nejbližší akce

Aktuality


Jakub
330
+420 234 612 330
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
Mgr. / Ph.D.
Pozice:Position:
zástupce vedoucí deputy director

právě vychází

    • marxism-and-medieval-studies-marxist-historiography-in-east-central-europe

      Marxism and Medieval Studies. Marxist Historiography in East Central Europe

      Martin Nodl, Piotr Węcowski, Dušan Zupka (eds.)

      This volume is a unique publication as it examines the Marxist attitudes in East Central European historiography and archaeology for the first time, with an emphasis on the co-existence of Marxist and other methodologies between the 1950s and 1970s in the local historiographies in question. Its approach is to distinguish between pseudo-Marxism as an ideological tool on the one hand, and Marxism in the form of historical materialism as a way to interpret the medieval world on the other.

      Contributors are: Florin Curta, Piotr Guzowski, Adam Hudek, Tereza Johanidesová, Jitka Komendová, Jiří Macháček, Andrzej Marzec, Martin Nodl, Attila Pók, David Radek, Tadeusz Paweł Rutkowski, Iurie Stamati, Rafał Stobiecki, Gábor Thoroczkay, Przemysław Wiszewski, Piotr Węcowski, Martin Wihoda, and Dušan Zupka.

      Brill
    • rozum-a-existence-filosofie-existence

      Rozum a existence. Filosofie existence

      Karl Jaspers (přel. Jan Frei, Aleš Havlíček)

      Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.

      Pětice přednášek Rozum a existence z roku 1935 přitom patří k nejdůležitějším textům Karla Jasperse, ba filosofie existence vůbec. Vychází z duchovní situace, kterou vyvolala Kierkegaardova a Nietzscheho radikální kritika rozumu, podle níž není již možné rozum nadále nekriticky přijímat jako jediné měřítko života a filosofie. Jak píše Jaspers: „Jen díky rozumu získává existence jasnost, jen díky existenci má rozum obsah.“

      Druhá řada přednášek, Filosofie existence z roku 1938, uvádí do Jaspersova chápání filosofie a představuje hlavní myšlenky, kolem nichž jeho filosofování krouží: vztah vědy, filosofie a náboženství; pojem obemykajícího; chápání existence, pravdy, rozumu a transcendence; problém autority a výchovy – a také koncepci filosofické víry. Zde Jaspers předjímá řadu myšlenek, které podrobněji rozvedl v knihách Filosofická víra (1948) a Filosofická víra tváří v tvář zjevení (1962).

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR
    • diogenes-kynik-znovu-nazivu-a-patriarcha-abraham

      Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham

      Jan Amos Komenský (přel. Markéta Klosová)

      První část knihy přináší nový překlad Komenského školní hry z roku 1640 Diogenes Cynicus redivivus. Tento známý text čekal na nové přetlumočení celých 54 let; nový český převod bude jistě pro mnoho čtenářů lákavější než zestárlý překlad. Druhá část knihy nabízí čtenářům české přetlumočení Komenského v pořadí druhé hry Abrahamus Patriarcha. Z této Komenského práce byly dosud českým čtenářům k dispozici jen drobné ukázky. Oba překlady vycházejí s komentáři a úvodní studií.

      Vychází jako jubilejní šestistá publikace nakladatelství, ve zbrusu nové ediční řadě Comenius.

      Filosofia
    • eirene-studia-graeca-et-latina-lix

      Eirene. Studia Graeca et Latina LIX

      Eirene. Studia Graeca et Latina, established in 1960, is scholarly journal of Classics, international and peer-reviewed complying with the criteria of the database ERIH PLUS. It is published once a year (one double issue) by the Centre for Classical Studies at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences in Prague.

      Centre for Classical Studies
    • luxembourg-court-cultures-in-the-long-fourteenth-century3-3

      Luxembourg Court Cultures in the Long Fourteenth Century

      Karl Kügle, Ingrid Ciulisová, Václav Žůrek, Tess Knighton and Helen Deeming (eds.)

      The first collection of essays in the English language dedicated to the cultural achievements and politics of one of the most important ruling houses of late medieval Europe. The house of Luxembourg between 1308 and 1437 is best known today for its principal royal and imperial representatives, Henry VII, John the Blind, Charles IV, and Charles's two sons, Wenceslas and Sigismund - a group of rulers who, for better or worse, shaped the political destiny of much of Europe during the fourteenth and early fifteenth centuries. While some of the Luxembourg cultural legacy can still be experienced directly today in and around Prague and southern Germany, and through the literary and musical works of Machaut, Froissart, and Wolkenstein, it reached much further across Europe: from England to present-day Romania, and from the Baltic Sea to the Italian peninsula, alongside the dynasty's homelands in what is now Luxembourg, Belgium and France. However, this culture has not always attracted the scholarly attention it deserves. This volume explores the pan-European impact and influence of the Luxembourgs in a variety of fields: art and architectural history, material culture, Czech, French, German and Latin text production, gender and intellectual history, and music. Embracing the subject matter from multi-disciplinary and transnational perspectives, the essays here offer new insights into the late medieval cultures of the Luxembourg court. Particular subjects treated include the making of the "Wenceslas Bible"; Machaut at the court of John of Luxembourg; and Charles IV's patronage of multilingual literature. On publication this book is available as an Open Access eBook under the Creative Commons license: CC BY-NC-ND.

