nejbližší akce

Aktuality

  • Umělá inteligence, nové technologie a nový společenský systém?

    8. 6. 2023

    Co všechno mění nové technologie a nástup umělé inteligence? Jak moc je AI vlastně chytrá? Jak rozumět volání Big Techs po regulacích? A jaké cíle i inspirace by měla mít Evropa? Poslechněte si nový díl podcastu VLÁKNA s filozofem a odborníkem na etiku a politiku umělé inteligence Markem Coeckelberghem z pražského Centra pro environmentální a technologickou etiku CETE-P (FLÚ AV ČR) a s odborníkem na strojové učení a AI Tomášem Mikolovem, který působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT.

  • SCIENTIAE 2023 učiní Prahu na tři dny křižovatkou věd

    1. 6. 2023

    Praha bude hostit jedinečné setkání badatelů sdílejících to nejlepší z rozmanitých oborů historie vědy, filosofie a intelektuálních dějin zaměřených na zkoumání raně novověkých disciplín vědění. Ve dnech 7. – 10. června 2023 na něj zavítá 160 badatelů z celého světa. Hlavní důraz bude kladen na mezioborovost a její reprodukci. Více

  • Etika a politika umělé inteligence

    31. 5. 2023

    Rizika a hlavní výzvy pohledem předního světového odborníka Marka Coeckelbergha. Co znamená využití umělé inteligence pro budoucnost našich demokracií? Jaká etická a politická rizika obnáší kontrola nad vývojem umělé inteligence v rukou několika nejmocnějších globálních firem? Naučí nás umělá inteligence a klimatická změna dívat se na tyto výzvy z širšího než jen lidského hlediska? Více

  • Hate speech je známka konformity

    22. 5. 2023

    Rozhovor s Tomášem Koblížkem o etických otázkách, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti, přináší portál Vědavýzkum.cz


Jiří
221a
+420 221 183 349
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
Mgr. / Ph.D.
Pozice:Position:
postdoktorand postdoctoral fellow

právě vychází

    • duchovni-traktaty-i-duchovni-traktaty-iiii

      Duchovní traktáty I/ Duchovní traktáty II

      Jan Amos Komenský (ed. Tomáš Havelka)

      Učitel národů na cestě hledání moudrosti, harmonického světa a lepšího člověka 

      Svazek I obsahuje proslulý Labyrint světa a Lusthauz srdce, alegorický příběh Poutníka odhalujícího marnost a přetvářku lidského počínání, a útěšný teologicko-filozofický traktát Centrum securitatis (známý též jako Hlubina bezpečnosti) o odpoutávání se od pomíjivých věcí a o spočinutí v Bohu. Oba spisy vychází vůbec poprvé v nejstarší známé rukopisné podobě, v případě Labyrintu jde o rukopis z konce roku 1623, v případě Centra z doby kolem roku 1625. Součástí vydání jsou nejen původní ilustrace, ale i rozsáhlá evidence změn provedených v tištěných verzích — čtenář tak může porovnat, jak se texty v průběhu Komenského života měnily. Zejména podoba Labyrintu světa je výrazně odlišná, scházejí některé autobiografické pasáže (putování po moři, zážitek z opilosti) a závěrečné kapitoly odehrávající se v hradu Moudrosti. Centrum securitatis tradičně doplňuje krátké pojednání Renuntiatio mundi, to jest Výhost světu, rozvádějící téma nalézání jistoty v Boží moudrosti.  

      Svazek II je sestaven z osmi pastoračních a apelativních textů, seřazených chronologicky podle data prvního zveřejnění, jimiž se Komenský snažil povzbudivě promlouvat k českým exulantům, členům Jednoty bratrské. Mezi nimi vyniká především čtyřdílný cyklus Truchlivý (Truchlivý I, asi 1623; Truchlivý II, asi 1624–1625; Řvání hrdličky, 1650; Smutný hlas, 1660), ilustrující rozdílnost mezi tísnivou atmosférou doby pobělohorské a deziluzí let padesátých a šedesátých. Doplňují jej dva stejně koncipované texty: Napomenutí (1649) připojené k vydání osmé knihy historie Jednoty bratrské polského šlechtice Jana Łasického a slavný Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (1650) přinášející povzbuzení i v chvílích beznaděje malé církve, jehož prorocká slova o navrácení vlády do rukou českých se stala majetkem celého národa. K této uzavřené skupině útěšných spisů jsou připojeny dva výrazné příklady Komenského homiletické tvorby z roku 1649, ozřejmující náladu panující v Jednotě po uzavření vestfálského míru: Kázání pohřební nad Pavlem Fabriciem a Kázání o vymítání ďábelství.  

      Celou edici i s komentářem, kritickým aparátem a vysvětlivkami připravil přední český komeniolog Tomáš Havelka. 

