Archive of publications

Rehabilitate Marx! conceptualizes new forms of socialist modernity during the post-Stalinist era in the second half of the 1950s and 1960s. After the demise of Stalinism, Czechoslovak intellectuals within the Communist Party realized that the primary challenge they faced wasn’t merely the further development of socialism, which would lead to communism, but that they needed to reformulate the entire socialist project. These intellectuals gradually abandoned the Marxist orthodoxy of their time and began searching for new interpretations of classic Marxist works that would provide an adequate conceptual framework for addressing contemporary problems. Mervart and Růžička present post-Stalinist thought as an autonomous sphere, showing a world of varying socialist visions.

Kniha přináší kritickou reflexi pojmu resilience v kontextu krize současné demokracie. Ukazuje, že resilience se stala klíčovým, avšak rozporným termínem, který v neoliberálním diskurzu často podporuje individualizaci odpovědnosti a depolitizaci společenských problémů. Autoři však nezůstávají pouze u kritiky, ale rozvíjejí alternativní pojetí politické resilience. Vycházejí z přesvědčení, že demokracie v éře komplexity a nejistoty nemůže spoléhat pouze na stabilitu či robustnost institucí, nýbrž vyžaduje kolektivní proces kreativní a reflexivní adaptace. Ten vedle proměny institucí zahrnuje také afektivní kapacity občanů a demokratického étosu jako takového. Demokratická resilience tak není chápána ani jako technika řízení, ani jako strategie přežití, ale jako způsob, jak udržet otevřený prostor pro kritiku, spolupráci a sdílené politické jednání.

Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví. Pozoruhodný spis, který je rozkročen mezi literaturou, filosofií, teologií a lékařstvím, je nejen polemikou s pohanskými koncepcemi duše, mezi nimiž zaujímá přední místo Platón, tento „hokynář, který v dobré víře prodal všem heretikům svoje koření“, ale formuluje rovněž vlastní koncepci „tělesné duše“ (corporalitas animae), která je v posledku „odnoží“ (tradux) duše Adamovy a předává se při pohlavním styku z rodičů na jejich potomky (tzv. traducianismus). Toto adaptované stoické dědictví, jež je v raně křesťanském myšlení svou propracovaností bezprecedentní, se pro Tertulliana stává nejúčinnější zbraní proti „heretickým“, platonismem ovlivněným naukám o preexistenci a stěhování duší, jež podle něho podkopávají samy základy křesťanského náboženství.

První dvě knihy Komentáře k Janovu evangeliu obsahují Órigenovu předmluvu k celému spisu věnovanou zejména pojmu „evangelium“ a dále výklad veršů J 1,1–7a. Tato relativně krátká pasáž z prologu Janova evangelia přivádí alexandrijského exegetu k výkladu o Kristových jménech (tzv. epinoiích) obecně, a zvláště k pojednání o Kristových nejvyšších epinoiích „Počátek“, „Moudrost“, „Slovo“, „Život“ a „Světlo lidí“, úzce spojených s vykládaným biblickým textem. Uvedené epinoie jsou v Órigenově pojetí těmi pojmy, jež dávají nahlédnout, jak je Kristus, Boží Syn, o sobě jako Boží hypostaze vedle Boha Otce a jak je jakožto nejzazší cíl lidského výstupu k Bohu, pravý Život. V závěru druhé knihy Órigenés otevře téma Jana Křtitele, od Boha poslaného svědka o Světle a Ježíšova předchůdce. 

