nejbližší akce

Aktuality

  • Zveme na Týden Akademie věd do Filosofického ústavu

    16. 10. 2021

    Besedy, komentované prohlídky, scénické čtení. Vědecký festival napříč obory a pracovišti AV ČR se uskuteční 1.-7. listopadu 2021. Vyberte si z naší nabídky, rezervujte si místo a přijďte! Případně sledujte on-line! Náš program.

  • Zavádění autonomní mobility: výhledy, otázky, rizika

    8. 10. 2021

    Nejdiskutovanější etická dilemata i rizika, na která odborníci narážejí při hledání principů pro možné zavádění provozu autonomních vozidel, komentuje v článku MfDnes (využito se svolením redakce) a na portálu Z dopravy.cz filosof Juraj Hvorecký (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR). 

  • Mýtus o demokracii a právu?

    7. 10. 2021

    Druhý rozhovor v rámci podcastu výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti" Strategie AV21 si můžete poslechnout v online časopisu !Argument. Tentokrát s Petrem Aghou o sporech o demokracii a lidská práva v éře nadnárodního právního systému. Podcast připravuje Centrum globálních studií FLÚ AV ČR.

  • Jakou vědu potřebuje naše společnost?

    6. 10. 2021

    Centrum globálních studií FLÚ AV ČR přináší rozhovory v rámci podcastu k výzkumnému programu „Globální konflikty a lokální souvislosti" Strategie AV21: srozumitelně o strategických otázkách naší doby. První rozhovor s dr. Martinem Profantem o problémech světové vědy a českých východiscích je k poslechu v online verzi Literárních novin.

právě vychází

    • nabozenstvi-modernita-a-sekularismus-v-soucasne-iranske-filosofii

      Náboženství, modernita a sekularismus v současné íránské filosofii

      Abdolkarím Sorúš

      Abdolkarím Sorúš je nejvýznamnějším soudobým perským islámským filosofem, jehož dílo je recipováno jak v muslimském světe, tak mimo něj. Monografie představuje Sorúšovo dílo překlady pěti stěžejních textů jeho filosofie náboženství a polické filosofie (Expanze a kontrakce náboženského vědění, Expanze prorocké zkušenosti, Kam směřuje náboženství v moderní době?, Mléko a cukr: O důvodu pro náboženský intelektualismus, Radikální sekularismus) a je opatřena rozsáhlým úvodem vědecké pracovnice Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Zory Hesové.

      Filosofia
    • j-a-k-komensky-v-kulturach-vzpominani

      J.A.K. Komenský v kulturách vzpomínání

      Vladimír Urbánek a kol.

      Ve dnech 8. 9. – 21. 10. 2020 se v prostorách Galerie Věda a umění v budově Akademie věd konala výstava  J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání. Byla uspořádána při příležitosti 350. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů, Jana Amose Komenského (1592–1670). Zaměřila se na to, jakým způsobem a prostřednictvím jakých médií se formovaly a proměňovaly kolektivní představy o této kanonické postavě českých dějin, kultury a literatury, zejména v průběhu 19. a 20. století. Výstava musela být předčasně uzavřena pro veřejnost kvůli druhé vlně pandemie covidu-19, což přimělo její autory k rozhodnutí vydat tento katalog. Kniha je rozdělena do dvou částí. První část Paměť a její média odpovídá svým obsahem výstavním panelům a názvy jednotlivých kapitol vystihují její obsah: PaměťPortrétyLiteraturaTopografie pamětiKánonySlavnosti a muzealizaceDivadlo a film. Druhá část Katalog exponátů dokumentuje vystavené trojrozměrné předměty od Komenského nejstarších podobizen až po hravé a karikaturní zobrazení z dílny Adolfa Borna. K nim je připojen pod názvem Fotografická paměť výstavy výběr fotografií z vernisáže, který připomíná, že výstava a kniha téma kolektivní paměti analyzují, zároveň se však z povahy věci také stávají jeho součástí. Knihu doplňuje obsáhlé shrnutí v anglickém jazyce.

      Filosofický ústav AV ČR
    • czechoslovakism

      Czechoslovakism

      Adam Hudek, Michal Kopeček, Jan Mervart (eds.))

      This collection systematically approaches the concept of Czechoslovakism and its historical progression, covering the time span from the mid-nineteenth century to Czechoslovakia’s dissolution in 1992/1993, while also providing the most recent research on the subject.

      "Czechoslovakism" was a foundational concept of the interwar Czechoslovak Republic and it remained an important ideological, political and cultural phenomenon throughout the twentieth century. As such, it is one of the most controversial terms in Czech, Slovak and Central European history. While Czechoslovakism was perceived by some as an effort to assert Czech domination in Slovakia, for others it represented a symbol of the struggle for the Republic’s survival during the interwar and Second World War periods. The authors take care to analyze Czechoslovakism’s various emotional connotations, however their primary objective is to consider Czechoslovakism as an important historical concept and follow its changes through the various cultural-political contexts spanning from the mid-nineteenth century to the breakup of Czechoslovakia in 1993.

      Including the work of many of the most eminent Czech and Slovak historians, this volume is an insightful study for academic and postgraduate student audiences interested in the modern history of Central and Eastern Europe, nationality studies, as well as intellectual history, political science and sociology.

      Routledge
    • reflexe-60

      Reflexe 60

      Filosofický časopis Reflexe
    • the-rule-of-the-people-and-the-rule-of-law-in-classical-greek-thought

      The Rule of the People and the Rule of Law in Classical Greek Thought

      Jakub Jinek (ed.)

