nejbližší akce

«  srpen 2019  »
poútstčtsone
1 2 3 4
5 6 7 8 91011
12131415161718
19202122232425
262728293031

Aktuality

Petr
111a
+420 221 183 312
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
Mgr. / Ph.D.
Pozice:Position:
postdoktorand postdoctoral fellow

právě vychází

    • philosophy-of-logical-systems

      Philosophy of Logical Systems

      Jaroslav Peregrin

      This book addresses the hasty development of modern logic, especially its introducing and embracing various kinds of artificial languages and moving from the study of natural languages to that of artificial ones. This shift seemed extremely helpful and managed to elevate logic to a new level of rigor and clarity. However, the change that logic underwent in this way was in no way insignificant, and it is also far from an insignificant matter to determine to what extent the "new logic" only engaged new and more powerful instruments to answer the questions posed by the "old" one, and to what extent it replaced these questions with new ones.

      Hence, this movement has generated brand new kinds of philosophical problems that have still not been dealt with systematically. Philosophy of Logical Systems addresses these new kinds of philosophical problems that are intertwined with the development of modern logic. Jaroslav Peregrin analyzes the rationale behind the introduction of the artificial languages of logic; classifies the various tools which were adopted to build such languages; gives an overview of the various kinds of languages introduced in the course of modern logic and the motifs of their employment; discusses what can actually be achieved by relocating the problems of logic from natural language into them; and reaches certain conclusions with respect to the possibilities and limitations of this "formal turn" of logic.

      This book is both an important scholarly contribution to the philosophy of logic and a systematic survey of the standard (and not so standard) logical systems that were established during the short history of modern logic.

      Routledge
    • acta-comeniana-31

      Acta Comeniana 31

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Nový svazek Acta Comeniana č. 31 (ročník LV) přináší studie k tématům Komenského a Baconova projektu reformy vědění, vztahu Komenského projektu univerzálního jazyka k dílu Marina Mersenna, představ o reformě metody poznání u Heinricha Khunratha, spisu Summovník Jana Augusty a emblematických reprezentací v katolických kázáních českých autorů v letech 1698–1728. Otištěna je rovněž edice neznámé korespondence J. A. Komenského s utrechtským duchovním Johannem van Almeloveenem a průvodní studie.

      Filosofia
    • lidska-prava-v-mezikulturnich-perspektivach

      Lidská práva v mezikulturních perspektivách

      Petr Agha (ed.)

      Vzestup moderních států a kapitalistických tržních ekonomik zásadním způsobem přispěl k rozmachu myšlenky lidských práv a jejich přijetí politickými a kulturními tradicemi na celém světě. Lidská práva se stala jednou z dominantních globálních ideologií. Můžeme tedy říci, že vítězství myšlenky univerzálních lidských práv (a jejich všudypřítomnost) znamená, že pomáhají vyřešit a překonávat kulturní a společenské konflikty i různost zájmů a dokážou smířit střety myšlenkových proudů? Takový závěr by jistě byl uklidňující, avšak zpravodajské kanály nás denně informují o opaku. Skutečnost, že existuje mnoho perspektiv, nutně neznamená, že existuje nekonečné množství odlišných perspektiv. A také to neznamená, že je třeba se některých ideálů vzdát. Namísto otevřené a kritické debaty o roli, funkci a základech, na kterých lidská práva stojí, nám však mainstreamový lidskoprávní diskurz neustále opakuje omezený počet upokojujících banalit. Tyto slogany se staly mantrou, jež provází debaty o roli lidských práv ve světě. V důsledku takto vedené debaty potom mnozí nerozumějí tomu, proč jiní nesouhlasí s myšlenkou univerzálních lidských práv. Tato kniha sleduje inherentní napětí v konceptu lidských práv a vytváří paralely mezi různými tradicemi a myšlenkovými systémy ve snaze najít prostor pro efektivní komunikaci mezi kulturami, chápanými jako celky jak ve smyslu geografickém, tak i politickém, filozofickém a náboženském.

      Z Filosofického ústavu AV ČR do knihy přispěli Marek Hrubec, Zora Hesová, Michael Hauser a Miloslav Bednář.

