underlineallarticles

Akademická prémie 2016 udělena prof. Kvaszovi

Nejvýznamnější vědecký grant v ČR, prestižní Akademickou prémii, udělil ve středu 22. června předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vynikajícím českým vědcům prof. Ladislavu Kvaszovi z Filosofického ústavu AV ČR a dr. Pavlu Jelínkovi z Fyzikálního ústavu AV ČR. Prémie je určena mimořádným vědeckým osobnostem, které v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku. Vůbec poprvé byla udělena vědci z oblasti humanitních věd. Více informací ZDE.

Nejvýznamnější vědecký grant v ČR, prestižní Akademickou prémii, udělil ve středu 22. června předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vynikajícím českým vědcům prof. Ladislavu Kvaszovi z Filosofického ústavu AV ČR a dr. Pavlu Jelínkovi z Fyzikálního ústavu AV ČR. Prémie je určena mimořádným vědeckým osobnostem, které v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku. Vůbec poprvé byla udělena vědci z oblasti humanitních věd. Více informací ZDE

Prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., patří mezi přední světové odborníky v oblasti filozofie vědy, především teorie změn vědeckých paradigmat. Formuloval vlastní teorii změn jazyka vědy, jíž se dostalo mezinárodního uznání (Fernando Gil International Prize for the Philosophy of Science).

Zaměření Akademické prémie: Logika se jako filozofická disciplína zrodila ve starověkém Řecku zhruba ve stejné době, kdy se matematika konstituovala jako deduktivní věda. Z antiky se dochovaly dva logické systémy – aristotelská sylogistická logika a stoická výroková logika. Trvalo však dalších téměř dva tisíce let, než v díle George Boolea, Gottloba Fregeho a Giuseppa Peana došlo k proměně logiky ve formální disciplínu. Epistemologie, tedy teorie poznání (co je to vědění, jakým způsobem získáváme vědění, jaké jsou hranice a možnosti poznání...) se jako filozofická disciplína etablovala v průběhu 17. a 18. století pod vlivem René Descarta, Johna Locka, David Huma a Immanuela Kanta, tedy zhruba ve stejném období, kdy se konstituovala fyzika jako empirická věda. Zdá se, že epistemologii čeká podobná formalizace, jaké se dostalo logice v 19. století.

„Od dob zakladatelů epistemologie uplynula dostatečně dlouhá doba na to, abychom se mohli pokusit o přeměnu epistemologie ve formální disciplínu. Cílem výzkumu v rámci Akademické prémie bude rozpracovat návrh formalizace epistemologie analogické Fregově formalizaci logiky. Logika musela na cestě k formalizaci projít řadou zásadních změn a osvobodit se od několika hluboce zakořeněných přesvědčení. Přesvědčení analogická těm, která bránila logice v její formalizaci, se vyskytují také v epistemologii," vysvětluje záměr své práce prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., který také definoval pět tezí vytyčujících cestu k formální epistemologii. Ty jsou založeny na přesvědčení, že současný trend formalizace epistemologie je nesprávný, protože není dostatečně radikální. Místo aby se pokoušel odhalit matematický základ procesu poznávání, spokojuje se s tím, že na různé aspekty poznání aplikuje již existující matematiku. Z tohoto důvodu je cílem projektu především vypracovat nový matematický formalismus, který umožní exaktně popsat proces poznání, podobně jako prostředky formální logiky umožňují popsat logickou argumentaci. Rozpracování formální epistemologiemůže zásadním způsobem změnit to, jak rozumíme poznání a tím nepřímo i jak rozumíme sami sobě.

Aristotelská logika byla součástí filozofie a vyvíjela se odděleně od matematiky jako jedna z filozofických disciplín. Její zastánci považovali logiku za něco zásadně odlišného od matematiky a podobného názoru byli i matematici. Booleovou zásluhou bylo překonání předsudků oddělujících matematiku od logiky. Boole přišel s myšlenkou využít jazyk algebry k zápisu soudů aristotelské logiky. Vytvořil první variantu formální logiky, která byla milníkem na cestě přeměny logiky v matematickou disciplínu. „Když se z tohoto hlediska podíváme na epistemologii, vidíme, že klasická epistemologie byla od matematiky a ostatních exaktních disciplín izolovaná ve stejné míře, jako byla aristotelská logika izolována od matematiky. První tezí vytyčující cestu k formální epistemologii je proto teze o nutnosti sblížit epistemologii s matematikou, fyzikou a ostatními exaktními obory," říká prof. Kvasz.

Aristotelská logika ale představuje pouze fragment logiky. Je to logika, která připouští pouze jednoargumentové predikáty. „Dříve než mohla vzniknout formální logika, bylo nutné zásadně rozšířit rámec toho, co do logiky zahrnujeme – o logiku relací, o teorii logických spojek a o kvantifikaci. Druhou tezí vytyčující cestu k formální epistemologii je proto teze o nutnosti zásadně rozšířit rámec toho, co do epistemologie zahrnujeme. Zmíněné úzké pojetí předmětu logikysouvisí se svázaností tradiční aristotelské logiky s přirozeným jazykem. Aristotelská teorie výroků a sylogismů je do značné míry předurčena strukturou věty v přirozeném jazyce. Pomocí aristotelských sylogismů nelze formalizovat téměř žádný matematický důkaz.Pro zrod formální logiky bylo tedy rozhodující, že se logika od této závislosti osvobodila. Formalizace epistemologie bude zřejmě vyžadovat osvobození od problémů běžného poznávání a zaměřit se na epistemologickou rekonstrukci poznávacích procesů v exaktních disciplínách," vysvětluje prof. Kvasz.

Do 19. století byla logika chápána jako popis správného myšlení. Z psychologického pohledu je myšlení vždy zaměřeno na něco, čemu ve větě, kterou vyjadřujeme myšlenku, odpovídá subjekt. „Gottlob Frege pochopil, že logika se má zabývat vztahy vyplývaní mezi propozicemi, tedy objektivními vztahy mezi abstraktními objekty, nezávisle na jakýchkoli subjektivních myšlenkových aktech. Na rozdíl od psychologistického pojetí logiky formální logika není empirickou disciplínou o myšlení reálných subjektů, ale formální vědou. Ze stejných důvodů požadujeme, aby se formální epistemologie nezabývala poznávacími akty empirických subjektů, nýbrž objektivními vztahy mezi vědeckými teoriemi. Z toho vyplývá nutnost nahradit chápání poznání jako aktivity subjektu pojetím poznání jako objektivních vztahů mezi teoriemi.Pátou tezí je pak teze o nutnosti nahradit používání již existující matematiky při popisu poznání systematickým úsilím o odhalení matematické struktury poznání, které může vést k objevu matematiky nového druhu. Podobně i v logice bylo třeba odmítnout aristotelovský rámec logiky a vytvořil nový matematický kalkul – predikátový počet," uzavírá prof. Kvasz.

premie 2016 1 web

premie 2016 2 web

premie 2016 3 web

premie 2016 4 web

premie 2016 5 web

premie 2016 6 web

Free ebooks Library zlibrary project