Více
Web Francouzského institutu v Praze
Rozhovor s Borisem Cyrulnikem bude moderovat filosofka Alice Koubová a bude simultánně překládán z francouzštiny do češtiny.
Díky bouřlivému rozvoji zobrazovacích metod v neurologii se už s naprostou evidencí ví, že problematické prostředí způsobuje vznik dysfunkcí ve struktuře mozkové tkáně. Například prostředí výrazně ochuzené o podněty způsobuje atrofie konkrétních mozkových částí, což zase následně vede k tomu, že daná osoba vnímá svět jinak než ostatní lidé. Často ho vnímá jako svět plný agrese a nebezpečí. Narušením vývoje nervové soustavy mohou trpět všichni savci.
Již od 30. let 20. století je známo, že savci a ptáci, kteří byli vystaveni dlouhodobé senzorické deprivaci, se projevovali v okamžicích silné emoce stereotypními katatonickými pohyby - houpáním, otáčením a sebeagresí. Díky rozvoji neurozobrazovacích metod se následně ukázalo, že u nich dochází k atrofii frontálního a limbického mozku a hyperreaktivitě rinencefalické amygdaly. Důvodem je chybějící kontakt a interakce s někým jiným, než jsou oni sami.
Lidé prožívají smyslovou deprivaci obdobně jako zvířata. Mají však mozek, který je schopen pracovat se světem idejí oproštěným od bezprostřední fyzické reality. V rámci tohoto ideového světa se rodí příběhy a přesvědčení, které nelze ověřit, nelze je vnímat smysly, a přesto je možné je důvěrně prožívat: Bůh, událost, která se stala před tisíci lety, příběh, který nám vypráví o ráji, nebo naopak příběh, který nám sděluje, že na nás zaútočí marťané. Pokud takovému ohrožení člověk uvěří, cítí se ohrožen, a to ho vede k legitimní obraně proti imaginárnímu nepříteli. Tento mechanismus vysvětluje mnohé války založené na náboženských přesvědčeních, války, jejichž krutost zažíváme i v dnešní době.
Boris Cyrulnik je francouzský neuropsychiatr a psychoanalytik, známý svou průkopnickou prací v oblasti psychologie a klinické etologie. Jeho vášeň pro lidskou etologii ho přivedla k tomu, že se ujal funkce ředitele výuky v oboru lidské etologie na univerzitě v Toulonu. Široké veřejnosti je Cyrulnik znám především díky svým populárním dílům zkoumajícím záhady lidské mysli a mechanismy odolnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří Dialog o lidské přirozenosti, jehož je spoluautorem, Edgar Morrin (2015), Psychothérapie de Dieu (2017), Des âmes et des saisons: psycho-écologie (2021) a Résilience: facteurs de protection et de vulnérabilité (2022).
Alice Koubová působí na Filosofickém ústavu Akademie věd jako vedoucí projektu Systémy resilience (SYRI) a je proděkankou pro vědu a výzkum na Divadelní fakultě AMU. Orientuje se především na témata resilience, politické psychologie, performance, etiky, a uměleckého výzkumu. Je autorkou a spoluautorkou několika knih, například Play and Democracy (Routledge) Odolná společnost (wo-man), Donald Winnicott a politická teorie (Filosofia), Myslet z druhého místa. K otázce performativní filosofie (NAMU). Dlouhodobě rozvíjí spolupráci mezi vědou a uměním ve veřejném prostoru.