      Academia
    • numismaticky-sbornik-31-c-2

      Numismatický sborník 31 (č. 2)

      Jiří Militký (ed.)

      Evgeni Paunov: The Guljancy hoard (RRCH 377) of Roman Republican denarii: some notes on its composition; Arkadiusz Dymowski – Andrzej Romanowski: Finds of Roman Republican coins from the Przeworsk culture settlement concentration in the middle Prosna drainage; Szymon Jellonek: The influx of the roman coins in Wisłoka valley (Poland) The influx of the Roman coins in Wisłoka valley (Poland); Jiří Lukas – Miroslav Hus: Sbírka českých raně středověkých mincí Západočeského muzea v Plzni díl II. české a moravské denáry z druhé poloviny 11. a počátku 12. století; Herfried E. Wagner: Numismatische Zeugnisse für dynastische Allianzen von Böhmen, Österreich und Ungarn im Mittelalter bis zur Zeit der jagiellonen erbansprüche der feudalherren und nationale Interessen der Bevölkerung; Roman Zaoral: Oběh českých florénů v itálii The circulation of Bohemian florins in Italy;

      Marzena Grochowska-Jasnos: Dukat księcia pruskiego Albrechta Hohenzollerna w skarbie z Głogowa Ducat of Duke Albert of Prussia from the Głogów hoard; Jan John: Neznámá chyboražba kiprového 75 krejcaru ferdinanda II. An unknown defective kipper 75-kreuzer struck under Ferdinand II.; Martin Kuča – Jan Videman: Denáry Konráda I. Brněnského nalezené v Kralicích nad Oslavou (okr. Třebíč); Petr Schneider: Nález svitku brakteátů z Pacova (okr. Pelhřimov); Ondřej Černohorský – Lucie Prostináková: Depot pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského z Fojtovic (okr. Teplice); Jan Cihlář – David Vích: Drobný hromadný nález pražských grošů z Jevíčka, K. Ú. Jevíčko-Předměstí (okr. Svitavy); Lukáš Richtera – Josef Kulhánek: Nález pražského groše Ludvíka Jagellonského u Volyně (okr. Strakonice);

      Ondřej Černohorský: Nález depotu mincí ze Šanova nad Jevišovkou (okr. Znojmo); Vojtěch Brádle: Drobný mincovní nález z Těchlovic (okr. Hradec Králové).

      Filosofia
    • numismaticky-sbornik-32-c-1

      Numismatický sborník 32 (č.1)

      Jiří Militký (ed.)

      Jiří Militký – David Vích: Keltské mince ze sídliště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí). Příspěvek k otázce lokalit centrálního charakteru v Čechách z pohledu numismatiky; Jiří Lukas – David Vích: Nálezy jednotlivých „ztrátových“ raně středověkých mincí z hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Kamil Smíšek – David Vích: Nálezy mincí z vrcholného středověku a raného novověku z povrchového průzkumu hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Jan T. Štefan: Medaile na prince Evžena Savojského ve světle pamětního tisku; Petr Schneider – David Vích: Středověké mince z hradiště u Mařína, k. ú. Zadní Arnoštov a Křenov (okr. Svitavy); Barbara Marethová – Petr Schneider – Pavla Skalická: Nález cylindrického pouzdra s brakteáty z Opavy z prostoru bývalé Radniční ulice; Vojtěch Brádle: Poznámky k depotu z Nepomuku (okr. Plzeň-jih); Jan Cihlář – David Vích: Vrcholně středověké a novověké mince z okolí zaniklých cest u Křenova (okr. Svitavy); Kamil Smíšek – David Vích: Nálezy jednotlivých mincí z povrchového průzkumu v Hedčanech (k. Ú. Dašice, okr. Pardubice); Dagmar Grossmannová: Několik poznámek k mincovnímu depotu z Hodova z období Jagellonců na Moravě; Martin Kuča – Jan Videman: Depot mincí z konce 16. století z Kralic nad Oslavou (okr. Třebíč); Vlastimil Novák: Nález sběratelské kopie středověkého artuqovského bronzového dirhamu z Turnova – Malého Rohozce (okr. Semily); Roman Zaoral: Český dukát v nálezu z Katalánska.

