nejbližší akce

Aktuality

právě vychází

    • czechoslovakism

      Czechoslovakism

      Adam Hudek, Michal Kopeček, Jan Mervart (eds.))

      This collection systematically approaches the concept of Czechoslovakism and its historical progression, covering the time span from the mid-nineteenth century to Czechoslovakia’s dissolution in 1992/1993, while also providing the most recent research on the subject.

      "Czechoslovakism" was a foundational concept of the interwar Czechoslovak Republic and it remained an important ideological, political and cultural phenomenon throughout the twentieth century. As such, it is one of the most controversial terms in Czech, Slovak and Central European history. While Czechoslovakism was perceived by some as an effort to assert Czech domination in Slovakia, for others it represented a symbol of the struggle for the Republic’s survival during the interwar and Second World War periods. The authors take care to analyze Czechoslovakism’s various emotional connotations, however their primary objective is to consider Czechoslovakism as an important historical concept and follow its changes through the various cultural-political contexts spanning from the mid-nineteenth century to the breakup of Czechoslovakia in 1993.

      Including the work of many of the most eminent Czech and Slovak historians, this volume is an insightful study for academic and postgraduate student audiences interested in the modern history of Central and Eastern Europe, nationality studies, as well as intellectual history, political science and sociology.

      Routledge
    • reflexe-60

      Reflexe 60

      Filosofický časopis Reflexe
    • the-rule-of-the-people-and-the-rule-of-law-in-classical-greek-thought

      The Rule of the People and the Rule of Law in Classical Greek Thought

      Jakub Jinek (ed.)

      Společným jmenovatelem obsažených příspěvků, jež jsou v angličtině, je snaha uchopit vztah mezi vládou lidu a vládou zákona, který tvoří ústřední problém politické filosofie od jejího vzniku v klasické době. Články se věnují původnímu řeckému pochopení zákona a jeho vztahu k demokracii, sofistické problematizaci tohoto vztahu pod heslem opozice fysis – nomos a zejména pak jeho novému pojetí v díle Platóna a Aristotela. Autory příspěvků, které jsou uspořádány chronologicky, jsou přední světoví odborníci na problematiku antického politického myšlení sdružení ve výzkumné síti Collegium Politicum.

       

      Filosofia
    • the-spectres-of-selfhood

      The Spectres of Selfhood

      Jakub Chavalka (ed.)

      Individualismus jako pojem neměl v meziválečném Československu příliš dobré jméno. Přesto již u Masaryka a později třeba Peroutky zaznívá silný apel na úhelný kámen demokracie – osobnost. Záměrem publikace je ukázat, jak se u dnes méně známých, avšak ve své době kulturně a duchovně vlivných myslitelů pojednával problém utváření zdatné individuality a s jakými nesnázemi se u této klíčové otázky potýkali. Žádný z nich (snad kromě Ladislava Klímy) přitom nevyhlašoval individualismus za své filosofické východisko. Bližší pohled na jejich filosofii však poukazuje na souvztažnost „boje o individualitu“ s bojem nově vzniklé republiky za sebeurčení. Koneckonců někteří z nich rozumějí národu či státu jako svébytnému individuu, třebaže hromadnému. Intence autorů bude naplněna, pomohou-li jednotlivé příspěvky k přesnějšímu pochopení toho, jak problém individuality formoval naše vlastní dějiny.

      V angličtině.

      Filosofia
    • filosoficky-casopis-3-2021

      Filosofický časopis 3/2021

      Filosofický časopis se věnuje filosofickým otázkám, které si člověk klade ve vztahu ke světu i k druhým lidem.  V tomto zkoumání je časopis otevřen všem filosofickým směrům.  Koncipován je jako národní akademické periodikum. Hlavními kritérii, jimiž se ve své publikační strategii řídí, jsou odborná kvalita, pluralita a služba filosofické obci.

      Filosofia
    • karl-popper-s-science-and-philosophy

      Karl Popper's Science and Philosophy

      Zuzana Parusniková, David Merritt (eds.)

