Anotace
Několik poznámek k aktuální diskusi na téma demokracie včera dnes a zítra
Název přednášky je vypůjčen od amerického klasika demokratické teorie Roberta Dahla, který se ve své stejnojmenné knize (z roku 1989) zabývá třemi „přechody k demokracii", dvěma historickými - prvním, jímž se ustavila antická polis; druhým, kterým vznikl moderní demokratický stát; třetím, který možná pozorujeme a jehož jsme součástí v současném světě, na přechodu z 20. do 21. století.
V souvislostech diskuse na toto téma, která dnes probíhá ve všech západních společnostech, na obou březích Atlantiku - jejímž společným jmenovatelem je zjištění, že přes své triumfální vítězství v roce 1989, kdy ve východní části Evropy padl komunismus, se liberální demokracie nachází v aktuální fázi světových dějin v zásadní krizi - se soustředím na její řecké počátky.
Vyjdu z teze Jana Patočky formulované v jeho Kacířských esejích: objev nové formy života, k němuž došlo za velice specifických podmínek na omezeném území starověkých řeckých městských států a který dal vzniknout nejen tradici západní politiky a západní filosofie, třeba považovat za rozhodující impuls stojící na počátku světových dějin jako takových; za elementární východisko jejich dnešního výkladu, kdy Evropa přestala být duchovním a politickým středem světa a nacházíme se na počátku doby poevropské. Jako základní vodítko mi poslouží dvě knihy současného amerického odborníka v oblasti klasických studií, Josiaha Obera Political Dissent in Democratic Athens. Intellectual Critics of Popular Rule (2008) a Demopolis (2017). Společné rysy, ale i podstatné rozdíly mezi Patočkovým a Oberovým přístupem k řecké diskusi o demokratické politice a zejména k tomu, jakou inspiraci z řeckého duchovního odkazu bychom si mohli a měli vzít v našich současných diskusích na dané téma, se pokusím ukázat na jejich odlišném čtení a výkladu Platonova dialogu Gorgias.
http://www.cts.cuni.cz/ctvrtecni-seminare/Martin-Palous-Demokracie-a-jeji-kritikove.html