      Filosofia
    • idea-dejin-a-palacky-jako-myslitel

      Idea dějin a Palacký jako myslitel

      Miloslav Bednář (ed.)

      František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky „Idea dějin a Palacký jako myslitel“, jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.

      Filosofia
    • zahrada-slov

      Zahrada slov

      Julie Černá, Barbora Kocánová, Pavel Nývlt (eds.)

      Zahrada slov je sborníkem sestaveným u příležitosti životního jubilea PhDr. Zuzany Silagiové, vynikající editorky a významné badatelky v oboru středolatinské lexikografie a dějin botaniky. Se slavnostním zaměřením sborníku se pojí jeho specifická struktura i tematická různorodost příspěvků. Svazek obsahuje úvodní laudatio z pera prof. Pavla Spunara, po němž následuje kompletní bibliografie doktorky Silagiové. Jádro sborníku tvoří devatenáct dosud nepublikovaných odborných příspěvků, které se věnují široké škále témat souvisejících s latinským a řeckým jazykem, literaturou a kulturou od antiky po současnost, s důrazem na recepci klasických témat v českém prostředí: od proměn chápání Afrodity v průběhu staletí nebo antických a středověkých představ o blahodárných účincích některých rostlin na zdraví zvířat, přes středověkou diplomatiku, historii a odbornou literaturu, renesanční příležitostnou poezii nebo obraz žen v barokním kazatelství až po veršované pomůcky pro žáky gymnázií na počátku 20. století. Na závěr sborníku je připojen seznam gratulantů.

      Filosofia
    • sartruv-ateismus

      Sartrův ateismus

      Marek Feigl

      Jean-Paul Sartre (1905–1980) bývá v dějinách moderního myšlení zpravidla definován jako představitel ateistického existencialismu. Předložená publikace se zabývá zejména čtyřmi filosofickými texty tohoto autora, ve kterých je ateistické téma explikováno se zvláštní názorností. Pokouší se postihnout filosofickou relevanci Sartrova ateismu, jeho vývoj od fenomenologických souvislostí Bytí a nicoty (1943) přes kladení problému do roviny praxeologie a etiky v přednášce Existencialismus je humanismus (1945) a Sartrův záměr inspirovat zdůvodnění ateismu interpretací Descartových filosofických koncepcí (Karteziánská svoboda, 1946). Na konci života pak Sartre po zkušenosti s marxistickým humanismem přehodnocuje ateismus v textu Naděje nyní (1980, spoluautor B. Lévy). Úkolem práce je zachytit nejen diskontinuitu mezi různými zdůvodněními ateismu v Sartrových spisech, ale také případné společné motivy.

      Filosofia
    • reflexe-55-1

      Reflexe 55 / 2018

      Studie:
      Karel Thein, Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry I. Nebe jako tělesná podstata
      Samuel Zajíček, Hypotetický důkaz v dialogu Menón
      Jindřich Karásek, Forma věty a jednota pojmu. K systematickému kontextu teorie predikace a spekulativní věty v předmluvě k Fenomenologii ducha
      Ivan Blecha, Goodmanova teorie zobrazení a fenomenologie

      Texty:
      Blaise Pascal, Předmluva k pojednání o prázdnu
      Jan Makovský, Pascalova Předmluva k pojednání o prázdnu

      Rozhovor:
      Petr Prášek – Claude Romano: Fenomenologie v dialogu s analytickou filosofií

      Diskuse:

      Jakub Jinek: Faidros, první z Platónových dialogů

      Martin Pokorný, K sémantice Lichtung u Heideggera
      Matej Cíbik, Československo a jeho rozpad ve světle filosofických teorií nacionalismu

      Recenze:
      T. Matějčková, Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? (M. Vrabec)
      K. Thein, Aristotelés o lidské přirozenosti. Od myšlení k anatomii (D. Peroutka)
      V. Kolman, O čem se nedá mluvit, o tom se musí zpívat. Od formy zobrazení k formám života (P. Přikryl)
      J. Fulka, Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení (J. Pechar)
      J. Michálek, Být místem Bytí. Tři příspěvky ke studiu Martina Heideggera (A. Novák)
      J. Trnka, Kant a Husserl o zkušenosti (O. Bis)

      OIKOYMENH