      Společným jmenovatelem obsažených příspěvků, jež jsou v angličtině, je snaha uchopit vztah mezi vládou lidu a vládou zákona, který tvoří ústřední problém politické filosofie od jejího vzniku v klasické době. Články se věnují původnímu řeckému pochopení zákona a jeho vztahu k demokracii, sofistické problematizaci tohoto vztahu pod heslem opozice fysis – nomos a zejména pak jeho novému pojetí v díle Platóna a Aristotela. Autory příspěvků, které jsou uspořádány chronologicky, jsou přední světoví odborníci na problematiku antického politického myšlení sdružení ve výzkumné síti Collegium Politicum.

       

      Filosofia
    • the-spectres-of-selfhood

      The Spectres of Selfhood

      Jakub Chavalka (ed.)

      Individualismus jako pojem neměl v meziválečném Československu příliš dobré jméno. Přesto již u Masaryka a později třeba Peroutky zaznívá silný apel na úhelný kámen demokracie – osobnost. Záměrem publikace je ukázat, jak se u dnes méně známých, avšak ve své době kulturně a duchovně vlivných myslitelů pojednával problém utváření zdatné individuality a s jakými nesnázemi se u této klíčové otázky potýkali. Žádný z nich (snad kromě Ladislava Klímy) přitom nevyhlašoval individualismus za své filosofické východisko. Bližší pohled na jejich filosofii však poukazuje na souvztažnost „boje o individualitu“ s bojem nově vzniklé republiky za sebeurčení. Koneckonců někteří z nich rozumějí národu či státu jako svébytnému individuu, třebaže hromadnému. Intence autorů bude naplněna, pomohou-li jednotlivé příspěvky k přesnějšímu pochopení toho, jak problém individuality formoval naše vlastní dějiny.

      V angličtině.

      Filosofia
    • filosoficky-casopis-3-2021

      Filosofický časopis 3/2021

      Filosofický časopis se věnuje filosofickým otázkám, které si člověk klade ve vztahu ke světu i k druhým lidem.  V tomto zkoumání je časopis otevřen všem filosofickým směrům.  Koncipován je jako národní akademické periodikum. Hlavními kritérii, jimiž se ve své publikační strategii řídí, jsou odborná kvalita, pluralita a služba filosofické obci.

      Filosofia
    • karl-popper-s-science-and-philosophy

      Karl Popper's Science and Philosophy

      Zuzana Parusniková, David Merritt (eds.)

      Of all philosophers of the 20th century, few built more bridges between academic disciplines than Karl Popper. He contributed to a wide variety of fields in addition to the epistemology and the theory of scientific method for which he is best known. This book illustrates and evaluates the impact, both substantive and methodological, that Popper has had in the natural and mathematical sciences. The topics selected include quantum mechanics, evolutionary biology, cosmology, mathematical logic, statistics, and cognitive science. The approach is multidisciplinary, opening a dialogue across scientific disciplines and between scientists and philosophers.

      Springer
    • aktivni-hranice-v-evrope

      Aktivní hranice v Evropě

      Karel Müller (ed.)

      Kniha, která představuje teoretický koncept aktivní hranice zasazený do obecnějšího rámce evropeizačních procesů, shrnuje závěry z výzkumu dvou trojzemních euroregionů (Nisa a Šumava) z let 2017–2019. Jeho součástí bylo reprezentativní dotazníkové (online) šetření mezi starosty a starostkami příhraničních obcí a 50 polostrukturovaných rozhovorů s aktéry přeshraniční spolupráce. Koncept aktivní hranice je zde pojímán jako kulturní veřejný statek, který vytváří příznivé předpoklady k veřejnému učení, sociální integraci a překonávání předsudků i historických křivd.

      Filosofia
    • posledni-prednasky-na-college-de-france-1968-a-1969

      Poslední přednášky na Collège de France, 1968 a 1969

      Benveniste Émile/překlad Tomáš Koblížek

      V roce 1969 přednášel francouzský lingvista Émile Benveniste na College de France naposledy. Na začátku zimního semestru onemocněl tak těžce, že se nemohl dál věnovat ani teorii řeči a základům teorie písma, na nichž v té době pracoval, ani své pedagogické práci. Jeho poznámky k poslednímu kurzu, doplněné a upřesněné díky dochovaným zápiskům studentů, tvoří hlavní část této posmrtně vydané knihy. Ve své teorii řeči Benveniste proti sobě klade obecné významy slov, jež sdílíme jako mluvčí nějakého jazyka, a jedinečný smysl výpovědi, který vždy vzniká přetavením těchto obecných významů v rámci konkrétní mluvní situace. Autorova teorie písma se opírá o jeho výzkum rozmanitých systémů psaní, jak se ustavily v odlišných kulturách. Benveniste tvrdí, že písmo původně odkazovalo přímo k věcem a že v zápis mluvy se proměnilo až poté, co vynálezci písma začali v živé mluvě rozlišovat opakující se prvky jazyka.
      Benvenistovy přednášky představují důležitý pramen pro lingvisty, sémiology, filozofy jazyka i literární vědce, ovšem díky autorovu průzračnému stylu jsou snadno dostupné i čtenářům, kteří nejsou v uvedených oborech zběhlí.

      Text Posledních přednášek doplňuje úvodní studie Tzvetana Todorova a doslov Julie Kristevy.


      Přeložil Tomáš Koblížek

      Academia