Anotace
Příroda je neustávající tok změn. Porovnáme-li prvohorní les araukárií a plavuní, plný obřího hmyzu s dnešní smrčinou, těžko uvěříme, že jsme na stejné planetě. Změny, které mění tvář země však nejsou náhodné a podléhají evolučním a ekologickým zákonitostem.
Posledních několik tisíciletí hospodaří na Zemi člověk. Při pohledu na změny, které za tu dobu příroda prodělala se zdá, že tyto změny jsou v jeho režii, nebo že je přinejmenším iniciuje. Bližší analýza toho jak člověk do přírody zasahuje však není úplně snadná a přímočará. Odhlédneme-li od ryze koncepčních problémů typu "člověk je součástí přírody a tak jím způsobené změny jsou součástí přírodních procesů", zůstávají stále problémy metodické. Můžeme jenom hádat kam by se příroda ubírala, kdyby nebylo lidského hospodaření a navíc snad každá lidská činost byla umožněna, ne-li iniciována, změnami klimatu a společenstev. Dva příklady: zemědělství v Evropě umožnily až klimatické změny v Atlantiku (vlhké a teplé období po poslední době ledové) a egyptskou říši nastartovalo vysychání Sahary, které zahustilo populace v údolí Nilu.
Tým složený z ekologů, paleobotaniků, paleomalakologů, archeologů a metematiků z Centra pro teoretická studia a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představí v rámci Týdne vědy a techniky 2016 projekt s názvem HACIER (Human, Agricultural and Climate Impact on Ecological Rules) a některé jeho výsledky. Projekt HACIER má ambice oddělit vliv zemědělství na ekosystémy od vlivu přirozených změn v přírodě. Právě bližší poznání jak člověk skutečně ovlivňuje přírodní procesy by nám mohlo pomoct nás efektivněji ochránit před sebou samými.
Přednáška je vhodná pro střední školy. Školy prosíme o registraci na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo tel. 222 220 671.