Obsah

K. Pacovská: Pokora jako ctnost pro úspěch i selhání

T. Kulka: Umělecká hodnota a argument o originalitě

D. Svoboda, P. Sousedík:  Relační změny, kategoriální schéma a nové pojetí relativa

T. Čana: Pochybovanie o všetkom vonkajšom?

Téma: Kritická racionalita Hanse Alberta mezi teorií a praxí

J. Paitlová: Úvodní slovo

H. Albert: Moje verze kritického racionalismu

H. Albert: Úvod – Možnosti filosofie a lidská praxe

J. Paitlová: Hans Albert a kritická racionalita: od myšlení k praxi

V. Havlík: Hans Albert, Münchhausenovo trilema a bootstrapová racionalita

J. Moural: Ke korespondenci Hanse Alberta a Karla Poppera

Rozhovor

P. Horák, M. Kiššová: Výlet do minulosti jednoho zvídavého filosofa

Polemika

P. Koťátko: Možné světy, propustné hranice a příslušnost k žánru: diskuse s Mariánem Zouharem

Recenze

M. Sekerák: Hannah Arendtová: Krize republiky

I. Koniar: Mark Coeckelbergh: Etika umělé inteligence

Š. Lojdová: Vlastimil Zuska: Estetický prožitek. Vrstvy, úrovně a fáze estetické zkušenosti

A. Kohoutová: Bílý se neříká

Dezinformace a hate speech se staly běžným tématem našich diskusí. Povědomí o rizicích spojených s těmito fenomény však roste úměrně s nejistotou, zda jsme jim schopni porozumět, natož efektivně čelit. Oporou může být mezinárodní výzkum, který se pokouší odpovědět na následující otázky: Jak se dezinformace a nenávistné projevy typicky šíří? Jaký je běžný dopad jejich projevů na chování a psychiku jednotlivců i skupin? Jaký typ obrany se osvědčuje, a jaký nikoli? Kniha je průvodcem po aktuálních zkoumáních dezinformací a hate speech z hlediska filozofie a právní teorie. Zahrnuje také nejnovější poznatky plynoucí z praxe zaměřené na boj s těmito fenomény. Četné textové i obrazové příklady nenávistných projevů a dezinformací jsou primárně spojeny s obdobím pandemie covidu-19 a války na Ukrajině.

The twenty-first century has demonstrated that radicalism remains a vital analytical concept in the study of modern religion and politics. However, its application to earlier periods has been met with more ambivalence. This volume challenges that trend by examining religio-political subversives near the close of the Middle Ages as radical within their historical and intellectual contexts, spanning several centuries and cultures, with a focus on Central Europe. In doing so, it seeks to bridge entrenched geographical, chronological, and methodological divides, fostering broader discussions on the comparative relevance of radicalism in pre-modernity.

Kolektivní monografie celkem patnácti autorů se zaměřuje na život a dílo významného bohemisty, literárního historika Antonína Škarky. První část knihy se věnuje jeho životu, strávenému v podmínkách socialistické vědy: vlivům, které na Škarku působily, raným vědeckým pracím či jeho významu v komeniologii. Ve druhé části jsou uvedeny kapitoly prověřující na vybraných bohemistických tématech (středověká veršovaná kázání, plankty či barokní mystika) postupy jeho kritické a interpretační metody.

Články a studie

• Olga Kalashnikova, A Bridge to Christ's Passion. Preaching on Passion Sunday in Fourteenth-Century Prague
• Pavel Blažek, Spis Tomáše ze Štítného O hospodářovi a jeho latinská předloha
• Petr Jindra, Oplakávání Krista z kostela Všech svatých v Plzni. Ikonografická koncepce z neklidné doby
• Veronika Večeřová, Obchodní vztahy Rožmberků a Českých Budějovic v pozdním středověku

Recenze

• Jiří Lukas - Jan Videman, Počátky českého mincovnictví / The Beginnings of the Bohemian Coinage (David Kalhous)
• Jiří Kuthan, Parléřovský mýtus. Rod Parléřů - dílo a jeho ohlas (Michaela Ottová)
• Michal Dragoun, Středověká knihovna Starého Města pražského (Martin Musílek)
• Dušan Coufal, Turnaj víry. Polemika o kalich na basilejském koncilu (František Šmahel)