuitiva“

M. Fapšo: Nietzsche a kontrafaktuální dějiny jako kardinální otázka historie

V. Kolman: Rezkova věcnost a její techniky

D. Rybák: Vzpomínka bez paměti. Smrt jako mezní fenomén života v Husserlově fenomenologii

R. Kočandrle: Nebeská sféra v Parmenidově kosmologii

 Recenzní studie

M. Kokeš: K metodologii antisthenovských studií: Diogenovský kynismus jako způsob života

Polemiky

M. Zouhar: Možné svety, naratívna fikcia a autofikcia. Odpoveď Petrovi Koťátkovi

S. Spodniak: K otázke racionality sebausmrtenia

Recenze

L. Hanovská: Flusserova pozdní antropologie a bezradnost vědy

O. Sikora: Martin Bojda: Filosofie německého osvícenství

M. Vaculínová: Korespondence Jana Marka Marciho z Kronlandu

J. Josl: Ondřej Dadejík: Na okrajích umění. Kapitoly z rozostřené hranice mezi uměním a životem

N. Vranková, B. Balogová: Gilles Lipovetsky: Říše pomíjivosti. Móda a její úděl v moderních společnostech

Různé

F. Gahér: Spomienka na profesora Pavla Cmoreja (1937–2025)

Druhá křížová výprava z roku 1421 byla jednou z největších vojenských akcí katolické Evropy proti husitům. Navzdory velkolepým přípravám a účasti tisíců bojovníků tažení selhalo. Otázku, proč se tak stalo, si kladli doboví kronikáři i pozdější historikové. Publikace nabízí dosud nejucelenější zpracování okolností a průběhu druhé protihusitské kruciáty, založené na rozsáhlém studiu pramenů včetně dosud neznámých nebo přehlížených textů. Výprava se ukazuje jako mezník v organizaci, propagaci i strategických úvahách o válce proti husitům.

Svazek zpřístupňuje badatelům poněkud nedoceněný pramen z počátku 16. stolení. Jde o soupis písemností uložených v archivu České koruny na Karlštejně, který se rozhodly sepsat šlechtické stavy po dokončení zemského zákoníku zvaného Vladislavské zřízení zemské. Vzniklý inventář je v českých dějinách znám pod označením Registrum na deset truhlic s privilegii Českého království. Po bližším prozkoumání dokumentu však pochopíme, že soupis nebyl chápán jako registrační pomůcka, ale vyjadřoval představy českých stavů o státoprávní podobě České koruny. Pro české stavy byl dostupným přehledem práv a privilegiích českého krále, o rozloze České koruny i o smlouvách českých a evropských panovníků. Po obnově České koruny (1490) se české stavy k tomuto státoprávního odkazu lucemburských králů přihlásily a považovaly za svůj úkol, dbát nad jeho dodržováním. Jinými slovy ve jménu „zemského dobrého“ žádaly na panovníkovi, aby daná ustanovení respektoval a dodržoval. Šlo pro ně o jakýsi thesaurus, k němuž bylo možné se vracet, argumentačně se o něho opřít a využít ho, a přístup k němu měl nejen král, ale i představitelé stavů.

Smysl pořízení Registra je vysvětleno v obšírné, česky psané předmluvě, která je dedikována králi Vladislavovi II. (1501, 1502). Evidované dokumenty jsou seřazeny podle jejich uložení v „deseti truhlicích“ a zaznamenány formou stručného česky psaného regestu s uvedením ročního data. Rozsah i kvalita zápisů je různá. Praktické důvody patrně vedly stavy k pořízení překladu Registra do němčiny (1503, 1505), ale již bez předmluvy. Soupis se zřejmě opravdu stal zásadním dokladem ke státoprávním poměrům České koruny, o čemž svědčí množství zachovaných opisů pořízených do poloviny 18. století, dnes roztroušených po různých knihovnách a archivech nejen v Čechách a na Moravě, ale i v zahraničí. Z českých variant Registra se nám podařilo dohledat 23 rukopisů, německých rukopisů evidujeme deset. Při pokusu o bližší identifikaci evidovaných listin jsme zjistili, že cca 80–85 % písemností zaznamenaných v Registru na deset truhlic je dodnes dochováno v Národním archivu ve fondu Archiv Koruny české. Zdá se tedy, že opatření stavů ohledně zachování podoby středověkého archivu České koruny byla účinná. Vzhledem k tomu, že české regesty byly vytvořeny k latinským či německým originálům, a dále byly přeloženy do němčiny, přináší text i důležité informace k vývoji českého i německého jazyka v kancelářských kruzích. Ze všech naznačených důvodů jsme se proto rozhodli s tímto pozoruhodným dokumentem seznámit nejen širší historickou, ale i bohemistickou a germanistickou lingvistickou obec.

Edice respektuje českou a německou variantu Registra a je proto rozdělena do dvou částí. Obě jsou uvedeny shodnou vysvětlující studií a nezbytnými edičními poznámkami. Výchozím textem české varianty je rukopis zachovaný v knihovně zámku Maleč (pod sign. 2026), v edici rukopis A; z německy psaných rukopisů byl za základ edice použit rukopis uložený v Moravské zemské knihovně (sign. MK-037), v edici rukopis C.