underlineallarticles

Dr. Josef Zumr a dr. Vladimír Svoboda oceněni medailemi AV ČR

Dva dlouholetí pracovníci Filosofického ústavu, dr. Josef Zumr (předseda ediční rady Nakladatelství Filosofia) a dr. Vladimír Svoboda (Oddělení logiky), byli oceněni medailemi Akademie věd ČR. Dr. Josef Zumr převzal Pamětní medaili Jana Patočky, dr. Vladimír Svoboda Čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách. Srdečně blahopřejeme! Více informací ZDE.

Dva dlouholetí pracovníci Filosofického ústavu, dr. Josef Zumr (předseda ediční rady Nakladatelství Filosofia) a dr. Vladimír Svoboda (Oddělení logiky), byli oceněni medailemi Akademie věd ČR. Dr. Josef Zumr převzal Pamětní medaili Jana Patočky, dr. Vladimír Svoboda Čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách. Srdečně blahopřejeme! 

PhDr. Josef Zumr, CSc. (*1928), se zabývá dějinami české filozofie. Těžiště jeho práce leží v tradici emancipačního myšlení 19. a 20. století, jeho tematický záběr je ovšem širší. Zahrnuje myšlenkové směry jako herbartismus, literárněvědní formalismus, marxismus, surrealismus či strukturalismus, ale též řadu cenných studií zabývajících se myšlenkami význačných postav české filozofie a kultury, jako jsou např. K. H. Mácha, Ladislav Klíma, T. G. Masaryk, Emanuel Chalupný, Josef Ludvík Fischer, Karel Teige, Karel Kosík, Jan Patočka či Robert Kalivoda. Zumr se přitom vždy pokoušel překračovat úzce vymezené hranice disciplín a organicky propojovat poznatky z estetiky, literární teorie, politické a sociální filozofie.

Josef Zumr je dlouholetým vědeckým pracovníkem Akademie věd. Roku 1953 nastoupil jako aspirant do Kabinetu pro filosofii ČSAV, nově zřízeného pracoviště s posláním zpracovávat dějiny českého myšlení (pozdější Filosofický ústav ČSAV). Zde se Zumr věnoval českému herbartismu a estetickému formalismu. V letech 1959–1962 se s Robertem Kalivodou koncepčně a editorsky podílel na přípravě Antologie z dějin československé filosofie (1963). Jeho zásluhou se v šedesátých letech podařilo ve FÚ ČSAV navázat mezinárodní kontakty se zahraničními institucemi a individuálními badateli včetně polských (Kołakowski, Baczko, Kotarbiński) a jugoslávských filozofů (Vranicki). Když v roce 1974 Zumr musel z Akademie věd z politických důvodů odejít, dlouhá léta se živil jako překladatel na volné noze. Roku 1990 se pak mohl vrátit do obnoveného Filosofického ústavu AV ČR a v letech 1990–92 tam působil jako ředitel. Během tohoto působení došlo k rehabilitaci pracovníků, jimž bylo během normalizace znemožněno v této instituci vědecky pracovat.

Významná byla také Zumrova organizační činnost na počátku devadesátých let. Založil ústavní nakladatelství Filosofia, jež si časem vydobylo nezastupitelné místo na knižním trhu a v němž Zumr dosud působí jako předseda ediční rady. Za Zumrova přispění také počátkem 90. let došlo k obnovení Ústavu TGM, zrušeného z politických důvodů v roce 1954. Zumr od roku 1990 působil jako dlouholetý předseda Kuratoria tohoto ústavu a popsal jeho osudy v samostatné knize Dějiny Ústavu T. G. Masaryka (2012). Josef Zumr svou dlouholetou odbornou činností významně obohatil naše poznání české filozofie a svými organizační aktivitami výrazně přispěl k tomu, že historiografie české filozofie se etablovala jako pevná součást výzkumného profilu Filosofického ústavu AV ČR.

 

PhDr. Vladimír Svoboda, CSc. (*1960), je předním mezinárodním odborníkem na deontickou logiku a filozofii logiky. Deontické logice – tedy logice, která zkoumá strukturu příkazů, zákazů a povolení, s nimiž klasická výroková logika nedokáže adekvátně zacházet – se věnuje téměř celý život. Tímto tématem se zčásti zabývala už jeho kniha Logika a etika (1997) napsaná spolu s Petrem Kolářem. Svobodovým vrcholným dílem v tomto směru je pak jeho kniha 2014 Logika pro pány, otroky a kibice (2014).

V rámci filozofie logiky formuloval ve spolupráci s Jaroslavem Peregrinem originální „naturalistickou“ teorii logiky, kterou vnímá jako produkt našeho úsilí o vybudování pevnějších standardů usuzování na základě jistého druhu „matematizace“. Na to se spolu s Peregrinem soustředil už v knize Od jazyka k logice (2009), poté v článcích publikovaných především v časopisech Synthese, Logique et Analyse a Argumentation, a nejnověji v knize Reflective Equilibrium and the Principles of Logical Analysis (2017), vydané v renomovaném nakladatelství Routledge.

Svoboda vždy věnoval mnoho času různým formám vědecko-organizační podpory Oddělení logiky i Filosofického ústavu, ať už se jednalo o pořádání konferencí, nebo práci v samosprávných orgánech. Každoroční konference LOGICA, na jejímž organizování se podílel téměř tři desetiletí, se za tu dobu vypracovala na jednu z nejrespektovanějších konferencí tohoto druhu v Evropě. Svoboda je vyzrálou vědeckou osobností s výrazným mezinárodním renomé, která má velký podíl na tom, že se česká filozofická logika vypracovala téměř od nuly na vysokou mezinárodní úroveň.

Free ebooks Library zlibrary project