      Host
    • dynamicky-logos

      Dynamický logos

      Michal Ajvaz

      Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny? Jak je možné, že se mi představuje jako věc s vnitřkem a zadní stranou, třebaže ty jsou před mým pohledem skryté? Co všechno mi o sobě váza říká? Jakým způsobem mi váza vypráví o svém účelu, o své minulosti a budoucnosti, jak mi odhaluje svět, s nímž je spjata? Skutečnost se mi zjevuje prostřednictvím významů. Jaká je povaha významů „tvar“, „vzdálenost“, „látka“, „prostor“, „čas“ – tedy významů, o kterých si myslíme, že je dokonale známe, ale nikdy jsme se nepodívali, jak jsou vlastně udělány? Jednotlivý význam může vystupovat pouze jako součást významové stavby – jaká je povaha této stavby? V čem se shoduje a v čem se liší významová stavba vnímání a významová stavba promluvy nebo textu? Dají se tyto dvě stavby oddělit, anebo se prolínají? Kniha Dynamický logos se pokouší odpovědět na tyto otázky.

      Filosofia
    • kam-kraci-stredoveka-filosofie

      Kam kráčí středověká filosofie

      Alain De Libera

      Co je to středověká filosofie? Jak myslet z hlediska filosofie jednotu „období“, které trvá deset století? Kdy středověk začíná? Kdy končí? Je-li veškerá periodizace vztažena ke svému tématu, odpovíme školometsky, že filosofický středověk začíná v 6. století uzavřením novoplatónské školy v Athénách a končí v samém závěru 15. století vytvořením řeckých studií v Padově. Dělat dějiny středověké filosofie tedy znamená dělat dějiny filosofických textů antiky, jejich forem a žánrů, šíření, předávání, reprodukce, i jejich četby. Zajímat se o překlady a překladatele, o vytváření korpusů děl, o formování kánonů, o instituce, komunity, společenské vrstvy i individua, která k tomu všemu jakýmkoli způsobem přispívají; dále o vztahy, jež tito aktéři udržují; o jejich funkci ve společnosti a církví; o jejich ideologii. Mezi uzavřením školy v Athénách a vzestupem řečtiny v Itálii a poté ve Francii není jen jeden „středověk“: existuje několik pokračování pozdní antiky a několik rozchodů s ní. Některé sahají až k nám: je to „dlouhý středověk“. K prozkoumání tak rozsáhlého pole je zapotřebí zvláštních metod: Constructive Re-Enactment (konstruktivní zopakování) Robina G. Collingwooda, historie myšlenek Arthura O. Lovejoye, Emplotment narativistů, „intriky“ fenomenologů, i dekonstrukce mohou v různé míře nabízet své principy a postupy. Přednáška předního znalce středověké filosofie tvoří další krok k obecné filosofické archeologii: slovy Michela Foucaulta vymezí, „co vyžaduje určitou formu myšlení “, a zaměří se na jednu oblast využití archeologické metody: vynález moderního „subjektu“ v problematickém vymezení středověké filosofie mysli, „karteziánského dualismu“ a vznikající psychologie.

      Filosofia
    • bozska-nahota-sochy-afrodity-od-pocatku-do-dneska

      Božská nahota. Sochy Afrodity od počátku do dneška

      Jan Bažant

      Afroditu, kterou Římané převzali jako Venuši, máme spojenou s „věčnou krásou“, její zobrazení jsou považována za vizualizaci „podstaty ženství“. Kniha Božská nahota. Sochy Venuše od počátku do dneška se zaměřuje na dramatické proměny v pojetí soch antické bohyně sexuality, jež byly důsledkem přehodnocení božstev, rituálů, nahoty, postavení žen a výtvarné kultury. Tak tomu bylo i v poantickém světě, který se k antickému Řecku a Římu a jeho výtvarnému umění znovu a znovu až do současnosti vrací, ale vždy z jiné pozice, s jiným cílem a s jinými výsledky. Zobrazení Afrodity/Venuše tak neustále oscilovalo mezi dvěma protikladnými póly: fascinující božskostí, jež je z principu nezobrazitelná, a ženskostí, atraktivní o to víc, čím více naopak odpovídá naší vizuální zkušenosti.
      Jan Bažant (1950) je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a profesorem klasické archeologie na Univerzitě Karlově. Bažantova kniha Perseus a Medúza. Reprezentace mýtu od jeho počátků po dnešek získala v roce 2018 hlavní cenu v kategorii původní vědecké nebo populárně-naučné práce Nakladatelství Academia. Ve stejném nakladatelství vyšla v roce 2022 kniha Antika po česku. Odezvy v umění 19. a 20. století, kterou napsal s Romanem Prahlem. V nakladatelství Propylaeum Univerzitní knihovny v Heidelberku vyšla v roce 2022 zkrácená anglická verze Bažantovy nejnovější knihy Statues of Venus. From Antiquity to the Present.

      Academia
    • filosofie-a-nabozenstvi

      Filosofie a náboženství

      Schelling Friedrich Wilhelm Joseph

      F. W. J. Schelling (1775 - 1854) rozpracoval systém filosofie identity, jejž poprvé publikoval roku 1801. V následujících textech se jeho myšlenky vyvíjejí a narážejí na limity negativní filosofie. Schelling se snaží tyto problémy vysvětlit přechodem k filosofii svobody. Ve spise Filosofie a náboženství (1804) předkládá základní výklad filosofie identity, vypořádává se s kritikou, ale řeší též problém jednoty svobody a nutnosti, přechodu z ideálna do reálna a tematizuje i některá náboženská témata.

      Oikoymenh/FLÚ AV ČR