Archive of publications

Considering solidarity and mutual aid at the intersection of political philosophy and biology, made more urgent and prescient by the COVID-19 crisis, this book is grounded in the work of Catherine Malabou and takes her theories in creative new directions.

To think about solidarity mutual aid is to think about how we can and do live together, and how we might do so differently. Mutual aid is, in Peter Kropotkin’s famous formulation, a factor of evolution, but also a conscious political strategy undertaken by activists in times of crisis. While this combination of biology and politics has been a source of controversy, and even embarrassment, recent developments demand a rethink. The contributions in this volume aim to renew interest in the idea of mutual aid, and to consider how biological claims might be incorporated into political projects without appearing as essentialist constraints. They do so in dialogue with Catherine Malabou, whose work insists on the importance of the biological while rejecting any notions of biological determinism. They thus point to the necessity of solidarity and mutual aid for understanding our social life, while releasing them from the biological and symbolic chains in which they often appear. 

War Johann Karl Wezel zu radikal für seine Zeit? Dieser Frage widmete sich eine Tagung zum zweihundertsten Todestag des Spätaufklärers und Radikalrealisten im Jahr 2019, deren Beiträge im ersten Teil des vorliegenden Bandes enthalten sind. Sie nehmen Wezels satirisches, philosophisches, erzählerisches und dramatisches Werk sowie seine verlegerischen Erfahrungen in den Blick. Analysiert werden radikale Denk- und Darstellungsformen gleichermaßen: Es geht um Wezel als Radikalsatiriker und erzählenden Genealogen, um seine Auseinandersetzung mit unterschiedlichen Formen der Determination, um Karikatur und Groteske sowie die »instabile Ordnung« seiner Lustspiele. Der zweite Teil des Bandes erweitert die Perspektive auf andere Denker und Schriftsteller des langen 18. Jahrhunderts. Im Vordergrund stehen dabei unter dem Titel »Beziehungsgeschichten« ungewohnte Paarungen und andere teilweise randständige Autoren: Brockes und Herder, Uz und Schiller, Hegel und die Aufklärung sowie Wezel und Goethe. Wezel selbst konstatierte in Ueber Sprache, Wissenschaften und Geschmack der Teutschen 1781 – also vor 240 Jahren: »Wir haben Lehrbücher der Philosophie, aber keine Philosophie; viel Lehrer der Philosophie, aber wenig Philosophen. [...] Die Philosophie ist nicht mehr, was sie sein soll«. Das Wezel-Jahrbuch arbeitet weiterhin daran, diesem anhaltenden Notstand abzuhelfen, indem zum einen die Verdienste zu Unrecht vergessener Autoren bewahrt und zum anderen die engen diskursiven Verknüpfungen von Philosophie und Literatur in all ihren Facetten beleuchtet werden.

Kniha analyzuje složité a mnohdy nejednoznačné vztahy mezi Čínou a Ruskem a náročné koncepce, jež se pokoušejí tyto vztahy uchopit. Kniha je přínosná pro čtenáře globálních studií, politické filosofie a mezinárodních vztahů. Jedná se český překlad knihy, jež byla původně publikována v Cambridge s cílem oslovit evropské čtenáře. Autor knih prof. Lukin patří k výjimečným autorům, kteří jsou uznáváni jako znalci své problematiky jak v západních zemích, tak v Rusku a rovněž v Číně.  

Abdolkarím Sorúš je nejvýznamnějším soudobým perským islámským filosofem, jehož dílo je recipováno jak v muslimském světe, tak mimo něj. Monografie představuje Sorúšovo dílo překlady pěti stěžejních textů jeho filosofie náboženství a polické filosofie (Expanze a kontrakce náboženského vědění, Expanze prorocké zkušenosti, Kam směřuje náboženství v moderní době?, Mléko a cukr: O důvodu pro náboženský intelektualismus, Radikální sekularismus) a je opatřena rozsáhlým úvodem vědecké pracovnice Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Zory Hesové.

