FLÚ v médiích

Filosof Václav Němec (Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení FLÚ AV ČR) hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus na ČRo (v čase 10:34).

Jaký je vztah mezi vírou, duševním zdravím či třeba náchylností podléhat konspiračním teoriím? Možnosti vzájemných souvislostí rozebírá filozof a biolog Robin Kopecký z Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR v pořadu Hergot! na Radiu Wave a v Jadrné vědě na Talk TV. Zapojte se do jeho pilotního výzkumu.

Robin Kopecký se primárně zaměřuje na oblast experimentální filosofie a lidské morálky. Spolu s kolegy z mezinárodního týmu se momentálně věnuje projektu s názvem Meze náboženské kognice, jehož cílem je srovnat českou a polskou populaci ve vztahu k různým nadpřirozeným přesvědčením. Do pilotního výzkumu, věnovaného hodnotám, morálním soudům a spiritualitě, se můžete zapojit ZDE. 

Etickému rozměru státní služby věnuje rozsáhlý prostor DeníkN. Opakovaně přitom zmiňuje spolupráci odborníků Filosofického ústavu na přípravě nového Etického kodexu státních zaměstnanců. Více ZDE a ZDE.

Nejdiskutovanější etická dilemata i rizika, na která odborníci narážejí při hledání principů pro možné zavádění provozu autonomních vozidel, komentuje v článku MfDnes (využito se svolením redakce) a na portálu Z dopravy.cz filosof Juraj Hvorecký (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR). 

V rozhlasové sondě do života a myšlenek českého barokního filosofa a pedagoga hovoří na ČRo Vltava (v čase 20.22) Vladimír Urbánek z Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR.

O historické digitální adventuře z dílny Charles Games, odehrávající se po 2. světové válce v českém pohraničí, hovoří pro německý rozhlas herní historik Jan Kremer z Centra medievistických studií FLÚ AV ČR a FF UK. 

Rozhovor na ČT art s filozofem Michaelem Hauserem (Oddělení současné kontinentální filozofie FLÚ AV ČR), který vznikl nad jeho novou knihou Doba přechodu. Tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua.

Ivo Pezlar z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR, se odborně pohybuje na pomezí filozofie a logiky. Za své profesní aktivity převzal letos v červnu Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce, v minulosti  ocenění ústavu za popularizaci oboru. Rozhovor pro ČTK s ním vedla Šárka Loukotová. 

ZDROJ: zpravodajství ČTK - Při tvorbě filozofického vtipu je důležité, aby k jeho pochopení a pobavení nebyl potřeba bakalářský titul z filozofie. Jinak to selhalo jako vtip, řekl v rozhovoru s ČTK Ivo Pezlar z Filosofického ústavu Akademie věd ČR . Vědec, který se odborně pohybuje na pomezí filozofie a logiky, popularizuje filozofii i pomocí videoher, s nimiž lze podle něho často propojit filozofická témata. Za své profesní aktivity Pezlar letos v červnu převzal Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce a vminulosti také získal ocenění ústavu právě za popularizaci oboru.

"K popularizaci jsem se dostal trošku nezáměrně," podotkl Pezlar. Jak vtipy zveřejňované na facebookové stránce Filosofického ústavu, tak výuku spojující témata filozofie a videoher původně nezamýšlel jako popularizační aktivitu, ale jako odpočinek od standardní akademické práce. "Zpětně jsem si uvědomil, že vlastně popularizuji, aniž bych to věděl," konstatoval Pezlar.

O filozofii ve videohrách Pezlar přednáší v kurzu na Masarykově univerzitě v Brně. "Tam se snažím popularizovat filozofii navstupní úrovni vysokoškolské výuky, což jsou prváci a obecně studenti bakalářského studia," přiblížil filozof. Cílem podle nějbylo ukázat studentům různých oborů, že filozofie nabízí mnoho možností, jak k ní přistupovat. "Chtěl jsem ukázat, že standardní filozofické téma lze propojit s videohrami celkem snadno a přirozeným způsobem," poznamenal akademik.

Jako příklad uvedl třeba videohru SOMA, která si pohrává s motivy a otázkami, se kterými se lze setkat ve filozofii mysli nebo v oblasti umělé inteligence a etických problémů. Pezlar upozornil, že videohra tematizuje i problém osobní identity, respektive toho, kdy se člověk stává osobou.

"V rámci teorií osobní identity je vlivný směr, který tvrdí, že osoba zůstává sama sebou, dokud zachovává psychologickou kontinuitu, která spojuje její dřívější existenci s tou současnou a budoucí. Psychologická kontinuita se pak často redukuje na nějaký konkrétnější princip - třeba paměti," uvedl Pezlar. "Zjednodušeně, můžeme například říci: 'Jsem ta stejná osoba, co včera, protože si pamatuji, co jsem včera dělal," vysvětlil filozof. "SOMA si s tím konceptem pěkně hraje. Dojde v ní k situaci, kdy musíte přehrát svou mysl do nového těla. To úspěšně proběhne, ale ta mysl se bohužel nepřesune, ale zkopíruje. Vaše původní psychologická identita tak zůstává ve starém těle a současně vzniká i vaše druhé já v novém těle. To dobře demonstruje filozofický problém rozštěpení," popsal Pezlar. Dodal, že v budoucnu chce zaexperimentovat se stylem výuky a více využít možnosti interaktivity videoher.

Vtipy na téma filozofie Pezlar dříve na facebooku zveřejňoval každou neděli, nyní přemýšlí nad druhou sezonou. "Co se týče přípravy vtipů, tam se snažím řídit zásadou, že pro pochopení a k pobavení by neměl být potřeba bakalářský titul z filozofie,"zdůraznil Pezlar. "Pokud to vyžaduje nějaké pokročilejší znalosti filozofie, tak jsem selhal," řekl filozof a doplnil: "Obecně se snažím pracovat se známějšími problémy, které člověk může pochytit na Základech společenských věd ve škole.

"Tematický záběr byl i tak podle něj celkem široký. "Od etických a morálních problémů, přes různé metafyzické a epistemologické otázky, zabývající se podstatou věcí a tím, jak je poznáváme, až po dílčí otázky z filosofie mysli či jazyka," popsal Pezlar. "Například kresba 'Vánoce u Heideggerů' paroduje, řekněme, volnější přístup Martina Heideggera k používání jazyka, například vytváření novotvarů a podobně, které pak kritizoval mimo jiné Rudolf Carnap," uvedl Pezlar.

Akademik také poznamenal, že má v plánu vyzkoušet i jiná témata. "Chci zabrousit do strašidelné až hororové tematiky. Základní koncept by byl stejný, ale žánrově to bude z jiného soudku," uzavřel filozof. Ostatně k filozofii ho prý kdysi nepřímo"přivedla" láska k hororům.

autorka: Šárka Loukotová

Kniha "Základní nepodmíněný příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny" autorů Marka Hrubce, Martina Brabce (Centrum globálních studií FLÚ AV ČR) a Markéty Minářové předkládá ucelené seznámení s problematikou v 17 zemích světa a OSN. Recenzi titulu, který se věnuje základnímu nepodmíněnému příjmu, přináší internetový deník A2larm.