      Boydell & Brewer
    • ceske-spory-o-liberalismus-masaryk-a-havel

      České spory o liberalismus: Masaryk a Havel

      Milan Znoj

      Kniha rozebírá dva české spory o liberalismus, jejichž účastníky byli dva vůdčí čeští intelektuálové a politici T. G. Masaryk a Václav Havel. Ke sporům došlo v různých dobách od sebe na hony vzdálených, takže je otázkou, zda v jednání a myšlení jejich protagonistů lze vůbec najít nějaké kontinuity. Kniha je takovým konceptuálním testem českého demokratického mýtu, který obě tyto postavy „filozofů na trůně“ nahlíží v zákrytu. Čtenář se nejprve dozví, jak Masaryk reformuloval klíčové koncepty české politické emancipace, jak při tom zúčtoval s dobovým liberalismem a požadoval jeho sociální a demokratickou proměnu. Po pádu komunismu se zase tématem Havlova sporu stala omezenost transformačního neoliberalismu, který měl antidemokratické implikace. Ukazuje se nicméně, že se v těchto odlišných sporech dostávala ke slovu liberální tradice, která měla své evropské souřadnice a dávala demokratický smysl české politické emancipaci. Lze se nadít, že tato liberální tradice má svou relevanci i v současnosti, kdy se objevují nová nebezpečí pro demokracii, především vlna antiliberalismu, nacionalismu a konzervatismu, která se kolem zvedá.

      Karolinum
    • slovnik-stredoveke-latiny-v-ceskych-zemich-latinitatis-medii-aevi-lexicon-bohemorum-sesit-24-dil-iii

      Slovník středověké latiny v českých zemích / Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum

      kol. autorů KKS FLÚ AV ČR

      Slovník středověké latiny v českých zemích registruje a vykládá slovní zásobu středověké latiny užívané v českých zemích v období od počátků latinského písemnictví na tomto území (asi okolo r. 1000) do r. 1500. Materiál byl excerpován z pramenů různé povahy (diplomatických, úředních, z literatury krásné i odborné apod.) české provenience a podává ucelený obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Předností našeho slovníku proti obdobným zahraničním dílům je to, že kromě pramenů tištěných byly excerpovány i četné rukopisy a staré tisky z fondů domácích i zahraničních knihoven, čímž se zpřístupňuje velké lexikální bohatství, jež by jinak zůstalo skryto v nevydaných památkách.

      Academia
    • filosoficky-casopis-1-2024

      Filosofický časopis 1/2024

      Vydává Filosofický ústav AV ČR
    • dieter-henrichs-theorie-der-subjektivit-t

      Dieter Henrichs Theorie der Subjektivität

      Holger Gutschmidt

      Dieter Henrich (1927–2022) war einer der einflussreichsten Philosophen der deutschen Nachkriegszeit. Im Zentrum seines umfangreichen Werks – selbst dort, wo es nicht ausdrücklich verhandelt wird – steht die Theorie des Selbstbewusstseins und der menschlichen Subjektivität.

      Henrich hat in mehr als sechzig Jahren in einer Fülle von Texten an den damit verbundenen Fragen gearbeitet. Doch wegen der Komplexität und Vielfalt dieser Arbeiten sowie der Tatsache, dass Henrich kaum je einen Überblick über seine Theorie vorgelegt hat, sind vielen Lesern die Zusammenhänge bisher unklar geblieben. Dazu kommt, dass sich seine Theorie im Laufe der Zeit erheblich gewandelt hat.

      Holger Gutschmidts Einführung in Henrichs Selbstbewusstseinstheorie(n) analysiert die Entwicklung von Henrichs Position von den Anfängen an. Sie behandelt wichtige Einflüsse auf Henrichs Lehre und geht auf zentrale Diskussionen seiner Thesen ein. Gutschmidt zeigt darüber hinaus auch die Grenzen und Schwierigkeiten von Henrichs verschiedenen Ansätzen. Trotz mancher Versuche, Henrichs Werk im Zusammenhang darzustellen und zu diskutieren, ist dies bisher nirgendwo so vollständig, konzise und transparent gelungen wie in dieser Einführung. Sie ist auch solchen Lesern zu empfehlen, die, obwohl an den Sachfragen interessiert, mit Henrichs Werk bisher keine große Berührung hatten.

      Meiner
    • acta-comeniana-36

      Acta Comeniana 36

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní příspěvek Mártona Szentpéteriho (Budapest), který se zabývá vývojem teorie poznání v první polovině 17. století v kontextu filosofického vlivu herbornské tradice a karteziánství na intelektuální produkci sedmihradských vzdělanců. Lucie Storchová (Praha) zkoumá humanistické polemiky a invektivy na pražské univerzitě počátku 17. století. Studie Vojtěcha Hladkého (Praha) se zaměřuje na komparaci astronomického a přírodně filosofického myšlení Francesca Patriziho a Johannese Keplera. Příspěvek Kateřiny Šolcové (Praha) analyzuje diskuse o vakuu v kontextu přírodní filosofie v českých zemích v 17. století.

      V angličtině. Ke studiím jsou připojeny anglické abstrakty a česká resumé.

      Filosofia