Ve dnech 8. 9. – 21. 10. 2020 se v prostorách Galerie Věda a umění v budově Akademie věd konala výstava  J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání. Byla uspořádána při příležitosti 350. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů, Jana Amose Komenského (1592–1670). Zaměřila se na to, jakým způsobem a prostřednictvím jakých médií se formovaly a proměňovaly kolektivní představy o této kanonické postavě českých dějin, kultury a literatury, zejména v průběhu 19. a 20. století. Výstava musela být předčasně uzavřena pro veřejnost kvůli druhé vlně pandemie covidu-19, což přimělo její autory k rozhodnutí vydat tento katalog. Kniha je rozdělena do dvou částí. První část Paměť a její média odpovídá svým obsahem výstavním panelům a názvy jednotlivých kapitol vystihují její obsah: Paměť, Portréty, Literatura, Topografie paměti, Kánony, Slavnosti a muzealizace, Divadlo a film. Druhá část Katalog exponátů dokumentuje vystavené trojrozměrné předměty od Komenského nejstarších podobizen až po hravé a karikaturní zobrazení z dílny Adolfa Borna. K nim je připojen pod názvem Fotografická paměť výstavy výběr fotografií z vernisáže, který připomíná, že výstava a kniha téma kolektivní paměti analyzují, zároveň se však z povahy věci také stávají jeho součástí. Knihu doplňuje obsáhlé shrnutí v anglickém jazyce.

This collection systematically approaches the concept of Czechoslovakism and its historical progression, covering the time span from the mid-nineteenth century to Czechoslovakia’s dissolution in 1992/1993, while also providing the most recent research on the subject.

"Czechoslovakism" was a foundational concept of the interwar Czechoslovak Republic and it remained an important ideological, political and cultural phenomenon throughout the twentieth century. As such, it is one of the most controversial terms in Czech, Slovak and Central European history. While Czechoslovakism was perceived by some as an effort to assert Czech domination in Slovakia, for others it represented a symbol of the struggle for the Republic’s survival during the interwar and Second World War periods. The authors take care to analyze Czechoslovakism’s various emotional connotations, however their primary objective is to consider Czechoslovakism as an important historical concept and follow its changes through the various cultural-political contexts spanning from the mid-nineteenth century to the breakup of Czechoslovakia in 1993.

Including the work of many of the most eminent Czech and Slovak historians, this volume is an insightful study for academic and postgraduate student audiences interested in the modern history of Central and Eastern Europe, nationality studies, as well as intellectual history, political science and sociology.

Společným jmenovatelem obsažených příspěvků, jež jsou v angličtině, je snaha uchopit vztah mezi vládou lidu a vládou zákona, který tvoří ústřední problém politické filosofie od jejího vzniku v klasické době. Články se věnují původnímu řeckému pochopení zákona a jeho vztahu k demokracii, sofistické problematizaci tohoto vztahu pod heslem opozice fysis – nomos a zejména pak jeho novému pojetí v díle Platóna a Aristotela. Autory příspěvků, které jsou uspořádány chronologicky, jsou přední světoví odborníci na problematiku antického politického myšlení sdružení ve výzkumné síti Collegium Politicum.

Individualismus jako pojem neměl v meziválečném Československu příliš dobré jméno. Přesto již u Masaryka a později třeba Peroutky zaznívá silný apel na úhelný kámen demokracie – osobnost. Záměrem publikace je ukázat, jak se u dnes méně známých, avšak ve své době kulturně a duchovně vlivných myslitelů pojednával problém utváření zdatné individuality a s jakými nesnázemi se u této klíčové otázky potýkali. Žádný z nich (snad kromě Ladislava Klímy) přitom nevyhlašoval individualismus za své filosofické východisko. Bližší pohled na jejich filosofii však poukazuje na souvztažnost „boje o individualitu“ s bojem nově vzniklé republiky za sebeurčení. Koneckonců někteří z nich rozumějí národu či státu jako svébytnému individuu, třebaže hromadnému. Intence autorů bude naplněna, pomohou-li jednotlivé příspěvky k přesnějšímu pochopení toho, jak problém individuality formoval naše vlastní dějiny.

V angličtině.

Filosofický časopis se věnuje filosofickým otázkám, které si člověk klade ve vztahu ke světu i k druhým lidem.  V tomto zkoumání je časopis otevřen všem filosofickým směrům.  Koncipován je jako národní akademické periodikum. Hlavními kritérii, jimiž se ve své publikační strategii řídí, jsou odborná kvalita, pluralita a služba filosofické obci.