      Of all philosophers of the 20th century, few built more bridges between academic disciplines than Karl Popper. He contributed to a wide variety of fields in addition to the epistemology and the theory of scientific method for which he is best known. This book illustrates and evaluates the impact, both substantive and methodological, that Popper has had in the natural and mathematical sciences. The topics selected include quantum mechanics, evolutionary biology, cosmology, mathematical logic, statistics, and cognitive science. The approach is multidisciplinary, opening a dialogue across scientific disciplines and between scientists and philosophers.

      Springer
    • aktivni-hranice-v-evrope

      Aktivní hranice v Evropě

      Karel Müller (ed.)

      Kniha, která představuje teoretický koncept aktivní hranice zasazený do obecnějšího rámce evropeizačních procesů, shrnuje závěry z výzkumu dvou trojzemních euroregionů (Nisa a Šumava) z let 2017–2019. Jeho součástí bylo reprezentativní dotazníkové (online) šetření mezi starosty a starostkami příhraničních obcí a 50 polostrukturovaných rozhovorů s aktéry přeshraniční spolupráce. Koncept aktivní hranice je zde pojímán jako kulturní veřejný statek, který vytváří příznivé předpoklady k veřejnému učení, sociální integraci a překonávání předsudků i historických křivd.

      Filosofia
    • posledni-prednasky-na-college-de-france-1968-a-1969

      Poslední přednášky na Collège de France, 1968 a 1969

      Benveniste Émile/překlad Tomáš Koblížek

      V roce 1969 přednášel francouzský lingvista Émile Benveniste na College de France naposledy. Na začátku zimního semestru onemocněl tak těžce, že se nemohl dál věnovat ani teorii řeči a základům teorie písma, na nichž v té době pracoval, ani své pedagogické práci. Jeho poznámky k poslednímu kurzu, doplněné a upřesněné díky dochovaným zápiskům studentů, tvoří hlavní část této posmrtně vydané knihy. Ve své teorii řeči Benveniste proti sobě klade obecné významy slov, jež sdílíme jako mluvčí nějakého jazyka, a jedinečný smysl výpovědi, který vždy vzniká přetavením těchto obecných významů v rámci konkrétní mluvní situace. Autorova teorie písma se opírá o jeho výzkum rozmanitých systémů psaní, jak se ustavily v odlišných kulturách. Benveniste tvrdí, že písmo původně odkazovalo přímo k věcem a že v zápis mluvy se proměnilo až poté, co vynálezci písma začali v živé mluvě rozlišovat opakující se prvky jazyka.
      Benvenistovy přednášky představují důležitý pramen pro lingvisty, sémiology, filozofy jazyka i literární vědce, ovšem díky autorovu průzračnému stylu jsou snadno dostupné i čtenářům, kteří nejsou v uvedených oborech zběhlí.

      Text Posledních přednášek doplňuje úvodní studie Tzvetana Todorova a doslov Julie Kristevy.


      Přeložil Tomáš Koblížek

      Academia
    • politika-jednoty-ve-svete-promen

      Politika jednoty ve světě proměn

      Joseph G. Feinberg, Michael Hauser, Jakub Ort

      V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti. Liberální společnost, dosud oslavující postmoderní mnohost a jinakost, se proměňuje ve společnost roztříštěnou do uzavřených komunit, v níž se vytrácí jednotící ideál občanství a lidských práv. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, v myšlení teologického hnutí „radikální ortodoxie“ a v populistických hnutích. 

      Filosofia
    • stredoveke-teorie-vnimani-a-aktivita-smyslu-ve-frantiskanskem-kontextu

      Středověké teorie vnímání a aktivita smyslů ve františkánském kontextu

      Lukáš Lička

      Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola. Zvláštní důraz je kladen na františkánský kontext jejich teorií, jakož i na různé způsoby, jimiž se vyrovnávali s dědictvím řecké a arabské tradice optiky, refl ektované v latinské Evropě od 13. století.

      Filosofia